Plynové potrubí by mělo vést z Venezuely přes Brazílii do severní Argentiny. Celá síť by tři jihoamerické země přišla podle předběžných odhadů na 17 až 25 miliard dolarů (mezi 440 a 650 miliardami korun).
Podle deníku Folha de Sao Paulo označil brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dílo jako "největší v příštích padesáti letech v Jižní Americe".
Obří stavba v hlavách prezidentů
Roberto Smeraldi z ekologické organizace Přátelé Země však namítá, že stavba by při dodržení současné brazilské legislativy musela být mnohem dražší. A to až natolik, že by se jej vůbec nevyplatilo stavět.
Plynovodem by mělo podle brazilské tiskové agentury AB protéct každý den 150 milionů kubíků zemního plynu denně. To je asi šestkrát více, než se za den spotřebuje v celé ČR.
O stavbě plynovodu spolu mluvili prezidenti všech tří zemí naposledy 19. ledna na schůzce u brazilského hlavního města Brasília. Už v březnu se hlavy států chtějí sejít znovu v Argentině a probrat podrobnější analýzy projetku.
Ekologové: plynovod zničí prales
"Shodli jsme se, že v červenci bude projekt propracovaný tak podrobně, abychom ho mohli představit veřejnosti," prohlásil podle brazilského tisku Chávez. Brazilské ministerstvo životního prostředí však na žádost reportéra agentury AP nebylo schopno poskytnout žádné bližší informace o chystané stavbě.
Ekologické organizace s projektem nesouhlasí, protože plynovod by měl protínat Amazonii, největší přírodní oblast na světě. Musel by také překonat řeku Amazonku. Podle ekologů hrozí oblasti znečištění vody a další kácení v pralesech.
- Přečtěte si: Deštné pralesy ubývají čím dál rychleji
"Plynovod v této křehké oblasti může zahájit novou dekádu destrukce amazonského pralesa, rovnající se možná stavbě transamazonské dálnice," uvedla brazilská ekologická organizace Amazônia.
Podle odhadu ekologů zničí každá silnice postavená skrz prales původní biotop v padesátikilometrovém pásmu po obou stranách.
Chávez: vše pro Jižní Ameriku
Venezuelský levicový prezident Hugo Chávez ovšem prohlásil, že stavba může přinést rozvoj zaostalým oblastem. Ekologické organizace, které chtějí zachovat prales v původní podobě, se však právě toho obávají. Stavba silnic potřebných pro konstrukci podle nich přitáhne do oblasti farmáře a dřevaře a nejspíš také průmysl.
#reklama
Chávez tvrdí, že podobné stavby zbaví celou Jižní Ameriku energetické závislosti. Stavba je podle něj dalším krokem k integraci jihoamerických zemí a znamená menší závislost jihoamerických států na zdrojích z USA.
V plánech venezuelského prezidenta je vytvořit jihoamerické energetické partnerství a dokonce i společnou kontinentální energetickou firmu. O ní v minulém roce jednal s argentinským prezidentem Nestorem Kirchnerem.
Levice na vzestupu
Poslední schůzka tří ministrů je dalším z řady setkání levicových "vůdců" latinskoamerických zemí. Hugo Chávez navštívil v uplynulém týdnu nově inaugurovaného bolivijského prezidenta Eva Moralese.
I on se chce zabývat energetikou: hrozí zestátněním těžby zemního plynu v Bolívii (ČTĚTE VÍCE). Energetický sektor bude také jedním z témat mexické prezidentské kampaně (ČTĚTE O NÍ VÍCE).
Přečtěte si: Latinskou Amerikou se žene rudá vlna
