Předseda SNS Andrej Danko si několikrát od vzniku vlády Roberta Fica stěžoval na rozložení sil v trojkoalici. Naposledy pár dnů poté, co byl v dubnu dosavadní předseda parlamentu za stranu Hlas Peter Pellegrini zvolen prezidentem. "SNS je připravená jednat o podmínkách fungování koalice, protože se zásadně mění politická mapa," řekl Danko. Navíc se domnívá, že Hlas má vůči němu politický dluh poté, co před druhým kolem hlasování podpořil Pellegriniho. Ještě před prvním kolem se do něj přitom strefoval kvůli jeho údajné homosexuální orientaci.
Křeslo předsedy Národní rady se uvolnilo poté, co byl Pellegrini zvolen prezidentem. Sněmovnu dočasně řídí její první místopředseda a Pellegriniho spolustraník Peter Žiga.
Danka na post předsedy parlamentu podporuje premiér, který se zotavuje ze zranění po květnovém atentátu, i ministr obrany a současný Ficův zástupce Robert Kaliňák (oba Směr-SD). Podle nich by zajistil stabilitu koalice. Funkci už zastával v letech 2016 až 2020 za předchozí Ficovy vlády. Podle koaliční dohody má ale na post nárok Hlas, nejmenší vládní straně SNS funkci přenechat nehodlá. Kandidátem Hlasu je Richard Raši.
Dankovi by navíc ambice mohl zhatit nedávný debakl v eurovolbách. Jeho strana získala jen 1,9 procenta hlasů a zůstane tak bez mandátu. Na kandidátku přitom nasadila výrazné tváře, kromě Danka jako lídra i vicepremiéra a ministra životního prostředí Tomáše Tarabu a ministryni kultury Martinu Šimkovičovou. Šéf SNS propad v eurovolbách prezentuje jako faktický úspěch účasti jeho strany ve vládě. V Evropském parlamentu chtěl hájit slovenské národní zájmy a "bojovat za zmírnění ekoteroru EU a LGBT agendy".
Slovenští komentátoři označují Danka za nevypočitatelného vládního partnera. Například podle Petera Tkačenka z deníku Sme by se jeho odchodem do Bruselu zbytku vlády ulevilo. "Klíčovým problematickým bodem této koalice je jedna konkrétní osoba - Andrej Danko. Irituje zbytek koalice i své stranické souputníky," popsal.
Danko i po volebním debaklu nepřímo potvrdil, že má nadále zájem o funkci šéfa parlamentu. "Vážím si podpory Směru, která tu zaznívala," uvedl. Pro SNS jde o další slabý zisk v řadě. Po posledních sněmovních volbách loni na podzim se s 5,62 procenta hlasů dostala do parlamentu jen těsně. Stranu tehdy vytáhli zejména lidé z dezinformační scény ze spodních míst kandidátní listiny, nikoliv straníci. V parlamentu neusedl ani jeden z pěti místopředsedů z popředí kandidátky. Danko je tak jediným straníkem v desetičlenném poslaneckém klubu. Po volbách se stal místopředsedou parlamentu.
Přestože všechny tři koaliční strany spor o obsazení vysoké funkce vysvětlují jako běžné neshody, podle deníku Sme ve vládě probíhá "mocenský souboj". "Motivovaný je i obavou Směru-SD a SNS z politického vývoje v zemi, jakmile by koalice přestala fungovat, například by přišla o většinu," píše deník. Dvojice stran se obává, že by v takové situaci Hlas výrazně posílil, kdyby měl v prezidentském paláci svého bývalého šéfa Pellegriniho a v parlamentu předsedu.
Slovenská koalice odložila volbu nového šéfa Národní rady až na září. Funkce tak v létě zůstane neobsazená. "Dali jsme si léto na to, abychom uspořádali personální vztahy," komentoval to Danko. Původně měl o tom parlament přitom rozhodnout už po evropských volbách a Danko se chtěl do jeho čela posadit ještě před sobotní Pellegriniho inaugurací. Na odsunutí řešení personálních otázek se podle předsedy Hlasu a ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka dohodli z respektu k Ficovým zraněním po atentátu.
