Když byl Chung malý, zemřeli mu rodiče. Bydlel pak ve Vietnamu u babičky, později ale odešla i ona. Živil se sběrem mušlí a šneků, když mu jeden známý nabídl, že by ho mohl dostat do Německa - za lepšími vyhlídkami, prací a obživou. Chung souhlasil, a tak začala jeho dlouhá cesta přes Rusko, Pobaltí a Polsko do středu Evropy. Tu s použitím změněného jména popsali němečtí novináři.
Patnáctiletý chlapec trávil většinu cesty v zajetí, jeho průvodci ho drželi v nejrůznějších sklepeních a nutili k práci. Na svobodu se dostal jen díky dopravní nehodě, kterou způsobil polský pašerák při cestě z Varšavy do Německa. Teď Chung vypovídá před soudem.
Jeho příběh ale není ojedinělý. Německé úřady v posledních letech řeší stovky případů, kdy se mladé Vietnamky a Vietnamci, často ještě děti, objeví načerno v německo-polském pohraničí, aby záhy beze stopy zmizeli. Končí jako pracovnice nehtových studií, prodavači ve večerkách nebo masérky.
Západoevropskou centrálou, odkud se rozsáhlá síť pašeráků lidí organizuje, je podle policistů Berlín. Mladí Vietnamci směřují kromě zbytku spolkové republiky i do Francie, Belgie, Nizozemska a Velké Británie.
Ačkoliv policejní hlídky i němečtí celníci naráží na skupiny načerno a ve špatných podmínkách pobývajících a pracujících Vietnamců opakovaně, v oficiálních statistikách je zápis jen o sedmi takových osobách. "Předpokládáme, že velmi vysoký počet případů není nahlášený," uvádí k tomu Carsten Moritz z Federálního úřadu kriminální policie (BKA). Teď to chtějí kriminalisté změnit.
Policie z 12 zemí
"Dohodli jsme se, že se zaměříme na boj proti obchodování s lidmi a vykořisťování Vietnamců, a to na celoevropské úrovni," uvedla na dotaz serveru Aktuálně.cz mluvčí BKA Britta Schmitzová.
Připomíná přitom osud 39 Vietnamců, kteří se na podzim roku 2019 udusili v chladicím voze nákladního automobilu nedaleko Londýna. Z Belgie je tam propašovala rumunsko-britská skupina, jejíž členy poslal soud letos v lednu na desítky let do vězení.
Na rozsáhlé akci se budou podílet kriminalisté z 12 evropských zemí, mezi nimi i Češi, jak potvrdil mluvčí české policie Ondřej Moravčík. Kriminalisté v tuzemsku vyšetřovali za loňský rok celkem 18 případů obchodování s lidmi, z toho 11 se jich podařilo vyřešit.
"Vše je zatím ve fázi příprav, takže v tuto chvíli nejsou žádné další informace ke zveřejnění. Obchodování s lidmi je samozřejmě velký problém, kterému se důkladně věnujeme a rozhodně jej nepodceňujeme," dodává Moravčík.
Němci i Češi zdůrazňují, že spolupráce při potírání obchodu s lidmi probíhá v Evropě dlouhodobě. Počet nevyřešených případů ale zůstává z pohledu německé strany stále příliš vysoký. "Prostřednictvím zmíněné společné iniciativy by se měly (tyto případy) vyjasnit, abychom získali spolehlivá statistická data," dodává Schmitzová z BKA.
Šéfové sedí v Moskvě nebo Hanoji
"Neexistují důkazy o tom, že by nezvěstným vietnamským nezletilým hrozila újma na zdraví a na životě," citoval ještě před rokem a půl skepsi některých policejních představitelů ve východním Německu server rbb24. Situace se ale od té doby výrazně změnila.
"Měli jsme případy 13- a 14letých dívek, které jsme našli pracovat jako prostitutky," říká nyní Markus Pfau, šéf kriminalistů v saském Halle. Pachatelé jsou podle něj "vysoce profesionální a hierarchicky organizovaní". Šéfové celého byznysu žijí v Moskvě nebo vietnamské metropoli Hanoji. Do obchodování se pak často zapojují polští řidiči, podobně jako v případě mladého Chunga z úvodu. Najímá je polská větev vietnamské mafie.
Za cestu do Evropy si pašeráci účtují až 20 tisíc eur (přes půl milionu korun). Část může zaplatit rodina mladých lidí nebo si je musí Vietnamci "odpracovat" po cestě. Na západ se tak dostávají podle zjištění německých novinářů i sirotci a nezletilí z ulice. Podmínky, ve kterých žijí, podle právníků odpovídají modernímu otroctví. O případech desítek dětí, které zmizely z nizozemských azylových domů, informoval už v minulosti investigativní server Argos. Loni v březnu navíc vyšlo najevo, že tamní vláda o situaci věděla.
