Washington/Jeruzalém - Nastala doba, aby Spojené státy uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele. Je čas tam začít plánovat přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu.
To pronesl americký prezident Donald Trump ve středu po sedmé hodině večer v mimořádném vystoupení, věnovaném Izraeli. Prohlásil, že jeho oznámení o uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo. Prezident rovněž uvedl, že řešením blízkovýchodního konfliktu mohou být i dva státy, pokud si to obě strany budou přát.
Šéf Bílého domu ujistil, že Jeruzalém má zůstat posvátným místem tří náboženství - tedy judaismu, islámu a křesťanství. Oznámil také, že v příštích dnech na Blízký východ odcestuje americký viceprezident Mike Pence.
Trump jako první americký prezident uznal Jeruzalém za izraelskou metropoli a neodložil rozhodnutí kvůli tomu, že se na správě města musí nejprve dohodnout Izraelci a Palestinci.
Islámské země Trumpa kritizují, evropské ho vyzývají, aby svůj postoj ještě zvážil. Co je v sázce, se pokoušíme stručně shrnout formou pěti otázek a odpovědí.
Proč se Trump rozhodl oznámit, že USA uznávají Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přesunou tam velvyslanectví z Tel Avivu?
V předvolební kampani Donald Trump zdůrazňoval podporu Izraele a sliboval, že americkou ambasádu přesune z Tel Avivu do Jeruzaléma, po čemž Izraelci dlouhodobě volají.
Trump tak splní jeden z bodů svého prezidentského programu, přestože ještě ani není vybrané místo, kde by budova měla stát, a potrvá nejméně čtyři roky, než se tam americké velvyslanectví skutečně přemístí.
Konzervativní část americké Republikánské strany a také velká část americké veřejnosti Izrael silně podporují, tedy i uznání Jeruzaléma za jeho hlavní město.
Pro Trumpa jde o příležitost získat voliče na svoji stranu v době, kdy jeho popularita klesá a podle posledního průzkumu Gallupova ústavu je s jeho prací v Bílém domě spokojeno jen 37 procent Američanů.
Proč všechna důležitá velvyslanectví doposud sídlí v Tel Avivu?
Většina zemí nechce předjímat budoucí status Jeruzaléma, o který se přou Izraelci a Palestinci. Čeká se na mírovou dohodu mezi oběma stranami. Izraelský parlament (Kneset) přijal v roce 1980 zákon, který prohlásil Jeruzalém za věčné a nedělitelné hlavní město Izraele. Svět to ale neuznal.
Americký Kongres schválil zákon o přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma už v roce 1995, všichni prezidenti USA až do nástupu Donalda Trumpa ale využili svého práva realizaci tohoto kroku odložit.
Agentura Reuters píše, že lidé kolem nového amerického prezidenta se k jeho kroku stavějí rozdílně. Viceprezident Mike Pence a velvyslanec USA v Izraeli David Friedman jsou pro, ministři zahraničí a obrany Rex Tillerson a Jim Mattis naopak proti.
Jak reagují muslimské a evropské země na Trumpův ohlášený krok?
Francie, Velká Británie a Německo vyzvaly amerického prezidenta, aby rozhodnutí zvážil. Zároveň varují své občany před cestami do Jeruzaléma a na Západní břeh Jordánu.
Muslimské státy přesun velvyslanectví odmítají. Turecko dokonce pohrozilo, že kvůli tomu přeruší s Izraelem diplomatické styky. Palestinský prezident Mahmúd Abbás varoval Trumpa v úterý v telefonickém rozhovoru, že jeho postoj vede k nepokojům a násilnostem.
Papež František I. vyzval k respektování statu quo.
Proč je Jeruzalém tak složitou překážkou v dosažení izraelsko-palestinské dohody?
Izrael kontroluje celé město od války v roce 1967, předtím 19 let patřila východní část Jeruzaléma včetně posvátných míst ve Starém Městě Jordánsku.
Velká část Izraelců se nechce vzdát zdí obehnaného Starého Města, kde jsou proslulá Zeď nářků a Chrámová hora, na které kdysi stávaly dva židovské chrámy.
Téměř všichni Palestinci si zase myslí, že mír není možný, pokud se východní Jeruzalém včetně Starého Města nestane metropolí nezávislého palestinského státu.
Muslimové mají na Chrámové hoře vzácnou mešitu al-Aksá a takzvaný Skalní dóm, jehož pozlacená kopule je výrazným symbolem města.
V Izraeli obecně panuje velký odpor k jakýmkoliv náznakům dělení města a předávání pravomocí Palestincům. I méně radikální Izraelci se bojí, že předání části města pod kontrolu Palestinců bude zároveň pozvánkou pro teroristy a sebevražedné atentátníky.
Proč jsou spory o jeruzalémské Staré Město i Chrámovou horu tak emotivní?
Radikální Palestinci naprosto odmítají židovské nároky na Chrámovou horu a Jeruzalém. Zpochybňují i samotnou existenci židovských chrámů.
Jeruzalém a konkrétně Chrámová hora jsou místem, kde podle legend a tradic různých náboženství a učení svět začal a kde také jednou skončí.
Místo, kde má být nejblíže do ráje i do pekla, kde Kain zabil Ábela, kde byl Abrahám připraven obětovat svého syna Izáka. Kde Bůh měl sebrat prach, z něhož stvořil Adama, kde je podle některých tvrzení v útrobách hory schována Mojžíšova archa úmluvy. A konečně místo, odkud podle muslimů jejich prorok Mohamed vystoupil do nebes.
Pro muslimy je jeruzalémská hora třetím nejposvátnějším místem islámu po Mekce a Medině.
Pro věřící Židy je naopak Jeruzalém spojen především s dvěma chrámy. Ten první postavil Šalamoun už kolem roku 950 před Kristem, o čtyři staletí později ho zničil babylonský vládce Nebukadnesar II. Druhý chrám zničili v roce 70 po Kristu Římané.
Až po téměř devatenácti staletích se hora a Zeď nářků, která je posledním zbytkem rozbořeného chrámu, dostaly zpět do židovských rukou.
"Vrátili jsme se na naše posvátná místa, abychom je už nikdy neopustili," prohlásil izraelský ministr obrany Moše Dajan 7. června 1967, když jeho armáda z Jeruzaléma vytlačila Jordánce a dobyla Staré Město. Tento postoj vláda Izraele od té doby vehementně brání. A případný přesun západních ambasád do posvátného města ho má jen podpořit.
