Drážďany (od naší zpravodajky) - Podobně jako Česko i Sasko uvolňuje některá koronavirová opatření. Od pátku se mohou znovu otevřít hospody, restaurace a venkovní zahrádky. "Nemám tušení, jak to půjde. Doteď jsme prodávali jídlo s sebou, to nám pokrylo asi pět procent běžného obratu. Teď doufáme, že se dostaneme aspoň na polovinu," říká Whitman.
V Drážďanech provozuje celkem osm restaurací, ve kterých před krizí pracovalo 190 lidí. "Padesát jsme museli propustit, zbytek je na kurzarbeitu," říká nevesele. Whitman stejně jako 99 procent všech německých podnikatelů v gastronomii spoléhá na takzvanou "krátkou práci". Jedná se o státní program podpory, který firmám umožňuje vyplácet zaměstnancům tři pětiny normální mzdy, ačkoliv pro ně v uzavřených podnicích není odpovídající množství práce. Obdobný program Antivirus připravila také česká vláda.
"Ještě několik týdnů vydržíme s penězi, které máme. Jestli dojdou, je konec," uzavírá Whitman. Doufá, že se brzy otevřou hranice a do turisty oblíbených Drážďan se znovu vrátí návštěvníci ze zahraničí, včetně Čechů.
"Byla by to pro nás šance na přežití," potvrzuje s odkazem na návštěvníky z Česka, ale i Rakouska nebo Polska zmrzlinář Landi Kocllari z nedalekého Eiscafé Milano. "Dnes je sice špatné počasí, ale za normálních okolností by tady bylo v květnu i tak plno," gestikuluje směrem k prázdné mokré dlažbě muž, který svůj podnik na náměstí otevřel teprve loni.
Pravidla pro překračování hranic se ale uvolňují pomalu. Od 11. května smí do Německa za prací i nepravidelně cestující cizinci, pokud při kontrole předloží doklad o účelu cesty. Pokud se do 72 hodin vrátí zpět do Česka, nemusejí se ani prokazovat negativním testem na koronavirus a vyhnou se 14denní karanténě. Situace je ale zmatená. Lhůtu tří dní udává usnesení vlády ze 4. května, během hraniční kontroly ale policisté opakovaně zmiňují jednodenní limit.
Od 11. května je rovněž povolená mezinárodní osobní doprava. První autobusy z Prahy směrem do Drážďan a Berlína vypraví ve středu soukromý přepravce RegioJet, ještě v úterý ráno byla ale drtivá většina jízdenek na první spoj neprodaná. České dráhy počítají s obnovou mezinárodních vlaků až na konci května nebo v červnu.
Vydat se do Německa "jen tak" je totiž prakticky stále nemožné. Na česko-německých hranicích kontrolují důvod cesty tuzemští pohraničníci.
Při návratu domů je navíc potřeba počítat s možným zdržením na hranici. Osobní automobily tu ve špičce kvůli každodenně dojíždějícím zaměstnancům, takzvaným pendlerům, čekají i několik hodin. Ve snaze provoz usnadnit se od 11. května otevřely dva dodatečné hraniční přechody: v Dolní Poustevně na Děčínsku a mezi Hřenskem a Schmilkou.
Primark zůstává zavřený
Ani ten, kdo se vydá do Saska třeba na obchodní jednání, což už pravidla umožňují, nenajde zemi takovou jako před propuknutím pandemie. Tento týden se sice postupně začaly otevírat drážďanská muzea a galerie, pro Němce ale stále platí zákaz vídat se soukromě s členy víc než jedné cizí domácnosti. Ulice tak zůstávají i dál nezvykle prázdné.
Povinnost platit roušku platí v celém Německu pouze v dopravních prostředcích a v obchodech. Totálně prázdné centrum Drážďan by se proto dalo obdivovat i bez ní - v 7 stupních, mlze a dešti ale příjemně hřeje nos. Na skok @za_hranici v 🇩🇪. pic.twitter.com/V8fkvRcWVC
— Helena Truchla (@helena_truchla) May 11, 2020
Zavřený zatím zůstává také řetězec s levnými oděvy Primark, častý cíl českých výletníků. Rozkládá se na víc než 800 metrech čtverečních nákupní plochy, a se znovuotevřením proto musí stejně jako další velké prodejny počkat ještě týden.
