Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, Rusko vysílá čtyři letadla
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Před kábulským letištěm stále čekají v nevyhovujících podmínkách tisíce lidí na záchranu. Poblíž hlídkují bojovníci Tálibánu.
- Tálibán uvedl, že už žádné Afghánce na letiště nepustí.
- Evakuace podle diplomata NATO probíhá ve "válečném režimu".
- U letiště v Kábulu už přišlo o život nejméně 20 lidí.
- Státy skupiny G7 po mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom dnes informovala agentura AP.
- Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, nový on-line přenos k dramatickému děni v Afghánistánu naleznete zde:
OSN bude v Afghánistánu i přes změnu politické situace nadále pracovat. "Zůstáváme v zemi a budeme tu i do budoucna a uděláme všechno, co se dá, pro bezpečnost našich zaměstnanců i proto, abychom pomohli Afgháncům, kteří tolik trpěli," napsal na twitter generální tajemník OSN António Guterres.
Podobné prohlášení o setrvání v zemi už vydali také Lékaři bez hranic a další mezinárodní charitativní organizace.
The @UN has been working for and with the people of Afghanistan for decades.
— António Guterres (@antonioguterres) August 24, 2021
We remain in the country and will continue to remain and do everything we can, both for the safety of staff, and to deliver for the Afghan people who have suffered so much.
Nynější Tálibán není ten původní, je tady naděje, že se bude chovat lépe, ale není to bohužel garance toho, že nebude vraždit a unášet lidi, říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Dodává, že nevíme, zda Tálibán umožní lidem odchod ze země, Pánek se obává toho, že Tálibán hranice uzavře.
Rusko vysílá do Afghánistánu čtyři vojenská transportní letadla, která evakuují z asijské země přes 500 občanů Ruska, Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, ale také Ukrajiny. S odvoláním na ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura Interfax.
Skupina čtyř letounů podle resortu obrany čeká na další pokyny na letišti v Uljanovsku. Všechna letadla jsou vybavena zdravotnickým personálem a materiálem pro poskytování nezbytné lékařské pomoci během letu, napsala agentura TASS.
O tom, které jednotky na letišti v Kábulu už nejsou zapotřebí, může podle jednoho z amerických činitelů citovaných CNN rozhodnout velitel na místě.
Může tak učinit na základě několika faktorů, včetně počtu otevřených bran na letišti nebo množství přicházejících lidí.
Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, oznámila zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany.
Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle nich zatím nemá vliv na evakuační misi. Kolik jich dosud odletělo, stanice neupřesnila.
Tálibán pojí s teroristy z al-Káidy dlouholetá známost. Experti se obávají, že Afghánistán se znovu může stát útočištěm džihádistů.
Německý parlament bude na dnešním mimořádném zasedání hlasovat o vyslání až 600 ozbrojených vojáků do Afghánistánu, aby tam pomáhali s evakuací německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách.
Poslanci rovněž v prvním čtení posoudí vznik fondu obnovy po nedávných tragických povodních o objemu 30 miliard eur (762 miliard Kč). Konečné hlasování o fondu se očekává počátkem září.
V posledních dnech některé země vyzývaly k prodloužení termínu 31. srpna, aby americké jednotky mohly déle střežit kábulské letiště, a zajišťovat tak bezpečné evakuace. Bílý dům dnes uvedl, že se Biden rozhodl termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků
Prezident zároveň Pentagon požádal o vypracování plánu pro případ, že by bylo nutné harmonogram stahování upravit. Odchod USA podle státníka ale závisí i na spolupráci s Tálibánem.
Světová banka oznámila, že pozastavila vyplácení financí na své operace v Afghánistánu. Rozhodla se tak poté, co zemi ovládlo radikální hnutí Tálibán.
"Podle mého osobního přesvědčení mají Evropská unie a její členové právní, morální i politickou povinnost dostát své zodpovědnosti," řekl bývalý předseda rakouských Zelených Van der Bellen s tím, že ochrana by se měla poskytnout především ženám a bývalým spolupracovníkům unijních států v Afghánistánu.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se vyslovil pro přijetí uprchlíků z Afghánistánu. Vymezil se tak proti postoji vlády kancléře Sebastiana Kurze, která něco takového odmítá.
