Na misi teleskopu Jamese Webba, který nahradil a citlivostí až stokrát předčil Hubbleův teleskop, pracoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), Evropská vesmírná agentura (ESA) a Kanadská vesmírná agentura (CSA). Do vesmíru byl vynesen loni o Vánocích a nachází se už 1,6 milionu kilometrů od Země.
Nyní poslal první fotografie, na kterých jsou vidět vzdálené galaxie. Zaměřil se na pět z nich a NASA je postupně odhalila světu.
První snímek, zveřejněný v noci na úterý, detailně zachycuje část vesmíru označovaného jako SMACS 0723, který je od Země pět miliard světelných let daleko. Na fotografii je v hlubším detailu, než jaký se dosud povedlo zachytit, hned několik galaxií různého stáří, z nichž každá obsahuje stovky miliard hvězd, vysvětluje pro americkou stanici CNN astrofyzik Jonathan McDowell.
Fotografie také odhaluje, jak oblast vypadala před 13 miliardami let, tedy nedlouho po velkém třesku, píše britský deník The Guardian. "Vracíme se téměř na začátek," uvedl ředitel NASA Bill Nelson s tím, že jde o "nejhlubší pohled do vesmíru, jaký kdy byl pořízen".
První fotografii odhalil americký prezident Joe Biden. "Je to ohromující. Jde o historický moment pro vědu a technologii, pro Ameriku a celé lidstvo," prohlásil. Další čtyři snímky následovaly během úterý.
Další fotografie zveřejněné během úterního odpoledne odhalují například vzdálenou exoplanetu, tedy planeta obíhající kromě jiné hvězdy než Slunce, u níž teleskop zřetelně zachytil také známky výskytu vodní páry.
Další snímek zachycuje planetární mlhovinu, katalogizovanou jako NGC 3132 a neformálně známou jako mlhovina Jižní prstenec. Od Země je vzdálená přibližně 2500 světelných let.
Fotografie ukazují v novém světě také takzvaný Stephanův kvintet - skupinu pěti galaxií v souhvězdí Pegase. Tato obrovská mozaika je dosud největším Webbovým snímkem, který pokrývá asi pětinu průměru Měsíce. Obsahuje přes 150 milionů pixelů a je sestaven z téměř 1000 samostatných obrazových souborů. Informace z teleskopu poskytují nový pohled na to, jak mohly galaktické interakce řídit vývoj galaxií v raném vesmíru.
Poslední zveřejněnou fotografií je zdánlivě trojrozměrný obrázek nazývaný Kosmické útesy, který připomíná skalnaté hory za měsíčního večera. Ve skutečnosti jde o okraj obří plynové dutiny v NGC 3324 a nejvyšší "vrcholy" na tomto snímku jsou vzdálené asi 7 světelných let.
Šéf, který pozici dvakrát odmítl
Nechybělo přitom mnoho a mise nemusela skončit úspěchem. Start byl několikrát odložen a náklady na stavbu teleskopu vystoupaly z jedné miliardy dolarů na devět (v přepočtu 220 miliard korun). Americký Kongres projekt několikrát málem zrušil.
Obzvlášť špatně vypadal podle amerického deníku Wall Street Journal rok 2018. Tým složený z tisíců odborníků spolu špatně komunikoval a vývoj zamrzl. Ředitel vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen se proto rozhodl změnit vedení.
Vhodného kandidáta našel v Gregovi Robinsonovi, který za svou téměř 30letou kariéru v úřadu vedl hned několik projektů.
"Zažil mnoho projektů včetně těch, co měly potíže," vysvětlil Zurbuchen důvody své volby pro americký deník New York Times. Zaujaly ho prý také komunikační schopnosti Robinsona. "Přijde do místnosti nebo si sedne do jídelny, a když odchází, zná už půlku lidí," líčí.
We think of Neil Armstrong when we think about NASA. We should think of Greg Robinson, too.
— Ben Cohen (@bzcohen) July 9, 2022
This week's Science of Success: https://t.co/BIoNbypxWi
Robinson, který až do páté třídy chodil do segregované školy, ho však nejprve odmítl. "Zdvořile," upřesňuje on sám pro deník Wall Street Journal. "Když se mě zeptal podruhé, opět jsem odmítl. Ještě zdvořileji," dodává. Napotřetí vystudovaný matematik a elektrotechnik už na nabídku kývl.
Rozhodly detaily
Nastoupil tak do čela programu, kde už nesmělo dojít k žádným chybám. Statistiky přitom říkaly, že u tohoto teleskopu může nastat až 300 různých chyb, které by misi vysloveně ukončily.
Přístroj zároveň obsahuje nové technologie. "Mnoho našich misí má jeden, dva nebo tři kusy nových technologií. Na 'Webbovi' máme deset kusů nových technologií, to je neslýchané. A jak často říkám, i šílené," uvádí Robinson.
První lidskou chybu - málo dotažené šrouby - odhalilo testování vibrací při simulovaném letu do vesmíru. Kvůli tomu vypadl jeden ze slunečních štítů. "Tahle jedna věc nás vrátila o deset měsíců zpět," vysvětluje vědec, s jakými problémy se musel jeho početný tým potýkat. Zároveň jeden takový zádrhel zvedl cenu mise o 800 milionů amerických dolarů (19,5 miliardy korun).
Robinson si proto stanovil dvě priority: odstranit hrozbu lidské chyby a podívat se na projekt nezaujatým pohledem odborníků zvenčí. Díky tomu získal jeho tým 32 doporučení na zlepšení či úpravy a odhaleny byly také některé nesrovnalosti, které si vyžádaly nápravu. Ačkoliv šlo o menší zásahy, mise se tím poměrně rychle přiblížila k úspěšnému startu.
Ani teď, šest měsíců po startu, se na dalekohledu nevyskytly žádné potíže. A to letí vesmírem. Zurbuchen se proto nebojí nazývat Robinsona "nejefektivnějším lídrem mise, jakého kdy v historii NASA viděl".
