Vláda s nacionalisty, nebo šance pro opozici. Popisujeme povolební scénáře v Polsku

Vláda s nacionalisty, nebo šance pro opozici. Popisujeme povolební scénáře v Polsku
Skoro každý kout Polska je posetý předvolebními plakáty.
Expertka na politický marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Anna Shavit  označuje billboardy stran za povedené, byť ne příliš inovativní.
"Vypadají podobně jako před dvaceti lety, nejsou příliš nápadité, ale to ani nejde," hodnotí dále Shavit.
"Na volební plakát nemůžete napsat volební program. Potřebujete jen - zvlášť teď před volbami - pokračovat v náletové kampani. Nejdůležitější je, že jste hodně vidět," doplňuje Shavit. Zobrazit 19 fotografií
Foto: Jakub Plíhal
Dominika Perlínová Jakub Plíhal Dominika Perlínová, Jakub Plíhal
15. 10. 2023 7:44
Polsko si v neděli volí novou vládu, která zemi povede další čtyři roky. Předvolební průzkumy ukazují, že půjde o vyrovnaný souboj. Vládní Právo a spravedlnost sice v průzkumech vede s více než 30 procenty, není ale jisté, jestli bude mít dostatek mandátů na složení vlády. Opozice ve volbách vidí šanci po osmi letech odstavit od moci Jaroslava Kaczynského. Přinášíme tři možné povolební scénáře.

1. Další vláda Práva a spravedlnosti

Podle posledních průzkumů stále vede současná vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) lídra Jaroslawa Kaczynského. Ve všech průzkumech si drží podporu nad 30 procent a odhady ukazují, že by mohla získat přes 190 poslaneckých mandátů. K získání vládní většiny je ale potřeba 231 křesel.

Kaczynského strana má jedinou šanci na koalici s krajně pravicovou a libertariánskou Konfederací. Její podpora se ale pohybuje pouze okolo devíti procent a od léta stále klesá. Strana, která se jako jediná vyslovuje proti větší pomoci Ukrajině a jejíž někteří členové jsou přímo proruští, což je v polském politickém prostoru výjimka, se nicméně s PiS neshodne ani v ekonomických otázkách.

Zatímco Konfederace chce zrušit téměř všechny daně a minimalizovat sociální dávky, současná vláda si udržela podporu díky štědré podpoře důchodců nebo matek.

Pokud by ale obě strany společně složily většinu, je pravděpodobné, že spolu do vlády půjdou. Současný prezident Andrzej Duda, který byl ve volbách hlavy státu kandidátem PiS, dá první pokus ke složení kabinetu téměř jistě své straně.

2. Koaliční vláda opozice

Je ale možné, že Právo a spravedlnost a Konfederace většinu v Sejmu nezískají. Pokud by vláda na první pokus nezískala podporu parlamentu, přechází proces jmenování na Sejm. Pokud by to nevyšlo ani na podruhé, třetí a poslední pokus by opět dostal prezident. U druhého pokusu by měla šanci opozice, pokud by v parlamentu získala většinu.

Občanská koalice pod vedením Donalda Tuska se spoléhá na to, že by se po volbách mohla opřít o podporu Levice a Třetí cesty, což je koalice složená z menších stran. Tuskova koalice má v posledních předvolebních průzkumech okolo 30 procent, Levice asi 10 procent.

Pro tuto variantu je ale potřeba, aby se Třetí cesta dostala do parlamentu. Jelikož se jedná o koalici, potřebuje místo obvyklých pěti procent získat alespoň osm procent hlasů. V průzkumech se dlouhodobě pohybuje těsně nad touto hranicí, v posledních týdnech vyskočila dokonce na 11 procent.

Nezávislá polská média se nicméně shodla, že právě reprezentant Třetí cesty Szymon Holownia podal na pondělní předvolební debatě nejlepší výkon a je tedy možné, že se mu na poslední chvílí ještě povede některé nerozhodnuté voliče přesvědčit.

3. Předčasné volby

Vyrovnané výsledky v předvolebních průzkumech ukazují, jak hluboce je polská společnost rozdělená. Podle polských novinářů už v kampani nejde o volební program, nýbrž se zredukovala na boj proti zlu, kterým oba tábory myslí tu druhou stranu.

Lidé už jsou z politické kampaně vyčerpaní a pro mnoho obyvatel by nejhorším scénářem bylo, kdyby se vládu nepodařilo složit nikomu nebo kdyby byl kvůli extrémně těsné většině kabinet oslabený a v březnu se konaly předčasné volby.

Ty by pravděpodobně pomohly Právu a spravedlnosti, protože má oddanější voliče. Navíc konzervativní stranu častěji volí starší lidé, kteří k volbám chodí ve větších počtech než mladší generace. Mladé lidi by naopak mohlo být ještě těžší znovu zmobilizovat.

 

Právě se děje

Další zprávy