Lékařka z Majdanu: Obrodu Ukrajiny zajistí jen Pravý sektor

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
3. 8. 2015 7:00
Popletli jsme Putinovi plány. Je dezorientován a my musíme situace využít. Je to naše šance, řekla Aktuálně.cz dětská lékařka z Kyjeva.
Aktivista Pravého sektoru.
Aktivista Pravého sektoru. | Foto: Reuters

Kyjev (od naší spolupracovnice) - Loni na revolučním Majdanu byla Olja Čerňavská mezi prvními dobrovolníky, kteří se stali oporou ukrajinského protestního hnutí.

Mladá žena prošla doslova peklem, když v bývalém Domě odborů, kde se nacházel jeden ze štábů povstalců, vypukl požár. Pomáhala organizovat zdravotní pomoc.

Olja Čerňavská
Olja Čerňavská | Foto: Alexandra Malachovská

I po bezmála roce a půl má v očích slzy, když vzpomíná na tragické události, jež předcházely pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče. Před očima jí umírali lidé, kterým nemohla pomoct.

Revoluci vnímá jako obrovský náboj energie, následný politický vývoj ji ovšem zklamal.

Své naděje nyní vkládá do radikálního Pravého sektoru. Má za to, že právě jeho příslušníci jsou hybnou silou, která je schopna zajistit obrození Ukrajiny. "Nejraději bych viděla v čele země Dmytra Jaroše. Jsem jeho obdivovatelkou od Majdanu," říká dětská lékařka v útulné kavárně v kyjevské čtvrti Podol.

Podle jejích slov má vojensko-politické hnutí, jež vzniklo na vlně revolučních událostí, na Ukrajině stále větší podporu.

Přestože jeho vůdce získal v loňských parlamentních volbách necelá dvě procenta hlasů, je prý vnímán jako schopný politik i voják.

Zejména mnozí mladí lidé sdílejí ideologii jeho struktury, která se hlásí k myšlenkám nacionalistického předáka Stepana Bandery a zároveň prosazuje sesazení současného vedení Ukrajiny.

Ukrajina se změnila, potřebuje politický restart

"Sympatizuji s Dmytrem Jarošem, protože má jasný cíl. Svou politickou činnost nezahájil na Majdanu. Věnuje se jí celý svůj vědomý život. Prosazuje myšlenku národního státu. Na rozdíl od mnoha dalších politiků neříká prázdná slova. Líbí se mi jeho srozumitelný projev. Když mluví o zločincích, jmenuje je jasně a konkrétně. To je jeho přednost," vysvětluje Čerňavská.

Nízké volební preference Pravého sektoru podle ní nejsou rozhodující a nevypovídají o jeho skutečné popularitě. Vládnoucím politikům nevěří. "Chovají se jako karetní hráči. Názor obyčejného člověka pro ně není důležitý."

Proto vzhlíží k hnutí, které usiluje o politický "restart". "Panuje tam disciplína a přísný řád," líčí Pravý sektor.

Souhlasí s výzvami k odstoupení všech politických složek, které stovky lidí s červeno-černými vlajkami skandovaly před několika dny v centru Kyjeva. "Mám výhrady k tomu, jak naše vedení řídí stát i vede válku," tvrdí.

Má za to, že stávající politické vedení je třeba vyměnit. "Nevím, zda to udělá nový Majdan, nebo se současná vláda vzdá svých pravomocí dobrovolně. Odstoupit by ale měli všichni: prezident, vláda, parlament. Výzva z Majdanu k politickému restartu je stále aktuální. Změnily se jen tváře, dekorace, ale celý systém zůstal. Ten však do současných reálií už nezapadá. Ukrajina se změnila," říká.

Nebojí se destabilizace situace a dalších pokusů o ovládnutí Ukrajiny Ruskem. "Popletli jsme Putinovi plány. Je dezorientován a my musíme situace využít. Je to naše šance," dodává.

Žádní radikálové, jen nadšení vlastenci

S příslušníky Pravého sektoru se Čerňavská poprvé setkala v Domě odborů, kde byla pověřena rozdělováním léků. Oceňuje jejich vlastenecké nadšení i upřímnou snahu změnit zemi.

"Jaroš má na Ukrajině stále větší podporu. Dokonce větší, než tomu bylo na Majdanu. Není důvod, proč jej démonizovat," míní. Podle ní skutečnost, že se Pravý sektor hlásí k myšlenkám, které prosazoval Bandera a příslušníci ukrajinských radikálních nacionalistických hnutí z první poloviny minulého století, nesmí nikoho děsit. "Ideologii vnímají jako pozitivní náboj pro obrození národa," vysvětluje.

Jaroše volila v prezidentských i parlamentních volbách. Nemyslí si však, že by se mohl stát prezidentem. " Hodně lidí stále zastává konzervativní názory. Zejména starší generace by měla obavu z takové změny. Jaroš je pro ně zosobněním zla, fašisty a banderovce," přiznává.

Podobné nálepky jsou ale podle ní výsledkem ruské propagandy. Má za to, že i Západ je v tomto směru negativně ovlivněn. "My jsme si přáli být součástí Evropy. Mnozí lidé tam však slyší ruskou propagandu, bojí se Pravého sektoru a dalších dobrovolníků. Asi to znamená, že tam není všechno v pořádku," soudí.