Odchod USA z Afghánistánu podle Bidena závisí na spolupráci s Tálibánem. Biden požádal Pentagon o plán pro případ nepředvídatelných událostí.
Americký prezident Biden lídrům skupiny G7 potvrdil, že USA mají nadále v plánu ukončit misi v Kábulu k 31. srpnu, uvedl v prohlášení Bílý dům.
Kanadské síly jsou připraveny v Kábulu zůstat i po 31. sprnu, pokud to bude možné, uvedl kanadský premiér Justin Trudeau po setkání skupiny G7.
Setkání skupiny G7 nepřineslo dohodu o prodloužení termínu 31. srpna pro evakuace z Afghánistánu, potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová.
Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom dnes informovala agentura AP. Podle ní se prezident Joe Biden rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků.
Hnutí Tálibán už dříve varovalo USA před nedodržením tohoto termínu. Spojené státy a spojenci ze letiště v Kábulu evakuují své občany a také místní afghánské spolupracovníky poté, co Tálibán zemi prakticky ovládl.
Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady, řekl dnes agentuře Reuters výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj kombinace období sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Afghánistán tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán.
"Počet lidí, kteří budou (v Afghánistánu) brzy trpět hladem, stoupl na 14 milionů," řekl šéf WFP agentuře Reuters v Dauhá. "Blíží se velká 'bouře' kvůli několika letům sucha, konfliktu a ekonomické krize zhoršené covidem," dodal. Beasley také vyzval politické lídry, aby jednali rychle a pomohli lidem v Afghánistánu.
Státy skupiny G7 po dnešním mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách. Mezinárodní společenství bude po hnutí Tálibán, které nedávno Afghánistán ovládlo, v první řadě požadovat záruku možnosti bezpečného odchodu ze země i po 31. srpnu, uvedl britský premiér Boris Johnson. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela nesmí státy dovolit vznik nového trhu pro pašeráky lidí.
Nesmíme dovolit vznik nového trhu pro pašeráky lidí, uvedl šéf Evropské rady Charles Michel po jednání skupiny G7 k situaci v Afghánistánu.
Mezinárodní společenství bude po Tálibánu v první řadě požadovat záruku bezpečných odchodů z Afghánistánu i po 31. srpnu, uvedl Johnson.
Rusko podrobně sleduje situaci v Afghánistánu, ale nechystá se v něm vojensky angažovat, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko. Ruský lídr rovněž varoval, že by teroristická uskupení z Afghánistánu mohla využít současné chaotické situace a zintenzivnit svoji činnost v sousedních zemích.
Norsko dnes oznámilo, že kvůli zhoršené bezpečnostní situaci ke konci měsíce uzavře svou polní nemocnici, kterou na kábulském letišti chtělo původně provozovat do konce roku.
Podle mluvčího Tálibánu hnutí nevede žádné seznamy lidí, kteří by byli cílem odvety. "Na všechno v minulosti jsme zapomněli," dodal.
Afghánské ženy nepřijdou o svou práci a jejich odstranění z práce je pouze dočasné, uvedl mluvčí Tálibánu na tiskové konferenci. "Nyní je to v jejich prospěch, abychom předešli špatnému zacházení," uvedl. Pracovní místa jim zůstanou a dostanou i výplatu, nyní ale mají raději zůstat doma, dodal.
BBC mluvila s pár ženami, které uvedly, že se do práce vrátit bojí. Další do ní šly a bylo jim řečeno, že už pro ně místo nemají. Může se ho ale ujmout jejich mužský příbuzný.
Tiskový mluvčí Tálibánu dále také uvedl, že si nemyslí, že dojde k prodloužení termínu, do kdy musí cizí vojska zemi opustit. Podle něj mají státy dostatek času, aby své občany evakuovaly.
Mluvčí Tálibánu na tiskové konferenci uvedl, že už nadále nebude pouštět Afghánce kvůli chaotické situaci na letiště. Lidé, kteří tam nyní čekají na evakuaci, se mají vrátit domů, jejich bezpečnost podle něj prý bude zaručena, cituje ho BBC.
"Vyzýváme Američany, aby nepovzbuzovali Afghánce k odchodu… Potřebujeme jejich nadání," dodal.
Davy lidí čekají na evakuaci přímo na letišti.
Další satelitní snímek ukazuje, jak se lidé snaží dostat ze země.
