"Na jednotkách intenzivní péče leží víc pacientů, než kolik dokážeme obstarat. Z psychologického hlediska je to ta nejhorší věc, protože se všichni zaměstnanci obávají, že zase přijde ta tsunami," řekl britské stanici BBC ředitel jedné z největších nemocnic v Madridu Juan José Río. Všech třicet míst na tamní jednotce intenzivní péče je zaplněných.
Nemocnice v Madridu mají navýšené kapacity a různá opatření připravená pro případ vrcholící epidemie. Mnoho z nich má ale lůžka na jednotkách intenzivní péče zaplněná právě pacienty s covidem-19.
Španělsko je na tom z evropských zemí ve zvládání druhé vlny nejhůře. Špatně na tom ale bylo i na jaře. "Svým způsobem je to stejné jako v březnu, ale jako ve zpomaleném filmu," popsal pomalu se horšící situaci v polovině září madridský lékař Carlos Velayos pro agenturu AP.
Madrid je nejhůře zasaženou evropskou metropolí. Od páteční půlnoci z minulého týdne platí pro jeho obyvatele a obyvatele devíti dalších měst v regionu nová omezení. V částečné karanténě se přes víkend ocitlo skoro pět milionů lidí. V úterý se k nim přidali lidé ze dvou měst v regionu Kastilie-León.
Madrid se tak stal prvním evropským hlavním městem, které se ocitlo v karanténě, a to na dva týdny. V metropoli platí od pondělka uzavírky. Obyvatelé nesmí opustit hranice města bez závažných důvodů, jako je cesta do práce, do školy, k lékaři nebo na nákup. Na desítkách kontrolních stanovišť dohlíží na dodržování karantény 300 policistů.
Druhá vlna přišla už v srpnu
Španělsko má přitom za sebou jednu z nejpřísnějších karantén vůbec. Na jaře směli lidé vycházet z bytu maximálně ve dvou, a to jen na nákup, k lékaři nebo se psem. Děti nesměly ven vůbec. Nouzový stav skončil 21. června a země se otevřela i turistům ve snaze zmírnit ekonomický propad způsobený karanténou. Jenže už za měsíc tu byl opět nejvyšší počet nakažených z celé Evropy a vláda znovu v některých místech zavírala bary a restaurace.
O druhé vlně se začalo mluvit ještě před koncem prázdnin, tedy dřív, než se původně předpokládalo.
Jak je možné, že Španělsko i s nejpřísnějšími opatřeními nedokázalo šíření viru zpomalit a druhou vlnu nezvládá? Podle odborníků za to může pomalá reakce centrální vlády, rychlé uvolnění v létě a podceňování situace.
Španělské ministerstvo zdravotnictví nezveřejňovalo epidemiologické milníky, podle kterých přistupovalo k jednotlivým omezením. Až když v Madridu v září nastala kritická situace, ohlásilo spolu se zavedením nové karantény, že se za 14 dní nakazilo 500 pacientů na 100 tisíc obyvatel.
Podle deníku El País ale regionální vlády samy pracovaly s konkrétními statistikami už od poloviny července. Z nich je podle listu patrné, že Španělsko dávno zaspalo okamžik, kdy počty nakažených překročily hranici považovanou za bezpečnou. Nebezpečné to začalo být už v srpnu.
Pro Madrid je pozdě
Španělská vláda se neřídila limity, které doporučují sledovat mezinárodní organizace, a karanténu na Madrid uvalila podle oslovených odborníků příliš pozdě. Pro srovnání: Německo a Belgie zavádějí bezpečnostní opatření omezující pohyb v případě, že se objeví 100 případů nákazy na 100 tisíc obyvatel. Velká Británie při 225 případech na 100 tisíc obyvatel, Francie zavádí nejpřísnější opatření při 150 výskytech onemocnění na stejný počet obyvatel.
Dalším parametrem je podíl provedených testů s pozitivním výsledkem. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že pokud je pět procent testů pozitivních, je to známka komunitního přenosu. Španělsko si tuto hranici stanovilo na 10 procent. Momentálně má v Madridu 20 procent provedených testů pozitivní výsledek.
V hlavním španělském městě se teď testují jen nejbližší kontakty nakažených a lidé ze zranitelných skupin, což podle odborníků nestačí. "To je v podstatě přiznání, že je epidemie mimo kontrolu a že došlo k selhání," prohlásil pro El País specialista na preventivní medicínu Javier del Águila. Podle něj už není možné udržet šíření nemoci pod kontrolou, a tak nedává smysl zavádět opatření na omezování počtu lidí u stolu v restauracích. Je čas přimět lidi, aby zůstávali doma.
