Protesty v Egyptě
Egyptskou metropolí Káhirou i dalšími městy v pátek prošly tisíce příznivců sesazeného prezidenta Muhammada Mursího a žádaly jeho opětovné dosazení do funkce.
Demonstranti ignorovali varování, že bezpečnostní složky budou střílet, pokud budou protesty násilné, informovala agentura Reuters. Podle ministerstva zdravotnictví zemřel jeden člověk, dalších 21 lidí bylo zraněno. Potyčky mezi demonstranty a bezpečnostími složkami podle státní televize propukly pouze u mešity v Gíze.
Jedná se o první větší akci po krátkém období relativního klidu, které následovalo po zatčení mnoha vůdčích postav Muslimského bratrstva. Při střetech před dvěma týdny zemřelo v Egyptě přes 600 lidí.
Nehoda v Maďarsku
Hromadná nehoda na maďarské dálnici si v pátek vyžádala tři lidské životy. Dalších 33 osob utrpělo zranění, z toho 18 vážná. Podle nemocničních zdrojů je stav šesti zraněných kritický. Většinu postižených tvoří Rumuni, napsala ČTK.
Neštěstí se stalo na dálnici M5 přibližně 25 kilometrů jižně od hlavního města Budapešti. Brzy ráno se tam srazilo devět vozidel - nákladní auto, tři minibusy a pět osobních aut. Policie sdělila, že příčiny nehody se zjišťují.
Rumunské ministerstvo zahraničí oznámilo, že všichni tři mrtví a 18 zraněných jsou rumunští občané. Police rovněž informovala, že mezi zraněnými jsou i občané Srbska, Bulharska a Turecka.
Mlčení KLDR
Jižní Korea a Spojené státy v pátek ukončily dvanáctidenní společné vojenské cvičení, které se pravidelně setkává s ostrou kritikou a výhrůžkami ze strany KLDR.
Pchjongjang obvykle pokládá toto cvičení za přípravu svých nepřátel na válku, tentokrát se ale severokorejští činitelé a sdělovací prostředky v zemi překvapivě zdrželi komentářů, informovala jihokorejská agentura Jonhap.
Manévry, jichž se zúčastnilo 56 000 jihokorejských a 30 000 amerických vojáků, měly podle účastnických zemí obranný charakter. Jednalo se o počítačově simulovanou válečnou operaci v reakci na pomyslný útok ze strany Severní Koreje.
Obvinění za Tripolis
Libanonské úřady v pátek obžalovaly pětici mužů v souvislosti se dvěma pumovými útoky, které si minulý pátek v severolibanonském přístavním městě Tripolisu vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných.
Mezi obžalovanými jsou dva libanonští sunnitští duchovní spojovaní se syrským režimem prezidenta Bašára Asada a dva syrští občané.
Informovala o tom ČTK s odkazem na agenturu AP, podle níž byly exploze mnohými Libanonci vnímány jako důkaz, že jejich země je stále více vtahována do krvavé syrské občanské války.
Odříznuté ruce
Australská armáda vyšetřuje podezření, že vojáci speciálních sil zohavili tělo jednoho či více povstalců zabitých během operací v Afghánistánu. Mrtvému či mrtvým prý uřízli ruce kvůli identifikaci.
Čin byl hlášen 28. dubna z jihovýchodní provincie Zábul, kde údajně z těla nejméně jednoho ze čtyř zabitých ozbrojenců byly odříznuty ruce u zápěstí. Tamní operace se účastnily afghánské jednotky a elitní australští vojáci, napsala agentura Reuters.
Podle australské televize ABC byly ruce mrtvého rebela převezeny na hlavní australskou základnu ve městě Tarín Kút kvůli odebrání otisků prstů a identifikaci. Australská armáda odmítla podrobnosti incidentu potvrdit.
Rusko nechce maso
Rusko od pátku výrazně omezilo dovoz vepřového masa a výrobků z něj z Běloruska. Podle agentury Interfax to oznámil kontrolní orgán Rosselchoznadzor s odůvodněním, že jde o preventivní krok kvůli výskytu prasečího moru v sousední zemi.
V krátké době jde však už o druhé závažné obchodní opatření, které Moskva přijala vůči Minsku poté, co Bělorusko zadrželo šéfa velké ruské společnosti Uralkalij Vladislava Baumgertnera.
