Atény - Vláda socialistického premiéra Jorgose Papandrea přijala další balíček úsporných opatření, cesta Řecka k bankrotu se však přesto zdá být neodvratitelná.
Nízko- a středněpříjmové skupiny obyvatelstva, jež jsou krizí postiženy ze všech vrstev populace nejvíce, i když ji nezavinili, se bouří a opakovaně vycházejí protestovat do ulic. Ve čtvrtek se v Řecku zastavila hromadná doprava, stávkovali řidiči taxíků i strojvedoucí příměstských vlaků.
Provoz byl silně omezen na letištích, v Aténách pochodovala na parlament komunistická mládež s transparentem "Tuto krizi by měla zaplatit plutokracie".
S vládními škrty Řekové ostře nesouhlasí. Nevěří ani, že zemi vytáhnou z recese. A poukazují na ty, kdo za krizi nesou odpovědnost a kdo během ní zbohatli, ačkoliv zbytek národa si musel utahovat opasky. Na vysoké státní úředníky, manažery polostátních i soukromých firem či bankéře.
Vyhrožují proto, že přestanou platit daně. Podobně jako to již dělá celá řada vysokopříjmových osob, které na rozdíl od nich mají možnost odpisů a krácení daní.
"Stát nás chce zabít a proti tomu se musíme bránit," rozhořčuje se nad novými daněmi schválenými Papandreovou vládou v rozhovoru pro deník Spiegel on-line šedesátiletý obchodník s nápoji Angelos Belitsakos. "Daně prostě platit nebudu."
Podle deníku The New York Times představují daňové úniky dvacet až třicet procent hrubého domácího produktu Řecka.
Na oltář vlasti
Již dříve ohlášené zvýšení daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty sice postihne všechny Řeky bez rozdílu, mnohem větší dopad na rodinné rozpočty však bude mít snížení platů státních zaměstnanců a hromadné propouštění z práce.
Navýšení daně z nemovitostí, které nevynášejí zisk, znamená dodatečné výdaje pro jejich majitele, mnohem drastičtější je ale krácení penzí u těch důchodců, kteří žádný další příjem nemají a těžko budou za krize shánět možnost přivýdělku.
V rámci úsporného balíčku, schváleného vládou ve středu, budou o dvacet procent sníženy důchody převyšující 1200 eur měsíčně. Penze těch, kdo odcházejí na odpočinek v pětapadesáti, jako jsou policisté, hasiči či příslušníci pobřežní stráže, nechala vláda zkrátit o 40 procent.
Do konce roku přijde o práci dalších 30 tisíc státních zaměstnanců a nejnižší zdanitelný příjem klesne z osmi na pět tisíc eur ročně.
Provládní deník Ta Nea proto napsal, že důchodci a státní zaměstnanci byli obětováni "na oltář vlasti".
Průměrný plat v Řecku je necelých 1500 eur. Pětina obyvatelstva žije už dnes pod prahem chudoby, odpovídajícím ročnímu příjmu ve výši šesti tisíc eur.
Zavést znovu drachmu, či ne?
Ekonomové se vzhledem k zostřující se krizi čím dál častěji vyslovují pro to, aby se Řecko vrátilo k drachmě a až své finance dá do pořádku přijalo euro znovu.
Náklady takového kroku lze ovšem jen velmi těžko odhadnout, zřejmě by ale dosáhly přinejmenším výše jednoho celoročního HDP země, které dnes činí 230 miliard eur.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble je přesvědčen, že opětovně zavedená drachma by v krátké době ztratila polovinu své hodnoty vzhledem k tomu, že řada řeckých bank by musela být rekapitalizována a velké množství podniků by vyhlásilo bankrot.
Ten hrozí zemi již nyní. V nejbližších dnech musí vláda zajistit nejméně dvě miliardy eur za prodeje podílů v polostátních firmách a prosadit škrty v parlamentu. Jinak hrozí, že nedostane poslední, osmimiliardovou tranši ze stodesetimiliardového balíku schváleného Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem.
Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn přesto tvrdí, že EU krach řecké ekonomiky nepřipustí.
"Neřízený bankrot nebo odchod Řecka z eurozóny by způsobil obrovské ekonomické a sociální škody, a to nejen Řecku, ale celé Evropské unii. Měl by také vážné důsledky pro světovou ekonomiku. Nedopustíme, aby se to stalo," řekl ve čtvrtek Rehn ve svém projevu pro Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu.
Řecká opozice z pravicové Nové demokracie vládní škrty kritizuje jako "nevyvážené a sociálně škodlivé". Na krizi má tradiční neoliberální recept: krácení firemních daní a odvodů.
Řečtí podnikatelé, podobně jako ti čeští, platí za své zaměstnance sociální pojištění ve výši dvaceti osmi procent. Zaměstnanci přispívají dalšími 16 procenty z příjmu. Tyto peníze jsou určeny na výplatu penzí, podporu v nezaměstnanosti a pečovatelské služby.
