Muž působil v německé armádě jako tlumočník z afghánského jazyka paštó a poradce pro Afghánistán. Dostával se k citlivým informacím, týkajícím se radikálního hnutí Tálibán, telefonických odposlechům nebo počítačové komunikaci. Zároveň věděl podrobnosti o pohybu německých vojáků v Afghánistánu.
Několik let ale informace předával íránské výzvědné službě MOIS. Podle týdeníku Der Spiegel dostala německá kontrarozvědka tip na možnou špionáž loni od "spřátelené služby." Toto označení podle listu obvykle znamená americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Němci ale po obdržení tipu potřebovali zjistit, kdo přesně je oním špionem.
Abdul Hamid S. pracoval pro bundeswehr déle než deset let. Po zahájení vyšetřování vyšlo najevo, že nápadně často cestoval do různých měst po Evropě v době, kdy se tam nacházel také důstojník íránské výzvědné služby. Kontrarozvědka vypátrala celkem devatenáct takových cest, kde se Abdul Hamid S. s Íráncem setkal.
Tajná služba pak připravila past. Muži záměrně podstrčila falešnou informaci, která vypadala jako velmi důležitá. Pak jej sledovala. Abdul Hamid S. kontaktoval Íránce, odjel za ním a informaci předal.
Lest zafungovala, takže policisté si v úterý pro něj přišli domů a zároveň mu zmrazili bankovní účet. Federální prokuratura v Karslruhe se ho chystá obžalovat ze špionáže.
"Domníváme se, že předával důvěrné informace íránským zpravodajským službám," potvrdila prokuratura v oficiálním prohlášení.
Íránský chargé d´affaires byl ve středu povolán na německé ministerstvo zahraničí, aby si vyslechl protest. Podle německých médií jsou důkazy o špionáži "neprůstřelné" a jasné.
"Není to záležitost, kterou lze jen tak smést ze stolu. Írán má nepřátelské úmysly a v Německu provádí intenzivní špionáž. Přestože se Evropa snaží udržet při životě jadernou dohodu s Íránem z roku 2015, vztahy nejsou přátelské," řekl agentuře Reuters analytik Cornelius Adebahr z Německé rady pro zahraniční vztahy.
Německo se podílelo na dohodě, ve které se Írán zavázal zastavit svůj jaderný program výměnou za zrušení ekonomických sankcí. Americký prezident Donald Trump loni dohodu vypověděl, evropské země si ale přejí její zachování.
Podle týdeníku Focus jsou lidé pro práci s utajovanými informacemi v bundeswehru speciálně prověřováni - jejich minulost, rodiny i kontakty. Také je sledována jejich finanční situace, zda nemají dluhy. Přesto Abdul Hamid S. dlouho unikal pozornosti.
Případy odhalené íránské špionáže v Německu se ale množí. Letos zatkla policie v Bavorsku íránského diplomata, akreditovaného ve Vídni. Kontrarozvědka také uvedla, že registruje snahu íránských tajných služeb sledovat na německém území skupiny a lidi, které podporují Izrael nebo jsou s ním nějakým způsobem spojeni.
Pro Berlín je íránská špionáž nepříjemná navíc v tom, že Německo bývá prostředníkem při jednání mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které je financované a vyzbrojované Teheránem.
