Pandemie je boží trest, Západ ochromil strach, hlásá IS. Věří, že se vojáci stáhnou

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
12. 4. 2020 18:39
Radikální islamisté na Blízkém východě označují koronavirovou pandemii, která přesunula pozornost Západu pryč od jejich regionu, za trest, jejž byl na jejich nepřátele seslán shůry. Vnímají ji také jako příležitost. Mohou ji využít k posílení svých vlastních pozic například v Iráku, ze kterého se stahují zahraniční jednotky.
Iráčtí vojáci s americkými důstojníky na základně v Nineveh, Irák.
Iráčtí vojáci s americkými důstojníky na základně v Nineveh, Irák. | Foto: Reuters

Takzvaný Islámský stát (IS), který ještě před několika lety ovládal rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, v posledním čísle svého propagandistického časopisu Al Naba vyzval příznivce, aby využili strachu nepřátel z nákazy a vystupňovali útoky. "Strach z této nákazy je ochromil více než nákaza samotná," tvrdí IS.

Teroristická organizace doufá, že kvůli pandemii západní země nebudou chtít posílat na Blízký východ další jednotky. "Poslední, co chtějí, je poslat více vojáků do oblastí, ve kterých se tato nemoc pravděpodobně rozšíří. Nebo hromadit své bezpečnostní síly a vojáky doma, když se snaží omezovat shromažďování a kontakty mezi lidmi všech povolání," cituje z islamistického magazínu server Foreign Policy.

Podle Bronislava Ostřanského z Orientálního ústavu Akademie věd ČR jde ze strany IS spíš o propagandu. "Tonoucí se stébla chytá. Snaží se využít všechno, co by jim mohlo hrát do karet. Jejich situace není vůbec růžová," řekl serveru Aktuálně.cz arabista.

Doplnil však, že ačkoliv se zdálo, že IS skončí rychle v propadlišti dějin, ze scény stále úplně nezmizel. "Je otázkou, kdy se objeví nějaká metastáze. Jde spíš o to, kdy a kde, než jestli vůbec."

Ostřanský také připouští, že pandemie odsunula Irák v očích západních států na velmi vzdálenou kolej. "To, co bylo před pěti lety bezpečnostním tématem číslo jedna, je teď bezpečnostním tématem číslo zhruba 178," shrnuje obrazně.

Také Břetislav Tureček z Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha připouští, že západní země teď mají úplně jiné starosti než islamisty na Blízkém východě. "Do určité míry na tom něco je, ale rozhodně to není věc, která by nějak zásadně změnila poměr sil nebo vývoj na bojištích, ať už v Iráku nebo v Sýrii," řekl Aktuálně.cz.

Pozastavený výcvik

V Iráku působí mezinárodní koalice NATO v čele s Američany. Jen těch je v  zemi 5000.

Výcvik iráckých sil, který měla NATO na starosti, byl sice přerušen už v lednu po útoku na generála Kásema Solejmáního, velitele íránských jednotek Kuds. Právě kvůli koronaviru ale nebyl na jaře oficiálně obnoven.

Koaliční vojenský důstojník, který pod záštitou anonymity hovořil s agenturou Reuters, uvedl, že "trénink nepokračuje kvůli možným zdravotním rizikům s ním spojeným". Irácké síly podle něj zastavily výcvik, aby se vyhnuly většímu shromažďování lidí a bránily tak šíření infekce.

Počty vojáků v Iráku pak redukují Spojené státy, Francie, Británie a dočasně také Česká republika, která v zemi měla zejména výcvikovou jednotku chemického vojska a několik lidí v mezinárodních štábech.

"Naše vojáky dočasně stahujeme kvůli výraznému omezení plnění operačních úkolů. Důvodem jsou bezpečnostní hrozby, aktuální epidemie koronaviru a také plánovaná restrukturalizace obou misí," uvedl 24. března Josef Kopecký, velitel českého armádního Velitelství pro operace.

Situaci vyostřila smrt Solejmáního

Tureček nicméně připomíná, že řada států začala omezovat své vojenské mise už po zabití Solejmáního. Koronavirová pandemie tak podle něj může západním vládám, včetně té české, posloužit spíše jako dobrá záminka v tom pokračovat a zachovat si tvář.

"Každý rozumí tomu, když se řekne 'Stahujeme vojáky, protože máme strach z koronaviru'. Ale vypadalo by zbaběle říkat 'Stahujeme vojáky, protože vražda Solejmáního nám velmi zkomplikovala situaci v Iráku'."

Smrt Solejmáního, jehož v lednu po příjezdu do Bagdádu zabil cílený útok americkým vojenským dronem, raketově vyostřila sílící napětí mezi Washingtonem a Íránem, který v Iráku podporuje řadu místních milic. Tyto milice stupňují útoky na základny, které v Iráku hostí zahraniční jednotky.

Američané tak obrátili od protiteroristických akcí pozornost hlavně na vlastní bezpečnost a přesunuli se na menší počet základen. Kvůli americkým sporům s Íránem tlačí na stažení Američanů i část iráckých politiků.

Tureček nepředpokládá, že by se po skončení pandemie zahraniční vojáci v hojném počtu vraceli do Iráku. "Myslím si, že vojenské špičky na Západě budou rády, že se o této věci nebude veřejně mluvit. Že se na ně v tomto smyslu zapomene," řekl. Výjimkou by bylo, pokud by IS výrazně nabyl na síle a znovu zabral rozsáhlá území. V takovém případě by podle něj mezinárodní společenství muselo zareagovat.

Ani bojovníci Islámského státu ale nejsou odolní proti koronaviru. IS si to zřejmě uvědomuje, protože ač na jednu stranu tvrdí, že džihádisty chrání bůh, už v březnu vydal doporučení, aby jeho příznivci necestovali do zasažených oblastí. Také doporučuje zakrývat si ústa a nos a umývat si často ruce.

"Samotní bojovníci zjevně nejsou imunní vůči viru, a pokud se IS spoléhá na chybné lékařské informace, což je možné, pak by mohl kvůli viru také snadno bojovníky ztratit," řekl německému serveru Deutsche Welle výzkumník Colin P. Clarke.

Americké know-how

Džihádistická organizace žádná území v Iráku ani Sýrii v současnosti neovládá. Namísto částečně konvenčního boje museli zbylí bojovníci vzít zavděk guerillovými akcemi.

Spojené státy pomáhají irácké armádě v boji proti IS už od roku 2014. Nynější rozptýlené skupinky džihádistů, schovávající se v odlehlých částech pouště a v horách, jsou těžším cílem než ucelená armáda. Pro boj s nimi je důležitý dobrý zpravodajský průzkum a podpora ze vzduchu, tedy americká technika a know-how. Američané shromažďují data, konzultují je s iráckým vedením a to pak jedná s milicemi v terénu.

Server Foreign Policy hovořil s velitelem jedné z milicí ve vesnici Baghdadi v irácké provincii Anbar. Ten se obává, že se islamisté po odchodu zahraničních vojáků vrátí. "IS je stále aktivní v poušti. Pokud ho nikdo nebude sledovat, zvládne sám sebe vzkřísit," domnívá se Saddám al-Obejdí.

V Iráku, ale i Sýrii také panují obavy, že se islamisté pokusí dostat na svobodu desítky tisíc svých členů a příznivců, kteří sedí v místních vězeních. Kromě nich jsou v táborech také jejich rodiny.

"Kdyby se tam dostal koronavirus, tak by to Západu velmi zkomplikovalo život, protože by toho mohl IS využít," věří Tureček. "Ani ne tak vojensky, jako propagandisticky. IS by mohl velmi dobře zúročit, že Západ a jeho místní spojenci nejsou schopní zajistit bezpečí svých vězňů. Nejsou to jen teroristé, ale i tisíce jejich žen a dětí."

Co čekat v příštích měsících?

V Iráku se stále nedaří najít politickou shodu, která by vyhovovala všem složkám společnosti. Sunnitský režim Saddáma Husajna po jeho svržení nahradil další extrém - stejně nepopulární šíitská vláda, před kterou varovaly i Spojené státy.

"Nelze vyloučit, že bez dohledu Iráčané udělají nějakou další chybu, která se jim vymstí," varuje Ostřanský a připomíná, že právě na Bagdádu - bez ohledu na všechnu zahraniční účast - leží hlavní část boje proti islamistům.

Tureček ovšem vidí jako největší nebezpečí pro irácké vedení nikoliv islamisty, ale nespokojenost obyvatelstva se životními podmínkami. "Za chvíli přijde léto, extrémní vedra, nedostatek vody, elektřiny na chlazení, na čerpání vody, klimatizaci, na cokoliv. A pokud by v zemi ještě přibyla skutečná pandemická krize, vedlo by to k pádu režimu mnohem pravděpodobněji než aktivity povstalců nebo teroristů na západě nebo severu země," říká Tureček.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy