"Včera (v pátek) byla v lese u hranic nedaleko (vesnice) Wólka Terechowska nalezena mrtvola mladého muže syrské národnosti. Vyšetřování provedené na místě nálezu těla neumožnilo jednoznačně určit příčinu smrti," uvedla policie Podleského vojvodství na Twitteru. Podle agentury AP se jedná o devátého mrtvého na polsko-běloruských hranicích během současné migrační krize, agentura AFP píše o 11 mrtvých.
Polští pohraničníci informovali, že Bělorusové v noci strhli část hraničního plotu, který předtím Poláci vztyčili. "V noci v oblasti Czeremchy začali běloruští vojáci ničit dočasný hraniční zátaras. Pomocí služebního vozidla vytrhali sloupky plotu a strhli ostnatý drát. Polské jednotky přitom oslepovali laserovými paprsky a stroboskopickými světly," uvedli pohraničníci na twitteru.
"Nedaleko čekala skupina asi 100 migrantů na příležitost k nelegálnímu překročení hranice. Bělorusové vybavili cizince slzným plynem, který byl použit proti polským silám. Tomuto a dalším pokusům o nelegální překročení hranic bylo zabráněno," dodali.
V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři. Média informující o migrační krizi jsou tak odkázaná na informace úřadů.
Americký prezident Joe Biden o krizi ve středu jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Znepokojení ohledně situace na polsko-běloruských hranicích v pátek sdělil jak Rusku, tak Bělorusku. Počínání běloruských úřadů již dříve kritizoval americký ministr zahraničí Antony Blinken. V pátek řekl, že Spojené státy zvažují použít proti Minsku "různé nástroje". Von der Leyenová po rozhovoru s Bidenem uvedla, že USA v prosinci zavedou nové sankce proti režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
"Rád bych, aby to všichni věděli. Nemáme s tím nic společného," konstatoval ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s televizí Věsti. Reagoval na obvinění ze Západu, že se Moskva na vysíláním běženců k běloruským hranicím s Polskem podílí.
Za situaci podle Putina nemůže ani Bělorusko, za politickými, vojenskými a ekonomickými důvody této krize stojí podle něj země Západu. Prezident dodal, že Západ se vojensky angažoval v Iráku, odkud je nemálo migrantů, kteří nyní směřují za sociálními výhodami západních zemí. Většina běženců se podle něj chce dostat do Německa.
Polsko i Evropská unie obviňují běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, že do Běloruska nechává dovážet lidi v zoufalé situaci ze zemí jako Irák nebo Sýrie a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce v odplatě za to, že na jeho režim uvalila sankce kvůli represím proti prodemokratické opozici a porušování lidských práv.
Unijní země sousedící s Běloruskem, tedy Polsko, Litva a Lotyšsko, posilují své hranice ve snaze zablokovat nově otevřenou migrační trasu. S blížící se zimou je situace stále nebezpečnější. Mnozí z migrantů pocházejí ze Sýrie, Iráku nebo jiných míst Blízkého východu.
Nový zákon pustí na hranice média
Změna pravidel se uprostřed krize chystá pro lepší možnost informování veřejnosti. Na základě navrhovaných změn zákonů o ochraně hranic by měli novináři získat přístup na polsko-běloruské pomezí. V současné době mají média i humanitární pracovníci na základě výjimečného stavu, který platí od října, do příhraniční oblasti zakázaný vstup. Ve zpravodajství se tak musejí spoléhat na informace od úřadů.
Bedziemy czuwać. Spokojnej nocy. @PolskaPolicja pic.twitter.com/pXW5Uq1vvR
— podlaska Policja (@podlaskaPolicja) November 11, 2021
Ministr vnitra Mariusz Kamiński v rozhovoru se soukromou rozhlasovou stanicí RMF FM uvedl, že novináři z celostátních médií budou moci v pohraničí pobývat za podmínek stanovených pohraniční stráží.
"Návrh o pohraničním pásmu zahrnuje právo novinářů vykonávat své povolání a poskytovat informace," řekl. "Budeme flexibilní a rozumní. Všechny redakce, které působí celostátně, budou moci tuto možnost využít," dodal. Podle Kamińského je krize na polsko-běloruské hranici otázkou mnoha měsíců.
"Musíme vycházet z toho, že tuto krizi nevyřešíme ze dne na den. Na to, co se děje, musíme reagovat různými způsoby - výstavbou hraniční zdi, ale také zákonnými ustanoveními adekvátními situaci," řekl. Dodal, že Sejm, dolní komora polského parlamentu, by měl návrh novely projednat na své příští schůzi, která začíná v úterý.
Náměstek ministra vnitra Maciej Wonsik v pátek uvedl, že současné zákony o výjimečném stavu zůstanou v platnosti, ale změny by mohly zrušit některá omezení pro novináře a umožnit jim pracovat v příhraniční oblasti.
Video: V Bělověžském lese bloudí a umírají lidé, Bělorusko se chová brutálně, říká novinář Tomáš Brolík (11. 11. 2021)
