Promořenost a očkování. Proč se Švédsku zatím vyhýbá další vlna pandemie

Martin Novák Martin Novák
29. 11. 2021 6:08
Švédsko na rozdíl od jiných evropských zemí nemá v současnosti skoro žádná ochranná opatření proti šíření koronaviru, přesto je tam počet nakažených a hospitalizovaných s nemocí covid-19 nízký.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell proslul tím, že volil jinou strategii v boji s covidem než mnoho jeho evropských kolegů.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell proslul tím, že volil jinou strategii v boji s covidem než mnoho jeho evropských kolegů. | Foto: Reuters

Ve Švédsku s 10,3 milionu obyvatel se v posledních dnech pohybuje počet nově pozitivně testovaných kolem 1300 denně. Tedy mnohem méně než v podobně velkém Česku, kde v pracovních dnech čísla překračují dvacet tisíc.

Od 1. prosince švédský kabinet nařídil, že na akcích konajících se v uzavřeném prostředí a s větším počtem účastníků než sto lidí je nutné prokázat se dokladem o očkování nebo testem. To je v současnosti zatím jediné zpřísňující opatření.

V souvislosti s otázkou, proč se Švédsku i v době minimálních opatření nákaza tak vyhýbá, se mluví o dvou podstatných faktorech. Zaprvé hraje roli vysoká proočkovanost. Ta k 26. listopadu činila více než 82 procent populace starší šestnácti let. Druhým je možná promořenost, a tím i rozsáhlá imunita právě z loňského jara, kdy na rozdíl od jiných zemí Švédsko neprošlo tvrdým lockdownem a zavřením obchodů či restaurací.

Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell minulý týden na dotaz novináře, proč je na tom Švédsko o tolik lépe než jiné státy a má nejméně pacientů hospitalizovaných s covidem-19 v EU, odvětil, že na to vlastně odpovědět neumí. Že to zkrátka zatím není jasné.

Roušky jsou nepovinné

Filmař a spisovatel Hynek Pallas, který ve Švédsku dlouhodobě žije, pro deník Aktuálně.cz potvrzuje, že promořenost je jednou z tezí, o které se v zemi dost hovoří. Podle něj je také v tomto směru zajímavé srovnání s Norskem. "Stejná země, sousední, se stejnými podmínkami, a přitom úplně jiný vývoj pandemie. Na začátku loňského roku mělo Norsko tvrdý lockdown a málo nakažených, později ale nákazu přestalo zvládat a v dalších vlnách už mělo čísla špatná," popisuje Pallas.

Švédsko loni na jaře nepřijalo tak přísná opatření jako jiné evropské země. Vláda doporučila středním a vysokým školám distanční výuku, lidi vyzvala k opatrnosti a důsledné hygieně, seniory k dobrovolné izolaci a až na konci března 2020 jako jedna z posledních v Evropě omezila konání hromadných akcí. V této první vlně mělo Švédsko mnoho obětí v domovech pro seniory, další vlny už ale skandinávskou zemi tolik nezasáhly.

Od začátku pandemie země registruje přes patnáct tisíc úmrtí na covid-19, celkem se nakazilo skoro 1,2 milionu lidí.

Roušky a respirátory nebyly a nejsou povinné. Redaktorka Aktuálně.cz Jana Václavíková navštívila Švédsko letos v září a změna proti Česku byla podle ní obrovská. "Byla jsem úplně sama, kdo roušku měl. Nikdo ji nenosil v obchodech, metru ani muzeu. Na letišti ji měla tak půlka lidí, a spíš roušku než respirátor," říká novinářka.

Pandemie nekončí

Švédsko na rozdíl od Česka dosahuje vysokého počtu naočkovaných lidí. Filmař a spisovatel Hynek Pallas vysvětluje, že skupina odpůrců vakcín v zemi není moc početná ani hlasitá. Velký dosah tu nemají ani konspirační teorie, týkající se očkování a nemoci covid-19.

