Lima - Peruánský parlament po pětihodinové debatě zrušil dva kontroverzní zákony, kvůli kterým místní indiáni rozpoutali demonstrace při nichž zemřelo nejméně 34 lidí.
Protesty peruánských indiánů proti předávání amazonské půdy zahraničním společnostem se už předtím staly předmětem vyhroceného mezinárodního sporu.
Peruánská vláda odvolala svého velvyslance z Bolívie a peruánský ministr zahraničí dokonce nazval bolivijského prezidenta Eva Moralese "nepřítelem Peru." Vztahy mezi zeměmi jsou na tom nyní nejhůře za mnoho let.
Morales: je to genocida
Ve sporu mezi Limou a peruánskými indiány se totiž Morales příkrými slovy postavil na stranu demonstrantů. Peruánský premiér Yehude Simon mezitím oznámil, že má v úmyslu rezignovat.
"Jsem přesvědčen, že to, co se děje v Peru, je genocida původního obyvatelstva skrze dohodu o zóně volného obchodu: privatizace a předávání jihoamerické amazonské džungle nadnárodním korporacím," prohlásil Morales o víkendu.
V úterý Peru odvolala z Bolívie velvyslance. Podle následného prohlášení ministra zahraničí Josého Garcíí Belaúndeho slova bolivijského prezidenta svědčí o "pokračujícím vměšování bolivijské vlády do vnitřních záležitostí země."
"Prezident Evo Morales nejen vyjádřil solidaritu s právy domorodého obyvatelstva, ale šel o krok dále, protože vyzval k odporu, rebelii a uskutečnění revoluce," řekl García Belaúnde.
Morales, který je prvním bolivijským prezidentem indiánského původu, stál na straně protestujících už od začátku. Rodák z provincie Oruro je dlouhodobým kritikem působení Spojených států v regionu, otevírání dveří nadnárodním společnostem i Garcíovy pravicové politiky.
Garcíovy problémy
Podle oficiálních statistik zahynulo na severovýchodě Peru předminulý týden při střetech mezi policií a indiány 34 lidí. Protestující však hovoří o desítkách dalších mrtvých.
Důvodem demonstrací, které začaly v dubnu, jsou vládní dekrety umožňující naplnění dohody o vytvoření zóny volného obchodu se Spojenými státy. Dovolují zahraničním těžařským společnostem těžbu na 70 procentech peruánské Amazonie.
Podle peruánské ústavy musejí být domorodci v těchto případech konzultováni, to však vláda prezidenta Alana Garcíi neučinila.
García není v místních indiánských srdcích dobře zapsán už od osmdesátých let, kdy byl prezidentem poprvé. Během občanské války s maoistickou Světlou stezkou tehdy armáda zabila tisíce indiánských vesničanů, které podezřívala z pomáhání povstalcům.
Premiér rezignuje, zákony končí
Indiáni nyní volají po Garcíove odchodu a rezignaci ministryně vnitra Mercedes Cabanillové a premiéra Yehude Simona. Poslední z nich se už omluvil za to, že se vláda nepokusila před prosazením kontroverzních zákonů získat podporu domorodců a v úterý také oznámil svou rezignaci, jakmile se situace uklidní.
Peruánský parlament ve čtvrtek po pětihodinové debatě zrušil dva nejproblematičtější zákony a analytici očekávají další vládní rošády. García, jehož podpora se pohybuje okolo 30 procent, se zřejmě zbaví některých ministrů, aby svůj obraz vylepšil.
Stále totiž doufá, že zahraniční společnosti těžící kovy, ropu a dřevo do peruánské Amazonie přitáhne.
