Washington - Málo věcí považují Američané za tak posvátné jako svou ústavu. Její druhý dodatek, který zaručuje jedincům právo na držení zbraní, se však může brzy změnit.

Nejvyšší soud totiž rozhodl, že ho poprvé za posledních 70 let přezkoumá.

Vše odstartoval spor mezi Washingtonem D.C. a pracovníkem ochranky Dickem Hellerem. Tomu vadí místní zákaz na držení ručních zbraní (nikoliv pušek a brokovnic), který hlavní město jako jediné už od roku 1976 uplatňuje.

"Rozhodnutí Nejvyššího soudu bude extrémně významné, nejdůležitější v případě zbraní za posledních 70 let. A asi nejdůležitější vůbec, co se druhého dodatku týče," soudí Paul Helmke, prezident Bradyho kampaně za prevenci proti násilí spojeného se zbraněmi.

"Policie nemůže být vždy a všude"

Slyšení začne v březnu, verdikt by pak měli soudci oznámit v červnu příštího roku. Téma tak s největší pravděpodobností zasáhne i do prezidentské předvolební kampaně.

Zbraně tradičně vyvolávají ve Spojených státech ostré debaty mezi politiky, lobbisty i aktivisty. Washingtonský přístup podporují další čtyři státy: Hawaj, Illinois, Maryland a New York.

Podle lidí z radnic pomáhá omezení v boji se zločinem.

Hellerova práva naopak za každou cenu brání vlivná Národní asociace majitelů zbraní. To, že nemůže mít doma pistoli, považuje za protiústavní.

"Chci být schopný bránit sebe a manželku. Policie nemůže být vždy a všude," brání se Heller, který žije ve čtvrti s velkým výskytem kriminality.