Washington - Už jen den patrně zbývá do největší roztržky mezi USA a jejich nejsilnějšími evropskými spojenci od amerického útoku na Irák v roce 2003. Proti tehdejšímu prezidentovi Georgu Bushovi se tenkrát postavily Francie a Německo, zatímco Londýn zásah podpořil.
Současný americký prezident Donald Trump ale nyní stane proti všem. V úterý odpoledne místního času (20:00 SELČ) oznámí, zda odstoupí od dohody o kontrole íránského jaderného programu, kterou s Teheránem vedle Spojených států za předchozího prezidenta Baracka Obamy v roce 2015 společně sjednaly Francie, Německo, Velká Británie, Rusko a Čína.
Všeobecně se očekává, že Trump dohodu (známou pod zkratkou JCPOA) skutečně vypoví. Po svém nedávném jednání v Bílém domě to připustil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
"Podle mě, i když nevím, jak se Trump rozhodne, dohodu z domácích důvodů opustí," uvedl Macron na závěr své státní návštěvy ve Washingtonu, jejímž ústředním cílem přitom bylo přesvědčit prezidenta, aby dohodu zachoval.
Macronův šarm nezafungoval
S Trumpem si Macron vyměňoval komplimenty, úsměvy a polibky, ale americký prezident před novináři zopakoval, že dohodu s Íránem považuje za "šílenou". Trvá tak na svém postoji z prezidentské kampaně 2016, kdy dohodu JCPOA označil za "nejhorší deal historie" a avizoval, že jako prezident USA by ji zrušil.
Po Macronovi v Bílém domě pak neuspěla ani německá kancléřka Angela Merkelová. A naopak to byl Trumpův blízký spojenec a principiální odpůrce dohody, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kdo před týdnem v dramatickém televizním vystoupení prezentoval nové důkazy o tom, že Írán v minulosti lhal a před světovým společenstvím utajoval svůj vojenský jaderný program.
Podle izraelských médií Netanjahu svůj projev předem konzultoval s prezidentem Trumpem. Bílý dům už také několik měsíců věděl, že izraelská tajná služeb Mosad v lednu v Íránu získala dokumenty, jejichž část Netanjahu minulé pondělí ukázal v televizi.
Iran lied. Big time. pic.twitter.com/ojEEpgW33n
— Benjamin Netanyahu (@netanyahu) April 30, 2018
Evropští účastníci dohody ji považují za nejlepší dosažitelný systém kontroly íránského jaderného programu. Podle nich Teherán plní ústřední cíl JCPOA, když Írán zcela zmrazil svůj jaderný program.
Nové informace, s kterými přišel premiér Netanjahu, jsou podle Evropanů jen dalším důvodem, proč má být dohoda zachována. "Íránská nukleární dohoda není založena na důvěře v záměry Íránu, ale právě na jeho přísné kontrole," uvedl britský ministr zahraničí Boris Johnson. V pondělí pak Trumpa vyzval, aby od dohody neodstupoval.
Trumpův tým, v němž nedávno nově přibyli dva protiíránští "jestřábi", John Bolton v roli poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí Mike Pompeo, oproti tomu tvrdí, že smlouva nezaručuje, zda Írán nepodvádí stejně, jako se už ukázalo v minulosti.
A navíc, jak opakovaně argumentuje Bílý dům, dohoda nijak neřeší další problematické aktivity Teheránu. Íránský balistický raketový program, vojenskou podporu režimu Bašára Asada v Sýrii a sponzorování terorismu v celém regionu Blízkého východu.
USA proti Evropě
Podle analytika Williama Galstona z washingtonského think-tanku Brookings Institution rozhodnutí odstoupit od dohody vyvolá velký rozkol mezi spojenci. "Pokud Donald Trump setrvá na svém a stáhne USA z dohody, zarazí velký klín mezi Spojené státy a jejich nejdůležitější evropské spojence," napsal v listu Wall Street Journal.
Jeho varování, že může jít o horší rozkol mezi Washingtonem a Evropou, než jaký zažily transatlantické vztahy po útoku na Irák v roce 2003, se objevilo i v řadě dalších komentářů v amerických a evropských médiích.
Na rozdíl od USA mají evropské země v Íránu už významné investice, například francouzská firma Total tam v roce 2016 uzavřela kontrakt za 5 miliard eur. Objem vzájemného obchodu mezi Evropou a Íránem se mezi roky 2013 až 2017 zvýšil ze 6 na 21 miliard euro.
Dohoda JCPOA z roku 2015 uvolnila většinu ekonomických sankcí, které v letech před tím v několika postupných krocích USA uvalily na Írán. Po vypovězení dohody by americké sankce zase postupně začaly vstupovat v platnost, což by dopadlo právě i na evropské banky a investory.
Podle deníku Financial Times by EU neměla účinné řešení, jak investice ochránit. "Ať EU udělá cokoli, bude to spíše symbolické," citoval deník nejmenovaného evropského diplomata.
Šance na dohodu?
Podle některých analytiků ale nemusí mít vypovězení dohody okamžitě tak vážné následky. První fáze amerických sankcí bude poměrně mírná - a Teherán nemusí nutně reagovat tím, že od dohody také odstoupí.
Podle Philipa Gordona, který byl zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Baracka Obamy, není pravděpodobné, že by se dohoda "teď v květnu zcela rozpadla". "Ani jedna ze stran na tom nechce mít vinu," řekl Gordon pro zpravodajský web Politico.
Mnohem vážnější sankce, které by podle něj už mohly vést ke krachu, by přišly na řadu v červenci. Stále je zde tak prostor k tomu, aby se Bílý dům mezitím pokusil s evropskými spojenci vypracovat smluvní dodatky, které by pokryly americké výhrady vůči současnému znění dohody.
Jednání mezi Washingtonem a evropskými diplomaty probíhají už několik měsíců a například v otázce íránského raketového programu už strany dospěly k možnému kontrolnímu opatření.
Hodiny do rozkolu
Jiné problémy, jako je především pro současný Bílý dům nepřijatelná klauzule, že po vypršení platnosti dohody v roce 2025, bude smět Írán jaderný program obnovit, však zůstávají otevřené.
Patrně tento bod měl podle amerických médií na mysli Mike Pompeo, když se jako nový ministr zahraničí USA před několika dny v Bruselu poprvé představil Evropanům.
Na setkání šéfů diplomacií zemí NATO prohlásil, že pokud dohoda nedozná "podstatných úprav", prezident Trump ji vypoví.
Je zřejmé, že do úterý se řešení nenajde. Do zásadního rozkolu mezi USA a evropskými spojenci tak opravdu zbývají už jen hodiny.
