Washington - Spojené státy varují, že v případě kybernetického útoku na jejich vojenská zařízení nebo strategicky důležitá odvětví mohou zareagovat použitím fyzické síly.
Americké ministerstvo obrany už připravilo strategii, jak na tomto novém "válečném poli" postupovat. Zprávu chce Pentagon publikovat v červnu. Text ale bude upravený, klíčové pasáže zůstanou tajné.
O nejdůležitějším závěru nové strategie Pentagonu informoval v úterý list The Wall Street Journal: Kyberútoky mohou být od této chvíle v USA považovány za válečný akt.
Pentagon si stěžuje, že tajné služby z více než stovky cizích zemí neustále podnikají pokusy proniknout do počítačových sítí americké federální vlády i jejích největších vojenských dodavatelů.
Posledním takovým příkladem je útok na informační systémy společnosti Lockheed Martin. Došlo k němu 21. května.
Mluvčí firmy prohlásila, že se včasným zásahem podařilo narušení počítačové sítě eliminovat. Podle agentury Reuters ale Lockheed Martin stále pracuje na obnovení plné funkčnosti systému a zabezpečení klíčových tajných dat.
Tato firma přitom již před dvěma lety zažila podobný útok. Hackeři tehdy pronikli do počítačů, v nichž byly všechny informace o stíhacím letounu F-35.
Pentagon uzavřel s Lockheedem Martinem kontrakt na nákup těchto strojů za nejméně 380 miliard dolarů. Jde o jeho nejdražší vojenský program.
Terabyty informací
Náměstek amerického ministra obrany James Miller už loni v květnu upozorňoval, že Spojené státy přicházejí kvůli špionážním kyberútokům o terabyty dat.
Objem ukradených informací je podle něj takový, že by "několikrát naplnil Kongresovou knihovnu".
Instituce, která je největší svého druhu na světě, v dubnu uvedla, že má v archivech 235 terabytů dat.
Hrozba z Ruska a Číny
Pentagonu dělá starosti hlavně to, aby hackeři - ať už pracují pro cizí vlády, nebo pro sebe - nebyli schopni narušit nebo eliminovat americkou informační infrastrukturu jako celek.
Hlavní hrozba přichází z Ruska a v poslední době především z Číny. Četní experti navíc varují, že americká federální vláda v oblasti ochrany a obrany svých životně důležitých informačních sítí zaspala.
"Vedeme dnešní bitvy obrannými prostředky na úrovni studené války," citoval Reuters jednoho z nich.
K intenzivní snaze zvrátit nepříznivý stav Pentagon přiměly také stránky Wikileaks, které získaly zřejmě od amerického vojenského specialisty Bradleyho Manninga ohromné množství dat z databází americké federální vlády.
Ještě horší než Wikileaks byl podle serveru DailyTech útok, který v roce 2008 infikoval americké vojenské systémy v Iráku. Uniklo při něm více citlivých dat a v amerických vládních kruzích panuje podezření, že za ním stáli ruští operativci.
Kyberútočníci tehdy do počítačových sítí americké armády v Iráku pronikli jednoduše tak, že k jednomu americkému vojenskému laptopu připojili infikovaný USB drive.
Jak poznat útočníka?
Podle listu Wall Street Journal teď Pentagon sází na koncepci "ekvivalence". Znamená to, že USA odpoví na kyberútok fyzickou silou jen tehdy, pokud by výsledek takové počítačové sabotáže způsobil podobné škody jako fyzické napadení.
Tedy kdyby měl za následek oběti na lidských životech, masivní materiální škody nebo kolaps celých životně důležitých sítí, například energetických.
Problémem ale zůstává spolehlivá identifikace kyberútočníka. Ten sice může být vystopován třeba do Ruska nebo do Číny, ani potom ale nelze automaticky tvrdit, že jedná na pokyn vlád těchto zemí.
Pentagon, který sám provozuje špionážní systémy, s jejichž pomocí provádí odposlechy v celém světě a vniká do počítačových sítí nepřátelských zemí, však dává stále intenzivněji najevo: Pravidla pro konflikty ve fyzickém světě musejí platit i pro ten kybernetický.
