Kulhánek: Česko by v žádném případě nemělo uznávat Tálibán
Vážení čtenáři, tímto ukončujeme on-line přenos k dění v Afghánistánu. Další informace budeme přinášet ve zvláštním zpravodajství.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová kritizuje tamní vládu radikálního hnutí Tálibán. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová. "V rozporu s ujišťováním Tálibánu, že budou dodržovat práva žen, byly ženy v posledních třech týdnech postupně vyloučeny z veřejné sféry," dodala komisařka. V proslovu vyjádřila i své zklamání nad složením nové vlády, ve které nejsou ženy a převažují v ní etničtí Paštuni. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, který se v Dauhá setkal se svým francouzským protějškem Jeanem-Yvesem Le Drianem, dnes rovněž vyzval Tálibán, aby respektoval ženská práva.
Podle OSN nemá dostatek jídla 93 procent afghánských domácností a bez mezinárodní pomoci velké části z nich mohou dojít zásoby do konce tohoto měsíce. "Po desetiletích války, utrpení a nejistoty čelí nejspíš té nejvíc nebezpečné chvíli," uvedl Guterres. "Afghánci čelí kolapsu celé země - celé najednou," dodal. OSN chce v rámci konference pro Afghánistán vybrat přes 600 milionů dolarů (téměř 13 miliard korun). Potravinovou tíseň potvrdili i zástupci Tálibánu. "V naší zemi je udržována bezpečnost a lidé jsou v ekonomické tísni, mají nedostatek jídla a léků," uvedli jeho zástupci.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize.
Česká republika by v žádném případě neměla uznávat vládu Tálibánu, nějakým způsobem s ním komunikovat ale bude potřeba. Před nedělním odletem na návštěvu Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie to řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Důležité je v rámci Evropské unie prosazovat k Tálibánu jednotný přístup, míní.
Ministr Hakkání podle agentury AP neupřesnil, zda ženám postačí šátek, nebo si budou muset zakrývat i obličej. "Nedovolíme chlapcům a dívkám studovat dohromady. (…) Nedovolíme společné vzdělávání," prohlásil také Hakkání. Studijní osnovy a vyučované předměty se také změní, uvedl ministr bez dalších podrobností.
Ženy v Afghánistánu budou moci i nadále studovat na univerzitách, podmínkou budou oddělené třídy vyhrazené pro ženy a oblečení odpovídající islámskému právu. Podle agentury AP to dnes uvedl ministr vyššího vzdělání Abdul Baki Hakkání, kterého jmenovalo hnutí Tálibán po svém srpnovém nástupu k moci.
Prezident Joe Biden v sobotu během pietních akcí k 11. září obhajoval stažení vojáků z Afghánistánu. Sedmdesát procent Američanů si myslí, že nastal čas opustit Afghánistán, ale nelíbí se jim, jak jsme to udělali. Ale je těžké komukoli vysvětlit, jak jinak se to dalo provést, řekl Biden televizní stanici CNN. Po New Yorku a Shanksville, kde položil věnec k památníku obětí, uctí Biden také oběti útoku na sídlo amerického ministerstva obrany, Pentagon.
Bývalý prezident Spojených států Donald Trump v sobotu kritizoval svého nástupce Joea Bidena za stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Uvedla to agentura Reuters. Trump k příležitosti 20. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 navštívil newyorský policejní okrsek a požární stanici, kde promluvil ke strážníkům a hasičům.
Trump se nepřipojil k Bidenovi a bývalým prezidentům Spojených států, kteří navštívili vzpomínkovou akci na místě, kde v New Yorku stávala dvojčata Světového obchodního centra, nebo pietu u pensylvánské vesnice Shanksville.
Místo toho zamířil do 17. policejního okrsku, který je jen několik bloků od mrakodrapu Trump Tower a navštívil i přilehlou požární stanici. Před policisty kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu, které bylo před nedávnem dokončeno a po němž zemi rychle obsadilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Vyjádřil také překvapení nad tím, že nebylo zmíněno v projevech k 11. září. "Byla to velká neschopnost," uvedl k odchodu amerických vojáků z Afghánistánu.
Na rušném tržišti v západní části afghánského Kábulu málo kdo věděl, že dnes uplynulo 20 let od teroristických útoků z 11. září 2001, píše zpravodajský web BBC. Někteří Afghánci podle něj vůbec netušili, co se tehdy v New Yorku stalo. Pro jiné je vzpomínka na tragédii úzce spjata s boji v Afghánistánu.
Jeden muž řekl, že cítí soucit vůči obětem útoků v USA, ale dodal, "v Afghánistánu jsme utrpěli víc než 11. září".
Jiný muž, který se narodil několik měsíců po zářijových útocích, vnímá americký odkaz v Afghánistánu v lepším světle. "Změnily (Spojené státy) nám životy," řekl, přičemž zmínil zlepšení ve vzdělání žen. Nyní je velmi neklidný a hledá cestu, jak zemi opustit.
Tálibové v provincii Pandžšír, která byla posledním místem protitálibánského odporu v Afghánistánu, zastřelili Ruhulláha Azízího, bratra bývalého afghánského viceprezidenta Amrulláha Sáliha, a jeho řidiče. Uvedla to dnes agentura AP s odvoláním na Sálihova synovce. Zavražděný Azízí patřil k odpůrcům Tálibánu, kteří proti radikálnímu islamistickému hnutí aktivně bojovali.
První komerční let do Kábulu po ovládnutí Afghánistánu islamistickým hnutím Tálibán spojí v pondělí afghánské hlavní město s pákistánskou metropolí Islámábád, oznámily dnes pákistánské aerolinie PIA. Veškeré civilní lety do Kábulu byly přerušeny 15. srpna poté, co moc v zemi převzal Tálibán. Podle letecké společnosti je o první letecké spojení do Kábulu zájem zejména mezi humanitárními pracovníky a novináři, uvedla agentura AFP. "Máme všechna technická povolení pro letecké operace. Náš první komerční let zajistí stroj Airbus A320, odletí z Islámábádu do Kábulu 13. září. V tuto chvíli máme 73 zájemců o let," uvedl mluvčí PIA Abdulláh Hafíz Chán a doplnil, že poptávka po komerčním letu je "velmi povzbudivá".
Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů korun resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál brzy projedná vláda.
Lety s uprchlíky z Afghánistánu do USA byly dočasně pozastaveny kvůli čtyřem případům spalniček, uvedla mluvčí Bílého domu podle Reuters. Spalničky se vyskytly mezi Afghánci, kteří do USA přicestovali nedávno. Tito lidé jsou nyní v karanténě, dodala Psakiová podle agentury TASS.
Další let katarských aerolinií Qatar Airways dnes přepravil z afghánského Kábulu do katarského Dauhá 156 lidí, informovala televize Al-Džazíra. Jde o druhý podobný let od doby, kdy se na konci srpna z Afghánistánu definitivně stáhly americké síly a správu kábulského letiště převzalo islamistické hnutí Tálibán. Podle oznámení Bílého domu bylo na palubě 19 amerických občanů. Francouzská tisková agentura AFP dříve uvedla, že letem cestovalo také 49 Francouzů s rodinami.
V Afghánistánu by se mohlo do chudoby propadnout do poloviny příštího roku až 97 procent obyvatel, varoval ve své zprávě Rozvojový program OSN. Světový potravinový program zároveň podle agentury AFP upozornil, že podle jeho zjištění trpí přes 90 procent afghánských domácností nedostatkem jídla.
V Afghánistánu se k dlouhodobému suchu a dopadům pandemie covidu-19 nyní přidaly otřesy vyvolané současnou politickou situací. Po nástupu k moci radikálního hnutí Tálibán byly zahraniční afghánské rezervy zmrazeny, veřejné finance se hroutí a vzrůstá tlak na bankovní systém.
Z kábulského letiště odstartoval další let katarských aerolinií Qatar Airways, informuje stanice CNN. Podle agentury AFP míří do Kataru. Jde o druhý podobný let od doby, kdy se na konci srpna z Afghánistánu definitivně stáhly americké síly a správu kábulského letiště převzalo islamistické hnutí Tálibán.
Z afghánského Kábulu do katarského Dauhá ve čtvrtek odletělo komerční letadlo se zhruba 200 cizinci, včetně amerických občanů. Jde o první podobně hromadný odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna.
Česká armáda z Afghánistánu odvezla většinu svého vybavení, které v zemi využívala. Na stažení se připravovala 18 měsíců, odsun materiálu zajistilo několik letů, využita byla i velkokapacitní letadla. Zástupce náčelníka štábu Velitelství pro operace David Schnábel sdělil, že v zemi zůstal například kancelářský nábytek, matrace nebo rozbité kontejnery.
Další materiál měla Česká republika v zemi na své ambasádě v Kábulu, kterou stejně jako další země evakuovala narychlo po obsazení většiny země Tálibánem. Většina vybavení velvyslanectví byla před jeho opuštěním zničena, na letišti zůstaly čtyři automobily.
Nová vláda hnutí Tálibán v Afghánistánu souhlasila s odletem dvou stovek Američanů a dalších cizinců, kteří se chtějí dostat ze země. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného představitele americké administrativy. Charterové lety by měly z kábulského letiště odstartovat ve čtvrtek. Není jasné, zda mezi evakuovanými bude i někdo ze skupiny, která ve snaze dostat se z Afghánistánu uvázla na letišti ve městě Mazáre Šaríf.
Pokud se lety uskuteční, půjde o jedny z prvních mezinárodních letů poté, co správu kábulského letiště koncem srpna převzal Tálibán. Předtím jej kontrolovaly americké jednotky, které dohlížely na evakuaci desetitisíců občanů zahraničních států a Afghánců, kteří po dobytí metropole islamistickým hnutím v obavách z příchodu Tálibánu k moci prchali ze země.
Humanitární pomoc má směřovat hlavně do zemí sousedících s Afghánistánem přes organizace OSN. Pomoc na místě zajistí Člověk v tísni, shodl se výbor.
Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Tálibán mully Muhammada Umara, dodal, že vůdci Tálibánu nesou velkou zodpovědnost vůči afghánskému lidu.
"Abychom dosáhli tohoto historického okamžiku, utrpěli jsme těžké ztráty. Éra krveprolití v Afghánistánu skončila," řekl Achund.
Afghánský premiér Muhammad Hasan Achund vyzval bývalé činitele k návratu do země. V rozhovoru pro televizi Al-Džazíra jim slíbil zajistit bezpečnost.
Prozatímní afghánská vláda jmenovaná v úterý radikálním hnutím Tálibán podle Evropské unie není "inkluzivní" a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, dnes odděleně vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie. Z Číny a Japonska přišla méně kritická prohlášení, přičemž Peking označil nástup nové vlády za konec "anarchie". Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Tálibán, aby neblokoval evakuační lety s Američany a ohroženými Afghánci.
Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní, který 15. srpna opustil Afghánistán, se dnes omluvil lidu za to, že mu nedokázal zajistit lepší budoucnost. Informovala o tom agentura AFP. "S hlubokou lítostí konstatuji, že moje kapitola skončila podobnou tragédií jako kapitola mých předchůdců, aniž by byla zajištěna stabilita a prosperita (Afghánistánu). Omlouvám se afghánskému lidu," uvedl Ghaní v prohlášení.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes v Lichtenštejnském paláci v Praze ocenil medailí Karla Kramáře diplomaty a vojáky, kteří se v srpnu zasloužili o evakuaci zastupitelského úřadu a afghánských spolupracovníků české armády z Kábulu. Za osobní statečnost a profesionální nasazení při evakuaci v extrémních podmínkách ocenil velvyslance v Afghánistánu Jiřího Balouna, jeho zástupce Štěpána Konopáska a hospodářku velvyslanectví Zuzanu Černou Vondráčkovou.
V Afghánistánu bude po nástupu Tálibánu k moci znovu fungovat ministerstvo pro šíření ctnosti a předcházení neřesti. Úředníci ministerstva by měli dohlížet na to, aby se obyvatelé země řídili přísným islámským právem šaría.
Obnovu ministerstva vyhlásil v úterý mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Za minulého režimu Tálibánu v letech 1996 až 2001 náboženská policie procházela ulicemi afghánských měst, muže trestala, pokud neměli plnovous, ženy zase, jestliže na sobě neměly burku zahalující je od hlavy k patě. Ženám bylo rovněž zakázáno pracovat, vzdělávat se a opouštět dům bez mužského příbuzného.
Ministerstvo vnitra povede Sirádžuddín Hakkání, syn zakladatele sítě Hakkání, kterou Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Hakkání patří podle Reuters k nejhledanějším osobám americké FBI kvůli podílu na sebevražedných útocích a vazbám na teroristickou síť al-Káida, na jeho hlavu je vypsána odměna pět milionů dolarů (107 milionů korun). Podle AP Hakkání stále zadržuje nejméně jedno americké rukojmí.
Agentura AP napsala, že do přechodné vlády se dostaly osobnosti, které v uplynulých letech stály v čele boje proti koalici vedené Spojenými státy a vládě v Kábulu. V kabinetu zřejmě nezasedne nikdo, kdo by nebyl členem Tálibánu.
Na otázku BBC, proč ve vládě nejsou žádné ženy, zástupci Tálibánu uvedli, že podoba kabinetu ještě není konečná. Celkem bylo zveřejněno asi 30 jmen lidí, kteří zasednou v přechodné vládě. Většinou se jedná o etnické Paštuny, kteří tvoří asi 40 procent afghánského obyvatelstva. Chybějící vládní zastoupení dalších etnik bude podle AP téměř určitě pro mnohé země překážkou, aby nové afghánské vládě poskytovaly pomoc.
Úřadujícím afghánským premiérem byl jmenován Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Tálibán mully Muhammada Umara. Patří k méně známým vůdcům radikálního islamistického hnutí Tálibán a podle médií byl vybrán jako kompromisní kandidát mezi různými frakcemi. Má pověst spíše náboženského než vojenského vůdce. Achund je Paštun z Kandaháru, podobně jako většina vysokých činitelů Tálibánu. V letech 1979 až 1989 se účastnil takzvané svaté války proti sovětským okupantům v řadách Islámské strany.
Premiéři Česka, Slovenska a Rakouska jsou proti ilegální migraci. Nechtějí, aby se opakoval rok 2015 s uprchlickou krizí. Chtějí pomáhat Afgháncům v jejich zemi.
Mluvčí hnutí Tálibán na tiskové konferenci oznámil složení nové afghánské vlády. Premiérem se má stát Hasan Achund a vicepremiérem mulla Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvyšší představitel hnutí, který dříve v Kataru vedl za Tálibán mírová jednání se Spojenými státy.
Ministrem vnitra se má stát Sirádžuddín Hakkání, vůdce klanu Hakkání, který má silné vazby na Pákistán. Muhammad Jakúb, syn bývalého vůdce Tálibánu Muhammada Umara, bude ministrem obrany.
Katar doufá, že kábulské letiště bude za několik dní schopné odbavovat pasažéry. Zatím ale nebylo dohodnuto, jak bude provoz řízen. Na tiskové konferenci v Dauhá to po jednání s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem řekl jeho katarský protějšek šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.
Šajch dodal, že je třeba letiště zmodernizovat, aby se zvýšila jeho kapacita pro mezinárodní lety. V sobotu Katar oznámil, že ve spolupráci s Tálibánem znovuotevřel kábulské letiště pro humanitární a domácí lety.
Bojovníci afghánského islamistického hnutí Tálibán dnes v centru Kábulu střelbou do vzduchu rozháněli demonstraci několika desítek Afghánců, kteří protestovali proti vměšování Pákistánu do afghánských záležitostí. Informovala o tom agentura AFP. Pákistán je dlouhodobě obviňován z blízkých vztahů s Tálibánem, který se v polovině srpna ujal v Afghánistánu moci.
Na videonahrávkách zveřejněných na internetu je vidět množství lidí, kteří prchají za zvuku střelby pryč. Zatím není známo, že by si palba vyžádala nějaké zraněné.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí přiletěl do Kataru, kde se bude snažit získat pomoc s evakuací Američanů a ohrožených Afghánců, kteří zůstali v Afghánistánu po stažení amerických vojsk. Podle představitele amerického ministerstva zahraničí Afghánistán v pondělí po souši opustili čtyři američtí občané. Informuje o tom agentura Reuters.
Vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí, který do Kataru přiletěl s Blinkenem, uvedl, že Washington zajistil bezpečnou evakuaci čtyř Američanů z Afghánistánu pozemní cestou. "Jde o první pozemní evakuaci, s níž pomáhalo ministerstvo zahraničí," uvedl úředník a doplnil, že islamistické hnutí Tálibán o operaci vědělo a nebránilo bezpečnému odchodu jednotlivců. Do které země Američané z Afghánistánu odešli, neuvedl.
V pondělí ráno Tálibán oznámil, že dobyl údolí, které dosud ovládal velitel Ahmad Masúd s přibližně pěti tisíci svými vojáky. Na sociálních sítích se objevily videozáznamy tálibů, slavících před sídlem guvernéra provincie Pandšžír. Podle všeho jsou pravé a nejde o žádnou montáž.
Mnoho lidí na afghánském venkově novou vládu vítá, protože ji vnímají jako ukončení války. Po dvacet let totiž byli uprostřed konfliktu mezi armádou a Tálibánem. "Předtím byla situace špatná a chaotická. Nemohli jsme jít ani do obchodu nebo na trh. Nyní můžeme kamkoliv a můžeme vydělávat," řekl stanici BBC jeden z obyvatel provincie Lógar.
Bojovníci Tálibánu jsou podezřelí, že v sobotu zastřelili policistku, která byla osm měsíců těhotná. O incidentu informovala BBC. Banu Negarová z města Ghór v centrálním Afghánistánu pracovala ve vězení, o víkendu jí podle tří zdrojů stanice radikálové zbili a následně před jejím manželem a dětmi zastřelili.
Tálibán vinu popírá. "O incidentu víme a potvrzuji, že Tálibán ji nezabil. Probíhá vyšetřování," uvedl mluvčí hnutí Zabíhulláh Mudžáhid.
Taliban militants in #Afghanistan have shot dead a policewoman.
— Frud Bezhan فرود بيژن (@FrudBezhan) September 5, 2021
Banu Negar was killed at her family home in front of relatives in Firozkoh, capital of Ghor province.
She was eight months pregnant. https://t.co/Vp7fxLhu0o
Tálibán, který kontroluje v současné době nefunkční kábulské letiště podle reportérky stanice BBC v zemi změnil některé z typických znaků budovy. Například odstranil srdce, které tvořilo nápis Miluju Kábul v angličtině. Radikálové nahradili také fotografie dvou bývalých prezidentů země za tálibánské vlajky.
#Kabulairport sign of the times. They took its heart away - I ❤️ Kabul #Afghanistan #Taliban pic.twitter.com/c5Y6QW7e7u
— lyse doucet (@bbclysedoucet) September 6, 2021
Hnutí Tálibán by uvítalo německé investice v Afghánistánu i humanitární pomoc a podporu v oblastech zdravotnictví, školství a infrastruktury. Německému deníku Bild to řekl mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid.
Afghánistán čelí ekonomickému kolapsu i humanitární krizi. Zahraniční dárci a vlády přitom zvažují, jak přistupovat k novým vládcům země.
Německo si v součinnosti s Evropskou unií stanovilo podmínky pro obnovení diplomatické přítomnosti v Kábulu a rozmrazení rozvojové pomoci a vyzývá Tálibán k respektování lidských práv, zejména práv žen.
"Německá vláda by mohla povzbudit své podnikatele, aby přišli a investovali v naší zemi," řekl Mudžáhid. Tálibán podle něj uvolní cestu investicím a zajistí bezpečnost firem.
Vůdce afghánského odboje, který se ukrýval v Padžšíru, Ahmad Masúd, dal o sobě vědět na sociálních sítích. V 19minutové zvukové nahrávce uvedl, že Tálibán napadl jeho jednotky, ignoroval požadavky kněžích a dokonce zabil některé z členů jeho rodiny, cituje ho BBC. Dodal, že odboj je v Pandžšíru stále přítomný a bude v bojích pokračovat.
V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně na letišti několik letadel, kterými se chtějí dostat ze země Američané a jejich afghánští spolupracovníci. Americký republikánský kongresman Michael McCaul obvinil podle zpravodajského serveru BBC News islamistické hnutí Tálibán, že Američanům a Afgháncům v odletu z Mazáre Šarífu brání.
Kongresman McCaul v neděli prohlásil, že z Mazáre Šarífu, metropole severoafghánské provincie Balch, se v posledních několika dnech pokouší odletět šest letadel. "Americké ministerstvo zahraničí dalo letům zelenou, ale Tálibán je nenechá opustit letiště," řekl McCaul. "Důvod známe, Tálibán za to chce něco na oplátku," dodal.
Hnutí Tálibán jeho tvrzení popřelo. "Odmítáme takové tvrzení, jedná se pouze o propagandu," řekl BBC mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Afghánský představitel letiště citovaný agenturou AP prohlásil, že pasažéři, kteří se chtějí z Mazáre Šarífu dostat, jsou Afghánci, z nichž mnozí nemají pasy a víza.
Podívejte se na hierarchii vedení Tálibánu.
The Top Taliban Leaders .
— Guyo Wariyo Aba-Jirma (@GuyoWAbajirma) August 18, 2021
Hierarchy pic.twitter.com/4InjCmmezF
Mluvčí Tálibánu uvedl, že brzy se na veřejnosti ukáže nejvyšší vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda. Dosud se totiž na veřejnosti neobjevil, tak se spekulovalo, zda žije. To mluvčí radikálů potvrdil, píše BBC.
Náměstek britského ministra obrany James Heappey, který dříve uvedl, že si veteráni kvůli odchodu západních vojsk berou životy, následně stanici BBC řekl, že jeho komentář nebyl přesný. "Díváme se velmi pečlivě na to, jestli je pravda nebo ne, že si někdo v posledních dnech vzal život," řekl Heappey.
Ministerstvo prohlásilo, že Heappey se mylně vyjádřil a že neví o žádných potvrzených případech sebevraždy mezi britskými veterány z Afghánistánu kvůli stažení vojsk.
Někteří britští veteráni z afghánské války si po stažení mezinárodních sil ze země po jejím převzetí islamistickým hnutím Tálibán vzali život. Řekl to dnes televizi Sky News náměstek britského ministra obrany James Heappey.
Podle náměstka vojenští veteráni spáchali sebevraždu proto, že byli tak zdrceni chaotickým stažením sil pod vedením USA a také vítězstvím Tálibánu. Ponižující bleskové převzetí Afghánistánu Tálibánem po 20 letech války, která stála statisíce životů a nejméně bilion dolarů, podle agentury Reuters veterány vyděsilo.
"Bohužel vím, že jsou vojáci, kteří sloužili v Afghánistánu, i jeden voják sloužící při mém posledním turnusu v Afghánistánu, kteří si zhruba během uplynulého týdne vzali život kvůli pocitům z toho, co se děje v Afghánistánu," řekl Heappey. Je to "obrovsky" zneklidňující, dodal náměstek, který před vstupem do politiky dosáhl hodnosti majora a sloužil v Afghánistánu či Iráku. "Jsem z toho otrávený do morku kostí," dodal Heappey.
"Pandžšír, který byl posledním útočištěm nepřítele, byl obsazen," prohlásil na tiskové konferenci mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Slíbil, že místní obyvatelé nebudou nijak pronásledováni ani diskriminováni a že ještě během dneška budou v Pandžšíru obnoveny dodávky elektřiny a internetové spojení. Při dobývání podle něj nebyli zabiti žádní civilisté. "Snažili jsme se vyřešit tento problém jednáním, ale oni rozhovory odmítli, a tak jsme museli poslat naše síly do boje," řekl Mudžáhid.
"Tímto vítězstvím se země definitivně osvobodila z válečných strázní," uvedl mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid k dobytí provincie Pandžšíř.
V posledních dnech probíhaly v údolí Pandžšír tuhé boje a úspěchy si v nich střídavě připisovaly obě strany. Tálibán už dříve ohlásil, že poslední baštu svých odpůrců dobyl, ale protistrana to vyvracela.
Na sociálních sítích se následně objevily fotografie, na nichž bojovníci Tálibánu stojí před branami sídla guvernéra ve správním středisku provincie, napsala dnes agentura Reuters. Vůdce opozičních sil Ahmad Masúd zprávy o obsazení Pandžšíru dosud nijak nekomentoval.
Hnutí Tálibán oznámilo, že dobylo celou provincii Pandžšír, která byla posledním místem protitálibánského odporu. Jeho vůdce Masúd to nekomentoval.
"Delegace OSN slíbila pokračování humanitární pomoci Afgháncům a uvedla, že bude usilovat o získání další pomoci na nadcházejícím setkání dárcovských zemí," napsal Šahín na Twitteru.
Vysocí představitelé hnutí Tálibán jednali s OSN o humanitární pomoci pro Afghánistán.
Druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Abdul Ghaní Barádar, o němž se mluví jako o favoritovi na post šéfa nové vlády, se v neděli v Kábulu sešel s koordinátorem humanitární pomoci OSN Martinem Griffithsem. Informovala o tom agentura Reters s odvoláním na mluvčího Tálibánu Suhajla Šahína.
Vůdce afghánského odboje Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten jednat o ukončení bojů, které vede s Tálibánem v provincii Pandžšír. Ahmad Masúd dříve ubezpečoval, že bude v protiofenzivě pokračovat a požádal o mezinárodní podporu. Dnes ale řekl, že vítá návrh rady muslimských učenců, aby byla zahájena jednání s cílem mírového urovnání konfliktu. Upozornil však, že Tálibán musí ukončit útoky v Pandžšíru. Jedna z nejmenších afghánských provincií Pandžšír, která se nachází severně od Kábulu, je domovem asi 150 až 200 tisíc lidí z různých etnických skupin, převážně pak Tádžiků. Malebné údolí řeky Pandžšír je vklíněno mezi horské vrcholky dosahující 3000 metrů.
Německo chce s Tálibánem hovořit o tom, jak dostat zbývající spolupracovníky z Afghánistánu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla kancléřka Angela Merkelová a dodala, že je dobrým znamením, že by letiště v Kábulu mohlo být znovu použito pro evakuační lety. "Musíme odtamtud především dostat osoby, které pracovaly pro německé organizace rozvojové pomoci a cítí se v ohrožení," dodala kancléřka.
Afghánské islamistické hnutí Tálibán dnes oznámilo, že jeho síly se probojovaly do správního střediska provincie Pandžšír, která zůstala po bleskové ofenzivě Tálibánu a obsazení Kábulu v půlce srpna poslední baštou odporu. Odboj proti Tálibánu z Pandžšíru ale naopak uvedl, že způsobil islamistickému hnutí velké ztráty a varoval před falešnými zprávami šířenými Tálibánem.
Před několika dny do Kábulu přijel tým katarských a tureckých techniků, aby pomohli obnovit provoz letiště, které je podle OSN klíčové pro dovoz humanitární pomoci do Afghánistánu. Katarské ministerstvo zahraničí dnes informovalo, že do Kábulu v sobotu letecky dopravilo zásilku s potravinami a zdravotnickými potřebami. Letadla s humanitární pomocí chce tento emirát v Perském zálivu do Afghánistánu v nejbližších dnech vypravovat denně.
Agentura Reuters uvádí, že z Kataru se stal klíčový prostředník mezi západními zeměmi a Tálibánem. Afghánské militantní hnutí v katarské metropoli Dauhá v roce 2013 zřídilo svoje politické zastoupení. Později ve městě Tálibán jednal se Spojenými státy a loni v únoru zde byla uzavřena dohoda o stažení amerických vojsk z Afghánistánu.
Z mezinárodního letiště v Kábulu v neděli odletělo několik vnitrostátních spojů státní letecké společnosti Ariana Afghan Airlines. Agentuře AP to řekl zástupce letiště, skrz které byly v posledních týdnech evakuovány desítky tisíc lidí. V polovině srpna ovládlo většinu Afghánistánu islamistické hnutí Tálibán.
Letadla z kábulského letiště mířila do provincie Herát na západě země, Kandahár na jihu a do severní provincie Balch. Na letišti zatím nefunguje radarový systém.
V Kábulu se v sobotu skupina žen druhý den po sobě vydala na pochod za svá práva. Shromáždění začalo poklidně, když ženy u ministerstva obrany položily věnec na památku afghánských vojáků, kteří padli v boji proti Tálibánu. Pak se vydaly k prezidentskému paláci, tam ale mezi ně vběhlo více než deset příslušníků zvláštních jednotek Tálibánu a střílelo do vzduchu. Demonstrantky se rozprchly. Jedna z nich agentuře AP řekla, že bojovníci také proti nim použili slzný plyn.
Katarský velvyslanec v Afghánistánu dnes uvedl, že se technikům za pomoci afghánských úřadů podařilo znovu zprovoznit letiště v Kábulu, které tak nyní může přijímat humanitární pomoc. Brzy podle něj bude připravené i na komerční lety.
Nejméně 17 lidí zemřelo v Kábulu při oslavné střelbě do vzduchu, když bojovníci Tálibánu oznámili údajné dobytí provincie Pandžšír, kde se opevnili jeho odpůrci. Ti tvrdí, že provincie nepadla, a stále se o její nadvládu vedou boje, napsala agentura Reuters.
Střelbu na Twitteru komentoval hlavní mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. "Vyvarujte se střílení do vzduchu a místo toho poděkujte Alláhovi. Projektily mohou zranit civilisty, proto nestřílejte, pokud to není nutné," napsal.
Odpůrci Tálibánu naopak prohlašují, že zprávy o vítězství jsou pouze propagandou vládního hnutí a že mají nadále pod kontrolou všechny vstupy do údolí.
"Bezpochyby jsme v obtížné situaci. Čelíme invazi Tálibánu. Na jejich straně jsou oběti, my také máme mrtvé," řekl dnes na videu bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který Masúda podporuje.
Boje mezi odpůrci Tálibánu a bojovníky hnutí se v Pandžšíru stupňují. Tálibán dnes nejdříve oznámil, že část údolí obsadil a způsobil vzbouřencům těžké ztráty, poté dokonce uvedl, že údolí dobyl. V Kábulu byla slyšet střelba, podle stanice al-Džazíra mohlo jít o oslavnou střelbu po zprávě o dobytí Pandžšíru.
Dosud nikdy nedobyté údolí Pandžšír zůstalo po bleskové ofenzivě Tálibánu a obsazení Kábulu v půlce srpna poslední baštou odporu proti islamistickému hnutí. Provincii ovládá Ahmad Masúd, syn zesnulého legendárního vůdce afghánské opozice proti Tálibánu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda.
Vzpomínkou na padlé vojáky a slavnostním nástupem na pražském Vítkově česká armáda ukončila své dvacetileté působení v Afghánistánu. Pietní připomínky zahraniční mise, na které sloužilo zhruba 11 500 českých vojáků, se zúčastnili ústavní činitelé, bývalí i současní velitelé nebo zástupci velvyslanectví spojeneckých zemí. Doprovodil ji přelet vojenských letadel a vrtulníků.
Památník Vítkov. Dvacet let působení v Afghánistánu je u konce. Neocenitelné zkušenosti, ale také oběti. Nástupem si také připomínáme naše padlé kluky. Nezapomeneme. pic.twitter.com/fYEFsEsW9Y
— Armáda ČR (@ArmadaCR) September 3, 2021
Hnutí Tálibán tvrdí, že má pod kontrolou celé území Afghánistánu včetně údolí Pandžšír, kde se opevnili jeho odpůrci. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje z Tálibánu, informaci ale podle ní zatím nelze nezávisle ověřit. Server BBC uvedl, že v údolí Pandžšír probíhají urputné boje, v nichž přišly o život stovky ozbrojenců, a že vítězství si připisují obě strany.
"Díky milosrdenství Alláha držíme celý Afghánistán. Porazili jsme rebely a Pandžšír je nyní pod naším velením," citoval Reuters jednoho z velitelů jednotek Tálibánu.
V čele nové afghánské vlády nejspíš stane druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán Abdul Ghaní Barádar a vysokou funkci zaujme také mulla Muhammad Jakúb, syn zesnulého zakladatele hnutí mully Muhammada Umara.
Napsala o tom dnes agentura Reuters, oficiálně ale Tálibán o novém vedení země hodlá informovat nejdříve v sobotu.
"Operační kontakt s Tálibánem je nutný, abychom mohli dostat lidi ven," řekl Stoltenberg. Spojenecké země během posledních srpnových týdnů evakuovaly své diplomaty, místní spolupracovníky a další lidi poté, co se Tálibán po překvapivé a rychlé ofenzivě zmocnil prakticky celé země ještě předtím, než ji opustili poslední alianční vojáci.
NATO chce být v kontaktu s Tálibánem a evakuovat z Afghánistánu další lidi, řekl šéf aliance Jens Stoltenberg. Uznat vládu hnutí bude možné až podle činů, dodal.
Před prezidentským palácem v afghánské metropoli Kábulu se dnes k demonstraci sešlo několik desítek žen s požadavkem, aby hnutí Tálibán ctilo ženská práva a zahrnulo ženy do nové vlády. Podle zpráv na Twitteru bojovníci Tálibánu rozehnali protestní akci násilím.
V dokumentu kolujícím na demonstraci aktivistky vyzývaly, aby měly ženy v Afghánistánu nadále plné právo na vzdělání, mohly se podílet na společenském a politickém životě země a byly jim zaručeny svobody, jako například svoboda slova.
Protesters in #Kabul say if their demands are not met, they will continue the protests and lodge formal complaints with the UN.
— Afghan Notes (@AfghanNotes) September 3, 2021
This is while women in western #Herat province took to the streets a day earlier for the same reasons. pic.twitter.com/rEzdrdtBFt
Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek jednat s Tálibánem, který převzal moc v Afghánistánu. Míra spolupráce bude záležet na tom, jak radikální hnutí přistoupí k unijním požadavkům, mezi nimiž je například dodržování lidských práv či možnost dalších evakuací ze země. Po neformálním jednání ministrů zahraničních věcí členských zemí bloku to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU by podle něj chtěla na plnění podmínek či pokračování evakuací dohlížet prostřednictvím společného zastoupení v Kábulu.
"Abychom mohli podporovat afghánské obyvatelstvo, budeme muset spolupracovat s Tálibánem, což neznamená uznání (jeho vlády). Je to pracovní dohoda," prohlásil Borrell.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se nedomnívá, že by se vojáci do Afghánistánu v krátké době vrátili. Velká společenství - Evropská unie a Severoatlantická aliance (NATO) - podle něj musí tlačit na Tálibán, aby dodržel sliby. Metnar to řekl novinářům po dnešní pietní vzpomínce na padlé vojáky na pražském Vítkově.
V afghánské provincii Pandžšír se stupňují boje mezi Tálibánem a bojovníky hnutí odporu. Tálibán, který v srpnu ovládl celý Afghánistán s výjimkou údolí Pandžšír, podle zpravodajského serveru BBC News uvedl, že hnutí dobylo v Pandžšíru část území a přivodilo vzbouřencům těžké ztráty. Vzbouřenci naopak prohlašují, že mají pod kontrolou všechny vstupy do údolí a že Tálibán při střetech s nimi přišel o stovky mužů.
Šéfem nové afghánské vlády bude druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán Abdul Ghaní Barádar. S odvoláním na nejméně tři zdroje z Tálibánu o tom informovala agentura Reuters. Vysoké funkce v novém kabinetu zaujmou podle zdrojů Reuters také mulla Muhammad Jakúb, syn zesnulého zakladatele hnutí mully Muhammada Umara, a Šer Muhammad Stanikzáí. Ten doposud působil jako zástupce šéfa politické kanceláře Tálibánu Barádara.
OSN obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v aktivitách v zemi. Oznámil to dnes mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.
Letadla, jejichž službu zajišťuje Světový potravinový program (WFP) a jež jsou určena k přepravě lidí, podle něj zatím zajistí spojení mezi pákistánským Islámábádem a Mazáre Šarífem na severu Afghánistánu a s Kandahárem na jihu. Dujarric má informaci, že tři z těchto letadel od neděle přistála v Mazáre Šarífu a že přibudou další.
Británie v blízké době nehodlá uznat vládu afghánského radikálního hnutí Tálibán, ale existuje prostor pro dialog s ním. Při dnešní návštěvě Kataru to řekl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Na tiskové konferenci Raab prohlásil, že navázání dialogu s Tálibánem umožní prověřit sliby radikálů, kteří ovládají Afghánistán znovu po 20 letech od půlky srpna.
Katarský ministr zahraničních věcí Muhammad bin Abdar Rahmán Sání podle agentury Reuters uvedl, že vyhodnocuje možnou pomoc Kataru s opětovným uvedením letiště v afghánském Kábulu do provozu. Stanice Al-Džazíra informovala s odkazem na představitele afghánského úřadu civilního letectví, že v brzké době se katarský technický tým chystá obnovit fungování letiště.
V Afghánistánu mohou dojít zásoby potravin už tento měsíc. Ve středu to uvedl místní koordinátor humanitární pomoci Rámíz Alakbarov, jehož citovala agentura AP. Podle Alakbarova hrozí třetině z 38 milionů Afghánců nedostatek jídla.
USA zvažují všechny možnosti a cesty, jak nadále pomáhat Američanům a lidem s právem na legální pobyt v USA s jejich odchodem z Afghánistánu. Podle agentury Reuters to uvedla náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Pokud to bude v zájmu USA a jejich spojenců, je Washington připraven jednat i s Tálibánem, uvedla Nulandová.
Afghánské radikální hnutí Tálibán povolilo afghánskému kriketovému týmu jet na pětidenní turnaj do Austrálie. Informovala o tom dnes francouzská stanice RFI. Tálibán je u moci od poloviny srpna a zatím panují jen dohady o tom, zda bude liberálnější než za své vlády v letech 1996 až 2001.
Spojené státy možná budou muset koordinovat s Tálibánem veškeré budoucí protiteroristické údery v Afghánistánu proti tam působícím bojovníkům Islámského státu a dalším organizacím, připustil dnes nejvýše postavený americký generál Mark Milley, který vede sbor náčelníků štábů. Tálibán je podle Millleyho osobní zkušenosti "bezohledná skupina" a teprve v budoucnu se "ukáže, zda se změní či nikoliv", prohlásil generál na tiskové konferenci.
Podle TOLOnews bude vláda Tálibánu podobná íránské. Írán má prezidenta a vládní kabinet a také nejvyššího vůdce, který je náboženskou autoritou a držitelem nejvyšší funkce v zemi. Má pravomoc určovat politiku a zamítnout zákony a může zrušit rozhodnutí prezidenta.
Tálibán již brzy také oznámí jména členů nové vlády. "Konzultace o nové vládě jsou téměř u konce. Islámská vláda, již brzo vyhlásíme, se stane pro národ modelem. O účasti velitele (Achúndzády) ve vládě není pochyb," řekl Inamulláh Samanganí z kulturní komise Tálibánu.
Nejvýše postaveným mužem v Afghánistánu bude vůdce radikálního hnutí Tálibán mulla Hajbatulláh Achúndzáda. Prezident a předseda vlády mu budou podřízení. Oznámil to dnes afghánský server TOLOnews.
Asi šedesátiletý mulla Achúndzáda je nejvyšším představitelem islamistického hnutí Tálibán od května 2016, kdy nahradil Muhammada Mansúra, který zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu. Podle některých zdrojů se zabývá spíše právními a náboženskými otázkami než vojenskými a je oceňován za to, že se mu podařilo sjednotit různé frakce Tálibánu pod společným vedením.
Banky operující v Afghánistánu se mají mít na pozoru před nezákonnými operacemi, které mohou kromě jiného posloužit k financování terorismu. Varování dnes vydal britský Úřad pro finanční etiku (FCA). V Afghánistánu je nyní u moci radikální islamistické hnutí Tálibán, jež v minulosti umožňovalo v zemi působit teroristickým skupinám.
Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Tálibán ještě letos, řekl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Tálibán po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů, napsala agentura Reuters.
Americký deník Washington Post cituje představitele sil odporu v Pandžšírském údolí v Afghánistánu, který uvedl, že v bojích s Tálibánem zemřelo nejméně 17 jejích bojovníků a na straně tálibů jsou ztráty na životech dvojnásobné.
Islamistické hnutí zároveň tvrdí, že se Tálibánu podařilo získat kontrolu nad jedním okresem ve vzpurné, "nedobytné" provincii.
Afghánistán, který nyní ovládá Tálibán, je rozdílný od doby, kdy mu toto islamistické hnutí v 90. letech vládlo naposledy. I přes chaotický odchod západních armád a jejích spolupracovníků došlo za posledních dvacet let k významným změnám. Prohlédněte si na fotografiích, o jaké změny jde.
Z posledního afghánského regionu, který ještě nedobyl Tálibán, jsou hlášeny těžké boje, informuje americký list Washington Post. Pandžšírské údolí nyní ovládají síly odporu vedené Ahmádem Masúdem, synem legendárního velitele z dob války proti Sovětům. Tálibán v posledních dnech s Masúdovou armádou vyjednával, ve středu ale jeho zástupce oznámil, že dohody nebylo dosaženo a následovat bude bitva.
Pandžšír má pověst nedobytné pevnosti, tuto provincii nikdy neovládli Britové, Sovětský svaz ani Tálibán v 90. letech. Údolí, místy široké jen několik set metrů, svírají z obou stran vysoké hory.
Americká vojenská intervence v Afghánistánu nemá žádný výsledek kromě tragédie a ztráty životů na obou stranách, řekl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Snaha USA prosadit v Afghánistánu své hodnoty se podle šéfa Kremlu minula účinkem.
"Dvacet let americká vojska působila na tomto území a dvacet let se snažila (…) civilizovat lidi, kteří tam žijí. A v podstatě tam zavádět své normy a standardy života včetně politické organizace společnosti," řekl Putin během své cesty na ruský Dálný východ. "Výsledkem jsou samé tragédie. Samé ztráty. I pro ty, kdo to udělali, pro Spojené státy, a tím spíše pro lidi, kteří žijí na afghánském území."
Islamistické hnutí Tálibán podle televize BBC slíbilo, že do dvou dnů oznámí složení nové afghánské vlády. Nebudou do ní zahrnuti politici, kteří sloužili v kabinetech v uplynulých 20 letech. Ženy budou hrát jistou roli, ale neobsadí žádné vysoké funkce, například ty ministerské, prohlásil dnes zástupce šéfa politické kanceláře Tálibánu v Kataru Šer Muhammad Stanikzáí.
Situace v Afghánistánu bude také tématem pro Bledské strategické fórum, na které dnes do Slovinska odletěl i český premiér Andrej Babiš. "Zkušenost z Afghánistánu nás také nutí k zamyšlení," řekl Babiš před odletem. "Uvidíme, jaký bude mít dopad převzetí Afghánistánu Tálibánem," dodal. Podle něj je třeba jednat hlavně s Tureckem, aby se o uprchlíky postaralo. "A EU jim za to dá peníze," řekl.
Shrnutí nejdůležitějších informací:
- Prezident USA Joe Biden označil evakuaci z Afghánistánu za neobyčejný úspěch. Do bezpečí bylo podle něj převezeno dvakrát více lidí, než odborníci původně očekávali.
- Američané a jejich spojenci v noci na úterý po dvaceti letech ukončili své působení v Afghánistánu. Hnutí Tálibán po stažení posledních amerických sil ze země slavilo vítězství střelbou do vzduchu.
- Tálibán v pondělí večer zaútočil na pozice vzbouřenců u vstupu do údolí Pandžšír. Ztratil přitom osm bojovníků, tvrdí představitel sil odporu.
- Země Evropské unie chtějí pomáhat Afgháncům prchajícím před radikálním hnutím Tálibán najít útočiště v sousedních státech, nikoli však v Evropě.
Další působení USA v Afghánistánu by podle Bidena nijak výrazně nezvýšilo bezpečnost USA před teroristickými útoky a znamenalo by nutnost vynakládat miliardy dolarů a riskovat životy amerických vojáků.
Biden také při svém vystoupení k situaci v Afghánistánu řekl, že skončení této mise předznamenává konec éry velkých vojenských operací, které měly za cíl zásadně měnit dění v cizích zemích. Ochrana lidských práv ale podle něj zůstává jedním z cílů americké politiky.
Tálibán vládu stále sestavuje, je ale jisté, že ať ji povede kdokoliv, zdědí obrovské ekonomické problémy.
Prezident Biden opět obhajoval své rozhodnutí ukončit americké působení v zemi. "Byla před námi jednoduchá volba. Buď dostát závazkům přislíbeným předchozí administrativou a odejít z Afghánistánu, nebo říct, že nikam nejdeme a poslat další desetitisíce vojáků do války. Měli jsme volbu mezi odchodem a eskalací konfliktu. Nechtěl jsem prodlužovat nekonečnou válku," prohlásil Joe Biden a připomněl, že původní dohodu o odchodu amerických sil s Tálibánem uzavřel už jeho předchůdce Donald Trump. Odejít z Afghánistánu bylo podle prezidenta "nejlepší volbou pro Ameriku".
Po dvaceti letech "byl čas ukončit tuto válku," prohlásil Biden. V zemi podle informací zpravodajců zůstává ještě asi 100 až 200 Američanů, kteří se tam rozhodli zůstat. Mnozí z nich na místě založili rodinu a mají silné vazby. Pokud by však změnili názor a rozhodli se z Afghánistánu odejít, Spojené státy jim vždy pomohou, ujistil je prezident.
Šéf Bílého domu vyzdvihl přínos americké armády, diplomatů a zdravotníků, kteří podle něj odvedli skvělou práci s cílem pomoci ostatním. Připomněl také 13 amerických obětí z posledních dní.
Evakuace z Afghánistánu byla neobyčejným úspěchem. Do bezpečí bylo převezeno dvakrát více lidí, než odborníci původně očekávali, prohlásil americký prezident Joe Biden při vystoupení v Bílém domě k situaci v Afghánistánu.
Americký prezident Joe Biden v projevu k národu řekl, že Američané v Afghánistánu dosáhli toho, co si před lety předsevzali.
Šéf katarské diplomacie šejch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání vyzval Tálibán ke spolupráci v boji proti terorismu. Uznat radikální hnutí Tálibán jako vládnoucí sílu v Afghánistánu teď podle něj není prioritou Kataru, spolupracovat s ním ale bude dobré.
Evropská unie plánuje uvolnit 600 milionů eur na pomoc sousedním zemím Afghánistánu, aby udržela Afghánce utíkající před radikálními islamisty z Tálibánu v regionu a nemotivovala je k cestě do Evropy.
Shrnutí nejdůležitějších informací:
- Poslední americké jednotky byly staženy z Afghánistánu.
- Tálibán slavil odchod vojáků střelbou do vzduchu.
- Vedení radikálního afghánského Tálibánu jednalo tři dny v provincii Kandahár o budoucím uspořádání Afghánistánu.
- Země Evropské unie chtějí pomáhat Afgháncům prchajícím před radikálním hnutím Tálibán najít útočiště v sousedních státech, nikoli však v Evropě.
- Američanům a jejich spojencům se podařilo ze země evakuovat okolo 123 tisíc lidí.
- Hnutí Tálibán v pondělí večer zaútočilo na pozice vzbouřenců u vstupu do údolí Pandžšír. Ztratilo přitom osm bojovníků, tvrdí představitel sil odporu.
Americká armáda se v minulých dnech dohodla s afghánským radikálním hnutím Tálibán na pomoci při evakuaci Američanů z Afghánistánu. Příslušníci Tálibánu pomáhali eskortovat Američany k tajnému vchodu na kábulské letiště. S odkazem na dva bezpečnostní zdroje o tom informovala zpravodajská stanice CNN.
Americké speciální jednotky zřídily tajný vstup na letiště a telefonní centra, jejichž prostřednictvím byli Američané informováni, jak se mají na letiště dostat. Měli přijít na shromažďovací místa poblíž letiště, kde se jich ujali tálibové, zkontrolovali jejich dokumenty a krátkou trasu k letištnímu vstupu, kde byli američtí vojáci, je doprovodili.
Informace o tomto ujednání byla zveřejněna až nyní, po stažení Američanů, z důvodů obav, jak by na dřívější oznámení Tálibán reagoval a zda by to nevyprovokovalo další atentát teroristického Islámského státu.
Británie se dnes ohradila proti tvrzení, že nese nepřímou odpovědnost za čtvrteční teroristický útok u kábulského letiště. Podle víkendové zprávy serveru Politico ponechaly Spojené státy, které měly informaci o bezprostředně hrozícím velkém atentátu, bránu Abbey otevřenou déle, než původně chtěly, aby vyhověly Británii. Právě tímto vchodem pouštěla Británie na letiště lidi, které chtěla evakuovat.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab se dnes proti této interpretaci ohradil. "Není pravda, že jsme naléhali na to, aby zůstala brána otevřená déle," řekl. Dodal, že Británie na informaci o hrozbě také reagovala výzvou, aby lidé z toho místa odešli. Raab pouze řekl, že Británie bránu Abbey používala pro civilisty, kteří mířili na letiště a které chtěla evakuovat.
Tálibán oslavuje stažení posledních amerických jednotek z Afghánistánu.
Země Evropské unie chtějí pomáhat Afgháncům prchajícím před radikálním hnutím Tálibán najít útočiště v sousedních státech, nikoli však v Evropě. Podle českého ministra vnitra Jana Hamáčka se na tom dnes shodla většina unijních ministrů odpovědných za problematiku migrace. Evropský blok by podle ministrů na pomoc státům v oblasti chtěl vyčlenit mimořádnou částku, o jejíž výši podle Hamáčka ministři nejednali.
Podle informací listu Financial Times chystá Brusel pro afghánské sousedy 600 milionů eur (15 miliard korun). Eurokomisařka Ylva Johanssonová vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a pomohly nejzranitelnějším skupinám Afghánců.
Vedení radikálního afghánského Tálibánu jednalo tři dny v provincii Kandahár o budoucím uspořádání Afghánistánu. Na twitteru to dnes oznámil mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid, podle nějž schůzce předsedal vůdce Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda.
Setkání se podle zdroje agentury DPA konalo od soboty do pondělka. Achúndzáda se na rozdíl od ostatních členů vedení Tálibánu zatím na veřejnosti neukázal, tento týden se ale objevila zpráva, že je právě v Kandaháru. Na konci jednání vydal Achúndzáda členům vedení islamistického hnutí konkrétní pokyny, jak dále postupovat.
Kanada nabídla možnost usídlit se v zemi 5000 Afgháncům, které evakuovaly Spojené státy z Kábulu. Nabídka se týká spolupracovníků spojeneckých armád, kteří budou mít zájem usadit se v Kanadě, píše agentura Reuters. Ottawa je připravena přijímat uprchlíky tak dlouho, dokud je Tálibán, nový vládce Afghánistánu, nechá odcházet ze země.
"Víme, že s koncem spojeneckých evakuačních operací můžeme udělat více. Děláme vše pro to, abychom pomohli co nejvíce Afgháncům, kteří si vybrali za svůj nový domov Kanadu," uvedl kanadský ministr pro migraci Marco Mendicino.
Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že v Afghánistánu zůstalo mezi deseti až 40 tisíci afghánskými spolupracovníky s rozvojovými agenturami. Někteří z nich podle ní budou chtít odjet do Německa, další se rozhodnou podle vlády Tálibánu.
Britské vládě hrozí žaloba za to, že nezajistila víza pro afghánskou soudkyni také pro členku parlamentu, které jsou cílem Tálibánu. "Můj život a život mé rodiny je v nebezpečí, protože Tálibán věří, že ženy nemohou být soudkyně, hlavně když soudí činy mužů," uvedla podle BBC soudkyně.
Ženy o víza požádaly ještě před ukončením britské evakuaci, nikdy ale nedostaly odpověď. "Pracovaly na ochraně a prosazování zájmů Afghánců. Nesmíme se k nim otočit zády," řekli jejich britští právníci.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že je zásadní, aby zůstalo kábulské letiště i nadále otevřené. Je tak se podle něj může dostat do země humanitární pomoc a také to poskytne možnost těm, kteří se nevešli do letadel evakuujících občany, aby ze země odešli. "Nezapomínáme na něj," uvedl podle BBC.
Několika Afgháncům s vazbami na Česko, kteří se nevešli do evakuačních letů české armády, se nepodařilo Kábul opustit. Ze země se proto poté, co Američané opustili kábulské letiště, pokusí odejít jiným způsobem.
Spolek Vlčí máky poslední dny upozorňoval na osud dvou Afghánců, kteří mají český pas a trvalý pobyt v Česku, a čtyř někdejších tlumočníků české armády. Poté, co Česko ukončilo evakuaci svých zaměstnanců a spolupracovníků, se snažili dostat do spojeneckých letů, což se jim ale nepodařilo. Ministerstvo zahraničních věcí původně uvádělo, že jednotlivé případy lidí spojených s Českem bude řešit právě ve spolupráci se spojenci.
Podle předsedkyně spolku Miroslavy Paškové nyní dotyční Afghánci čekají na vývoj situace, zda se například podaří obnovit lety třeba do Pákistánu. Další možností je opustit Afghánistán přes některý z pozemních hraničních přechodů.
Indický velvyslanec v Kataru jednal se šéfem politického zastoupení afghánského Tálibánu v Dauhá. Informovalo o tom indické ministerstvo zahraničí, podle nějž se schůzka konala na žádost Tálibánu. Agentura Reuters napsala, že jde o první diplomatický kontakt Indie s radikální skupinou, která v srpnu znovu ovládla Afghánistán.
Indický velvyslanec Dípak Mittal jednal v Dauhá se šéfem zastoupení Tálibánu Šírem Mohammadem Abbásem Stanekzáím o bezpečnosti Indů, kteří jsou v Afghánistánu. Mittal také vyjádřil obavy Dillí z protiindicky zaměřených radikálních skupin, jež by mohly v Afghánistánu připravovat příští útoky. "Zástupce Tálibánu velvyslance ujistil, že se bude Tálibán těmito otázkami zabývat," uvedlo indické ministerstvo zahraničí.
Stovky členů afghánských etnických a náboženských menšin, studentů a dalších lidí nadále proudí k hraničnímu přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Snaží se uprchnout z Afghánistánu poté, co ho ovládl Tálibán. Muži nesou na ramenou zavazadla, ženy v burkách pospíchají za nimi a k nim se tisknou děti, vyčerpané mučivým vedrem, píše server BBC. Někteří vezou na kolečku nemocné příbuzné, kteří nemohou chodit.
Shrnutí nejdůležitějších informací:
- Poslední americké jednotky byly staženy z Afghánistánu.
- Tálibán slavil odchod vojáků střelbou do vzduchu.
- Američanům a jejich spojencům se podařilo ze země evakuovat okolo 123 tisíc lidí.
- Hnutí Tálibán v pondělí večer zaútočilo na pozice vzbouřenců u vstupu do údolí Pandžšír. Ztratilo přitom osm bojovníků, tvrdí představitel sil odporu.
Hnutí Tálibán v pondělí večer zaútočilo na pozice vzbouřenců u vstupu do údolí Pandžšír severovýchodně od Kábulu a ztratilo přitom osm bojovníků. Podle agentury Reuters to dnes uvedl představitel sil odporu. Tálibán jeho tvrzení zatím nekomentoval.
Poté, co Tálibán obsadil v polovině srpna prakticky celý Afghánistán, zůstává dosud nikdy nedobyté údolí Pandžšír poslední baštou odporu. Provincii Pandžšír ovládá Ahmad Masúd, syn slavného vůdce Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou organizací Al-Káida.
Do afghánské provincie Nangarhár se údajně vrátil jeden z nejbližších spolupracovníků někdejšího vůdce teroristické sítě Al-Káida Usámy bin Ládina. Informoval o tom zpravodajský server BBC News, podle nějž byl bývalý bin Ládinův bezpečnostní poradce Amín Hak spatřen tento týden v automobilu přijíždějícím do jeho rodného města v provincii Nangarhár.
Amín Hak, známý také jako Muhammad Amín, byl bezpečnostním šéfem a hlavním dodavatelem zbraní Al-Káidy v době, kdy měla tato síť své základny v Afghánistánu.
Amín Hak vedl bin Ládinův bezpečnostní tým, když šéf Al-Káidy obýval jeskynní komplex Tora Bora v Afghánistánu. Když americké jednotky na pevnost zaútočily, podařilo se oběma mužům společně uniknout. Bin Ládina zabilo v květnu 2011 americké speciální komando v jeho domě v pákistánském Abbottábádu.
Hak údajně v Pákistánu provozoval lékařskou praxi. V roce 2008 ho pákistánské úřady zadržely, v roce 2011 byl ale propuštěn. Jeho návrat do Afghánistánu, oslavovaný skupinou příznivců, dokládá podle médií video natočené na jednom z kontrolních stanovišť v provincii Nangarhár na východě země.
Former Osama bin Laden security aide & AQ arms supplier/facilitator Amin-ul-Haq returns to his hometown after 2 decades on the run, 2 weeks after the Taliban takeover.
— Hassan I. Hassan (@hxhassan) August 30, 2021
Don’t be surprised if al-Qaeda appoints an Afghan as its next leader after Zawahiri.pic.twitter.com/cYUcwBVIl6
Hnutí Tálibán se prohlásilo za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Představitelé hnutí na letišti v Kábulu, ze kterého odletěli poslední američtí vojáci, poblahopřáli Afgháncům k "získání nezávislosti a svobody" a slíbili, že zajistí bezpečnost země, vytvoří vládu mnoha stran a nebudou pronásledovat své někdejší odpůrce.
Čína se nechala slyšet, že americká politika "vnucování svých hodnot" v Afghánistánu je podle ní neproveditelná a zhroutí se po stáhnutí amerických vojáků ze země. "Afghánistán se zbavil cizí okupace," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Čína je jedna ze zemí, která je ochotná jednat s islamistickým hnutím Tálibán.
Ruský tisk dnes označuje stažení amerických vojsk z Afghánistánu za ponížení velmoci a zamýšlí se nad dopady této situace na americké spojence. Část komentátorů srovnává "ostudný úprk" Američanů z Kábulu se "spořádaným stažením" sovětských vojsk z Afghánistánu. "Stažení amerických vojsk z Afghánistánu a vše, co je provázelo, vstoupí do dějin jako názorný, výmluvný a šokující symbol ponížení velmoci," míní například komentátor listu Kommersant.
Tálibán na letišti v Kábulu slaví odchod Američanů ze země.
Celebratory gunfire #Kabulairport #Afghanistan pic.twitter.com/behl9ZRPU0
— lyse doucet (@bbclysedoucet) August 30, 2021
Bojovníci Tálibánu střeží civilní část letiště, kde v terminálu leží několik desítek kufrů a dalších zavazadel. Jejich majitelé je zde patrně zanechali při zmatcích v posledních hodinách překotné evakuace.
Američtí armádní činitelé dříve uvedli, že po úderu bezpilotního letounu došlo k "významným sekundárním explozím". Právě ty mohly ublížit lidem v okolí, podotýká BBC.
Afghánská televize ArianaNews s odvoláním na očité svědky v neděli informovala o šesti mrtvých, z toho o čtyřech dětech, po výbuchu minometného granátu v domě nedaleko kábulského letiště.
Mezi oběťmi amerického náletu je teprve dvouleté dítě, sdělila jeho rodina BBC. Jeden z příbuzných obětí uvedl, že těla mrtvých jsou tak spálená, že je nelze identifikovat.
Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že USA "nejsou v pozici, aby vyvrátily" zprávy o možných obětech svého cíleného útoku mezi civilisty.
"Chápejte mě správně, žádná armáda na světě nedělá víc než armáda Spojených států pro to, aby zabránila obětem mezi civilisty, a nikdo si nepřeje, aby byli připraveni o život nevinní," zdůraznil Kirby. Prohlásil, že USA jsou při vyšetřování podobných situací transparentní.
Pentagon nemůže zatím vyvrátit zprávy o možných civilních obětech při nedělním americkém úderu v Kábulu, sdělil podle stanice BBC americký mluvčí.
Vozidla s bojovníky Tálibánu projížděla po ranveji v severní, vojenské části letiště Hamída Karzaie a později se zde pěšky prošli také někteří vůdci hnutí. Po zuby ozbrojení tálibové ještě před úsvitem kontrolovali také hangáry.
"Svět by si měl vzít poučení, toto je radostná chvíle vítězství," citovala agentura AP mluvčího hnutí Zabiulláha Mudžáhida.
Hnutí Tálibán nyní podle AP plně kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Stalo se tak poté, co z něj odletěli poslední američtí vojáci.
Pokud islamistické hnutí Tálibán "dostojí svých slibům", Spojené státy s nimi budou "pracovat", uvedl Blinken. "Tálibové žádají legitimitu a mezinárodní podporu. Naším vzkazem je, že legitimita a podpora se musí zasloužit," řekl.
Americký ministr zahraničí uvedl, že americká ambasáda v Kábulu zůstane prázdná. Američtí diplomaté, do jejichž agendy spadá Afghánistán, budou působit z Kataru.
Blinken jako vysvětlení podal "nejistou bezpečnostní situaci a politickou situaci". Novou misi povede Ian McCary, někdejší číslo dvě americké ambasády v Kábulu.
Americká vláda bude i po stažení vojáků z Afghánistánu nadále pomáhat Američanům, Afgháncům a dalším lidem, kteří se chtějí ze země dostat. Řekl to americký ministr zahraničí Antony Blinken.
"Poslední americký voják opustil kábulské letiště a naše země získala úplnou nezávislost," řekl mluvčí hnutí Tálibán Karí Júsuf Ahmádí.
S odletem posledních amerických vojáků skončilo dvacetileté působení jimi vedených spojeneckých sil v asijské zemi. Začalo rychlým svržením vlády Tálibánu krátce po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Organizátor útoků Usáma bin Ládin byl hostem islamistického hnutí, Američané jej ale nakonec zlikvidovali až v květnu 2011 v sousedním Pákistánu.
Last U.S. forces leave Afghanistan after almost 20 years https://t.co/IgHc86eWv1 pic.twitter.com/vgnEhCifEh
— Reuters (@Reuters) August 30, 2021
Federální úřad pro letectví (FAA) informoval piloty, že americká armáda už neřídí letecký provoz na kábulském letišti a letiště už ani neposkytuje žádné služby. Přistávající letadla i ta v afghánském leteckém prostoru byla vyzvána ke "krajní obezřetnosti", americké společnosti dostaly zákaz většinu leteckého prostoru nad Afghánistánem vůbec používat.
"Zapsali jsme se do dějin," uvedl po odchodu Američanů z Afghánistánu na twitteru vysoce postavený člen Tálibánu Anas Hakkání.
Hlídka hnutí Tálibán před letištěm potvrdila, že posledních pět amerických letadel odletělo krátce po půlnoci z pondělí na úterý místního času (po 21:30 SELČ). V Kábulu byla posléze slyšet oslavná střelba, napsala agentura AP.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Z Afghánistánu odletěli v pondělí v noci poslední američtí vojáci, na palubě byl i velvyslanec.
- USA už dříve oznámily, že z Afghánistánu, kde jejich vojáci spolu se spojenci působili po dvě desetiletí, odejdou do 31. srpna.
- Spojené státy provedly cílený letecký útok v Kábulu, při kterém zemřeli dva sebevražední atentátníci. Měli se chystat odpálit se na letišti.
- Kábulské letiště se poté stalo terčem raketového útoku. Střely zlikvidoval obranný systém.
- Spojené státy oznámily, že ruší své diplomatické zastoupení v Afghánistánu. Od 1. září bude jejich ambasáda v Kábulu zavřená.
- Velvyslanectví České republiky v Kábulu bude dočasně uzavřeno, část agendy ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu.
McKenzie doplnil, že od chvíle, kdy hnutí Tálibán po nečekaně rychlé ofenzívě ovládlo zemi, Američané spolu se spojenci evakuovali přes 123,000 civilistů.
Na palubě posledního amerického letadla, které odstartovalo z kábulského mezinárodního letiště, byl podle generála Franka McKenzieho, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) také americký velvyslanec. USA už dříve oznámily, že z Afghánistánu, kde jejich vojáci spolu se spojenci působili po dvě desetiletí, odejdou do 31. srpna.
Poslední evakuační let armády USA opustil letiště v Kábulu, Američané se tak po 20 letech stáhli z Afghánistánu.
Rada bezpečnosti podle textu rezoluce čeká, že Tálibán dodrží své závazky, zejména ten, že umožní z Afghánistánu odjet Afgáncům a cizincům i po stažení amerických vojáků. USA mají podle svého minulého závazku stažení dokončit v úterý.
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci, v níž se obrací na afghánské hnutí Tálibán s tím, aby i po stažení Američanů ze země umožnilo odjezd všem, kdo si přejí z Afghánistánu odejít. Rezoluce ale neobsahuje bod, který se snažila prosadit Francie a který měl zajistit vytvoření bezpečné zóny pro humanitární operace.
Pro rezoluci, jejíž text navrhly USA, Francie a Británie, se vyslovilo 13 z 15 členů Rady. Čína a Rusko se hlasování zdržely.
Pákistánské letadlo v pondělí do Afghánistánu dopravilo 12,5 tuny léků a zdravotnických potřeb, které zemi poskytla Světová zdravotnická organizace (WHO). Její představitelé citovaní agenturou AP oznámili, že je to první zdravotní pomoc od poloviny srpna, kdy zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán. Podle organizace Lékaři bez hranic (MSF) hrozí afghánskému zdravotnictví kolaps, protože významní dárci zastavili pomoc.
Letadlo se zdravotnickým materiálem vzlétlo z Dubaje a přistálo v Mazáre Šarífu, což je středisko severoafghánské provincie Balch. Podle oznámení WHO zásilka obsahuje sady k ošetření zraněných a vybavení pro pohotovostní služby, jež by mělo umožnit ošetřit 200 000 lidí.
Kábulské letiště se v pondělí stalo terčem raketového útoku, střely zlikvidoval protiraketový systém a evakuace pokračují, informovala agentura Reuters s odvoláním na amerického představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity.
Během dvoutýdenního leteckého mostu bylo z Afghánistánu americkými či spojeneckými stroji podle pondělní informace Pentagonu evakuováno více než 122 000 lidí včetně 5400 Američanů. V neděli se dostalo do bezpečí zhruba 1200 lidí, oznámil v pondělí Bílý dům.
Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že stále existuje reálná a konkrétní hrozba nového útoku na kábulské letiště. Dodal, že je pořád čas na evakuaci zbývajících Američanů, kteří jsou v Afghánistánu. O přesném počtu se nezmínil, podle mluvčího diplomacie jde o 350 lidí.
Americké ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž se uvádí, že skupina zemí, které se spojily k boji proti Islámskému státu, se zavázala tuto organizaci zničit a zaměří se zejména na její křídlo v Afghánistánu, jež se přihlásilo k pondělnímu raketovému útoku na kábulské letiště. "Zmobilizujeme k porážce této brutální teroristické organizace všechny složky - armádu, tajné služby, diplomacii, ekonomiku a policii," stojí v prohlášení.
Velvyslanectví ČR v Kábulu bude dočasně uzavřeno, rozhodla vláda. Část agendy ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu, uvedlo Ministerstvo zahraničích věcí.
O azyl či doplňkovou ochranu v Česku požádalo 152 ze 169 Afghánců, které přivezly evakuační lety. Ostatní mají v České republice jinou formu pobytu, uvedlo české ministerstvo vnitra.
Pákistánské letadlo do Afghánistánu dopravilo léky a zdravotnické potřeby, které zemi poskytla Světová zdravotnická organizace (WHO). Její představitelé citovaní agenturou AP oznámili, že je to první zdravotní pomoc od poloviny srpna, kdy zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán.
Letadlo s materiálem vzlétlo z Dubaje a přistálo v Mazáre Šarífu, což je středisko severoafghánské provincie Balch. Podle oznámení WHO zásilka obsahuje sady k ošetření zraněných a vybavení pro pohotovostní služby, jež by mělo umožnit ošetřit 200 000 lidí. Materiál bude dále distribuován do 40 zdravotnických zařízení ve 29 provinciích.
Deník Washington Post napsal, že při americkém náletu na dva sebevražedné atentátníky v Kábulu zemřelo dalších deset civilistů, včetně několika dětí z jedné širší rodiny. O život Afghánci přišli v momentě, kdy vystupovali ze svého auta a nedaleko stojící vozidlo zasáhla raketa z dronu. Listu to sdělil jejich příbuzný.
Armáda USA uvedla, že auto sebevražedných atentátníků bylo napěchované výbušninami, mířilo na kábulské letiště a znamenalo "bezprostřední hrozbu".
K odpovědnosti za útok na letiště v Kábulu, který odvrátil americký protiraketový systém, se přihlásil Islámský stát. "Bojovníci chalífátu zaútočili na mezinárodní letiště v Kábulu šesti raketami kaťuša," uvedla organizace na sociální síti Telegram.
O evakuaci z Afghánistánu žádá skupina zhruba 200 afghánských studentů zapsaných na největší římské univerzitě La Sapienza. Na svůj osud upozornili dopisy, které zveřejnily dva významné italské deníky. V nich líčí mladí Afghánci dramatické okolnosti, za kterých se pokusili dostat na kábulské letiště. Italská ministryně výzkumu a vysokých škol Cristina Messaová uvedla, že její úřad na evakuaci studentů pracuje. Itálie však vypravila svůj poslední evakuační let z Kábulu v pátek.
Podle zástupce rektora římské univerzity La Sapienza Bruna Botty studenti sice byli na italském evakuačním seznamu, kvůli čtvrtečnímu atentátu, při kterém zahynulo přes 180 lidí včetně amerických vojáků, se ale na letiště nedostali.
Tálibán zatkl předního afghánského klerika Maulvího Mohammada Sárdára Zádrána, který působil jako poradce uprchlého prezidenta Ašrafa Gháního a dříve vyzval k odporu vůči tomuto islamistickému hnutí.
Většina Afghánců evakuovaných do České republiky by si představovala svoji budoucnost v Česku, řekl Hamáček. Úřady s nimi stále vedou pohovory, dodal.
Slovensko evakuovalo z Afghánistánu další skupinu lidí. Většinu z nich tvoří ženy a děti a jsou mezi nimi i studenti, informoval úřad slovenské vlády. Uvedl, že jde o osoby s přímými vazbami na Slovensko. Premiér Eduard Heger později na Twitteru napsal, že evakuováno bylo 28 lidí. Bližší informace zveřejní představitelé vlády v úterý po příletu slovenského armádního dopravního letadla.
Slovensko dříve v srpnu evakuovalo z Afghánistánu 24 lidí, z toho čtyři osoby kvůli naplněné kapacitě slovenského letadla přepravil český evakuační letoun.
Česko nemá signály, že by se blížila migrační vlna, řekl Hamáček. Česko má připravené plány pro případ nutnosti uzavřít část hranic nebo zavést kontroly.
Zatímco další vysocí představitelé Tálibánu, včetně druhého nejvyššího činitele mully Abdul Ghaního Barádara, se od ovládnutí Afghánistánu v polovině května zapojují do jednání, Hibatulláh Achúndzáda zůstává na utajovaném místě.
"Již brzy ho uvidíte," prohlásil minulý týden mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid na dotaz ohledně místa pobytu šéfa hnutí.
Agentura AFP připomněla, že také zakladatel hnutí Tálibán mulla Muhammad Umar se na veřejnosti objevoval jen minimálně. Za předchozí vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 se většinou zdržoval ve svém sídle v Kandaháru, návštěvy přijímal neochotně a do Kábulu cestoval jen zřídka.
Z kábulského letiště stoupá kouř, informuje britská stanice BBC. Jeho zdroj zatím není známý.
Nejvyšší lídr Tálibánu Hibatulláh Achúndzádá je v provincii Kandahár a měl by se brzy objevit na veřejnosti, uvádějí afghánská média. Achúndzádá hnutí vede od roku 2016 a má na starosti politické, vojenské i náboženské záležitosti.
Ženy v Afghánistánu budou mít nadále dovoleno studovat na univerzitách, ve třídách ale nebudou smět být společně s muži. Podle agentury AFP to v neděli uvedl prozatímní ministr vyššího vzdělání, kterého jmenovalo islamistické hnutí Tálibán po svém nástupu k moci tento měsíc.
Tálibán již dříve slíbil zaručit ženám rovnoprávnost v souladu s islámským právem. Mnoho Afghánců na tyto sliby ale hledí skepticky, především pak ti, kteří si pamatují, jak tálibové za své dřívější vlády v letech 1996 až 2001 prosazovali přísné islámské právo šaría. Dívky tehdy nemohly navštěvovat školy, ženy nesměly až na výjimky pracovat, hudba a televize byly zakázány a podezřelí zločinci byli na veřejnosti bičováni, mrzačeni či popravováni.
"Afghánci budou moci pokračovat ve vyšším vzdělání v souladu s právem šaría, nebudou ale smět pobývat ve smíšeném prostředí, kde se společně vyskytují muži a ženy," prohlásil ministr Abdul Baki Hakkání na nedělním zasedání afghánské Velké rady (Lója džirga), která sdružuje kmenové stařešiny, politické a náboženské vůdce země. Tálibán podle něj chce "vytvořit školní osnovy, které budou odpovídat islámským, národním a historickým hodnotám Afghánistánu, ale současně budou schopné konkurence s dalšími zeměmi".
Vlády členských zemí Evropské unie musí pokročit v plánech na vytvoření unijních sil rychlé reakce, aby byl blok lépe připraven na budoucí krize podobné té v současném Afghánistánu, uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.
V rozhovoru zveřejněném v dnešním vydání italského deníku Il Corriere della Sera diplomat upozornil, že rychlé vyslání amerických vojáků v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace v Afghánistánu ukázalo Evropské unii potřebu urychlit snahy o vytvoření společné obranné politiky.
Radikální hnutí Tálibán po nástupu k moci slibovalo, že nebude bránit novinářům v jejich práci. Po sociálních sítích ale kolují záběry moderátora afghánské televize, za kterým během vysílání stojí ozbrojenci Tálibánu. Reportér hovořil o pádu vlády bývalého prezidenta Ašrafa Gháního a tlumočil zprávu nového islamistického režimu, že by se lidé neměli obávat.
Afghanistan TV - surreal
— Yalda Hakim (@BBCYaldaHakim) August 29, 2021
This is what a political debate now looks like on Afghan TV, Taliban foot soldiers watching over the host. The presenter talks about the collapse of the Ghani govt & says the Islamic Emirate says the Afghan people should not to be afraid #Afghanistan pic.twitter.com/oEverVgLOE
Komisařka pro lidská práva Rady Evropy vyzvala k dodržování lidských práv uprchlíků z Afghánistánu. Učinila tak v reakci na ohlášené kroky, kterými chtějí některé členské země této celoevropské organizace zabránit opakování migrační vlny z roku 2015. "Členské státy by se měly jednoznačně zavázat, že budou řešit příchod osob prchajících před strašnou situací v Afghánistánu v souladu se svými závazky v oblasti lidských práv," uvedla Dunja Mijatovičová v prohlášení.
Upozornila, že snaha některých států uzavírat hranice před "nelegální migrací", stavění pohraničních zábran či omezování práva na udělení azylu znamená faktické upírání práva uprchlíků na ochranu.
U afghánských hranic v horách Tádžikistánu se odehrává cvičení ruské armády, zapojeno je do něj asi 500 vojáků motorizované pěchoty.
Manévrů se účastní členové ruské armády, dislokovaní na základně v Tádžikistánu, informuje agentura Interfax.
Ranní útok na letiště v Kábulu odrazil americký obranný systém, sestřelil při tom celkem pět raket, vypálených z korby speciálně upraveného auta. Někteří obyvatelé afghánského hlavního města uvedli, že do jejich domů dopadly šrapnely. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Spojené státy vyšetřují zprávy o tom, že při nedělním leteckém úderu na auto sebevražedného atentátníka v Kábulu zemřeli civilisté. Na sociálních sítích se šíří informace o tom, že nálet zabil i děti.
"Je nejasné, co se mohlo stát, stále to vyšetřujeme. Byli bychom hluboce zarmouceni jakoukoli potenciální ztrátou nevinného lidského života," cituje server BBC Billa Urbana, mluvčího ústředního velení armády USA.
CNN informuje, že při náletu zemřelo devět členů jedné rodiny, včetně šesti dětí. Americká televize se odvolává na jejich příbuzného, který to oznámil místnímu novináři, spolupracujícímu se CNN. Arabská stanice Al-Jazeera uvádí jiné počty obětí, útok USA si podle ní vyžádal životy šesti civilistů, z toho tří dětí.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Spojené státy provedly cílený letecký útok v Kábulu, při kterém zemřeli dva sebevražední atentátníci. Měli se chystat odpálit se na letišti.
- Kábulské letiště se poté stalo terčem raketového útoku. Střely zlikvidoval obranný systém.
- Z afghánského hlavního města dál pokračují evakuace amerických vojáků a jejich místních spolupracovníků. Skončit mají 31. srpna.
- Spojené státy oznámily, že ruší své diplomatické zastoupení v Afghánistánu. Od 1. září bude jejich ambasáda v Kábulu zavřená.
- Americký prezident Joe Biden spolu s manželkou Jill uctil památku 13 amerických vojáků, kteří zahynuli při čtvrtečním sebevražedném útoku u kábulského letiště.
Očití svědci podle agentury AP uvedli, že rakety zasáhly okolí letiště, slyšeli tři výbuchy a pak viděli záblesk na obloze, zatímco lidé prchali. Z místa byla slyšet vzápětí střelba, nebylo však jasné, kdo střílí. Americká vojenská transportní letadla nicméně pokračovala v evakuaci.
Kábulské letiště se dnes stalo terčem raketového útoku; střely zlikvidoval protiraketový systém a evakuace pokračují, informovala agentura Reuters s odvoláním na amerického představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity. Z jeho slov nebylo zřejmé, zda se podařilo sestřelit všechny rakety. Nicméně podle tohoto zdroje se první hlášení nezmiňují o případných amerických ztrátách.
O raketovém útoku byl podle Bílého domu informován americký prezident Joe Biden. "Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a personální šéf (Bílého domu) štábu Ron Klain informovali prezidenta o raketovém útoku na mezinárodní letiště Hamída Karzaiho," uvedl Bílý dům v prohlášení. Biden podle mluvčí Jen Psakiové znovu potvrdil rozkaz velitelům, aby vynaložili veškeré úsilí k tomu, aby ochránili americké síly nasazené na místě.
Tálibán bude možná o něco umírněnější, než byl v devadesátých letech, ale zůstane i pro většinu muslimů ve světě extremistickým hnutím. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká přední český odborník na islám a jeho dějiny Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR.
Prezident USA Joe Biden a jeho manželka Jill při vzdávání pocty 13 americkým vojákům, kteří zahynuli po čtvrtečním sebevražedném útoku v Kábulu. Pieta se odehrála na letecké základně Dover.
13 #US soldiers killed in Thursday's bombing at #Afghanistan's #Kabul airport arrive at Dover Air Force Base in coffins.
— Indo-Pacific News - Watching the CCP-China Threat (@IndoPac_Info) August 29, 2021
R.I.P. 🙏pic.twitter.com/oP3KPoCvIu
Šokující návrat Tálibánu k moci obrátil znovu pozornost na Afghánistán. Svět řeší, jestli se tak rychlý pád Kábulu dal očekávat a kdo je za něj odpovědný. Vyzkoušejte si v našem kvízu, co víte o této zemi s bouřlivou historií, přítomností a nejspíš i budoucností.
Mezinárodní společenství by mělo spolupracovat s afghánským vládnoucím hnutím Tálibán a pozitivně ho vést. Podle čínského ministerstva zahraničí to v dnešním telefonickém rozhovoru řekl šéf čínské diplomacie Wang svému americkému protějšku Antonymu Blinkenovi. Informovala o tom agentura Reuters.
Washington by podle Pekingu měl nadále spolupracovat s mezinárodním společenstvím na poskytování hospodářské a humanitární pomoci Afghánistánu, podporovat nový vládnoucí režim v jeho snaze udržet v chodu vládní instituce, zachovat sociální stabilitu a zamezit znehodnocování afghánské měny i růstu cen, uvedl Wang v prohlášení.
Na hranici s Afghánistánem v neděli při přestřelce zemřeli dva pákistánští vojáci, na které ozbrojenci zaútočili z afghánského území. Informovala o tom armáda, podle které se jí podařilo dva nebo tři útočníky zabít a další zranit. Podle agentury Reuters jde o první takový incident od doby, kdy sousední Afghánistán ovládlo radikální hnutí Tálibán.
Střet se stal v příhraniční oblasti Badžaur, kterou ovládají místní kmeny. Oblast sloužila dlouho dobu jako úkryt pro členy ozbrojených a teroristických organizací z Afghánistánu. Podle pákistánských úřadů se ale ozbrojenci v poslední době vrátili do sousední země a vytvořili si tam úkryty.
Přehled nedělních událostí:
- Spojené státy provedly cílený letecký útok na afghánské hlavní město Kábul, při kterém zemřeli dva sebevražední atentátníci. Měli se chystat odpálit se na kábulském letišti.
- Krátce před potvrzením úderu mluvčím americké armády došlo v Kábulu k silné explozi. Je pravděpodobné, že šlo o zmíněnou vojenskou operaci.
- Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jack Sullivan v rozhovoru pro CBS prohlásil, že USA ruší své diplomatické zastoupení v Afghánistánu. Od 1. září bude jejich ambasáda v Kábulu zavřená.
- Americký prezident Joe Biden spolu s manželkou Jill uctil památku 13 amerických vojáků, kteří zahynuli při čtvrtečním sebevražedném útoku u kábulského letiště. Pieta a setkání s pozůstalými proběhly na letecké základně v Doveru.
Americký prezident Joe Biden s manželkou Jill krátce po přistání na americké letecké základně v Doveru, kde uctil památku 13 amerických vojáků padlých při čtvrtečním útoku v Kábulu.
Americký prezident Joe Biden v neděli na letecké základně Dover ve státě Delaware vzdal hold vojákům, kteří zahynuli při čtvrtečním sebevražedném útoku u letiště v Kábulu. Učinil tak u příležitosti návratu jejich tělesných pozůstatků do vlasti. Sešel se také s příbuznými obětí.
Na základně Dover se Biden spolu se svou chotí Jill nejprve setkali s pozůstalými a pak společně přihlíželi příletu letounu, který do vlasti přepravil těla vojáků. Při atentátu, k němuž se přihlásila teroristická organizace Islámský stát-Chorásán, zahynulo 13 příslušníků americké armády a podle místních médií také nejméně 169 Afghánců.
Spojené státy provedly v neděli letecký útok na vozidlo, při němž eliminovaly hrozbu sebevražedného útoku na mezinárodní letiště. Podle agentury AP to uvedl mluvčí americké armády, který tak potvrdil předchozí neoficiální informace zdrojů.
Americká armáda v neděli provedla v Kábulu cílený letecký útok, jehož terčem byli sebevražední atentátníci z řad teroristické organizace Islámský stát (IS). Ti byli v autě a chtěli se odpálit u letiště. Podle agentury AP a Reuters to uvedli nejmenovaní američtí činitelé s tím, že hrozba byla eliminována. O americkém úderu informovalo také islamistické hnutí Tálibán, které před dvěma týdny Afghánistán ovládlo.
Afghánská policie krátce předtím sdělila, že čtvrť severozápadně od kábulského letiště zasáhla raketa a zabila jedno dítě. Podle agentury AP se zdá, že šlo o dva různé incidenty, informace jsou ale zatím nejasné.
Za uplynulý den Spojené státy a spojenci odvezli z Kábulu na 3 tisíce lidí, od poloviny srpna to je celkem 114 tisíc lidí. "Uděláme cokoliv, co je v našich silách, abychom tyto lidi dostali do bezpečí. Je to ale velice riskantní," řekl v neděli stanici ABC americký ministr zahraničí Anthony Blinken.
Na evakuaci čeká ještě 300 Američanů. Ministr však neuvedl, kolik zbývá k evakuaci Afghánců. Dodal, že celý svět od Tálibánu očekává, že po 31. srpnu umožní vycestovat ze země lidem, kteří spolupracovali se zahraničními institucemi.
Následky nedělního výbuchu v hlavním afghánském městě Kábul.
JUST IN - Explosion rocks #Kabul. The blast hit a residential building west of the airport. Cause unclear.pic.twitter.com/vzh7T651KM
— Disclose.tv (@disclosetv) August 29, 2021
Agentura TASS uvedla, že nedělní explozi v Kábulu způsobil úder rakety, který si vyžádal dva mrtvé a tři zraněné. Agentura AP s odvoláním na šéfa afghánské policie napsala, že raketa zabila jedno dítě.
Kábulem otřásla další silná exploze, uvedly agentury AFP a Reuters. Washington po čtvrtečním atentátu s desítkami obětí varoval před dalšími útoky.
Bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan v rozhovoru se stanicí CBS řekl, že Spojené státy nebudou mít od 1. září velvyslanectví v Kábulu.
Prezident USA Joe Biden míří na leteckou základnu Dover ve státě Delaware, kde přistane letadlo s ostatky vojáků zabitých při sebevražedném útoku v Kábulu.
Skupina válečných vůdců v Afghánistánu, mezi nimiž je i velitel uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr, je připravena jednat s Tálibánem o budoucí vládě Afghánistánu. Agentuře Reuters to řekl Núrův syn Chálid. Islamistické hnutí Tálibán získalo v polovině srpna pod kontrolu prakticky celý Afghánistán a tvrdí, že je připraveno do vlády přizvat zástupce různých stran.
Francie a Británie v pondělí vyzvou OSN, aby byla v afghánské metropoli Kábulu vytvořena bezpečná zóna. Ta by měla mezinárodnímu společenství umožnit pokračovat v humanitárních operacích a v evakuacích ohrožených lidí z Afghánistánu a zároveň by mu umožnila dál vyvíjet tlak na radikální islamistické hnutí Tálibán. V rozhovoru s listem Le Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Americké velvyslanectví v Afghánistánu varovalo občany USA, že má k dispozici důvěryhodné informace o hrozbě dalšího teroristického útoku u letiště v Kábulu, a důrazně jim proto doporučilo, aby tuto oblast okamžitě opustili. Diplomaté ve svém varování hovoří o "specifické hrozbě", a jejich výzva k opatrnosti je tak podle agentury DPA ještě naléhavější, než sobotní vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena. Ten řekl, že další útok je během následujících 24 až 36 hodin "velmi pravděpodobný".
Žena prchající z Afghánistánu porodila dcerku během evakuačního letu do Británie. Malá Havva přišla na svět ve výšce devíti kilometrů nad zemí a u jejího narození asistovaly pouze letušky, protože na palubě letadla nebyl žádný lékař, napsal server BBC. Novopečené trojnásobné matce a dítěti se daří dobře, uvedly v prohlášení aerolinky Turkish Airlines, jejichž letadlo uprchlíky převáželo.
Mezi 13 americkými vojáky, kteří ve čtvrtek zemřeli při atentátu afghánské odnože Islámského státu před kábulským letištěm, jsou také dvě ženy. Pěti z amerických obětí bylo teprve 20 let, uvedlo dnes ministerstvo obrany v prohlášení se jmény padlých.
Mezi oběťmi je 11 příslušníků americké námořní pěchoty, jeden člen námořnictva a jeden armády. Dvěma zabitým členkám námořní pěchoty bylo 23, respektive 25 let. Nejstaršímu padlému bylo 31 let.
Úder amerického bezpilotního letounu, při němž ve východním Afghánistánu zemřeli dva členové teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Uvedl také, že jej armádní představitelé varovali, že v příštích 24 až 36 hodinách může v Afghánistánu přijít další teroristický útok.
Útok dronu byl reakcí na sebevražedný atentát, při němž ve čtvrtek u bran kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků.
Tálibán představí novou afghánskou vládu příští týden, uvedl jeho mluvčí. Hnutí podle něj stojí o zachování diplomatických vztahů se Západem.
Spojené státy dnes na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu zabily dva údajné "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán a dalšího zranily. Oznámil to mluvčí Pentagonu John Kirby. Radikální islamistické hnutí Tálibán, které se v polovině srpna v Afghánistánu chopilo moci, letecký úder odsoudilo jako narušení afghánské suverenity.
Útok dronu byl reakcí na sebevražedný atentát, při němž ve čtvrtek u bran kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Z vyjádření amerického činitele není zřejmé, zda se zabití členové IS přímo podíleli na plánování tohoto útoku.
Americká armáda zahájila stahování z kábulského letiště, kde v uplynulých dvou týdnech pokračovala evakuace cizinců i Afghánců prchajících před radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Nejmenovaný představitel Pentagonu v sobotu agentuře Reuters řekl, že počet amerických vojáků na letišti se snížil na méně než 4000 z původních 5800.
Britský premiér Boris Johnson a německá kancléřka Angela Merkelová se při sobotním jednání o situaci v Afghánistánu shodli na nutnosti mezinárodní pomoci této asijské zemi. Kancelář britského premiéra po jednání uvedla, že je také potřeba, aby členové skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 zaujali k budoucí afghánské vládě společný postoj.
Televize Sky News s odvoláním na mluvčího britského ministerstva obrany uvedla, že poslední let vypravený Británií speciálně pro civilisty opustil Kábul v noci na dnešek. Nyní bude Británie pokračovat s lety, na jejichž palubě budou britští vojáci a malé množství britských a afghánských civilistů.
"Bezpilotní letoun Reaper, který odstartoval z Blízkého východu, zasáhl radikála v autě, v němž seděl s dalším členem Islámského státu. Oba dva byli při úderu zabiti," popsal odvetný útok Spojených států v Afghánistánu armádní mluvčí William Urban.
Vysoký velitel Tálibánu řekl, že v souvislosti se čtvrtečním atentátem na kábulském letišti bylo zadrženo několik členů Islámského státu. "Vyslýchá je naše rozvědka," dodal.
Před Novou kábulskou bankou (New Kabul Bank) v afghánské metropoli dnes protestovaly stovky lidí, včetně státních úředníků, kteří se dožadovali svých platů. Mzdy údajně nedostali tři až šest měsíců.
Demonstranti si kromě toho stěžovali, že banky, které se před třemi dny znovu otevřely, neumožňují lidem vybírat hotovost. Bankomaty jsou nadále v provozu, výběry jsou ale omezeny na zhruba 200 dolarů denně, takže se před nimi tvoří dlouhé fronty, uvedla agentura AP.
Afghánské islamistické hnutí Tálibán vyzvalo všechny zaměstnankyně zdravotnického sektoru, aby se vrátily do práce. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vyjádření mluvčího Tálibánu Zabiulláha Mudžáhida.
Tálibán za své minulé vlády tvrdě potlačoval ženská práva a zatím není jasné, nakolik umožní ženám vzdělávat se a pracovat nyní. Ve středu mluvčí Tálibánu afghánské ženy žádal, aby zatím raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali.
All female employees of the Ministry of Public Health both in provinces and the Capital are informed to resume their jobs on regular manner. The Islamic Emirate has no issue with their resumption of jobs.
— Suhail Shaheen. محمد سهیل شاهین (@suhailshaheen1) August 27, 2021
Z.Mujahid
Itálie z Afghánistánu evakuovala skoro 5000 Afghánců, což je nejvíc v zemích Evropské unie. Řekl to dnes italský ministr zahraničí Luigi di Maio. Poslední evakuační letadlo, jež z Kábulu zajistila Itálie, dorazilo do Říma dnes ráno.
Šéf britských ozbrojených sil generál Nick Carter na dotaz ohledně budoucí možné spolupráce s Tálibánem uvedl, že Británie může skutečně spolupracovat jen s vládami, které se řídí mezinárodním humanitárním právem.
Britská armáda oznámila, že dnes ukončí evakuaci civilistů z Afghánistánu. Šéf britských ozbrojených sil generál Nick Carter pro server BBC uvedl, že armáda nebude schopna evakuovat všechny.
Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že nadále existují konkrétní, věrohodné hrozby dalšího útoku na letišti v Kábulu. "Jsme připraveni na další pokusy o útok," řekl Kirby.
Vzdušný útok proti Islámskému státu je podle AP naplněním Bidenova slibu národu, že pachatelé atentátu na letiště se nebudou moci schovat. Zástupci Pentagonu v pátek novinářům potvrdili, že jsou připraveni na jakoukoli odvetnou akci, kterou prezident nařídí.
Provincie Nangarhár, která leží východně od Kábulu a kde USA útočily, je považována za baštu skupiny Islámský stát - Chorásán. Předpokládá se, že se tam skrývá většina extremistů z řad této organizace, která je považována za nejnásilnější islamistickou skupinu v Afghánistánu a je nepřítelem Západu i hnutí Tálibán.
Podle agentury DPA byl americký útok reakcí na atentát, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Prohlášení Pentagonu ale neuvádí, zda se zabitý muž přímo podílel na čtvrtečním útoku u bran letiště.
Americká armáda uvedla, že nemá zprávy o tom, že by si její útok dronem vyžádal oběti na civilistech. "Nevíme o žádných civilních obětech," citovala z jejího prohlášení agentura Reuters.
Dronový úder, který podnikly USA, mířil na provincii Nangarhár. Podle britského serveru BBC byl terčem člen odnože IS, která stála za čtvrtečním útokem na letiště v Kábulu.
Americké velvyslanectví v noci na dnešek prostřednictvím svého webu vyzvalo Američany, aby necestovali na kábulské letiště kvůli bezpečnostním hrozbám. Ti, kteří už jsou u bran letiště, mají okamžitě odejít.
#Afghanistan: Due to security threats at the airport, we continue to advise U.S. citizens to avoid traveling to the airport and to avoid airport gates. Those at Abbey gate, East gate, North gate or New Ministry of Interior gate should leave immediately. https://t.co/RwXJAlj4Fr pic.twitter.com/cJtOGk5AR2
— Travel - State Dept (@TravelGov) August 28, 2021
Shrnutí nejdůležitějších informací:
Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu podnikly útok na údajného "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán. Podle agentury DPA jde o reakci na atentát u kábulského letiště.
Britská armáda ukončila evakuaci civilistů z Afghánistánu. Poslední let opustil Kábul v noci na dnešek. Další lety obsadí britští vojáci a malé množství britských a afghánských civilistů.
Armáda Spojených států zahájila stahování z kábulského letiště. Počet amerických vojáků na letišti se snížil na méně než 4000 z původních 5800.
Tálibán představí novou afghánskou vládu příští týden. Podle slov svého mluvčího stojí o zachování diplomatických vztahů se Západem.
Pentagon zveřejnil jména, fotky a věk obětí padlých ve čtvrtek u kábulského letiště. Zabilo bylo 13 vojáků, mezi nimi dvě ženy. Pěti z amerických obětí bylo teprve 20 let.
Francie v pátek večer ukončila evakuační lety z Afghánistánu, který ovládlo hnutí Tálibán. Na kábulském letišti už nebyly zajištěny bezpečnostní podmínky pro letecký most. Oznámili to podle agentury AFP v noci na dnešek francouzská ministryně obrany Florence Parlyová a ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
L’opération Apagan, déclenchée le 15 août à la demande du Président de la République, a pris fin ce soir. En moins de deux semaines, les militaires français ont mis en sécurité près de 3 000 personnes, dont plus de 2 600 Afghans qui ont été accueillis en France.
— Florence Parly (@florence_parly) August 27, 2021
USA dnes na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného plánovače takzvaného Islámského státu (IS). Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval v noci na dnešek Pentagon. Není jasné, zda se cíl podílel na čtvrtečním bombovém atentátu na kábulské letiště.
Tálibán oznámil, že ovládá většinu vojenské části kábulského letiště. Pentagon to odmítl, uvedl, že Tálibán vojenskou část nekontroluje.
Španělský premiér Pedro Sanchez vítá španělské diplomaty bezpečnostní personál a afghánské občany evakuované z Kábulu.
Španělsko oficiálně ukončuje svou evakuační misi v Afghánistánu. Na snímku španělské evakuační letadlo v Kábulu.
Italský premiér Mario Draghi stále usiluje o svolání summitu nejvyspělejších zemí G20 k situaci v Afghánistánu. Itálie letos skupině předsedá a Draghi o schůzce v pátek mluvil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který byl na návštěvě v Římě, a po telefonu s indickým premiérem Naréndrou Módím, napsala italská média. Zda se summit podaří uskutečnit, ale stále není jasné.
Při střelbě u hraničního přechodu Torcham mezi Afghánistánem a Pákistánem zemřeli nejméně tři lidé. V pátek to napsala agentura DPA, podle níž stříleli příslušníci pákistánské pohraniční stráže na skupinu Afghánců, kteří se násilím pokoušeli proniknout na pákistánské území. Davy lidí se dál tísní i u hraničního přechodu Spínbuldak na jihu Afghánistánu, který je podle britského deníku The Guardian dál otevřený a kudy do Pákistánu denně proudí desetitisíce lidí.
Mezi oběťmi čtvrtečního teroristického útoku v Kábulu jsou tři Britové, sdělilo ministerstvo zahraničí. Pentagon uvedl, že útočník byl jen jeden.
Pentagon upřesnil, že ve čtvrtek u letiště v Kábulu došlo ve skutečnosti jen k jednomu výbuchu, ne dvěma, jak se původně psalo. Zároveň to znamená, že sebevražedný atentátník byl sám. Americké ministerstvo obrany také doplnilo, že někteří zranění američtí vojáci jsou nyní v péči lékařů v Německu.
Ke čtvrtečním útokům v Kábulu se vyjádřil i bývalý americký prezident Barack Obama. Řekl, že truchlí za americké a afghánské rodiny, které přišly o své blízké. Americké vojáky popsal jako "hrdiny, kteří se zapojili do nebezpečné, nesobecké mise na záchranu životů jiných lidí". Obama vyslal do Afghánistánu během svého úřadování v Bílém domě tisíce amerických vojáků poté, co misi zdědil po svém předchůdci Georgi Bushovi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zkritizoval Západ v souvislosti s bombovým útokem v Kábulu. "Je nutné se z toho poučit: pokusy vnucovat cizí systém hodnot bývají poměrně výbušné," řekl na tiskové konferenci. "Doufám, že tento závěr se zakoření v hlavách politiků, kteří zvažují další akce v cizích zemích."
Česko podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) evakuovalo již všechny afghánské tlumočníky a spolupracovníky, které chtělo. Ze země nelze pomoci všem, kdo by do Česka chtěli.
Čtvrteční sebevražedné útoky u kábulského letiště si vyžádaly nejméně 170 obětí z řad afghánských civilistů, uvedla stanice CBS News s odvoláním na nejmenovaného afghánského činitele. Úřady zatím novou bilanci nepotvrdily a stále hovoří o tom, že počet mrtvých dosáhl 108. Při atentátech podle nich přišlo o život 95 Afghánců a také 13 amerických vojáků. Zraněných jsou na dvě stovky.
Z Afghánistánu by při nejhorším možném scénáři mohlo uprchnout více než půl milionu lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Turecký prezident Recep Erdogan uvedl, že jeho vláda vyjednává s hnutím Tálibán o provozu letiště v Kábulu poté, co ho opustí mezinárodní jednotky. To by se mělo stát 31. srpna, ve čtvrtek to zopakoval americký prezident Joe Biden. Erdogan upřesnil, že Tálibán je otevřen možnosti, že by za chod letiště zodpovídalo Turecko, kdežto hnutí za jeho bezpečnost.
Afghánští činitelé varovali, že skutečný počet obětí útoku by mohl být ještě vyšší, mimo jiné proto, že některá těla mohli z místa výbuchů odnést příbuzní mrtvých. Jeden z afghánských představitelů uvedl, že zahynout mohlo až 115 lidí. Dalších nejméně 150 osob bylo zraněno, napsal zpravodajský server BBC News.
Při explozích u letiště v Kábulu zemřelo podle nové bilance nejméně 95 Afghánců, uvedla agentura AP. Zraněných je podle BBC nejméně dalších 150 osob.
Tálibán tvrdí, že pro vládu nad Afghánistánem složí "inkluzivní vládu". Hnutí podle arabské stanice Al-Jazeera, která se odvolává na své zdroje, do kabinetu zahrne lídry ze všech etnických skupin a kmenů. Více o pestrém složení země naleznete v tomto článku:
Takto to nyní vypadá na místě, kde ve čtvrtek došlo k teroristickému útoku.
VIDEO: Aftermath scenes of deadly blast at Kabul airport pic.twitter.com/Y0tL7nkVJh
— AFP News Agency (@AFP) August 27, 2021
Kábulské nemocnice zažily přes noc nápor pacientů, když musely ošetřit okolo 150 lidí, zraněných během útoku u letiště. "Lidé, kteří k nám dorazili, nemohli ani mluvit, spousta z nich byla vyděšená, jejich oči a pohledy byly prázdné," uvedl podle britské stanice BBC koordinátor z neziskové organizace Emergency, která spravuje jedno z chirurgických center v Kábulu.
Ke čtvrtečním útokům se přihlásila odnož Islámského státu v Afghánistánu, což je fanatičtější organizace než konkurenční radikální hnutí Tálibán. V prohlášení uvedla, že udeřila na ty, kteří pomáhali americké armádě.
Někteří lidé hledají po čtvrtečních útocích na letišti své příbuzné. Afghánský novinář Bilal Sarwary například obdržel tyto dvě fotografie malých dětí, po kterých pátrají jejich rodiny. V případě dívky se pouze ví, že její matka zemřela během jednoho z výbuchů.
Mina and Maseed are missing after yesterday’s deadly attack at the airport. Family and friends urging people to call anyone who might have any clue about these two children. pic.twitter.com/1wEkGADfKn
— BILAL SARWARY (@bsarwary) August 27, 2021
Shrnutí nejdůležitějších informací:
- Při čtvrtečních explozích u letiště v Kábulu zemřelo nejméně 170 Afghánců a 13 amerických vojáků. Okolo 150 lidí je zraněných.
- K útokům se přihlásila odnož teroristické organizace Islámský stát.
- Tálibán nejprve tvrdil, že mezi oběťmi jsou i jeho bojovníci, to pak ale odvolal.
- Američané se připravují na možnost, že by se atentátníci pokusili o další útoky v pátek.
- Evakuace po útocích nabrala na rychlosti. Prezident Joe Biden zopakoval, že 31. srpna skončí stahování amerických sil z Afghánistánu.
Čtvrteční sebevražedné útoky u letiště v Kábulu, při kterých kromě desítek místních lidí zahynulo také 13 amerických vojáků, jsou nejtragičtějšími atentáty na americké vojáky v zemi od sestřelení vrtulníku před deseti lety (30 mrtvých). Podle statistik serveru icasualties.org od invaze v roce 2001 zahynulo v Afghánistánu 2465 amerických vojáků, z toho na 1900 při bojových akcích.
Při čtvrtečních explozích u letiště v Kábulu zemřelo přinejmenším 72 Afghánců, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na zdroj z místní nemocnice a z hnutí Tálibán. Televize BBC a CNN s odvoláním na zdroj z ministerstva zdravotnictví hovoří dokonce až o 90 mrtvých a 150 raněných. Radikální islamistické hnutí hlásí nejméně 28 obětí z řad svých členů. Podle Pentagonu zahynulo rovněž 13 amerických vojáků. Americký prezident Joe Biden v reakci na atentáty oznámil, že evakuace z letiště budou pokračovat.
Washington se zároveň připravuje na možnost dalších útoků, o které by se útočníci mohli pokusit dnešní den. Podle amerického generála Franka McKenzieho by teroristé hlásící se ke skupině Islámský stát-Chorásán mohli na letiště útočit raketami nebo bombami nastraženými v automobilech
Podle poslední bilance bylo při teroristických útocích sebevražedných atentátníků zabito nejméně 13 amerických vojáků a šest desítek Afghánců.
Evakuace civilistů z Kábulu byla po čtvrtečních útocích u letiště urychlena, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Letadla odlétala pravidelně, řekl západní bezpečnostní představitel, který si nepřál být jmenován.
Teroristické útoky u kábulského letiště si podle nové bilance Pentagonu vyžádaly 13 zabitých a 18 zraněných amerických vojáků, uvedla AFP.
Biden slíbil, že evakuace z Kábulu budou pokračovat. Zachráníme Američany a spojence, řekl. Nařídil velení podniknout maximum k ochraně sil v Kábulu.
USA podle prezidenta Bidena neodpustí viníkům útoku u kábulského letiště, dopadnou je a donutí je zaplatit.
K útokům se má později večer vyjádřit na tiskové konferenci americký prezident Joe Biden. Generální tajemník OSN António Guterres svolává na pondělí k projednání nepřehledné situace v Afghánistánu schůzi stálých členů Rady bezpečnosti, tedy USA, Británie, Francie, Ruska a Číny.
Agentura AFP informuje o další silné explozi v Kábulu. Při předchozích výbuších u letiště zemřelo 12 amerických vojáků a desítky civilistů. Podle mluvčího Tálibánu šlo o kontrolovanou explozi munice.
K útokům u letiště v Kábulu, které si vyžádaly podle některých zdrojů desítky mrtvých, se přihlásila organizace Islámský stát, píše Reuters.
Kvůli aktuálnímu dění v Afghánistánu odložili americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Naftali Bennett své dnešní setkání, uvedly světové agentury. Státníci jednání přesunuli na pátek. Prezident USA nyní svou pozornost věnuje řešení následků smrtících explozí u kábulského letiště, napsala agentura AP.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele napsala, že obětí mezi Američany je pravděpodobně nejméně 12. Před vážnou hrozbou teroristického útoku na letišti dnes varovaly rozvědky západních zemí.
Mezi tisíci Afghánců, kteří v posledních týdnech opustili svou zemi kvůli postupu radikálního hnutí Tálibán, jsou i členky ženského týmu Afghan Dreamers, který se účastní soutěží s roboty. Čtyři členky přijalo Mexiko, další odcestovaly do Kataru. Jedna z nich dnes agentuře AP řekla, že utekly z Afghánistánu, aby mohly pokračovat ve svých aktivitách.
Při dnešním útoku u letiště v afghánském Kábulu zemřelo nejméně 10 amerických vojáků, napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
Při útoku u kábulského letiště zemřelo nejméně 60 lidí a dalších 140 bylo zraněno, uvedla britská televize BBC s odvoláním na afghánské zdravotnické zdroje.
Německé letectvo dostalo z Kábulu všechny německé vojáky, diplomaty a zbylé policisty. Oznámila to dnes německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová po odletu posledního německého letounu z kábulského letiště. Tím je podle ní evakuace z Afghánistánu s využitím sil bundeswehru po 11 dnech dokončena, informovala agentura DPA. Oznámení přišlo v den, kdy okolím kábulského letiště otřásly výbuchy, pravděpodobně ze sebevražedných útoků. Zahynulo při nich nejméně 13 lidí, včetně amerických vojáků, desítky osob byly zraněny. Například britský premiér Boris Johnson ale naopak ujistil, že britské evakuační operace budou navzdory "barbarským" atentátům pokračovat.
Ministryně i německá kancléřka Angela Merkelová zároveň podle DPA zdůraznily, že spolková vláda se bude nadále pokoušet umožnit odcestování z Afghánistánu lidem, kteří potřebují ochranu. "Dnešním dnem končíme letecký most," potvrdila Merkelová na tiskové konferenci. Německo podle kancléřky intenzivně usiluje o to, aby vyjednalo s radikálním hnutím Tálibán, které nyní Afghánistán po bleskové ofenzivě ovládá, podmínky, za nichž by bylo možné uskutečnit další vycestování.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Na letišti v Kábulu došlo k výbuchu. Podle amerických úřadů při něm zemřelo nejméně 13 vojáků USA. K útoku se přihlásil Islámský stát.
- Ve čtvrtek také došlo ke střelbě na odlétající italské letadlo. Nikdo nebyl zraněn a stroj nebyl poškozen.
- Ze země už se podařilo evakuovat přes 95 tisíc lidí.
- Tálibán uvedl, že žádné další Afghánce na letiště nepustí.
- Americké velvyslanectví v Kábulu své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na letiště v Kábulu. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
Při dnešním útoku u letiště v Kábulu zemřelo několik amerických vojáků a další byli zraněni, uvedl na Twitteru mluvčí Pentagonu John Kirby. Zpravodajský server listu The Wall Street Journal s odkazem na své zdroje napsal, že zahynuli čtyři příslušníci americké námořní pěchoty a tři další utrpěli zranění.
Další oběti a desítky zraněných jsou podle dostupných informací také mezi civilním obyvatelstvem. Dvojice explozí, které dnes otřásly okolím mezinárodního letiště v Kábulu, byla s největší pravděpodobností sebevražedným teroristickým útokem.
Statement on this morning's attack at #HKIA: pic.twitter.com/Qb1DIAJQJU
— John Kirby (@PentagonPresSec) August 26, 2021
Hnutí Tálibán podle AP odsoudilo dnešní útok u letiště v Kábulu. K výbuchům podle Tálibánu došlo v oblasti, která je pod kontrolou amerických sil.
V Afghánistánu zůstává podle spolku Vlčí máky několik lidí s vazbami na Českou republiku, které se dosud nepodařilo evakuovat. Jsou mezi nimi dva muži s trvalým pobytem v ČR a s českým pasem. O evakuaci se snaží i čtyři muži, kteří podle spolku pomáhali české armádě. Sdělila předsedkyně Vlčích máků Miroslava Pašková. Ministerstvo zahraničí po ukončení evakuace slíbilo převozy jednotlivců řešit ve spolupráci se spojenci. Podrobnosti úřad nesděluje.
Česko ze země evakuovalo minulý týden ve třech letech celkem 195 lidí, z toho 170 Afghánců, kteří spolupracovali s ministerstvem zahraničí nebo s armádou, a jejich rodiny. Z Afghánistánu se snaží stále dostat desetitisíce lidí. Kábulské letiště se dnes stalo terčem útoku, dvě exploze si vyžádaly mrtvé a zraněné. Spojenci musí ukončit evakuační lety a opustit Afghánistán do 31. srpna.
Dnešní exploze v blízkosti kábulského letiště byly "komplexním útokem", uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby. Zasaženi podle něj byli američtí vojáci i místní civilisté. Mluvčí potvrdil, že v blízkosti letiště nastaly nejméně dva výbuchy. Američtí představitelé jsou podle agentury AP přesvědčeni, že za akci je odpovědná teroristická organizace Islámský stát.
Americké úřady na základě předběžných zpráv potvrdily, že exploze vážně zranila jednoho vojáka USA, píše Reuters.
David Martinon, francouzský diplomat v Kábulu, varoval na Twitteru před dalším možným výbuchem a vyzýval, aby se lidé nepřibližovali k branám letiště. "Všichni naši afghánští přátelé, pokud jste blízko bran na letiště, rychle jděte od nich a ukryjte se - druhý výbuch je možný," napsal.
À tous nos amis afghans : si vous êtes près des portes de l’aéroport, éloignez-vous de toute urgence et mettez-vous à l’abri. Une deuxième explosion est possible.
— David Martinon (@david_martinon) August 26, 2021
Lidé zranění při výbuchu u letiště byli odvezeni do místní nemocnice.
Německá kancléřka Angela Merkelová zrušila kvůli dění v Afghánistánu svou plánovanou třídenní návštěvu Izraele. Šéfka německé vlády nyní, kdy se situace v Afghánistánu vyostřuje a blíží se konec evakuačních armádních letů, vidí své místo v Berlíně, uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího kabinetu. Kancléřka měla do blízkovýchodní země přiletět v sobotu 28. srpna a setkat se mimo jiné s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Evakuační mise německé armády v Afghánistánu má brzy skončit kvůli blížícímu se stažení amerických sil z Kábulu ke konci měsíce a rostoucí teroristické hrozbě, píše DPA. Bundeswehr zorganizoval ke středečnímu večeru 34 evakuačních letů, kterými z Kábulu přepravil do bezpečí 5193 osob, z toho přes 3600 Afghánců. Na palubě německých letounů byli také občané 45 dalších států.
Americké ministerstvo obrany potvrdilo, že výbuch u letiště v Kábulu si vyžádal mrtvé. Jejich počet je zatím neznámý, dodalo.
Podle některých zdrojů došlo ke dvěma explozím u hlavního vstupu na letiště. Konkrétně jde o vstup s názvem Abbey Gate, který je nedaleko hotelu Baron.
#UPDATE Unconfirmed reports put the explosion at #Kabul airport's main Abbey Gate, where thousands of people have massed over the past 12 days hoping to be evacuated after the Taliban seized power https://t.co/BUEFtn0l47 pic.twitter.com/YcuJgXX4bM
— AFP News Agency (@AFP) August 26, 2021
Afghánský novinář Bilal Sarwary uvedl, že k výbuchu došlo na místě, kam si chodí Aghánci pro potvrzení na své cestovní dokumenty.
Sewage canal where Afghans were vetted after their documents was packed with Afghans including women and children. A suicide attacker blew himself up in the middle of a large crowd. At least another attacker started shooting, multiple eye witnesses in the area&a friend tells me. pic.twitter.com/1MHuLOZnDl
— BILAL SARWARY (@bsarwary) August 26, 2021
Co zatím víme o možných obětech výbuchu v Kábulu?
Islamistické hnutí Tálibán, které nyní Afghánistánu vládne, tvrdí, že při explozi zemřelo 13 lidí, včetně dětí a tálibánské ostrahy.
Arabská televize al-Džazíra uvedla, že výbuch usmrtil jedenáct lidí a jsou mezi nimi i cizinci.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Na letišti v Kábulu došlo k výbuchu. Patrně za ním stál sebevražedný atentátník. Počet obětí a zraněných stále nebyl potvrzen.
- Ve čtvrtek také došlo ke střelbě na odlétající italské letadlo. Nikdo nebyl zraněn a stroj nebyl poškozen.
- Ze země už se podařilo evakuovat přes 95 tisíc lidí.
- Tálibán uvedl, že žádné další Afghánce na letiště nepustí.
- Americké velvyslanectví v Kábulu své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na letiště v Kábulu. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
Na místě by neměli být žádní zranění Britové, uvádí podle BBC britské ministerstvo obrany. Jak ale uvádí, je "příliš brzy na to, abychom si byli jistí".
Turecké ministerstvo obrany uvádí, že v blízkosti kábulského letiště došlo ke dvěma výbuchům.
Mezi zraněnými při výbuchu mohou být tři američtí vojáci, informuje Reuters s odvoláním na interní zdroje.
Mezi zraněnými při explozi u letiště v Kábulu jsou i Američané, informuje Reuters s odvoláním na představitele USA.
Reportér listu The Wall Street Journal na Twitteru napsal, že výbuch zřejmě nastal u hotelu Baron, který využívali zejména Britové, a že na místě je mnoho zraněných.
Stanice al-Džazíra uvádí, že by na místě mohlo být kolem 15 mrtvých nebo zraněných.
The moment when the explosion occurred at #Kabul airport. pic.twitter.com/m6uB22Yg7p
— Barzan Sadiq (@BarzanSadiq) August 26, 2021
Americké úřady podle agentury Reuters potvrdily, že jsou na místě oběti. Nedodali, jaké národnosti.
Americké úřady varovaly, že s blížícím se termínem stažení amerických vojsk existuje hrozba teroristického útoku afghánskou odnoží skupiny Islámský stát na letiště.
Testy na koronavirus všech Afghánců evakuovaných z Kábulu jsou zatím negativní. V karanténě musí strávit dva týdny, prvním evakuovaným tak stále zbývá v izolaci několik dní. Úřady nyní jednají o jejich dalším pobytu po skončení karantény, řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Česká republika z Afghánistánu evakuovala při třech záchranných letech celkem 195 lidí. Vedle Čechů dopravily armádní letouny do České republiky i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí. Afghánců bylo podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) 170. Evakuované dostala na starost armáda, s ohledem na epidemii covidu-19 zamířili do karantény. Nyní jim pomáhá v armádních zařízeních, místa pobytu neupřesnila.
K výbuchu mělo dojít na místě, kde čekali lidé na evakuaci do Velké Británie, uvádí deník Wall Street Journal.
Podle Fox News šlo o sebevraždeného útočníka. Poté se strhla přestřelka. Na místě jsou oběti z řad Afghánců. Informaci potvrdily i americké úřady.
Výbuch na Twitteru potvrdil i mluvčí Pentagonu John Kirby.
We can confirm an explosion outside Kabul airport. Casualties are unclear at this time. We will provide additional details when we can.
— John Kirby (@PentagonPresSec) August 26, 2021
V okolí kábulského letiště došlo k výbuchu. Zatím není jasné, zda byl někdo zraněn. O incidentu informuje agentura Reuters.
Stovky lidí z různých částí země, kteří kvůli bojům přišly o domov, zůstávají v parku v Kábulu, kde doufají v pomoc centrální vlády. Jsou zde bez přístřeší a pod přímým sluncem a podle Reuters ani nemají co jíst. "Jsem ve špatné situaci," popisuje žena v domácnosti Zahida Bibi, která je zde se svou velkou rodinou. "Bolí mě hlava. Je mi špatně a nemám nic v žaludku," popisuje.
"Bylo tam hodně bojů a také bombardování," popisuje situaci na severu země Phalwan Sameer. "Proto jsme sem přišli. Domy lehly popelem a my se stali bezdomovci."
Někteří afghánští umělci ničí ze strachu z Tálibánu svá díla. "Afghánistán se opět stává černobílým. Přichází o svou krásu, diverzitu a barvy," napsal na twitter Omaid Sharifi, který vedl skupinu umělců označovaných podle britského umělce jako "Banksy Kábulu". Ti totiž na veřejných místech vytvářeli díla vyzývající k míru a boji proti korupci.
My heart shatters to see and talk to Afghan artists who have started destroying their own art out of fear. #Afghanistan is becoming black and white again. It’s losing its beauty, diversity and colors. I am afraid the world will let this happen again! pic.twitter.com/XSKA0To7BJ
— Omaid H. Sharifi-امید حفیظه شریفی (@OmaidSharifi) August 26, 2021
Jeden z největších poskytovatelů pečovatelských služeb ve Velké Británii, Cera, se zavázal, že v následujících pěti letech vytrénuje a zaměstná 500 Afhánců, aby mohli pracovat jako pečovatelé, uvádí stanice BBC.
Kanada se přidala k zemím, které ukončily evakuace z Afghánistánu. "Zůstali jsme v Afghánistánu, jak dlouho to jen šlo," řekl novinářům generál Wayne Eyre. "Přáli bychom si zůstat déle a všechny zachránit," dodal.
Italské vojenské letadlo, které odlétalo z Kábulu, se stalo terčem střelby, uvedla agentura Reuters. Na palubě bylo téměř sto afghánských civilistů a střelba se začala jen pár minut po startu letadla. Stroj nebyl poškozen.
Tisíce lidí chtějí z Afghánistánu prchnout pěšky přes hranice do Pákistánu. Podle BBC, která s nimi na přechodu Spin Boldak mluvila, jsou jejich důvody ekonomické a také studijní - mnoho studentů se obává, že pod Tálibánem nebudou moci pokračovat ve svém vzdělávání. Další lidé se obávají o svůj život.
Část z nich pochází také z menšiny Hazárů. "Tálibán je na nás drsný, nemáme teď dobrý život. Proto jsme opustili naše domovy a vydali se sem," popisuje stanice jedna z žen. "Když jsme opustili naše domovy, byli jsme ve stavu šoku a zděšení," dodává.
This is not #Kabulairport, this is Spin Boldak border where thousands of people wants to flee Afghanistan to Pakistan. The situation here is far worse than the situation at #KabulAirport but because there are no foreign forces here, it has not been covered by the media. pic.twitter.com/LrUuXk1JSv
— Natiq Malikzada (@natiqmalikzada) August 25, 2021
Mluvčí Tálibánu v rozhovoru pro americký deník New York Times uvedl, že šířící se obavy o tom, že ženy budou muset zůstávat doma a budou muset mít zahalené tváře, jsou neoprávněné. Dodal, že povinnost, aby ženy na veřejnosti doprovázel mužský příbuzný, má platit pouze na cesty delší než tři dny.
"Pokud jdou do školy, do kanceláře, univerzity nebo nemocnice, nepotřebují doprovod," řekl.
Americký prezident Joe Biden podle bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea stažení z Afghánistánu nezvládl. Minulá administrativa, k níž Pompeo patřil, uzavřela podle exministra s afghánským islamistickým hnutím Tálibán dobrou dohodu, která měla zajistit spořádaný odchod Američanů.
John Bolton, který určitý čas působil jako bezpečnostní poradce bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, minulou administrativu za postup v Afghánistánu kritizoval. Podle něj se nemůže vyzout z chaosu při současném stahování.
Pompeo se nyní angažuje mezi významnými dárci pro kongresové volby, má dobré postavení mezi Trumpovými stoupenci, ale dění v Afghánistánu může uškodit i jemu, napsal server Politico. Osobně se loni sešel s vedením Tálibánu při podpisu dohody o stažení Američanů a existují z toho fotografie.
Britský premiér Boris Johnson uvedl, že Velká Británie už ze země evakuovala "převážnou většinu" oprávněných osob. Země podle něj z Afghánistánu dostala kolem 15 tisíc lidí. "V čase, který nám zbývá a který je krátký, uděláme všechno, co bude v našich silách, abychom dostali ven i všechny ostatní," uvedl Johnson.
Podle Bílého domu bylo z Afghánistánu od nástupu Tálibánu k moci v polovině srpna evakuováno 95 700 lidí. Ve středu jich odletělo 13 400.
Katar, přes který bylo evakuováno víc než 40 tisíc lidí prchajících z Afghánistánu, uvedl, že nabídne vakcíny proti koronaviru všem, kteří dočasně v zemi zůstanou. "Těm, kteří nebudou okamžitě přesunuti do dalších zemí, nabídneme PRC testy a vakcíny proti koronaviru, pokud o to požádají," cituje z prohlášení ministerstva zahraničí stanice BBC.
Hnutí Tálibán znovu zakáže v Afghánistánu hudbu, protože ji považuje za neislámskou. Bude se ale snažit lidi spíš přesvědčit, aby zákaz dodržovali, než že by se je pokoušel k tomu donutit. Uvedl to mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid ve středečním rozhovoru s americkým listem The New York Times. Znamená to návrat k jednomu z přísných nařízení, která platila za vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001.
Mluvčí Mudžáhid ve svém prvním interview se zahraničními médii zdůraznil, že se Tálibán za uplynulé roky změnil. "Chceme pracovat na budoucnosti a zapomenout, co se stalo v minulosti," řekl.
Za předchozí vlády Tálibánu v 90. letech byly v Afghánistánu zakázány všechny hudební formy s výjimkou náboženských zpěvů, protože by podle vůdců hnutí mohly vyvolávat v lidech nečisté myšlenky.
Rozhlasové a televizní stanice v posledních dnech v Afghánistánu přestaly hudbu s výjimkou islámských zpěvů vysílat. Zatím ale nebylo jasné, zda se tak stalo z nařízení Tálibánu, nebo se jednalo o autocenzuru, která měla zabránit konfliktům s povstalci.
Nejen kábulské mezinárodní letiště je obleženo tisícovkami lidí, kteří se snaží uprchnout ze země. Davy Afghánců čekají také na hraničním přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Podle něj nejsou zprávy o tom, že by Tálibán bránil lidem v odchodu.
This is not #Kabulairport, this is Spin Boldak border where thousands of people wants to flee Afghanistan to Pakistan. The situation here is far worse than the situation at #KabulAirport but because there are no foreign forces here, it has not been covered by the media. pic.twitter.com/LrUuXk1JSv
— Natiq Malikzada (@natiqmalikzada) August 25, 2021
Mezinárodní letiště Hamída Karzaie v Kábulu patří v posledních dnech k nejrušnějším dopravním uzlům na světě. Je to prakticky jediná cesta pryč z Afghánistánu, kde převzal moc Tálibán. Hlavní roli v evakuacích diplomatů i afghánských spolupracovníků spojeneckých sil a jejich rodin hrají Spojené státy. Ty se ovšem hodlají stáhnout do 31. srpna. Prodloužení tohoto termínu odmítá jak Tálibán, tak USA.
Repatriační lety organizují také Británie, Francie a mnohé další země. Všechny shodně uvádějí, že po odchodu Američanů již nebude na letišti bezpečno, a chtějí se stáhnout dříve než americká armáda. Zároveň připouštějí, že nedokážou včas z Afghánistánu transportovat všechny, kteří by na to měli nárok.
V Afghánistánu je stále 250 tisíc Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum. To je příliš velký počet na to, aby je USA stačily evakuovat do 31. srpna, což je nejzazší termín odchodu Američanů z Afghánistánu. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20 tisíc lidí denně, celá skupina se z Afghánistánu nedostane.
Severoatlantická aliance šla do Afghánistánu kvůli tomu, aby ochránila svého člena, Spojené státy, před teroristickými útoky, a toho dosáhla. Nešla tam kvůli tomu, aby chránila Afghánistán. Řekl to v rozhovoru se španělským deníkem El País generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Aliance podle něj během intervence v této asijské zemi udělala chyby, k rychlému postupu Tálibánu ale podle Stoltenberga přispěly chyby afghánského politického a vojenského vedení.
Britské ministerstvo zahraničí nově všem britským občanům doporučuje necestovat do Afghánistánu, jelikož je tamní bezpečnostní situace i nadále nestálá, s "velkou hrozbou teroristického útoku". Britové se mají rovněž vyhýbat cestám na mezinárodní letiště v Kábulu.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ze země už se podařilo evakuovat přes 87 tisíc lidí.
- Tálibán uvedl, že žádné další Afghánce na letiště nepustí.
- Americké velvyslanectví v Kábulu své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na letiště v Kábulu. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
- Tálibán jmenoval prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdul Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě.
- Český premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Česko s Tálibánem určitě jednat nebude. ČR podle něj také zvládlo záchrannou misi.
Pandžšírské údolí severně od Kábulu kontroluje dvaatřicetiletý velitel Ahmád Masúd. Nositel příjmení, které svět už v minulých afghánských válkách často skloňoval. Jeho otcem byl slavný velitel Ahmád Šáh Masúd, přezdívaný Lev z Pandžšíru.
Americké velvyslanectví v Kábulu dnes své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na mezinárodní letiště v afghánské metropoli. Američané shromáždění u bran kábulského letiště mají podle varování tyto prostory okamžitě opustit. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie, informoval list The Guardian.
Babiš také pro Mladou Frontu Dnes zopakoval, že Česko misi zvládlo. A zda se dá Tálibánu věřit, podle něj ukáže až čas. "Tálibán se zatím tváří a chce ukázat světu, že když spojenecká vojska odešla, není v Afghánistánu žádný problém. A že tudíž není důvod, aby Afghánci opouštěli zemi. Jestli jim můžeme věřit, nebo ne, to ukáže až čas," reagoval dále Babiš na dotaz, zda se v Evropě obává podobné migrační vlny jako v roce 2015.
Česko s Tálibánem určitě jednat nebude. V rozhovoru s Mladou frontou Dnes to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Postoj k Afghánistánu pod vedením Tálibánu je podle něj spíš otázkou na Evropskou radu nebo na debatu v NATO.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes večer uvedl, že z 6000 amerických občanů, kteří se podle informací úřadů zdržovali ke 14. srpnu v Afghánistánu, se jich nejméně 4500 již společně s rodinami podařilo evakuovat. Americké ministerstvo zahraničí se zároveň podle Blinkena snaží velmi intenzivně spojit s 1500 zbylými Američany. Někteří podle šéfa diplomacie stále zvažují, zda zemi opustí. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho je na letišti v Kábulu stále 5400 amerických vojáků.
Mexiko dnes přijalo skupinu 124 utečenců z Afghánistánu. Jednalo se převážně o novináře a jejich rodinné příslušníky, uvedl mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Agentura AP připomněla, že podle mezinárodních organizaci patří Mexiko k zemím mimo válečné zóny, které jsou pro novináře nejvíce nebezpečné.
Neohlášená cesta dvou amerických kongresmanů do Kábulu, odkud se snaží zahraniční jednotky evakuovat vlastní občany i afghánské spolupracovníky, si vysloužila ostrou kritiku. Peter Meijer a Seth Moulton se po vlastní ose dopravili na Blízký východ, odkud ze spojenecké země odletěli armádním letadlem do Kábulu. O cestě nevěděla americká diplomacie ani vojenské vedení, píší americká média.
Moulton a Meijer, oba veteráni z války v Iráku, v prohlášení uvedli, že se do Kábulu vydali, aby získali informace o operaci v rámci dozorčí role Kongresu.
"Poté, co jsme mluvili s vojenskými činiteli na místě a viděli jsme tamní situaci, je jasné, že jelikož jsme s evakuacemi začali tak pozdě, i když uděláme vše, co je v našich silách, nepodaří se nám všechny evakuovat včas, ani do 11. září," uvedl Moulton.
Německo při vojenské operaci za účasti speciálních jednotek evakuovalo z Kábulu s pomocí amerických vrtulníků 21 svých občanů. Podle ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové bude Berlín přijímat bývalé afghánské spolupracovníky i po 31. srpnu, kdy mají skončit evakuace z kábulského letiště, uvedla agentura Reuters.
"Budeme evakuovat až do konce," uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby s odkazem na 31. srpna. "Děláme, co se dá a jak rychle to jen jde, abychom každý den dostali ven co nejvíc lidí," dodal.
Na letišti podle amerických úřadů stále na evakuaci čeká více než 10 tisíc lidí. Letadla z něj odlétají každých 39 minut.
Ilnur Cevik, poradce tureckého prezidenta Erdogana, evropské státy varoval, že se nemohou spolehnout, že Turecko zastaví proud afghánských uprchlíků. Uvedl, že nebude panovat stejná situace jako v případě Sýrie. "V případě Sýrie jsme otevřeli naše brány všem a mezinárodní komunita nám moc nepomohla," uvedl. "Mezinárodní komunita se musí také zapojit, není to problém pouze Turecka," doplnil.
Čtyři ruská vojenská transportní letadla dnes odletěla z Kábulu s občany Ruska a dalších postsovětských zemí a letí do Ruska. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Začala tím evakuace Rusů z Afghánistánu, ovládnutého radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které je v samém Rusku od února 2003 zakázáno jako teroristická organizace.
"Čtyři letadla vojenského dopravního letectva s občany Ruské federace, členských států Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu), Uzbekistánu a Ukrajiny odletěla z kábulského letiště a v současnosti uskutečňují přelet do Ruské federace," informovalo ministerstvo. Uvedlo, že všechna letadla mají na palubě zdravotníky s nezbytným zařízením a léky pro případné poskytnutí pomoci během letu, jakož i zásoby pitné vody, jídla a oblečení.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ze země už se podařilo evakuovat přes 87 tisíc lidí.
- Tálibán uvedl, že žádné další Afghánce na letiště nepustí.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
- Tálibán vyzval ženy, ať zůstávají doma. Jeho členové nevědí, jak s nimi jednat.
- Státy skupiny G7 po mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.
Tálibán ukořistil více než 100 vrtulníků ruské výroby, které se nacházejí v různém technickém stavu. S minimálním přístupem ke specializovaným mechanikům a k náhradním dílům ale převážně nebude schopný je používat. S odvoláním na ruského státního vývozce zbraní o tom informoval zpravodajský server The Guardian.
"Vrtulníková letka je velká - více než 100 vrtulníků Mi-17 různých typů," řekl podle tiskové agentury Interfax ředitel ruské státní společnosti pro export zbraní Rosoboronexport Alexandr Michejev. "Samozřejmě taková letka vyžaduje opravy, údržbu a dodávku náhradních dílů." Velká část vrtulníků může být už nyní neschopná provozu, dodal.
Německý parlament na návrh vlády schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací. Mandát mise platí do 30. září.
Tálibán podle BBC zakázal převod amerických dolarů ze země. Kdo s nimi bude nachytán, budou mu zabaveny a může čelit i právním postihům. Důvodem by mohlo být financování - mnoho zdrojů v zemi totiž pochází ze zahraničí a také většina rezerv místní Afghánské centrální banky je umístěna ve Spojených státech.
Afghánistán nebude moci čerpat peníze ani ze zdrojů Mezinárodního měnového fondu.
Povstalecké hnutí Tálibán, které v posledních týdnech začalo kontrolovat prakticky celý Afghánistán, požádalo Turecko, aby po odchodu zahraničních vojáků pomohlo s technickým provozem kábulského letiště. Agentuře Reuters to řekli dva nejmenovaní představitelé turecké vlády. Turecko o provoz letiště v Kábulu již několik měsíců usiluje, dosažení dohody ale ztěžují požadavky Tálibánu. Ten chce, aby se země odešli do konce srpna všichni turečtí vojáci, což je pro Ankaru těžko přijatelná podmínka.
"Zaručit bezpečnost tureckých zaměstnanců (na kábulském letišti) bez vojáků je riskantní záležitost," uvedl jeden z představitelů vlády. Turecko má v afghánském hlavním městě kontingent několika stovek vojáků, kteří jsou schopni zemi opustit ve velmi krátké době. Konečné rozhodnutí má padnout do konce srpna. Není jasné, zda Ankara na podmínky Tálibánu přistoupí.
Alice Bromageová sloužila u britské armády, se kterou se dvakrát podívala do Afghánistánu. Když proto začal přebírat moc v zemi Tálibán, dostala zprávu od Afghánce, se kterým se tam seznámila. "Nemůžu se dostat pryč, prosím pomoz mi," napsal. Také dodal, že přestože má doklady, aby mohl ze země vycestovat, nemůže se dostat k penězům v bance, protože jsou zavřené. "Snažil jsem se najít mléko pro své dítě a nepodařilo se mi," popsal jí jeden ze svých problémů.
Jak ale stanici BBC Bromageová vysvětluje, není speciální. Podobné zprávy od různých lidí chodí většině veteránů, kteří v zemi sloužili. "Neslyšela jsem o jediném člověku, kterého by někdo nekontaktoval," popisuje. "Lidé jsou zoufalí a snaží se kontaktovat všechny, se kterými sloužili. Dělají to, protože nám věří."
Severoafghánský Kunduz je po několika týdnech bojů v troskách. Budovy ve městě jsou zničené a obchody vykradené. "Někteří začali opravovat své podniky, ale domy ne. Lidé uprchli, ale mnoho z nich se ještě nevrátilo, nebo na to nemají peníze," popisuje místní podnikatel. Město podle něj přišlo o vzdělané elity a mladé obyvatele, kteří se bojí, že bez mezinárodních dárců nebudou vznikat rozvojové a vzdělávací projekty.
Lidé s ohledem na růst cen nakupují jen základní potraviny jako rýži, brambory a chléb. "Už nejedí ani ovoce. Myslí si, že je třeba šetřit, protože nebudou mít jak vydělat peníze. Nepoužívají ani mýdla nebo šampony," popisuje muž, který musel uzavřít svou drogerii.
V provincii Chóst na jihovýchodě země radikálové vypadají smířlivěji. Možná proto, že region, který je konzervativnější než hlavní město, mají pod kontrolou. "Situace se vrátila do normálu. Provoz zpomalil, ale mnoho obchodů znovu otevřelo, dívky a chlapci chodí do školy jako dřív," popisuje humanitární pracovník. "Lidé si ale dělají starosti. Je potřeba oživit služby, tak aby vyhovovaly jejich potřebám. Mnoho z nich přišlo o práci a bojí se o ekonomiku. Postoj Tálibánu je ale mnohem mírnější, než očekávali. Mysleli si, že bude stejný, ale není to tak," říká.
Tálibán zatím nesestavil vládu ani nepředložil zákony, které by upřesnily, co se teď smí. "Je to věc strachu. Nemají armádu, která by ovládala lidi. Ale strach ovládá každého," uvádí pro AFP mladý bankéř z Kábulu.
Dodává, že pod nálepkou Tálibánu se skrývají velmi odlišní lidé. "Některé skupiny se k obyvatelům chovají dobře, jiné si ale dělají, co chtějí. Například ti, kteří jedí v restauracích bez zaplacení," říká muž.
AFP popisuje i další scény z života v Afghánistánu: Ze zdí v hlavním městě zmizely plakáty, na kterých byly ženy, s výjimkou těch, které visí příliš vysoko. Přestože v Kábulu ustala hudba, na ulicích si dál hrají děti. "V tuto chvíli to není tak špatné, jak by se dalo předpokládat," tvrdí mladá žena. Otevřené zůstávají i některé kosmetické salóny a kadeřnictví. "Přeju si, aby do nich zašli tálibové, vypadají jako příšery," poznamenává.
Jak se od přebrání moci Tálibánem změnil život v Afghánistánu, popisuje AFP: Ulice, které se kdysi hemžily životem, jsou tiché. Naproti tomu na letišti, kde pokračují evakuace lidí prchajících před novým režimem Tálibánu, panuje chaos. Ženy se ukrývají ve svých domovech, a když je opouštějí, většinou mají zahalený obličej. "Lidé chodí ven a domů se vracejí, jak nejrychleji to jde," popisuje dvacetiletá dívka, která se v pondělí vydala do ulic Kábulu. "Je to jako apokalypsa," říká.
Uvádí, že nemůže navštěvovat univerzitu, protože tálibové z ní vyhnaly ženy, dokud nepřijdou na to, jak je oddělovat od mužů. "Je to hloupé rozhodnutí, protože nemáme dost profesorek," dodává aktivistka. Momentálně nemá ani práci, protože banka, ve které je zaměstnána, ženy raději nechala doma. Ven se poprvé odvážila v pondělí, týden po převzetí moci Tálibánem, když jí došlo jídlo.
Islamistické hnutí Tálibán jmenovalo prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdul Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě. Zákir z většinového etnika Paštunů se narodil v jihoafghánské provincii Hílmand v roce 1973 a studoval na islámské škole v Pákistánu. K Tálibánu se údajně připojil v roce 1997 a v roce 2001 se ve městě Mazáre Šaríf vzdal americkým vojákům, kteří podnikli do Afghánistánu invazi po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září. V roce 2007 byl převezen z Guantánama do věznice Púli Čarkí v Kábulu a následující rok se dostal na svobodu.
Po propuštění se vrátil na bojiště a postupem času se stal jedním z nejvýznamnějších polních velitelů Tálibánu, který vedl řadu bojových misí proti zahraničním a afghánským vládním jednotkám. Arabská televize Al-Džazíra uvedla, že Zákir velel oddílu Tálibánu, který tento měsíc vstoupil do afghánského prezidentského paláce poté, co padla afghánská vláda vedená prezidentem Ašrafem Ghaním.
Afghánci se rovněž potýkají se zvyšováním cen benzinu a základních potravin, včetně mouky a rýže, píše list The Washington Post. Afghánistán patří k nejchudším zemím světa a byl doposud značně závislý na zahraniční pomoci. Tato pomoc je po nástupu Tálibánu ohrožena.
Světová banka v úterý oznámila, že pozastavila vyplácení peněz na své operace v Afghánistánu. Afghánistán nebude moci čerpat ani ze zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který zmražení financí pro zemi oznámil už minulý týden.
Život v Kábulu se vrací k normálu jen pomalu. Zpravodajský server BBC News napsal, že ve středu se v afghánském hlavním městě poprvé od obsazení metropole Tálibánem 15. srpna otevřely banky. Obsluhovat klienty začala například Kabul Bank, lidé ale mají stále problém dostat se ke svým úsporám, protože banky nemají dostatek hotovosti a neumožňují výběr většího množství peněz. Podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích se před bankami dnes tvořily dlouhé fronty.
#Afghanistan
— The Independent (@Independent) August 25, 2021
- Banks have reopened their doors in Kabul for the first time since the Taliban captured the city on 15 August.
- FOLLOW LIVEhttps://t.co/ZVMl5OvQbd pic.twitter.com/GfOJVOokXj
Celkem se tak ze země podařilo od konce července evakuovat už 87 900 lidí.
Od poloviny srpna, kdy Afghánistán ovládlo hnutí Tálibán, se podařilo ze země evakuovat 82 300 lidí, uvedl Bílý dům. V úterý jich odletělo 19 000.
Aliance se v Afghánistánu možná pustila do něčeho, co jí nepřísluší, říká v rozhovoru velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Podívejte se, v jakých podmínkách lidé na letišti v Kábulu čekají, zda se dostanou do evakuačních letadel.
Voda za tisíc, talíř rýže za dva. Afghánci čekají na útěk ze země v mizerných podmínkách
Polsko se rozhodlo zastavit své evakuace z Afghánistánu vzhledem k tomu, že se blíží termín 31. srpna, do kdy by měli zemi opustit američtí vojáci, kteří zajišťují bezpečnost přepravy lidí z kábulského letiště do zahraničí. Podle agentury AP to dnes sdělil náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz.
Przydacz uvedl, že skupina, která dnes odletěla z Kábulu a nyní se nachází v Uzbekistánu, je poslední skupinou evakuovanou Polskem. Další letadlo je podle něj na cestě do Varšavy.
Náměstek šéfa polské diplomacie také řekl, že rozhodnutí padlo po konzultacích s americkými a britskými činiteli. "Po dlouhé analýze zpráv o bezpečnostní situaci nemůžeme riskovat životy našich diplomatů a našich vojáků," poznamenal.
Británie pomůže bývalému členovi britského námořnictva Paulu Farthingovi, kteří v minulosti zřídil v Afghánistánu zvířecí útulek, evakuovat ze země své zaměstnance, psy a kočky. Odletět by měli soukromým letem, který bude zaplacen z dárcovských příspěvků, informoval dnes zpravodajský server BBC News.
Farthing se odmítl nechat z Afghánistánu evakuovat bez zaměstnanců svého zvířecího útulku a jejich rodin. Prohlásil, že si jeho pracovníci, mezi nimiž jsou i veterinářky, nezaslouží osud, jaký by je čekal v budoucím Afghánistánu.
Za minulé vlády v 90. letech Tálibán ženám nedovoloval chodit do práce a neschvaloval ani zvyk chovat psy jako společníky. Podle některých muslimů jsou to nečistá zvířata.
Pen says 'Boris Johnson has granted approval for his team and their families to come to the UK'.
— Good Morning Britain (@GMB) August 23, 2021
He has chartered a private plane to evacuate his team and animals. He 'will fill the plane with as many people as possible who are entitled to come to Britain with British passports' pic.twitter.com/3vhCaBmM2e
Letecký most, který Německo vybudovalo mezi Kábulem a Taškentem, označila Angela Merkelová za největší evakuační operaci bundeswehru, jak se německé ozbrojené síly nazývají. "Konec leteckého mostu ale nesmí znamenat konec snah ochránit našeho afghánské spolupracovníky," uvedla.
"Vývoj posledních dní je hrozivý, je to hořké," řekla německá kancléřka Angela Merkelová o bleskovém dobytí provincií a následně také samotné metropole Kábulu hnutím Tálibán. Rychlý pád země pod nadvládu radikálů označila za novou realitu, kterou je nutné přijmout. "Afghánskou skutečností je nyní Tálibán." řekla.
"Pro mnoho lidí v Afghánistánu je to ale tragédie," zdůraznila Merkelová s tím, že Německo a další západní země musí s Tálibánem vyjednávat, aby nebylo ztraceno vše, čeho se v zemi za posledních dvacet let dosáhlo.
Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabiulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali.
Afghánistán sice byl podle Merkelové odkázán na podporu USA, Západ ale podcenil ochotu afghánské armády bránit se Tálibánu. Vývoj považuje za hořký.
Podpora afghánských spolupracovníků nesmí podle Merkelové skončit dnem stažení vojáků. Pomoci je podle kancléřky třeba také sousedům Afghánistánu.
Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Tálibánu. Jejich propuštění s táliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Z Afghánistánu se vojenským policistům podařilo zachránit asi 130 lidí, přes tálibánské kontrolní stanoviště převedli i dvě Polky, řekl dnes jejich velitel novinářům. Jeho jméno ministerstvo obrany kvůli bezpečnosti tají. Podle Radiožurnálu ministr obrany Lubomír Metnar celý tým KAMBA vyznamená resortními medailemi.
Jednotka KAMBA (kábulská ambasáda) měla v Afghánistánu na starosti ochranu českého velvyslance a ambasády, její členy tvořili příslušníci Vojenské policie. V Afghánistánu se její týmy pravidelně střídaly, poslední v zemi působil tři měsíce. Po zhoršení bezpečnostní situace a rychlém postupu Tálibánu jeho velitel v sobotu rozhodl o evakuaci ambasády a převozu diplomatů na kábulské letiště.
Organizace spojených národů bude i nadále působit v Afghánistánu a podporovat místní obyvatele ve chvíli, kdy moc v zemi převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán, napsal na twitteru generální tajemník OSN António Guterres. Pokračování humanitární pomoci přislíbila také například organizace Lékaři bez hranic. Naopak Světová banka už oznámila, že kvůli situaci v zemi pozastavila vyplácení peněz na své operace v Afghánistánu.
"OSN pracovala s lidmi v Afghánistánu desítky let. Zůstaneme v zemi a budeme nadále dělat vše, co je v našich silách, jak pro bezpečnost spolupracovníků, tak pro pomoc afghánskému lidu, který tolik trpěl," napsal Guterres.
The @UN has been working for and with the people of Afghanistan for decades.
— António Guterres (@antonioguterres) August 24, 2021
We remain in the country and will continue to remain and do everything we can, both for the safety of staff, and to deliver for the Afghan people who have suffered so much.
Zarifa Ghafariová byla jedna z mála ženských starostek v Afghánistánu a zasazovala se o práva žen. Díky evakuacím se dostala i s rodinou do Německa, kde chce pracovat na tom, aby přivedla pozornost k Afgháncům, kteří také štěstí neměli a ze země se nedostali. "Já a moje rodinu tu nejsme jako migranti. Jsem tady, abych vyzdvihla hlas 99 procent lidí v Afghánistánu, kteří nemohou opustit svůj dům, žen, které nesmějí pracovat a také těch, které za sebe nemohou mluvit," cituje ji agentura Reuters.
Prominent women's rights activist @Zarifa_Ghafari, who became mayor of an Afghan town at 26, arrived in Germany after fleeing her country via Pakistan pic.twitter.com/eAxcFQHWCU
— Bloomberg Quicktake (@Quicktake) August 24, 2021
Vysoký představitel islamistického hnutí Tálibán mulla Jakúb slíbil, že Afghánci budou moci v budoucnu svou zemi opustit, pokud budou chtít například pracovat v zahraničí. "Když budou chtít Afghánci odcestovat do zahraničí za prací nebo za vidinou lepšího života, budou moci zažádat o pasy a víza a legálně zemi opustit. Nikdo se je nebude snažit zastavit," řekl v úterý syn zesnulého vůdce Tálibánu mully Muhammada Umara. "Opouštět zemi chaoticky, jak jsme toho teď u některých lidí svědkem, je problém pro všechny," dodal mulla Jakúb, který nyní působí jako zástupce šéfa Tálibánu.
Na letišti v afghánské metropoli Kábulu, odkud denně startují desítky evakuačních letů s cizinci a jejich afghánskými spolupracovníky, panuje nadále chaotická situace. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid v úterý oznámil, že Tálibán již nepouští na kábulské letiště žádné Afghánce. Davy lidí, kteří v blízkosti letiště setrvávají, vyzval k návratu domů.
Před armádním táborem ve vesnici Harskamp v Nizozemí, tedy na jedno z míst, kam budou Afghánci umístěni, proběhl v úterý protest asi 250 lidí, kteří proti jejich přijetí protestovali. Protože protestující neuposlechli výzvu k odchodu, zakročila policie, která protest rozehnala, informuje BBC.
This is how Afghan refugees are welcomed in the Netherlands tonight...https://t.co/y5dPW3qgwi
— Rena Netjes (@RenaNetjes) August 24, 2021
Přestože se afghánští atleti nemohou zúčastnit paralympijských her v Tokyu, na úterním zahajovacím ceremoniálu zavlála jejich vlajka. Her se měli zúčastnit dva teakwondisté - Zakia Khudadadiová a Hossain Rasouli. Ti se ale nestihli kvůli chaosu na letišti včas dostat ze země. V současné době už jsou na dosud neznámém místě evakuovaní.
Třiadvacetiletá Khudadadiová měla být první Afghánkou, která by kdy reprezentovala svou zemi na paralympiádě.
Afghan athletes were unable to attend the @Paralympics. But its flag|🇦🇫 made it to the parade. pic.twitter.com/V1NKXJCK8s
— Tahir Qadiry طاهر قادرى (@tahirqadiry) August 25, 2021
Téměř 60 procent Afghánců, kteří museli letos opustit své domovy, jsou podle OSN děti. V letošním roce došlo k přesídlení 550 tisíc Afghánců, jen od května své domovy kvůli narůstajícímu množství bojů opustilo více než 400 tisíc lidí.
Jižní Korea málokdy přijímá uprchlíky, pokud nepochází z KLDR. S bývalými spolupracovníky z Afghánistánu ale udělá výjimku. Kolem 380 lidí, které země evakuovala, navíc místo statusu uprchlíka získá označení "lidé zvláštních zásluh". Mezi evakuovanými jsou zdravotníci, učitelé, IT nebo překladatelé. Přiletí s nimi také jejich rodiny včetně sta dětí, píše BBC.
Nejpozději ve čtvrtek "s největší pravděpodobností" skončí také francouzské evakuace, uvedl dnes francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.
Britské evakuace skončí do 24, nejvýše 36 hodin, uvedl v noci na dnešek list The Guardian s odvoláním na zdroje v armádě.
Británie už z Afghánistánu evakuovala téměř všechny lidi, kteří mají výhradně britské občanství, uvedl dnes britský ministr zahraničí Dominic Raab v rozhovoru se stanicí Sky News. Spojené království podle ministra hodlá využít každou zbývající hodinu pro převoz lidí zpět do Británie z asijské země, kde v posledních týdnech převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán. Británie od začátku evakuací 13. srpna přepravila 10 291 lidí, z toho 1833 za posledních 24 hodin.
"Téměř všichni, kdo se chtěli dostat pryč, byli převezeni domů. (…) Zbývají složité případy, velké rodiny, kde jeden člen má potřebné dokumenty nebo britské občanství, ale není jasné, jak jsou na tom ostatní," uvedl ministr Raab.
Afghánci mířící na letiště, byli podle BBC zastaveni na kontrolních bodech a dál se nedostali. Není jasné, kdo je zastavil, ale na úterní tiskové konferenci Tálibán oznámil, že už žádné další místní obyvatele na letiště nepustí. Ze strachu z kontrol se někteří lidé ani nevydali na letiště, i když měli ze země odletět ve středu ráno.
Tálibán pojí s teroristy z al-Káidy dlouholetá známost. Experti se obávají, že Afghánistán se znovu může stát útočištěm džihádistů.
Rusko vysílá do Afghánistánu čtyři vojenská transportní letadla, která evakuují z asijské země přes 500 občanů Ruska, Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, ale také Ukrajiny. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura Interfax.
Skupina čtyř letounů podle resortu obrany čeká na další pokyny na letišti v Uljanovsku. Všechna letadla jsou vybavena zdravotnickým personálem a materiálem pro poskytování nezbytné lékařské pomoci během letu, napsala agentura TASS.
Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, oznámila zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany.
Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle nich zatím nemá vliv na evakuační misi. Kolik jich dosud odletělo, stanice neupřesnila.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Šéf tajné služby CIA William Burns se přímo v Afghánistánu sešel s lídrem Tálibánu Abdulem Ghaním Baradarem.
- Před kábulským letištěm stále čekají v nevyhovujících podmínkách tisíce lidí na záchranu. Tálibán uvedl, že už žádné Afghánce na letiště nepustí.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom dnes informovala agentura AP.
- Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
- Státy skupiny G7 po mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.
Vážené čtenářky a čtenáři, vítáme vás u on-line přenosu, věnujícímu se dramatickému dění v Afghánistánu. Text, který popisuje situaci v předchozích dnech, naleznete zde:
Právě se děje
Že nám pomáhá neviditelná ruka? Vždyť šlapeme už několik let po sobě, usmál se Vrána
Českomoravský pohár rallye startuje. Prvním podnikem je Rallye Králíky
Slavný debakl, který probudil zvíře. Měla bych vrátit peníze, styděla se Navrátilová
Radioaktivní pohřebiště či beznaděj v zakázané zóně. Fotograf dokumentuje Černobyl
Naděje Ocelářů žijí. Třinec porazil Pardubice 4:1, o titulu rozhodne sedmé finále