V jiných obchodech jsou ale nákupy v plném proudu, přichází do nich v drtivé většině případů jednotlivci nebo dvojice. "S normálními okolnostmi se to nedá srovnat, ale lidé nakupují hodně, všechny druhy zboží," pochvaluje si Julia, zaměstnankyně prodejny se sportovními oděvy v jednom z drážďanských obchodních domů. Otevřeno mají už týden.
Julia stojí u vchodu do prodejny s dezinfekčním prostředkem v ruce. Na značkách, které označují nezbytné jedenapůlmetrové rozestupy, čeká na možnost vejít do prodejny asi desítka dychtivých zákazníků. Zájem je podle prodavačky velký navzdory zkrácené otevírací době a zákazu vyzkoušet si oblečení nebo boty.
"Najednou smí být uvnitř jen 10 lidí. Vyplývá to z toho, jak je obchod velký. Na dvacet čtverečních metrů tu může být jen jeden zákazník," vysvětluje Julia. Stejné nařízení platí v celém Německu. Julia tedy zákazníky do obchodu pouští jenom tehdy, když stejný počet lidí odejde. Ještě předtím jim ale do dlaní vymáčkne trochu dezinfekce.
Koronasemafor
V prodejně jízdních kol Fahrrad XXL na drážďanském předměstí Nickern je zájem dokonce tak velký, že si při kontrole zákazníků u vchodu musí pomáhat automatickým počítadlem s infračerveným senzorem.
"Dřív seděl u vchodu jeden prodavač, který dal každému zákazníkovi takovou kartičku," vysvětluje manažer prodejny Jens Kramer. "Celkem jich měl k dispozici 92, tolik nakupujících odpovídá velikosti naší prodejny. Další museli čekat venku," dodává. Podobný systém používají i další obchody ve městě.
"Jenže já jsem toho zaměstnance potřeboval spíš na prodejní ploše, kartičky se navíc musely pořád dezinfikovat," vysvětluje, proč obchod nakonec má zařízení připomínající interaktivní informační tabuli. Zaznamená a spočítá všechny osoby, které kolem něj projdou. Dokud je v obchodě dost volného místa, svítí zeleně. Při překročení kritického počtu ale koronavirový "semafor" přepne na červenou.
Ještě předtím, než se zájemci o kola v Drážďanech dostanou k semaforovému počitadlu, si ale musí nasadit roušku. V Sasku totiž platí povinnost mít zakrytá ústa a nos v uzavřených veřejných prostorách, tedy v obchodech a veřejné dopravě.
Povinnost zavedlo Sasko jako jedna z prvních spolkových zemí 20. dubna, zhruba měsíc po Česku. O devět dní později začala platit v celém Německu. "Bylo to proto, abychom mohli začít opatrně rušit zavedená omezení," vysvětluje Dirk Hilbert, který posledních pět let stojí v čele Drážďan. Od pondělí jsou ve městě znovu v provozu dětská hřiště, otevřít směli kadeřníci i obchodníci s nábytkem.
"Překvapilo mě, jak rychle si lidé na roušky zvykli, teď už jsou podle mě naprosto standardní součástí běžné hygieny," říká primátor města.
"Povinnost nosit roušky venku jsme nezavedli a já to nepovažuji ani za smysluplné. Roušky spíš navlhnou, když je člověk má na sobě příliš dlouho, a tím riziko nákazy zvyšují. Je důležitější, aby je lidé nosili jen krátce a v takových chvílích, kdy není možné dodržet odstup alespoň 1,5 metru od ostatních," říká Hilbert.
I v roušce s rozumem a svědomím
Někteří kolemjdoucí na nákupní třídě Pragestraße si ale nechávají zakrytá ústa i venku, kde by podle nařízení nemuseli. Všichni oslovení přiznávají, že je to kvůli lenosti si ochranu při krátkém přecházení mezi obchody sundávat.
