Tajný program "odměn". Peníze za zabíjení Američanů odcházely z účtů ovládaných Rusy

Martin Novák Martin Novák
1. 7. 2020 15:36
Velký rozruch v posledních dnech vyvolalo zjištění amerických novinářů, že ruská vojenská rozvědka GRU nabízela ozbrojencům napojeným na Tálibán finanční odměny za zabíjení amerických a britských vojáků. Tajné služby USA své informace o ruských platbách v Afghánistánu opírají o záznamy převodů peněz mezi několika bankovními účty.
Ulice Kábulu, hlavního města Afghánistánu.
Ulice Kábulu, hlavního města Afghánistánu. | Foto: Reuters

Američtí zpravodajci dospěli k závěru, že z kont ovládaných ruskou vojenskou rozvědkou GRU odcházely větší finanční obnosy v dolarech na účty patřící lidem napojeným na Tálibán.

Uvádí to v dalším pokračování svých investigativních reportáží deník New York Times. List napsal, že jeden z Afghánců, který peníze z účtů vybíral a pak je rozděloval pro útoky na americké vojáky, se nyní nachází zřejmě v Rusku.

Některé informace o tajném programu "odměn" za hlavy vojáků NATO získala také afghánská kontrarozvědka, která zatkla několik lidí a získala od nich přiznání.

K převádění peněz se používal také v muslimských zemích rozšířený systém havalá: na jednom místě někdo u bankéře či směnárníka složí hotovost a v jiné zemi jeho spolupracovník vydá stejnou hotovost osobě, pro kterou je určena. Některé muslimské země tento systém omezily po roce 2001 na nátlak Spojených států, které si stěžovaly, že havalá slouží k praní špinavých peněz a financování terorismu.

Tálibán i Rusko zjištění popírají

Afghánská policie zatkla nedávno muže, kterého považovala za spojku mezi ruskou GRU a Tálibánem. Našla u něj půl milionu dolarů v hotovosti. Rusko popírá, že by ozbrojencům Tálibánu platilo za zabíjení amerických vojáků. Odmítl to také Tálibán s tím, že nebojuje kvůli tomu, aby dostával ze zahraničí almužny.

Ve Spojených státech vyvolala zpráva o možných ruských odměnách za zabíjení amerických vojáků kritiku prezidenta Donalda Trumpa. Opoziční demokratičtí kongresmani mu vyčítají, že podezření zametl pod koberec nebo mu minimálně nevěnoval pozornost. Trump tvrdí, že mu nikdo o podezření neřekl, a navíc dodal, že zprávu nepovažuje za věrohodnou.

Američtí vojáci jsou hlavní složkou mezinárodních sil NATO, které v Afghánistánu podporují vládu a armádu v boji s Tálibánem a dalšími islamistickými skupinami. V únoru ale Spojené státy uzavřely s Tálibánem v Kataru dohodu o ukončení bojů a postupném stažení všech zahraničních vojáků ze země.

"Pokud jsou obvinění na ruskou adresu věrohodná, je potřeba zásadně reagovat," řekl agentuře Reuters Trumpův bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton, který se loni s prezidentem rozešel ve zlém. Neřekl však, zda on sám se domnívá, že obvinění vůči Rusku jsou podložená. Agentura Reuters oslovila čtyři bývalé pracovníky americké administrativy, kteří s podmínkou zachování anonymity uvedli, že závěry tajných služeb o ruské podpoře Tálibánu považují za věrohodné.

Komplikované vztahy

Pomyslný trojúhelník Rusko - Afghánistán - Spojené státy má komplikovanou historii. Moskva v roce 1979 v době studené války a sovětsko-amerického soupeření vyslala do Afghánistánu armádu, aby udržela u moci v Kábulu komunistický režim. Spojené státy začaly finančně pomáhat opozici, za kterou přijížděli bojovat muslimové z celého světa. Mezi nimi i Usáma bin Ládin, pozdější vůdce al-Káidy.

V roce 1988 se sovětská armáda stáhla a v polovině 90. let začal přebírat moc islamistický Tálibán, podporovaný a financovaný Pákistánem.

Vedení Tálibánu dalo afghánské území k dispozici al-Káidě, proto se po útocích 11. září 2001 na New York a Washington stal Afghánistán terčem americké ofenzivy. Tálibán byl svržen, ale nepodařilo se ho nikdy zcela zničit vojensky.

Trump prosazuje dohodu s Tálibánem s odůvodněním, že válka trvá už skoro dvacet let a americké vojáky je třeba dostat domů.

Video: Při útoku na americký konvoj v Afghánistánu zemřeli čtyři lidé

Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy