Kyjev (od našeho zvláštního zpravodaje) - Dorazili nečekaně.
Skupinka dvaceti pracovníků ukrajinské tajné služby (SBU) v civilu vtrhla na konci letošního dubna do kanceláří kyjevské investiční firmy Dragon Capital.
Vybavená soudním příkazem s údajným podezřením na používání nelegálního softwaru tam začala prohlížet a zabavovat firemní počítače.
"Bylo to poprvé v celé historii Dragon Capitalu, kdy se tady po chodbách procházeli ukrajinští tajní. Chvíli vypadali, že si tady budou dělat, co chtějí," komentuje dubnový zásah v rozhovoru pro Aktuálně.cz český šéf firmy Tomáš Fiala.
Byl to jasný vzkaz
Dragon Capital je na Ukrajině klíčová investiční skupina, která spravuje celou čtvrtinu zahraničních investic v zemi.
Zásah SBU v jejích kancelářích proto okamžitě vzbudil velký ohlas. Po rychlých telefonátech firemního vedení do kanceláře ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana i na další oficiální místa se podařilo zátah SBU zastavit.
Ukrajinský premiér kvůli incidentu dokonce přerušil zasedání vlády. "Takové akce neprospívají investičnímu klimatu," řekl následně novinářům.
Tomáš Fiala, známý na Ukrajině jako podporovatel protikorupčních aktivit, vlivný představitel Evropské podnikatelské asociace (EBA) a člen správní rady Transparency International, i přesto tvrdí, že vzkaz, skrytý za celým zásahem, pochopil.
Šlo podle něj - i řady ukrajinských médií - o varování obchodního konkurenta, napojeného na okruh nejbližších lidí prezidenta Petra Porošenka, aby se vzdal lukrativního podílu v kyjevském obchodním centru SkyMall. Přestože mu nárok na něj potvrdil i londýnský soud.
A taky o připomínku, aby to nepřeháněl s kritikou pomalých protikorupčních reforem.
"Je to tady znovu celé trochu mafiánské," říká Tomáš Fiala s hořkým úsměvem během interview ve své kanceláři. A poukazuje na řadu podobných incidentů z poslední doby.
Výhrůžky, denunciace a zastrašování
Koncem letošního dubna spustila skupina ukrajinských poslanců přímo v parlamentu ostrou denunciační kampaň proti aktivistům z kyjevské organizace Protikorupční akční centrum (AAC).
Ta přitom stála za prosazením řady klíčových reforem.
Poslanci aktivisty ve veřejně šířeném videu obvinili, že se nelegálně sami obohacují, a vyzvali k jejich trestnímu stíhání. Stejně jako k zastavení fungování organizace.
"Všechna tato nesmyslná obvinění je možné lehce vyvrátit pohledem na naše výroční zprávy. Předáváme je daňovým úřadům i našim donátorům. Mimo to procházíme každý rok auditem," zareagovalo v tiskovém prohlášení Protikorupční akční centrum.
A poukázalo na zvyšující se počet výhrůžek i osobních útoků, kterým představitelé organizace v poslední době na Ukrajině čelí.
Problémy protikorupční databáze
Od poloviny května se s velmi podivným obviněním potýká i Jurij Novikov, šéf ukrajinské softwarové firmy Miranda.
Ta loni na základě výběrového řízení vyvinula a rozběhla velkou databázi veřejných elektronických deklarací majetků ukrajinských politiků a státních úředníků.
Aktivisté i západní donátoři označují tento projekt za pilíř protikorupčních aktivit v zemi.
Ukrajinský generální prokurátor Jurij Lucenko ale Novikova letos v květnu v parlamentu veřejně obvinil, že zpronevěřil část zahraničních peněz určených na vývoj celé databáze.
A dodal, že se chystá firmu stíhat a fungování databáze znovu prozkoumat.
Novikov obvinění odmítá. Podle něj se jedná o další pokus vyřadit z provozu klíčovou protikorupční databázi.
Zastala se ho i ukrajinská pobočka Transparency International (TI).
"Jsme k těmto prohlášením velmi skeptičtí. Pokud generální prokuratura měla podobná podezření, měla je zveřejnit už před rokem, kdy celý projekt vznikal," řekl agentuře Reuters Oleksandr Kalitěnko, hlavní analytik TI v Kyjevě.
Velký rozruch vzbudilo na Ukrajině nedávno i nejnovější pátrání televizního programu Slidstvo, který z loňské násilné smrti investigativního novináře Pavla Šeremeta v Kyjevě nepřímo obvinil ukrajinské tajné služby.
Podle Tomáše Fialy atmosféra na Ukrajině houstne. A ve vzduchu už začínají být pomalu cítit další prezidentské a parlamentní volby.
Ty se budou konat až v roce 2019. Popularita vlády prezidenta Porošenka ale už nyní prudce klesá. Z více než 50 procent v roce 2014 se propadla na jednociferná čísla.
"Stoupá populismus, ochota provádět reformy je nižší, hodně lidí z bývalého režimu se přestalo bát. Korupce se bohužel vrací a zvyšuje," dodává Fiala.
Pokrok ano, ale…
Tři roky po tzv. Euromajdanu se přitom i podle něj na Ukrajině hodně zásadních věcí změnilo.
Prozápadní vláda, jmenovaná prezidentem Porošenkem v roce 2014 stabilizovala s pomocí zahraničních půjček válkou zasaženou ekonomiku, provedla zásadní reformy státní správy i trhu s energiemi.
Pod velkým tlakem zahraničních věřitelů se navíc pustila i do řady protikorupčních opatření.
Na Ukrajině poprvé za její novodobou existenci vznikl transparentní systém veřejných zakázek nazvaný ProZorro. Díky němu došlo podle nezávislých odhadů k úsporám až ve výši 6 miliard ukrajinských hřiven (cca 6 miliard korun - pozn. red.).
Na podzim loňského roku taky nová legislativa donutila přes 100 000 klíčových politiků a státních úředníků podat veřejná majetková přiznání.
Fungovat postupně začaly tři protikorupční instituce - Národní protikorupční úřad (NABU), Specializovaná protikorupční prokuratura a Národní agentura pro prevenci korupce.
Ty provedly za pár měsíců své existence řadu úspěšných zásahů včetně zadržení několika aktivních politiků i úředníků, spojovaných i se současným režimem prezidenta Porošenka.
Třeba někdejší pravé ruky expremiéra Jaceňjuka Mykoly Martyněnka nebo exšéfa ukrajinské finanční správy Romana Nasirova.
"To, že byli tito lidé zatčeni, je samozřejmě pozitivní. To se dříve nestávalo. Ale na to, aby mohly být tyto kauzy dotaženy do konce, jsou potřeba soudy. A ty jsou pořád zkorumpované," uvádí Tomáš Fiala během rozhovoru ve své kanceláři.
"Politickou vůli pokračovat v reformách soudů a silových složek bohužel vůbec nevidím. Tyto oblasti přitom spadají přímo pod prezidenta. Ten si ale chce spíš v nastalé situace udržet loajalitu bezpečnostních složek a využít je v příštích volbách," dodává Fiala.
Je to v kritické fázi
Největší zahraniční investor na Ukrajině není v pochybách o pokračování klíčových reforem sám.
V kritice ukrajinských politiků, kteří začínají nová protikorupční opatření tiše podrývat, se v květnu přidal i velvyslanec EU v Kyjevě Hugues Mingarelli.
"Ukrajina se dostává v tažení proti korupci do kritické fáze. Někteří lidé se evidentně cítí ohroženi. K zastavení jejich nebezpečného tlaku je potřeba jasné stanovisko současné vlády. V opačném případě se země postupně znovu vrátí do starých časů," prohlásil Mingarelli v rozhovoru pro ukrajinskou agenturu UNIAN.
Jedna z hlavních postav prozápadního Euromajdanu před třemi lety, bývalý investigativní novinář a v současnosti ukrajinský poslanec Sergej Leščenko, je ve svém postoji ještě tvrdší.
Zahraniční věřitele vyzval, aby ukrajinské vládě neposkytovali další úvěry, dokud všechny protikorupční instituce nezprovozní a nedá jim dostatek nezávislosti i pravomocí.
"Mezinárodní měnový fond by neměl Ukrajině dát jediný dolar, dokud nezačne fungovat zvláštní protikorupční soud," prohlásil Leščenko v květnovém rozhovoru pro web americké organizace Atlantic Council.
I on je přesvědčen, že současná ukrajinská politická elita o definitivní rozchod s korupcí nestojí.
"Parlament je zkorumpovaný a prezident o nový systém nestojí. Zasáhlo by to jeho nejvěrnější, kteří využívají politickou moc k vlastnímu obohacení," dodává Leščenko.
Politici si musí vybrat
Za pravdu mu částečně dávají i oficiální statistiky.
Ukrajina je podle žebříčku Transparency International (TI) za rok 2016 ve vnímání korupce stále na 131. místě na světě, v těsném sousedství Nigérie, Guatemaly nebo Kyrgyzstánu. Na posledním 176. místě žebříčku je válkou totálně rozvrácené Somálsko.
Oproti korupcí opředené éře bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče, kdy se v žebříčku TI pohybovala na 144. místě, se přitom země posunula kupředu jen o pár míst.
Taky investor Tomáš Fiala doporučuje zahraničním investorům a věřitelům větší přísnost a opatrnost.
Nechce ale, aby s pomyslnou vaničkou vylili i dítě ukrajinských reforem.
"Hodně věcí, které tady dřív nebyly vůbec myslitelné, už se povedlo. Záleží ale na ukrajinských politicích, jakou cestu dál si teď vyberou," uzavírá Fiala.