Kdo však roušku nemá nasazenou uvnitř, na rozdíl od Česka a dalších spolkových zemí neriskuje žádný postih. Pokuty zavedeny nebyly a policie ani nemá za úkol dohlížet na jejich nošení. "Sasko vsadilo na dobrovolnost a apeluje na zodpovědnost jednotlivých lidí," říká Hilbert. Ani v prostorách drážďanské radnice nikdo roušku nasazenou nemá, při pohybu na chodbách i při vzájemné komunikaci si ale bedlivě hlídají zhruba dvoumetrový odstup.
V Drážďanech protestovalo v pondělí proti pokračujícím omezením několik stovek lidí. "Byli jsme úspěšní v zadržení nákazy, mnohem víc než v Itálii nebo teď třeba v Rusku. O to silnější je kritika, protože je těžké lidem vysvětlit, že ta opatření byla opravdu nezbytná. To platí pro Německo i pro Česko," je přesvědčený primátor.
Podle něj bude povinné nosit ve vnitřních prostorách roušku tak dlouho, dokud nebude na nový typ koronaviru vakcína. "A pokud uvidíme, že se lidé začínají chovat lehkovážně, možná zavedeme pokuty i tady," dodává politik.
Se způsobem, jakým saská vláda rouškovou povinnost vymyslela, souhlasí také jeden z nakupujících v cykloobchodě. "Každý má přece zájem na tom nenakazit nikoho dalšího ani sám sebe," říká, zatímco si hned po odchodu z obchodu sundává z obličeje ochranný šátek. Ze všech opatření ho zajímá nejvíc, kdy bude možné se znovu vydat do Čech. "Na výlet do přírody a za dobrým pivem," vysvětluje se smíchem.
Situaci sledujeme
Zájem o uvolnění režimu na hranicích mají obě strany. V Německu roste v posledních dnech tlak na ministra vnitra Horsta Seehofera, aby znovu otevřel hranice s pěti státy, v jejichž případě Berlín zavedl zpřísněný režim. Česka se to netýká, jednání ale probíhají i s Prahou.
"Pan ministr jednal s německými partnery naposledy minulý čtvrtek," potvrzuje postup šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) mluvčí ministerstva Zuzana Štíchová. Petříček je podle jejích slov v kontaktu i s politiky v sousedním Bavorsku a Sasku.
"V tuto chvíli probíhá výměna informací o vývoji epidemiologické situace v obou zemích a o plánech na uvolňování opatření. Od toho se odvíjí také debata o podmínkách cestování. Na úrovni Evropské unie řešíme například možnost využívání takzvaného COVID pasu. Rýsuje se skupina zemí, která je ochotna o podobném 'potvrzení bezinfekčnosti' jednat a využít ho už v letošní letní sezoně," vysvětluje Štíchová.
Konkrétní časový plán podle ní zatím neexistuje, pouze v případě Rakouska nebo Slovenska se v souvislosti s uvolněním podmínek pro cestovní ruch hovoří o červenci. "S Chorvatskem, o které je masivní zájem českých turistů, bychom chtěli vyjednat podobný termín - od začátku či poloviny července, aby byly hranice otevřené i pro dovolené," dodává mluvčí.
O brzké znovuotevření hranic by stál také primátor Hilbert, i v případě Německa by podle něj byl žádoucí červencový termín. "Čeští návštěvníci chybí v obchodech i v turismu. Myslím si, že moji kolegové z Českého Švýcarska, Jizerských hor nebo Ústí nad Labem by zase řekli, že tam chybí ti němečtí," míní.
"Skutečně doufám, že hranice bude brzy znovu otevřená. Čeští zaměstnanci chybí i v hotelech a gastronomii. Až se v pátek tyhle provozy znovu otevřou, myslím, že to velmi pocítíme," uzavírá.
Německo má nyní průměrně 200 potvrzených případů nákazy na sto tisíc obyvatel, spolková země Sasko 122 a město Drážďany 107. V celém Česku je hodnota asi 76, v Praze mírně přes 135.
