Toronto - Náboženství ani politika nemotivovaly pětadvacetiletého Kanaďana Aleka Minassiana k tomu, aby si vypůjčil dodávku, sedl za volant a najel v Torontu do lidí.
Deset jich zabil, než z vozu vystoupil a na ozbrojeného policistu křičel, ať ho zastřelí. Ten ho neposlechl a Minassiana zatkl.
Než policie zveřejnila identitu střelce a první podrobnosti o výslechu, na sociálních sítích a téměř všude se šířila tradiční otázka, doprovázející takové útoky: Byl to muslim, který se hlásí k Islámskému státu a chtěl zabít co nejvíce nepřátel, nevěřících?
Mnoho lidí má tendenci si s islamisty takové násilí automaticky spojit. Zločinci vyznávající džihádistickou ideologii podobných atentátů spáchali mnoho.
Hoax o útoku
Oni začali sérii vražd spáchaných volantem a pedálem na plyn. Nejprve v červenci 2016 najel na pěší zónu v Nice Tunisan Mohamed Bouhlel a připravil o život 86 lidí. Půl roku po něm jeho krajan Anis Amri zavraždil kamionem na vánočním trhu v Berlíně dvanáct osob.
Přibývá ale také útoků, jejichž pachatelé islamisty nejsou - jako ten v Torontu. Před dvěma týdny najel muž autem do zahrádky restaurace v německém Münsteru a pak se sám zastřelil.
Nešlo o islamistu, ale psychicky nemocného Němce, v médiích identifikovaného jako Jens R. Už před tímto činem se pokoušel o sebevraždu.
Po útoku v Německu kolovala na sociálních sítích vrahova údajná fotografie. Byla na ní tvář snědého muže s vousy a černými vlasy. Dotyčný pocházel pravděpodobně z Blízkého východu. Fotografie však byla hoax, nešlo o pachatele Jense R.
Kuriózní případ z Česka
K Islámskému státu nebo podobným organizacím se nehlásil například ani střelec z Las Vegas, jenž zavraždil 58 lidí, nebo útočník v Nashville. Ten zabil čtyři lidi.
Kuriózním a i ve světovém kontextu ojedinělým činem se zviditelnila nedávno Česká republika. Atentát na vlak zinscenoval sympatizant strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli tomu, aby podezření padlo na muslimy.
Proč jsou zločiny islamistů označovány policií a médii za terorismus, zatímco u ostatních se používá termín vražda nebo masová vražda?
Tuto otázku si položila ve svém komentáři k událostem v Torontu kanadská expertka na otázky bezpečnosti Stephanie Carvinová v deníku Daily Mail.
"Když je čin spáchán jménem známé teroristické entity, například Islámského státu nebo al-Káidy - žalobci mohou poukázat snadno na jednoznačné názory a spojit je se slovem terorismus. Kanadské zákony definují terorismus jako činy spáchané z politických, ideologických nebo náboženských důvodů," vysvětlila.
Vrah z Toronta Alek Minassian s nejvyšší pravděpodobností terorista nebyl. Na Facebooku například chválil příspěvek jiného muže, který tvrdil, že se pomstí ženám, protože s ním nechtějí mít sexuální kontakt. Torontští vyšetřovatelé novinářům sdělili, že právě nenávist k ženám prověřují jako jeho možný motiv.
