Současná slovenská vládní krize je do velké míry sporem mezi Matovičem a Sulíkem. Oba přitom v politice začínali spolu. Nynější premiér totiž poprvé kandidoval do parlamentu v roce 2010 na kandidátce Sulíkovy SaS. Uspěl, ale hned po volbách se začal se Sulíkem hádat o programovém prohlášení vlády.
Přes dlouhodobé osobní antipatie se oba muži loni sešli ve vládě. Matovič jako její předseda a Sulík coby ministr hospodářství. Ale nefunguje to. "Igor Matovič měl šanci změnit Slovensko k lepšímu. Místo toho si znepřátelil prakticky všechny. Hnací silou jeho přání je očividně jeho osobní msta," prohlásil v pondělí předseda SaS.
Odcházející třiapadesátiletý ministr hospodářství má pověst politika, který kompromisy moc neuznává. Z vlády Ivety Radičové odešel v roce 2011 kvůli nesouhlasu se záchranným stabilizačním fondem pro členské země eurozóny, takzvaným eurovalem. Tehdy se poprvé naplno projevil jeho euroskepticismus a odmítání evropské integrace. Sulík tvrdil, že Slovensko nemůže splácet dluhy za Řecko.
"Zachránili jsme evropským daňovým poplatníkům 300 miliard eur, které by jinak šly na pomoc bankám. Slovensko není zodpovědné za ekonomickou záchranu celého světa. My nemáme proč za tyto problémy platit. My jsme je nezpůsobili. Jsme na cestě do ekonomického nevolnictví," prohlásil tehdy.
Proti Angele Merkelové
V roce 2005 Sulík podobně odmítal přijímání uprchlíků a kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou. A to přímo v německých médiích nebo v debatách v německých televizích. Sulík v Německu vyrůstal a studoval, emigroval tam s rodiči v roce 1980 a na Slovensko se vrátil na začátku 90. let.
Sulík se prezentuje jako zastánce liberálního ekonomického programu a malé role státu v ekonomice. Jako příznivec toho, čemu se dříve říkalo "volný trh bez přívlastků". Právě on byl autorem daňových změn schválených na Slovensku v roce 2003. Tato reforma spočívala v zavedení rovné daně ze všech druhů příjmů ve výši devatenácti procent, zákon zároveň sjednotil sazby DPH na rovněž devatenáct procent. Pozdější premiér Robert Fico rovnou daň zrušil.
"Části voličů jistě imponovalo, jak ostře kritizoval Angelu Merkelovou. Slováci rádi vidí, když je nějaký slovenský politik takovým způsobem asertivní," řekl před časem deníku Aktuálně.cz politolog Jozef Lenč z univerzity v Trnavě.
Drží slovo a dohody
Situace v rozhádané slovenské koalici je složitá. Sulík chce pokračovat, nepřeje si předčasné volby, ale odmítá spolupracovat s Matovičem jako premiérem. Tedy paradoxně s mužem, kterého do politiky přivedl.
"Největší hřích Sulíka má jméno Matovič. Současný premiér se do křesla dostal díky svému nespornému politickému talentu, ale kdyby ho Sulík v roce 2010 nevzal na kandidátku, nemuseli bychom dnes zažívat takový marasmus spojený s Matovičem," vysvětluje Aktuálně.cz reportér časopisu Týždeň Šimon Jeseňák a dodává, že sám Sulík v minulosti řekl, že stvoření Matoviče je jeho největší politická chyba.
"Sulík ale drží své slovo a ctí dohody, psané i nepsané. To, co mu chybí, je politický instinkt. Není to rozený politik, ale řemeslník, který se ve svém řemesle zdokonaluje. Je vypočitatelný a víme, co od něj můžeme očekávat," hodnotí Jeseňák.
SaS pod Sulíkovým vedením nejvíce uspěla hned ve svých prvních volbách v roce 2010, kdy získala 12,1 procenta hlasů. Loni to bylo jen 6,22 procenta. Sulíkova strana zároveň dala Igoru Matovičovi čas do středy, aby na post premiéra rezignoval. Pokud tak neučiní, měli by podat demisi ministři školství a zahraničí, které nominovala do vlády SaS. V případě odchodu Sulíkovy strany z vlády by si kabinet ve sněmovně udržel už jen těsnou většinu.
Rozbuškou vládní krize na Slovensku se stal březnový Matovičův tajný nákup v Evropské unii neschválené ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V. "Konflikt s premiérem uvnitř koalice zvedá podporu Sulíka a jeho strany mezi voliči. Proto jejich úplný odchod z kabinetu nepředpokládám. Spíše budou tlačit na pokračování koalice po výměně premiéra," říká k tomu politolog Gabriel Eštók z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.
