Ponižující policejní zásahy vzbuzují pozornost v celém Polsku a za následek mají to, že stále více těhotných si hledá gynekologa v Česku, uvádí internetový portál německé rozhlasové stanice Mitteldeutscher Rundfunk (MDR).
Ole z Varšavy je 41 let, je vdaná a má tříletého syna. Když se jí znovu podaří otěhotnět, má obrovskou radost. Chce druhé dítě, ale dvakrát už samovolně potratila. Tentokrát vše vypadá dobře. V 18. týdnu těhotenství ji ale přepadne nepopsatelná bolest v podbřišku a stěží doběhne na toaletu. "Tam to ze mě doslova vystřelilo," popsala v magazínu Wysokie Obcasy, který je přílohou liberálního listu Gazeta Wyborcza. Záchodová mísa je plná krve - potrat. Skončí v nemocnici a je operována.
Když se probere, volá manželovi, že nejhorší už má za sebou. Ale mýlí se, protože vedle jejího muže stojí policista, který mu telefon vytrhne z ruky a začne výslech. Na policii se zřejmě obrátila záchranářka a udala Olu, že si potrat vyvolala pomocí léků. V nemocnici se objeví policisté, kteří hlídají její pokoj a následují ji při každém kroku po oddělení. Vynutí si také odběr krve.
O něco později k Olině domu přijede čerpací vůz, protože státní zástupkyně nařídila, aby kvůli pátrání po plodu byla vyprázdněna žumpa. Má podle všeho podezření, že Ola nepotratila spontánně. V odpadním potrubí v domě se plod nenašel a prokurátorka žádá posádku fekálního vozu, zda by obsah žumpy prohledala ještě jednou, tentokrát za pomoci síta. Posádka to odmítá. Jako důkazní materiál slouží vložky, které Ola použila, legíny, které měla na sobě, a krev z podlahy. Po necelém půlroce bylo vyšetřování bez výsledku zastaveno.
Slovo "potrat" vyvolává amok
Advokátka Aleksandra Kosioreková, která se specializuje na právo v medicíně, nenechává na postupu policie a státního zastupitelství nit suchou. Podotýká například, že v případě podezření na spáchání trestného činu postupovala policie v rozporu s předpisy, když vyslýchala Olu telefonicky v době, kdy byla v nemocnici. Měla si ji k výslechu pozvat později. Také odběr krve a vyprazdňování žumpy nebylo podle Kosiorekové potřeba - k rozptýlení podezření stačilo nahlédnout do Oliny zdravotnické dokumentace.
"Slovo potrat vyvolává v polských státních orgánech amok a zahajují bez jasného důvodu chaotické procedury. Jde to nebezpečným směrem. Policie porušila různé předpisy," říká Kosioreková.
Olin příběh je už z loňska. Zveřejnit se ho rozhodla poté, co se na veřejnost dostal další otřesný případ. Týká se Joanny z Krakova. Tato žena delší dobu trpí psychickými problémy a během těhotenství se její stav zhoršil. Během panické ataky použila "potratové pilulky", které si sama koupila na internetu. Zcela mimo sebe zavolala své lékařce, která o ní informovala policii. Lékařka také uvedla, že její pacientka má sebevražedné úmysly, což však Joanna popírá.
Následuje naprosté martyrium. Policejní eskorta odváží Joannu do nemocnice. Na pohotovosti se musí svléknout až do kalhotek, policisté ji nutí, aby dělala dřepy a kašlala. Nejdříve jsou u ní policisté, teprve později na ni dohlížejí policistky. Policie se pokouší zastrašovat lékaře, s Joannou zachází jako s kriminálnicí a to i před ostatními pacienty. Zabaví jí telefon a laptop, aby zjistila, odkud potratové pilulky získala. Pokud si totiž žena farmakologicky vyvolaný potrat v Polsku vyvolá sama, o nic trestného nejde. Pomáhat nebo nabádat k tomu už ovšem trestné je.
Postup policie je protiprávní - k takovému závěru dojde i soud na Joannin podnět. Protože se nestal žádný trestný čin, neměla policie důvod jí zabavovat telefon a laptop. Právnička Kamila Ferencová říká, že i kdyby existovalo pádné podezření, že se trestný čin stal, mohla policie vyslechnout Joannu později a bez ponižujících scén v nemocnici.
Případy Joanny a Oly nejsou ojedinělé. Poté, co se se své příběhy rozhodly zveřejnit, přihlásily se další ženy, které se do hledáčku úřadů dostaly poté, co na ně padlo podezření, že měly potrat. Dále tu jsou případy žen, které zemřely na sepsi, kterým lékaři odmítli z těla odstranit odumřelý plod.
Tato "potratová psychóza", která postihla státní aparát, přivádí ženy v regionech u hranic s Českem k "útěku" z polského zdravotnictví, informovala Gazeta Wyborcza. V obavách, že by s nimi v případě komplikací nebo spontánního potratu mohlo být zacházeno jako s Joannou nebo Olou, si raději hledají lékaře v Česku. Tyto obavy přiživuje povinná registrace těhotenství - od loňského října musejí lékaři graviditu zapisovat do elektronické zdravotní karty pacientky. Vláda to odůvodňuje dobrem těhotných - má se tak zabránit například tomu, že jim lékaři předepíší lék, který by mohl poškodit plod. Nicméně vzhledem k atmosféře, jaká v zemi panuje během působení národně-konzervativní vlády, se mnoho lidí domnívá, že evidence těhotenství slouží státu ke kontrole žen a případnému stíhání.
K rozhodnutí, že na gynekologii bude jezdit do Česka, Patrycju z Bielska-Bialé přivedly dobré recenze jiných Polek, které těhotenské prohlídky absolvovaly za hranicí. Také ona si nemůže české lékaře vynachválit, prý se jí věnují více než ti v Polsku, nemusí nijak dlouho čekat a má o všem dost informací. Navíc ji to vyjde laciněji, než kdyby si návštěvu v soukromé ordinaci zaplatila v Polsku.
"Útěk" do Česka pro mnoho Polek nejen kvůli vzdálenosti ale nepřipadá v úvahu. V polovině října se v Polsku konají parlamentní volby a pro řadu lidí by téma potratů mohlo hrát velmi důležitou roli. To ví i šéf opozice Donald Tusk: slíbil, že první den po vyhraných volbách jeho strana, Občanská platforma, předloží v parlamentu návrh zákona, který by interrupce legalizoval do 12. týdne těhotenství.
