Pozorovatelé OBSE objevili v Donbasu ruské vojáky

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 4. 8. 2015 14:10
Moskva oznámila, že informaci ověřuje. Kyjev varoval, že může jít o informační provokaci ruských tajných služeb.
Podle Kyjeva na východě Ukrajiny operuje několik tisíc ruských vojáků.
Podle Kyjeva na východě Ukrajiny operuje několik tisíc ruských vojáků. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva/Minsk - Monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) narazila při prověrce zbrojních skladů doněckých povstalců na ruské výsadkáře.

S odvoláním na pravidelnou nedělní zprávu organizace to napsal ukrajinský tisk. Moskva reagovala, že informaci prověřuje, Kyjev varoval před unáhlenými závěry.

Bez insignií

Podle pozorovatelů OBSE se jeden z členů ozbrojené ochrany zbrojního skladu v doněcké povstalecké zóně představil jako příslušník šestnácté výsadkové brigády z ruského Orenburgu, uvedla agentura Unian.

Ve skladu povstalců byly uloženy těžké zbraně, které separatisté v souladu s mírovými dohodami z Minsku odsunuli z frontové linie. Sklady jsou podrobovány pravidelné kontrole OBSE.

Voják ani ostatní strážní, kteří měli rovněž přijít z Orenburgu, neměli podle OBSE na uniformách žádné známky příslušnosti k jakýmkoli ozbrojeným silám. Podobnou kamuflážní výstroj měli i ruští vojáci, kteří loni na jaře těsně před vyhlášením anexe okupovali ukrajinský Krym.

Může jít o provokaci, varuje Kyjev

Kreml na informaci OBSE reagoval rozpačitě, když ústy mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zprávu evropských pozorovatelů zkoumá. Nicméně připomněl, že podobné zprávy se objevily už dříve, a to i z oficiálních zdrojů. Nikdy se ale podle jeho slov nepotvrdily. Pro další informace pak mluvčí odkázal novináře na ruské ministerstvo obrany.

Váhavě se ke zprávě OBSE postavil i Kyjev. Podle ukrajinských expertů v ruském Orenburgu žádná šestnáctá výsadková brigáda dislokována není.

Ukrajinské ministerstvo informací varovalo, že může jít o informační provokaci ruských tajných služeb, která má zpochybnit důvěryhodnost OBSE a ukrajinských médií.

Ukrajinští experti ale nevylučují, že může jít o šestnáctou samostatnou speciální brigádu ruské vojenské rozvědky GRU. Letos v květnu se v informacích ruských blogerů objevila zpráva, že dva příslušníci právě této brigády při operacích na východě Ukrajiny zahynuli.

Pat trvá dál. V Minsku k průlomu nedošlo

Bez výsledku mezitím skončily dvanáctihodinové intenzivní debaty diplomatů o ukončení ozbrojené konfrontace, které se konaly tradičně v běloruském Minsku.

Zasedání takzvané kontaktní skupiny podle běloruských médií přineslo dílčí úspěchy, hlavní problémy ale zůstávají nevyřešeny.

Zástupci samozvaných povstaleckých "republik" a diplomaté z Kyjeva a Moskvy se pokusili vyřešit zejména politickou stránku konfliktu, jejímž základem má být decentralizace státní správy a změny v ukrajinské ústavě.

Pokrok ale zatím rozhovory nepřinesly. Definitivní není ani znění dohody o odsunu těžké techniky z fronty, na němž se znepřátelené strany předběžně dohodly na minulé schůzce v červenci.

Podle zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Martina Sajdika, který jednání zprostředkuje, se podařilo pokročit v řešení problémů spojených se zásobováním Donbasu vodou a s obnovením železničního spojení s Luhanskou oblastí. Obě strany se údajně dohodly na postupu při likvidaci minových polí.

Zástupce doněckých radikálů v kontaktní skupině Denis Pušilin po jednání novinářům sdělil, že separatisté po únorovém podpisu mírových dohod propustili ze zajetí 317 Ukrajinců, ukrajinská armáda 287 povstalců. Vzbouřenci podle Pušilina drží ještě 45 zajatců a 17 z nich jsou ochotni vyměnit.

Podle ukrajinských médií má v úterý jednání kontaktní skupiny pokračovat. Povstalecká média ale tvrdí, že příští schůzka se uskuteční až koncem srpna.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy