Ostatní vězeňkyně s opoziční političkou ale nesmí mluvit, ani si s ní vyměnit pohled, popsala bývalá vězeňkyně, která se představila jako Natalja.
"Mohu se jen modlit k bohu, aby byla naživu," řekl telefonicky z Minsku AP otec dvaačtyřicetileté opoziční představitelky Aljaksandr Kalesnikav. "Úřady ignorují mé žádosti o schůzku a dopisy - pro otce to je strašný pocit bezmoci," dodal. Kalesnikav je přesvědčen, že jeho dcera je vážně nemocná a snažil se ji navštívit ve věznici ležící nedaleko města Homel, ale neuspěl. "Pokud nevolá nebo nepíše, tak to znamená, že nechce," řekli mu prý strážci při posledním z pokusů.
Natalja, která se tímto jménem představila z bezpečnostních důvodů, pobývala před svým propuštěním v cele vedle Kalesnikavové. Za co ji běloruské úřady odsoudily, agentura neuvádí. Nicméně čelní běloruskou opoziční představitelku podle jejího svědectví v květnu nebo červnu hospitalizovali v Homelu, ačkoliv není jasné, co následovalo. Natalja ji neslyšela mluvit s dozorci měsíce. Ostatní vězeňkyně podle ní slyšely prosby Kalesnikavové o zdravotní pomoc, ale lékařům trval příchod "velmi dlouho".
V listopadu 2022 Kalesnikavovou převezli podle médií na oddělení intenzivní péče a podrobila se operaci kvůli prasklému vředu, připomněla AP. Po operaci se směla setkat s otcem, shledání ale trvalo pouhých deset minut a odehrávalo se za přítomnosti lékaře a pracovníků věznice. Dopis od ní přišel naposledy v únoru 2023, píše AP. Podle její sestry Tacjany Chomičové, která žije v zahraničí, vězeňkyně popsaly, že vězeňský personál dopisy určené pro Kalesnikavovou trhá před jejíma očima.
"Pomalu Maryju zabíjejí," prohlásila Chomičová. Její sestra podle svědectví dalších propuštěných vězeňkyň váží při svých 175 centimetrech výšky pouhých 45 kilogramů. Bývalé vězeňkyně podle AP uvádějí, že Kalesnikavová nosila žlutou visačku, což je označení pro politické vězně a podle obhájců práv je vystavuje dalšímu zneužívání ze strany dozorců a úředníků.
Odbor pro správu věznic na běloruském ministerstvu vnitra se k případu Kalesnikavové odmítl vyjádřit. Běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko popírá, že by v jeho vlasti byli političtí vězni. Lidskoprávní organizace Vjasna jich eviduje téměř 1300 včetně jejího zakladatele a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého nebo právě Kalesnikavové.
Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a neví se, zda vůbec žijí. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních několika letech šest lidí vězněných z politických důvodů.
Kalesnikavová je flétnistka a léta žila v Německu. Vrátila se však do vlasti, kde se stala jednou z tváří protestů proti Lukašenkově režimu po zpochybněných prezidentských volbách v roce 2020. Běloruské úřady se ji v roce 2020 pokusily deportovat ze země, ona ale na hranicích s Ukrajinou roztrhala svůj cestovní pas. V roce 2021 si pak vyslechla trest 11 let vězení, mimo jiné ji soud shledal vinnou ze spiknutí s cílem převzít moc.
V uplynulých měsících Lukašenko omilostnil 115 aktivistů odsouzených za účast na protestech proti jeho vládě, na svobodu se dostali většinou lidé s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Bělorusko je hluboce propojené s Ruskem a někteří pozorovatelé se domnívají, že Lukašenka znepokojuje míra jeho závislosti na Moskvě, přičemž doufá, že propuštěním politických vězňů před prezidentskými volbami naplánovanými na příští rok obnoví některé vazby s Evropskou unií, napsala AP.
"Minsk se vrací k praxi vyjednávání se Západem, aby se pokusil zmírnit sankce a dosáhnout alespoň částečného uznání výsledků nadcházejících prezidentských voleb," domnívá se běloruský analytik Aljaksandr Frydman. Odpůrci běloruského vůdce zároveň uvádějí, že nevidí skutečnou změnu ve vládní politice, neboť všichni přední představitelé demokratické opozice