Běloruské úřady významného ruského podnikatele zadržely počátkem týdne a uvalily na něj dvouměsíční vazbu. Důvodem je prý podezření ze zneužití postavení v souvislosti s krachem společného rusko-běloruského podniku.
Vyznamenaní vojáci
Čeští vojáci, kteří od března působí ve vojenské nebojové misi Evropské unie (EUTM) v Mali, dostali unijní vyznamenání. Velitel mise EUTM, francouzský generál Bruno Guibert, ocenil jejich profesionalitu.
Hlavním úkolem 34 českých vojáků, příslušníků 43. výsadkového mechanizovaného praporu z Chrudimi, je zabezpečení ostrahy velitelství mise EU v hlavním městě Bamaku, doprovody osob a konvojů. Mise má pomoci připravit a vybavit malijskou armádu, která bojuje proti islamistům.
Chrudimští vojáci ukončí své působení v misi v polovině září. Vystřídají je vojáci ze 41. mechanizovaného praporu ze Žatce doplnění o vojáky ze 7. mechanizované brigády. Jednotka bude navíc posílena o 4 vojáky - instruktory ze 43. výsadkového mechanizovaného praporu z Chrudimi, upřesnil generální štáb AČR.
Utahovali si z hlavy státu
Dva vysoce postavení litevští diplomaté se loučí s velvyslaneckými křesly poté, co se na veřejnost dostala jejich telefonická konverzace s kritikou prezidentky Dalie Grybauskaitéové i zemí, v nichž působili.
Rozhovor byl tajně nahráván a zveřejněn na na serveru YouTube, uvedla agentura AP. Prezidentská kancelář oznámila, že litevští velvyslanci v Ázerbájdžánu a v Maďarsku opustí své funkce k 30. září.
Útok v Iráku
Při dvou čtvrtečních výbuších v Iráku zahynulo 24 lidí. Jedna z bomb byla nastražena v automobilu ve městě Sámarra, druhá explodovala na bagdádském předměstí Abú Ghrajb, kde se nachází nechvalně proslulá věznice.
K útokům se zatím nikdo nepřihlásil, nejspíš však za ně bude odpovědná irácká odnož teroristické sítě Al-Káida.
K minulým útokům, ke kterým došlo v Bagdádu jen od den dříve, se přihlásila skupina Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), rovněž napojená na síť Al-Káida. Zemřelo při nich přes 70 lidí. Údajně se jednalo o odvetu za popravu osob, které byly podle irácké vlády usvědčeny z terorismu, informovala agentura AFP.
Zveřejňování odposlechů
Šéf amerických výzvědných agentur James Clapper slíbil každoročně zveřejňovat "všeobecný přehled" o počtu příkazů nového tajného soudu pro dohled nad tajnými službami, jakož i kolik lidí je sledováno, oznámila média.
Zveřejňovat by se měl počet soudních povolení ke sledování i počet objektů tohoto sledování za uplynulých 12 měsíců. Clapperův příslib je reakcí na odhalení globálního špionážního programu Národní agentury pro bezpečnost (NSA), umožňujícího sledovat obrovské objemy elektronické pošty a telefonních hovorů.
Na program upozornil bývalý bezpečnostní technik Edward Snowden, který poté nalezl útočiště v Rusku. Jeho informace vyvolaly silnou vlnu protestů a tlak na americkou vládu, aby od rozsáhlého špehování upustila. Prezident Barack Obama nedávno oznámil, že hodlá posílit transparentnost činnosti bezpečnostních složek.
"Africká provokace"
Východoafrický stát Rwanda obvinil sousední Kongo z neustálého ostřelování svého území. Jak uvedla rwandská ministryně zahraničí, takové "provokace" už její země nebude dále tolerovat a je připravena své území bránit.
Zástupci mírové mise OSN ve východním Kongu ale uvedli, že ostřelování nemá na svědomí konžská armáda, ale rebelové z hnutí M23. To v pátek oznámilo, že okamžitě zastaví boje a ustoupí z předních linií, aby umožnilo vyšetření incidentu, informovala agentura Reuters.
Rwanda, která podle OSN podporuje rebely v Kongu, obviňuje z ostřelování konžskou armádu. Prý se tak vojáci sousední země snaží Kigali zatáhnout do konfliktu, který mají Konžané s povstalci, uvedla ČTK.