Satelitní snímky ukazují zoufalou snahu Afghánců dostat se ze země. Dopravní zácpy směrem na kábulské letiště.
USA a jejich spojenci evakuovali od pondělního rána z kábulského letiště 21 600 lidí. Na palubě 37 amerických vojenských letů bylo do bezpečí za 24 hodin přepraveno přibližně 12 700 osob a 57 letadel spojenců přepravilo dalších 8900 cestujících.
Údaj týkající se amerických evakuací je vyšší než v předchozím 24hodinovém úseku do pondělního rána, během nějž se za hranice Afghánistánu americkými armádními letouny dostalo kolem 10 400 lidí. Agentura AP poznamenala, že na letišti dál panuje napětí a umírají tam zoufalí lidé prchající před Tálibánem, který znovu ovládl Afghánistán.
Podle WHO zůstává v zemi v provozu 95 procent zdravotnických zařízení. Z obav před Tálibánem zmizely ale lékařky a také některé pacientky, které raději nevychází z domu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) má v Afghánistánu nedostatek zdravotnických zásob. Ty vydrží už pouze jeden týden. Další materiál o 500 tunách, který organizace do země již poslala, čeká na letišti v Dubaji, uvádí BBC. WHO proto žádá o odvoz jedno z prázdných evakuačních letadel.
Austrálie evakuovala ze země afghánské sportovkyně, včetně fotbalistek, k jejichž záchraně fotbalové organizace už několik dní vyzývaly. "Jsme vděční australské vládě, že evakuovala velké množství fotbalistek a sportovkyň z Afghánistánu," uvedla Unie profesionálních fotbalistů FIFPRO, která o evakuaci hráčů a hráček vyjednávala s vládami světových zemí. "Tyto mladé ženy, sportovkyně i aktivistky, byly v nebezpečí," dodala.
Po svržení vlády Tálibánu v Afghánistánu v roce 2001 byl ženský fotbalový reprezentační tým globálně vnímán jako symbol nových svobod, které Afghánky ve své zemi získaly. Poté, co islamistické hnutí tento měsíc znovu zemi ovládlo, byly hráčky nabádány, aby smazaly své příspěvky na sociálních sítích a unikly tak pronásledování. Panují obavy, že Tálibán bude omezovat práva žen, tak jak to činil za své vlády v období 1996-2001.
Stažení amerických vojsk z Afghánistánu kritizovala Čína, která ho označila za "sobecké". "Spojené státy mohou svévolně očerňovat, potlačovat, donucovat a šikanovat jiné země, aniž by za to platily nějakou cenu," řekl podle BBC mluvčí čínského ministerstva zahraničí.
Podle odborníků je tento moment příležitostí pro Čínu, jak přesvědčit asijskou veřejnost, že se Spojeným státům nedá věřit.
Ředitel CIA William J. Burns se v pondělí v Kábulu na tajné schůzce sešel s vůdcem Tálibánu Abdulem Ghani Baradarem, informoval o tom s odvoláním na své zdroje deník Washington Post. CIA na žádost o komentář neodpověděla, deník však uvádí, že pravděpodobným tématem jejich konverzace byl termín 31. srpna, do kterého smí zůstat američtí vojáci v zemi a pokračovat v evakuacích.
Deník dále udává, že jejich setkání se odehrálo jedenáct let poté, co CIA ve společné operaci s Pákistánem Baradara zatknula. Ten následně strávil osm let ve vězení.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv radikálním islamistickým hnutím Tálibán v Afghánistánu. "Existují závažná rizika pro ženy, novináře a novou generaci vůdčích postav občanské společnosti, které se objevily v uplynulých letech," řekla Bacheletová.
"Různé etnické a náboženské menšiny Afghánistánu jsou také vystaveny nebezpečí násilí a útlaku, když pomyslíme na vzorec závažného porušování lidských práv za vlády Tálibánu v minulosti a na zprávy o zabíjení a cílených útocích z minulých měsíců," řekla Bacheletová.
"Zásadní červenou linií bude způsob, jakým Tálibán bude zacházet se ženami a dívkami a jak bude respektovat jejich práva na svobodu, svobodu pohybu, vzdělání, osobního vyjadřování a zaměstnání v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv," prohlásila Bacheletová podle agentury AFP na úvod zasedání rady v Ženevě.
