Řecko si ponechá euro, shodli se Merkelová a Sarkozy

Radim Klekner Radim Klekner
14. 9. 2011 20:55
Atény doufají, že se jim na poslední chvíli podaří dohodnout privatizaci státních podniků
Merkelová drží nad Řeckem ochrannou ruku.
Merkelová drží nad Řeckem ochrannou ruku. | Foto: Reuters

Atény - Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a řecký premiér Jorgos Papandreu se shodli na tom, že si Řecko i nadále ponechá euro. Zažehnali tak alespoň na čas pověsti o řeckém návratu k drachmě, a tím i možnost dalšího prohloubení krize, kterou nyní prožívá eurozóna.

"Navzdory nynějším fámám se všechny strany shodly, že Řecko zůstane součástí eurozóny," citovala agentura Reuters vládního mluvčího Iliase Mossialose. Ten vystoupil před tisk po půlhodinové telefonické konferenci trojice evropských lídrů.

Atény podporované Berlínem striktně odmítají vyhlásit státní bankrot, hrozba insolventnosti země ale nad vládou premiéra Jorgose Papandrea visí i nadále.

A to navzdory tvrzením, že Řecko dostojí všem závazkům souvisejícím s drastickým programem vládních úspor, přijatým s cílem snížit zadlužení země. 

Pokud se totiž Papandreově vládě do konce měsíce nepodaří sehnat dvě miliardy eur, nedostane od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) v pořadí šestou tranši z balíku mezinárodní pomoci v hodnotě 110 miliard eur, dohodnutého loni.

A pouze ta umožní Řecku přežít kritické datum 30. září, ke kterému se zavázala, že z prodeje podílů ve státních firmách získá 1,7 miliardy eur.

V ohrožení je i další pomoc Aténám ve výši 109 miliard eur, na které se představitelé eurozóny dohodli letos v červenci.

Papandreův kabinet tvrdí, že privatizaci zbrzďují "byrokratické" překážky, hlavní důvod průtahů je ale prostý. Hodnota akcií řeckých firem se státní účastí dramaticky klesá, a tím se snižuje i částka, za kterou by je vláda mohla prodat.

Merkelová se snaží nad Řeckem držet ochrannou ruku, protože je přesvědčena, že by jeho pád zapříčinil "dominový efekt" v rámci eurozóny.

Privatizace za padesát miliard eur

Řecká vláda v rámci dohody s MMF a ECB slíbila, že do roku 2015 prodá státní podíly za padesát miliard eur. Do konce letošního roku měla z privatizace získat pět miliard, tento cíl se však zdá být mimo dosah jejích možností.

Papandreu tvrdí, že dotáhne první část privatizace státních podílů až o konce.
Papandreu tvrdí, že dotáhne první část privatizace státních podílů až o konce. | Foto: Reuters

O řecké akcie není na finančních trzích obzvláštní zájem, přesněji - investoři čekají, až budou za hubičku. Velkou roli samozřejmě hraje i celková nejistota panující nad dalším osudem Řecka. Řada expertů navrhuje, aby se vrátilo k drachmě a zmenšilo tak tlak spekulantů na eurozónu jako celek.

Až doposud se Papandreově vládě podařilo dohodnout prodej desetiprocentního státního balíku v telekomunikační společnosti OTE, který vynesl 400 milionů eur a který získal koncern Deutsche Telekom. 

Jistou šanci má také polostátní loterijní společnost OPAP, největší svého druhu v Evropě. Tržní hodnota čtyřiatřicetiprocentního balíku je nyní odhadována na půl druhé miliardy eur. A také největší rafinerie v zemi Hellenic Petroleum.

Prodej přístavů Pireus a Soluň byl naopak dán k ledu vzhledem k "nepříznivému vývoji na trhu". Před třemi roky mohla vláda první z přístavů nabízet za tři sta milionů eur, teď by za něj dostala nanejvýš sto milionů. Jen v posledních třech měsících ztratily akcie společnosti provozující přístav 28 procent ze své hodnoty.

 

Právě se děje

před 23 minutami

MF chce zrušit povinnost podvojného účetnictví pro podnikatele

Fyzické osoby, které jsou v obchodním rejstříku vedeny jako podnikatelé, již zřejmě nebudou muset v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. 

MF dále navrhuje rozšíření použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky bankami, vybranými finančními institucemi a pojišťovnami. Ty přitom již dnes dohledovým orgánům informace v mezinárodních účetních standardech dodávají. Zároveň chce MF navrhnout, aby firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmu, měly nižší administrativní zátěž. Zákon by měl dále zpřehlednit zákonné požadavky na inventarizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy