reklama
 
 

Ozonová díra se začíná zmenšovat. Experti mají důkazy, pomáhá méně chlóru v ovzduší

Aktualizováno 1. 7. 2016 9:52
Po letech zvětšování se podle posledního vědeckého zjištění začíná ozonová díra opět zacelovat. Loni v září byla oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních. Měření tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Vědci předpokládají, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu.

New York - Ozonová díra se po letech zvětšování zřejmě začíná zacelovat.

Vyplývá to z výzkumu týmu přední odbornice na tuto problematiku Susan Solomonové, podle kterého byla díra loni v září oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních, což je kupříkladu více než rozloha Indie.

Podle různých měření měla ozonová díra v září 2000 asi 28 milionů kilometrů, o patnáct let později pak byla menší o sedminu. V říjnu 2015 se sice ozonová díra zvětšila na rekordní hodnoty, k tomu ale podle Solomonové významně přispěly erupce chilské sopky Calbuco.

Vědci předpokládají, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu. Méně chlóru v ovzduší je výsledkem takzvaného montrealského protokolu z roku 1987. V něm se svět dohodl odstoupit od užívání látek, které vedou k poškození ozonové vrstvy.

Měření z loňského září tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Několik studií již dříve ukázalo na úbytek škodlivých látek, ale práce Solomonové poprvé ukazuje na obnovu ozonové vrstvy.

Výzkum Solomonové nicméně ostře kontrastuje s rekordní velikostí ozonové díry v říjnu 2015. Vědci jsou ale přesvědčeni, že za tímto zvětšením je sopečná aktivita, kdy se do ovzduší dostalo velké množství vulkanické síry. To přispělo k tvorbě polárních stratosférických oblaků, ve kterých pak dochází k chemickým reakcím, při nichž vzniká chlor.

Ochrana před zářením a rakovinou

Ozonová vrstva chrání lidi a další živé organismy na Zemipřed ultrafialovým slunečním zářením. Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k růstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům.

Nad Antarktidou vědci zpozorovali ozonovou díru poprvé na počátku 80. let 20. století. Solomonová v roce 1986 prokázala, že ozon je ničen molekulami chloru a bromu, které vznikají z chlor-fluorovaných uhlovodíků, jejichž nejznámější podskupinou jsou freony. Ty se dříve hojně používaly v chladicích zařízenícj či jako hnací médium ve sprejích.

"I když jsme přestali s produkcí chlor-fluorovaných uhlovodíků ve všech zemích včetně Indie a Číny okolo roku 2000, v atmosféře zůstává stále velké množství chloru," řekla v rozhovoru s BBC Solomonová. "Jeho životnost je 50 až 100 let, takže se začíná pomalu rozpadat a ozon pomalu obnovovat. Naprosté zotavení nečekáme před rokem 2050 či 2060," dodala s tím, že stav z loňského září již začíná ukazovat, že ozonová díra není tak veliká, jako bývala.

"Toto je první věrohodný důkaz, že antarktická ozonová díra se začala zacelovat," prohlásil v reakci na studii Solomonové odborník Markus Rex z německého Institutu Alfreda Wegenera. "Stav ozonové vrstvy je stále velmi špatný, ale je opravdu důležité, že jsme zjistili, že montrealský protokol funguje a že má vliv na velikost díry, to je velký krok kupředu," dodal.

autor: ČTK | 1. 7. 2016 9:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama