Peking - Čína modernizuje své loďstvo a snaží se získat dominantní postavení v asijských mořích. Ve středu představila svoji druhou letadlovou loď. První, která byla postavena přímo v Číně.
Ceremoniálu, při kterém více než 300 metrů dlouhá loď poprvé zakusila čínské vody, přihlíželi nejvyšší představitelé státu včetně prezidenta Si Ťin-pchinga.
Nějaký čas ještě ale potrvá, než kolos poprvé vyrazí do ostré akce. Podle odhadů nejméně tři roky. Čína ale dokázala překonat konstrukční a technologický milník.
Na řadě teď bude ještě dlouhé testování a montážní vylepšování před pokusy ve vodě. Jméno lodi Peking zatím neoznámil. Média nejčastěji spekulují nad jménem Šan-tung, což je také název jedné z čínských provincií.
Jedná se již o druhou čínskou letadlovou loď. V roce 1998 zakoupil Peking od Ukrajiny rezavějící trup lodi. Po značných opravách plavidlo zmodernizoval a do aktivní služby loď uvedl v září 2012
Čína se v budoucnu chystá postavit další letadlové lodě. Zároveň chce rozšiřovat a zmodernizovat svůj námořní arzenál.
"Postavením každé nové letadlové lodi Čína vysílá jasný signál svým sousedům. Cílem Číny je postavit námořnictvo, které ostatní asijské státy neporazí," řekl americkému deníku New York Times americký odborník na bezpečnost v asijsko-pacifické oblasti Patrick. M. Cronin.
Čínská letadlová loď za americkými značně zaostává
Nová letadlová loď Číny by měla mít plný výtlak asi 70 tisíc tun a délku přes 300 metrů. Postavila ji státní společnost China Shipbuilding Industry Corp. Loď by měla vyvinout maximální rychlost 31 uzlů.
Ani jedna z nynější dvojice čínských letadlových lodí zatím nepředstavuje žádnou velkou konkurenci pro své americké protějšky. Pekingské stroje výrazně omezuje dieselový pohon (americké mají jaderný) nebo "skokanský můstek" pro vzlet stíhaček. Ten je sice výrazně jednodušší, ale i mnohem méně výkonný než například metoda typu elektromagnetického katapultu, kterou využívají americké letadlové lodě.
Oproti těm americkým také čínské lodě nemohou setrvat tak dlouho na moři, proto se budou hodit především pro demonstraci síly v regionu.
Nová letadlová loď vyrobená v Číně má pokročilejší zbraňové systémy než první loď zakoupená od Ukrajiny. Pojme také více stíhaček J-15, které se velmi podobají ruskému Su-33. Rusko dokonce několikrát Čínu obvinilo, že jejich stroje kopíruje. To však Čína razantně odmítá a tvrdí, že její stíhačky mají lepší avioniku, motory a unesou i více munice.
Podle některých odhadů by loď měla pojmout až 36 těchto strojů. Letadlová loď nese i nejmodernější čínský radar a protiletadlový systém HQ-10.
"I když jsme udělali velké pokroky, tak nelze říct, že máme technologie, které předčí britské a francouzské letadlové lodě. Postavení letadlové lodě nebylo tak jednoduché, jak jsme si představovali," řekl čínský námořní expert Li Jie pro list New York Times.
Zvýšené napětí v asijských vodách
Představení letadlové lodě přichází v době zvýšeného napětí na Korejském poloostrově a v době dlouhodobého sporu v asijských vodách. Čína, která si nárokuje například téměř celé Jihočínské moře, je zapletená v územních sporech s Japonskem, Filipínami i dalšími asijskými státy.
Jediná země v Asii, která má také letadlové lodě, je Indie. Jsou ale menší než ty čínské. Zvýšenou pozornost námořnímu zbrojení přikládá i Austrálie.
Čína má druhý nejvyšší armádní rozpočet na světě. Odhaduje se, že částka se pohybuje kolem 150 miliard dolarů poté, co země navýšila výdaje do armády o sedm procent.
Čína zároveň staví pomocné lodě pro zásobování a válečné lodě na jejich ochranu. Ve výstavbě jsou také čtyři křižníky, které jsou vhodné jako doprovod pro letadlové lodě. Těch by Čína ráda měla alespoň šest.