Od úterý bude služba Airbnb ubytovávat na celém světě 20 tisíc afghánských uprchlíků zadarmo. Pobyt hostitelům bude podle ředitele společnosti Briana Cheskyho platit právě Airbnb. "Přesídlení afghánských uprchlíků do USA a kamkoliv na světě je jedna z největších humanitárních krizí naší doby. Cítíme zodpovědnost za naše další kroky," uvedl na svém twitteru.
Starting today, Airbnb will begin housing 20,000 Afghan refugees globally for free.
— Brian Chesky (@bchesky) August 24, 2021
Španělé dosud z Afghánistánu evakuovali přes 700 lidí, dalších 420 osob by mělo ve Španělsku přistát v úterý, uvedla agentura AFP. Madrid také slíbil, že na svém území dočasně ubytuje až 4000 Afghánců, kteří pracovali pro Spojené státy.
Španělsko nejspíš nestihne z Afghánistánu evakuovat všechny své občany a další lidi, kteří mají na přesun do bezpečí nárok. Připustila to ministryně obrany Margarita Roblesová, podle níž Madrid udělá vše, co je v jeho silách, jeho úsilí ale hatí "velice dramatická" situace v Kábulu.
"Evakuujeme co největší počet lidí, ale někteří budou muset zůstat z důvodů, které nesouvisí s námi, ale s tamní dramatickou situací," řekla ministryně rozhlasové stanici Cadena Ser. "Pro všechny je to velice frustrující situace, protože i ti, kterým se podaří dorazit do Kábulu, mají velké problémy dostat se na letiště," dodala Roblesová. Podle ní se navíc podmínky zhoršují každým dnem zároveň s tím, jak se blíží lhůta stanovená Tálibánem.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala Radu pro lidská práva OSN, která mimořádně zasedá na žádost Pákistánu a Organizace islámské spolupráce (OIC), aby vytvořila mechanismus bedlivého sledování akcí islamistického hnutí.
EU zvýší humanitární pomoc pro Afghánce doma i v zahraničí na 200 milionů eur (5,1 miliardy korun), tedy na čtyřnásobek. Na twitteru to dnes napsala předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Další podrobnosti k rozšíření pomoci pro obyvatele Afghánistánu, kde v posledních dnech převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán, oznámí v úterý odpoledne na jednání skupiny vyspělých ekonomik G7.
"Na dnešním jednání lídrů G7 oznámím zvýšení humanitární podpory pro Afghánce, v zemi i mimo ni, z rozpočtu EU z více než 50 milionů na více než 200 milionů eur. Tato humanitární pomoc bude nad rámec příspěvků členských států na pomoc afghánskému lidu," napsala šéfka unijní exekutivy.
Pomoc bude podmíněna dodržováním lidských práv a práv žen, sdělil unijní diplomat agentuře Reuters. Respektování práv podle něj rozhodne, jaký díl pomoci poputuje přímo do Afghánistánu a jaký díl do okolních zemí.
At today’s @G7 Leaders call, I will announce an increase in the humanitarian support for Afghans, in and around the country, from #EU budget from over €50m to over €200m.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) August 24, 2021
This humanitarian aid will come on top of Member States' contributions to help the people of Afghanistan.
Tom Tugendhat, člen britského parlamentu se zkušeností s britskou armádou v Afghánistánu, řekl BBC, že pokud se američtí vojáci skutečně stáhnou už 31. srpna, zbytek zahraničních armád kontrolu nad letištěm neudrží. "Ptáme se Američanů, zda jsou ochotni tu s námi zůstat. Pokud nejsou, pak nedokážeme zajistit perimetr a nedokážeme řídit letový provoz. Takže pokud se rozhodnou odejít, obávám se, že tím to skončí," vysvětlil.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová uvedla, že obdržela důvěryhodné informace o zločinech, které po dobytí Afghánistánu mělo spáchat hnutí Tálibán. Islamisté podle nich uskutečnili popravy civilistů, omezili práva žen a protestujících proti jejích vládě, informuje arabská televizní stanice Al-Džazíra.
"Zacházení Tálibánu s ženami a dívkami pro nás bude základní červená čára," upozornila.