"Ve Švédsku se od začátku pandemie její řešení moc neprolínalo s politikou, nebylo to zpolitizované. Informace zveřejňoval především hlavní epidemiolog Tegnell a politici příliš nevystupovali. A ani opozice s tématem pandemie nekritizovala vládu. Spíš se vedla odborná diskuse mezi epidemiology a lékaři," podotýká Pallas s tím, že Tegnell byl terčem expertní, nikoliv politické kritiky.  "Je nemyslitelné, že by tady premiér vyměnil během pandemie tolikrát ministra zdravotnictví jako v Česku," tvrdí režisér.

Šéfka resortu Lena Hallengrenová nicméně vyzvala Švédy, aby byli obezřetní a odpovědní, protože epidemie nekončí. "Virus se znovu šíří Evropou. Ve Švédsku zatím ne, ale nežijeme tady v izolaci od okolí," varovala ministryně.

Video: Stát měl nařídit očkování už v létě, míní Šebo

Povinné očkování by bylo svobodnější než teď lidem bez vakcíny zakazovat hospodu nebo chodit na koncert, míní mikrobiolog Peter Šebo. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Střet mezi ozbrojenci a domobranou na severu Nigérie si vyžádal nejméně 41 obětí

Nejméně 41 obětí a několik zraněných si v severonigerijském státě Katsina vyžádal střet mezi domobranou a ozbrojeným gangem. Ten zaútočil na vesnici v samosprávné oblasti Bakori a ukradl tamní dobytek, domobrana poté ozbrojence pronásledovala a ve čtvrtek se obě skupiny utkaly. S odkazem na policii o tom dnes informovala agentura Reuters.

"V současné době pokračuje společná bezpečnostní operace, jejímž cílem je dopadnout pachatele," uvedl Gambo Isah, mluvčí policie státu Katsina. Údaje o počtu obětí, který si střet vyžádal, se liší. Dva bezpečnostní zdroje Reuters řekly, že bylo dnes buši spolu s několika zraněnými nalezeno celkem 50 mrtvých.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Členské země EU se dohodly na cenových stropech na ropné produkty z Ruska

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v pátek dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. Informovalo o tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do EU. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.

Unie spolu s G7 a s Austrálií už od 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem budou fungovat i cenové limity u ropných produktů. "Evropské společnosti budou mít zakázáno zprostředkovat, financovat, přepravovat či jakkoli se podílet na těchto dodávkách, pokud nebude jejich cena rovna či nižší než stanovený strop," řekl novinářům jeden z unijních činitelů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Zaměstnanci továrny Nexen u Žatce stávkují za vyšší platy pátý den

Pátý den stávkuje část zaměstnanců jihokorejské továrny na pneumatiky Nexen Tire u Žatce na Lounsku. Jejich cílem je uzavření kolektivní smlouvy, ve které žádají například zvýšení mezd. Vedení firmy se podle předsedy Odborového svazu KOVO Romana Ďurča s odbory zatím setkat nechce. "Nedošlo k žádnému posunu. Stávka trvá," řekl včera novinářům Ďurčo. Na plánovanou pondělní demonstraci by mohlo podle něj dorazit i několik set lidí. Společnost v úterý uvedla, že připravuje zvýšení mezd od 1. března. O jak velké zvýšení půjde, zástupci firmy neuvedli.

Odboráři tvrdí, že vedení společnosti brání vstupu do továrny stávkové hlídce. Skupiny hlídek se tak nemohou vystřídat. Podle předsedy odborové organizace Nexen Pavla Rohelněje jde o porušení předpisů. Nevyloučil ani to, že se odbory obrátí na policii.

Odboráři v továrně před rokem vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli postoji korejských vlastníků firmy ke kolektivnímu vyjednávání. Ke stávce přistoupili poté, co zaměstnavatel odmítl smlouvu zprostředkovatele, tedy kompromisní dohodu mezi oběma stranami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy