Podle agentury TASS 78,03 procenta Rusů podpořilo příslušné ústavní dodatky. Ústřední volební komise přitom sečetla 99,02 procenta hlasů. Proti změnám ústavy se vyslovilo 21,16 procenta hlasujících. Práva hlasovat v referendu využilo 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Referendum začalo 25. června a skončilo ve středu večer. Účast dosáhla 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Hlasování skončilo ve 20 hodin místního času každého časového pásma, čili nejdříve byly k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře. Dílčí výsledky přitom začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo.
Hlavní odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj označil výsledky za "faleš a obrovskou lež". Tato čísla podle něj nemají nic společného se skutečným míněním Rusů. Putin podle něj celé "hlasování" od začátku prohrál: netroufl si na "skutečné referendum podle pravidel a s pozorovateli", protože mu bylo jasné, že "vyhrát může jen tam, kde si čísla sám namaluje".
Opoziční aktivisté z kampaně "Nět" (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.
Změny v ústavě dovolí prezidentu Vladimiru Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036.
Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda nešlo pochybovat, v prodeji se ještě před referendem objevily výtisky novelizované ústavy.
Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili "stabilitu, bezpečnost a prosperitu" vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.
Opoziční aktivisté ve středu podle listu Vedomosti na Rudém náměstí ze svých těl vytvořili číslici 2036 jako letopočet, dokdy může Putin setrvat u moci. Demonstranty zadržela policie, po sepsání protokolů je propustila. V podvečer se pak demonstranti začali scházet na Puškinově náměstí v centru Moskvy, kde zněla hesla jako "Raz, dva, tři, Putine odejdi!" a "Nejlepší změna - Putinova demise".
V Petrohradu policie proti protestujícím okamžitě zasáhla. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.