Damašek/Praha - Už více než šest let trvající syrská občanská válka zanechala nesmazatelné stopy nejen na obyvatelstvu, ale také na vzezření celé země.
Boje mezi syrským režimem Bašára Asada a povstalci, ale i válčení s radikálními islamisty nenávratně zničily některé z nejstarších památek lidské civilizace. Antické monumenty i historická města.
Na renovaci těch, které válka a s ní spojené rabování alespoň částečně ustály, by se měla do budoucna podílet také Česká republika.
Národní muzeum totiž minulý týden podepsalo s generálním ředitelstvím památek a muzeí Syrské arabské republiky memorandum o spolupráci. Dohoda je součástí širšího programu humanitární a rozvojové asistence v Sýrii, který česká vláda schválila loni v červnu.
Podle šéfa syrské vládní instituce Mamúna Abdala Karíma stále probíhající válka v různé míře poničila necelou třetinu památek. Historických míst je přitom na území Sýrie přes deset tisíc. Šest jich je dokonce zapsaných i na seznamu světového dědictví UNESCO.
V zemi lze najít kromě muslimských a křesťanských památek také mezopotámské, egyptské, babylonské, perské, řecké i římské stopy.
Smutné poslání
"Je to výzva," připouští Karím, když hovoří o renovaci připomínek syrské historie. Svou vedoucí roli v syrské vládní organizaci dohlížející nad ochranou, zachováním a v současné době především renovací památek označuje za "smutnou".
"Je to těžké, je to zodpovědnost být zodpovědný za dědictví v době krize," popsal Abdal Karím, který dříve působil na damašské univerzitě. A dodal, že jeho život je v ohrožení stejně jako životy ostatních lidí v Sýrii.
Narážel tak mimo jiné na smrt známého archeologa a správce památek v antické Palmýře Chálida Asáda. Toho zavraždili ozbrojenci Islámského státu v srpnu 2015 po měsíčním zajetí, kdy se z něj snažili dostat, kam byly ukryty cennosti vyvezené z historické Palmýry, kterou měli džihádisté s přestávkami pod kontrolou skoro dva roky. Ředitelství památek ale během občanské války přišlo o více svých kolegů. A stovky dalších ztratily domovy.
Poničeno je tři tisíce památek, některé fatálně
České Národní muzeum by se mělo zapojit do záchrany poškozených památek UNESCO jednak poskytnutím materiálu, dále restaurováním v Česku a také školením syrských odborníků v oblasti digitalizace kulturního dědictví.
"Situace se syrským kulturním dědictvím je v současné době složitá. Zachránili jsme téměř všechny kolekce muzeí, ale co se týče památek, více než tři tisíce z nich jsou v různé míře poničeny," sdělil Aktuálně.cz Abdal Karím.
Muzejní kolekce byly zachráněny i díky tomu, že v roce 2012 tehdy coby nově nastupující generální ředitel rozhodl v zemi uzavřít všech 34 muzeí a galerií. Sbírky byly uloženy a přesunuty do Damašku. "Během krize jsme od rabování zachránili 300 tisíc objektů. Přes veškerou tragédii a smutné situace to byla dobrá práce," řekl.
Abdal Karím je však hrdý na to, že stále dokázali udržet více než dvě tisícovky zaměstnanců, z toho čtyři stovky architektů a stovku jeho bývalých studentů z univerzity. "Jsem hrdý, že jsem zůstal, ale není to jednoduché, je to smutná práce," upřesnil generální ředitel. Dodal, že velkou měrou přispěly k ochraně historického dědictví také lokální komunity.
Všichni zaměstnanci a dobrovolníci už nyní ve spolupráci s mezinárodními partnery pomalu pracují na obnově historických míst, která se nacházejí v bezpečnějších oblastech. Ne všechny však bude možno vrátit do původního stavu.
Fatálně zničena je podle Karíma například asi třetina severozápadního města Aleppo, které stihly kruté boje, bombardování i obléhání. Kdysi největší syrské město a jedno z nejdéle obývaných měst na světě armáda prezidenta Bašára Asada na protivládních povstalcích, kteří se nejdéle drželi v jeho východní části, definitivně dobyla na konci loňského roku. S pomocí ruského letectva a dobrovolníků z Libanonu, Íránu a Iráku.
Podle Karíma může být zachráněno zhruba 70 procent historických míst v Aleppu, jehož starověká část je od roku 1986 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Se zemí byla srovnána například správní budova paláce Grand Serail ze 30. let 20. století, jež kdysi sloužila jako sídlo vlády Státu Aleppo (existoval v letech 1920 až 1924 v rámci francouzského mandátu Sýrie a Libanonu - pozn. red.).
Palmýra může být obnovena zhruba z poloviny
Antická Palmýra, zapsaná na seznam UNESCO roku 1980, jež byla zmučena především Islámským státem, může být podle Abdala Karíma obnovena zhruba z poloviny. V současné době na restaurování antického města připravují studii. Už teď však ví, že nebude možno rekonstruovat například pohřební věže, mezi nimi i nejznámější Elahbel. Ty zmizely definitivně.
