Washington - Nejvyšší soud začal ve Spojených státech poprvé po sedmdesáti letech rozhodovat o právu Američanů nosit zbraň.

Podle pozorovatelů může jít o vůbec nejdůležitější rozhodnutí týkající se druhého dodatku ústavy USA. Ten říká: "Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno."

Zákaz od roku 1976

Většinou států je dodatek interpretován jako právo každého Američana vlastnit zbraň. Nemyslí si to ale v hlavním městě Washingtonu, kde je již od roku 1976 zakázáno vlastnit pistoli a pušky musejí být skladovány rozebrané, nebo mít zámek na spoušti.

Pracovník bezpečnostní služby Dick Heller a pět dalších občanů města se však domnívají, že stát tímto omezením porušuje ústavu. A podle deníku Seattle Times se zdá, že mu Nejvyšší soud dá za pravdu.

Podle listu byla debata při včerejším prvním stání "temperamentní" a "vášnivá" a o 22 minut přesáhla hodinu a čtvrt vymezeného času.

Právo na milici, nebo na zbraň?

Právníci města Washingtonu se domnívají, že se dodatek netýká práva nosit zbraň, ale sestavit vlastní milici a participovat na obraně společenství. Argumentují také velkým počtem vražd, ke kterým za přispění střelných zbraní v USA dochází.

K tomu však zůstal Nejvyšší soud hluchý.

"Co je rozumného na totálním zákazu vlastnictví zbraní?" zeptal se právníků obhajoby dle agentury Reuters předseda soudu John Roberts.

Hellera podpořil již federální soud, město Washington se pak k Nejvyššímu soudu odvolalo.

Podle nedávného průzkumu se pouze třicet jedna procent Američanů domnívá, že dodatek se týká práva občanů vytvářet obranné milice, šedesát pět procent si naopak myslí, že dodatek mluví o právu občanů vlastnit zbraň.

Očekává se, že soud o věci rozhodne v červnu.