Pravý sektor nepovažuje za radikální organizaci. Na dotaz, proč sympatizujete právě s touto politickou silou, tvrdí, že kvůli "poctivým cílům". "Děsí mne pojem ´radikální´. V našich reáliích to předpokládá něco negativního, záporného. Aktivity této organizace však vnímám spíše jako upřímné úsilí o skutečnou změnu ve prospěch národa," vysvětluje.

"Pravý sektor sdružuje lidí nejrůznějších názorů i národností. Jsou tam Rusové, Židé, Ázerbájdžánci, Gruzíni i Ukrajinci. Se zbraní v ruce všichni brání jednu zemi - Ukrajinu."

Mukačevo? Poctivý úmysl

Incident na západě Ukrajiny, kde se Pravý sektor stal součástí ozbrojeného střetu při vyřizování účtů mezi kriminálními strukturami, nemá podle Čerňavské žádný vliv na vnímání této organizace na Ukrajině.

"Možná to nebyl nejvhodnější způsob. Šlo však o poctivý úmysl. Chlapci pouze chtěli nastolit spravedlnost," brání aktivisty hnutí, kteří se samopaly a kulomety zaútočili v zakarpatském Mukačevu na údajné pašeráky i zkorumpované policisty.

Image vůdce strany to však prý nepoškodí. "Jaroš se nachází převážně na frontě. Bojuje stejně jako jeho podřízení. Možná na chvíli ztratil kontrolu. Má však jasno v tom, jak dosáhnout svých cílů."

Pro své politické sympatie má Čerňavská napjaté vztahy s rodiči. Žijí v Záproží na jihovýchodě Ukrajiny, přičemž dvacet let prožili v ruském Jakutsku.

"Maminka je Ruska a nemůže mi odpustit. Má za to, že jsem byla součástí převratu na Majdanu," vypráví smutně.

Ani otec nemá pochopení pro její aktivity. Je Ukrajinec, avšak nesouhlasí s tím, že se "spikla s banderovci". Přesto je přesvědčená, že je její volba správná. "Život na Ukrajině je pro mě v současné době komfortnější než za Janukovyče. Styděla jsem se, že tady žiji. Nyní jsem pyšná na to, že jsem Ukrajinka a že na Ukrajině mohu žít."

Generace lidí, kteří prošli Majdanem, bude podle Čerňavské vychovávat své děti jinak, než tomu bylo u ní. "Nemám pochybnosti o tom, že to byl nesmírně pozitivní impuls pro budoucnost Ukrajiny. Současná situace je neurčitá. Prožíváme těžkou dobu, panuje nejistota a země je navíc ve válce, která neměla být. Ukrajina ale musí zvládnout tuto těžkou dobu a utvrdit se jako národ, který stojí pevně na nohou."

 

Právě se děje

před 34 minutami

Třináct zemí vyzvalo komisi, aby zasáhla proti maďarskému zákonu proti LGBT

Třináct evropských zemí ve společném prohlášení vyjádřilo "hluboké znepokojení" kvůli novému maďarskému zákonu, který zakazuje na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví. Skupina vyzvala Evropskou komisi, aby zasáhla, informovala agentura AFP. Vznik společné deklarace iniciovala Belgie, svůj podpis připojila také Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Finsko, Švédsko a tři pobaltské země.

"Naléhavě žádáme Evropskou komisi, jakožto strážkyni smluv, aby využila všechny nástroje, které má k dispozici, k zajištění plného dodržování evropského práva, včetně předložení sporu Soudnímu dvoru EU," uvedli signatáři.

U příležitosti setkání ministrů členských zemí Evropské unie v Lucemburku francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune vyjádřil také "lítost" nad zákazem duhového osvětlení stadionu při utkání fotbalového mistrovství Evropy mezi Německem a Maďarskem v Mnichově. Zákaz UEFA naopak uvítalo Maďarsko. Německo, jako hostitelská země zápasu, chtělo duhovým osvětlením protestovat proti novému maďarskému zákonu. Místo mnichovského stadionu budou během zápasu barvami duhy osvětlené stadiony ve Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Mohuči, Wolfsburgu a Augsburgu.

Zákon, který mimo jiné znemožňuje ve školách pro děti mladší 18 let osvětu týkající se sexuálních menšin, kritizují i aktivisté a lidskoprávní skupiny jako diskriminační vůči komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Parahokejisté narazí ve čtvrtfinále na Rusy

Čeští parahokejisté prohráli i poslední zápas v základní skupině A na domácím mistrovství světa v Ostravě. Kanadě podlehli 0:10, ve skupině obsadili čtvrté místo a ve čtvrtfinále se utkají s vítězem "béčka" Rusy.

Sborná je přitom mužstvo, kterému se Češi před turnajem chtěli pro čtvrtfinále vyhnout. Rusové sice před dvěma lety hráli v nižší divizi, ale po návratu jejich síla budí strach. Po drtivých výhrách nad Slováky, Italy a Nory skončili ve skupině B první bez ztráty bodu a se skóre 34:1.

Český tým zkusí zastavit rozjetou ruskou mašinu ve středu od 20:45 a navázat na postup do semifinále z předchozího ostravského šampionátu v roce 2019.

MS v parahokeji v Ostravě - skupina A:

Kanada - ČR 10:0 (4:0, 5:0, 1:0)

Branky: 2., 12. a 25. McGregor, 14., 17. a 25. Lavin, 6. a 16. Crane, 23. Jacobs-Webb, 44. Smith.

Další zprávy