V roce 2015 vyhodili islámští radikálové do povětří také dva tisíce let starý vítězný oblouk z římské éry a Belův a Baal-Šaminův chrám.
Postižená místa navštívil ředitel několikrát. Jen do Palmýry se tým památkářů vrátil hned po "prvním osvobození" v březnu 2016, aby zjistil rozsah škod a sesbíral trosky unikátních soch, sloupů a zdí budov.
Úspěšné bylo například opětovné složení antické sochy lva Al-lāt, která kdysi zdobila chrám stejnojmenné bohyně. O její opravu se zasloužil polský expert Bartosz Markowski, který sochu restauroval již v roce 2005.
Na rabování si gangy vykradačů najímaly i chudé Syřany
Mnoho historických míst vyrabovaly gangy vykradačů a vzácné předměty i úlomky památek následně rozprodaly na černém trhu. Na špinavou práci si přitom podle Abdala Karíma často najímají i chudé Syřany. Při hledání kousků syrského dědictví na černém trhu Damašek spolupracuje s UNESCO i Interpolem. Momentálně hledají například sochy z palmýrské hrobky Artaban.
Muzejní sbírky, které se podařilo zachránit, leží pečlivě zdokumentovány a pojištěny v muzejních sklepích. Budovy navíc mají nově nainstalovány alarmy proti zlodějům a střídají se před nimi stráže. "Doufám, že krize brzy skončí, nemůžeme je schovávat desítky let," poznamenal Abdal Karím.
Na začátku května byla v Národním muzeu v Damašku po pěti letech otevřena první výstava. Jmenuje se Poklady syrského dědictví.
"Prezentujeme stovku objektů zachráněných před ISIS (jedno z označení používaných pro organizaci Islámský stát, pozn. red.), abychom dali lidem nějakou nadějnou zprávu. Prostřednictvím této výstavy se snažíme lidi přesvědčit, že až krize skončí, všechna muzea a galerie znovu otevřeme a uvidí všechny sbírky, jako je tato. Po všech těch smutných událostech se snažíme lidem v Damašku ukázat alespoň jednu malou naději pro budoucnost, pro mír," popsal pro Aktuálně.cz Abdal Karím. O výstavu je podle něj zájem, který předčil jejich očekávání.
Generální ředitel vládní instituce spadající pod Damašek tvrdí, že situace v Sýrii je teď lepší než dříve. Připouští však, že v současné době opravné práce probíhají spíše jen na budovách, které jsou opravdu v havarijním stavu.
"Opravujeme to, co je velmi urgentní. Na dlouhodobé, velké projekty čekáme, až budeme mít mír, více času a peníze. Čekáme, až budeme moci v poklidu začít společně s UNESCO a dalšími vědeckými partnery ve světě s obnovou, která bude respektovat mezinárodní úmluvy a historii," dodal.
Renovace památek z různých historických období by se podle něj měla dělat pomalu a rozvážně. "Myslím si, že je příliš brzy obnovovat všechno. Někdy musíme udělat něco velmi rychle a naléhavě, financovat během války obnovu všeho je výzva, není to jednoduché," vysvětlil.
Ochrana památek je mírový projekt pro všechny
Naplno se již rozběhla například obnova města Homs v západní Sýrii, nedaleko kterého se nachází křižácký hrad Krak des Chevaliers zapsaný na seznam památek UNESCO. "Společně s UNDP (Rozvojový program OSN) jsme obnovili více než 70 % starověkého trhu. I naše Ředitelství památek a muzeí má budovy v historickém centru Homsu, ty jsme také renovovali," popsal ředitel.
Homs patří mezi města, která občanská válka v Sýrii poškodila nejvíce. Celé tři roky (od května 2011 do května 2014) jeho obyvatelé trpěli pod obklíčením, to v jedné části města pokračovalo dokonce až do letošního května. Teprve letos v březnu uzavřela syrská vláda se zbylými rebely z Homsu - dříve třetího největšího syrského města - dohodu o evakuaci.
Opravy syrských památek podporuje UNESCO, Evropská unie a další mezinárodní vědečtí partneři. Budovy spojené s náboženstvím jsou renovovány ve spolupráci s církevními partnery, místními samosprávami i syrským syndikátem inženýrů.
"Ochranu památek bereme jako mírový projekt, pro všechny lidi, bez výjimek. Ochrana památek je něco jako ochrana společné identity místních lidí a zároveň je to něco, co sdílíme i s mezinárodní komunitou," uvedl Abdal Karím. Věří, že kulturní dědictví na území Sýrie je společné celému světu, a proto za něj mají všichni společnou zodpovědnost.
Rozsah škod na syrských památkách by měl být i předmětem říjnové výstavy v Praze, která bude pořádána v rámci česko-syrské humanitární spolupráce. Národní muzeum má s podobnou spoluprací v zahraničí zkušenosti. Už několik let se angažuje v Súdánu, Afghánistánu či Alžírsku.