Francouzské bezpečnostní složky sledují pět Afghánců, které Francie evakuovala v rámci repatriačních a záchranných letů z Kábulu. Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes 1000 místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů, provoz leteckého mostu ukončí nejspíš ve čtvrtek večer.
Jeden z Afghánců přiznává, že patří k Tálibánu a že v hlavním městě Kábulu se zbraní v ruce velel jedné z barikád ve městě. Zároveň ale "výrazně pomáhal při evakuaci francouzské ambasády" v Kábulu, sdělil agentuře AFP ministr vnitra Gérald Darmanin.
"Vzhledem k extrémní složitosti vyšetřování bezpečnosti osob vybraných k repatriaci, svolily (francouzské úřady) vzít na palubu tohoto člověka a jeho rodinu," uvedl Darmanin. Podle AFP jde o člověka, který se jmenuje Nangialay S. a je z afghánské provincie Lógar.
Podívejte se, jak to vypadá na kábulském letišti.
U letiště v Kábulu už přišlo o život nejméně 20 lidí. Tisíce lidí tu stále čekají na záchranu
"Kamkoliv jdeme, lidé nás prosí o pomoc a o informace," popisuje situaci na kábulském letišti reportér britské stanice BBC. Lidé jim ukazují dokumenty dokazující, s kým pracovali a proč se obávají, že je za to radikálové mohou potrestat. "Většina lidí nemá povolení odjet. Někdo má, a přesto se nemůže dostat dál. Každý se zoufale snaží dostat pryč a všichni jsou zmatení a neví, co dělat, " dodává.
Every time we go to Kabul airport this is what happens: people crowd around asking us for information about the evacuation process... most don't have permission to travel but are desperate to do so anyway @MalikMudassir2 pic.twitter.com/uIwGWC1Sd5
— Secunder Kermani (@SecKermani) August 24, 2021
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Před kábulským letištěm stále čekají v nevyhovujících podmínkách tisíce lidí na záchranu. Poblíž hlídkují bojovníci Tálibánu.
- Tálibán následně uvedl, že už žádné Afghánce na letiště nepustí.
- Evakuace podle diplomata NATO probíhá ve "válečném režimu".
- U letiště v Kábulu už přišlo o život nejméně 20 lidí.
- Státy skupiny G7 po mimořádném jednání ve společném prohlášení ujistily o svých pokračujících závazcích vůči lidem v Afghánistánu a obnovených humanitárních snahách.
- Americké jednotky odejdou z Afghánistánu ke 31. srpnu, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom dnes informovala agentura AP.
- Tálibán prodloužení pobytu zahraničních vojsk v zemi odmítl a varoval před možnými následky.
Austrálie ze země evakuovala přes 50 afghánských atletek a paraolympioniček s rodinami.
Tisíce Afgánců se vrátily do svých domovů, když se dozvěděly, že situace v provinciích po celé zemi je "relativně klidná", cituje agentura Reuters diplomata, který si nepřál být jmenován. Zároveň ale dodal, že ze vzdálenějších oblastí chodí jen nepatrné množství zpráv.
Podle diplomata NATO probíhá evakuace "ve válečném režimu", jak se zahraniční síly snaží do konce měsíce evakuovat co nejvíce lidí.
Velká Británie uvedla, že za posledních 24 hodin evakuovala ze země 2000 lidí, píše agentura Reuters.
O možném prodloužení termínu, ve kterém mají američtí vojáci opustit Afghánistán, budou v úterý jednat představitelé zemí G7. Jednání, které iniciovala Velká Británie, proběhne virtuálně ve 15:30 středoevropského času. Britský ministr obrany Ben Wallace se ale domnívá, že prodloužení není termínu pravděpodobné, řekl stanici Sky News. "Ale stojí za to se o to pokusit," dodal.
Spojené státy v pondělí uskutečnily dosud nejvíce evakuačních letů z kábulského letiště. S odvoláním na mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho to dnes napsala agentura AP. Poznamenala, že na letišti dál panuje napětí a umírají zoufalí lidé prchající před Tálibánem, který znovu ovládl Afghánistán.
Kirby novinářům řekl, že během 24hodinového časového úseku, který skončil v pondělí ráno, přepravily americké armádní letouny z Kábulu do bezpečí kolem 10 400 lidí. Během následujících 12 hodin pak 15 letadel C-17 transportovaly dalších 6660 osob.
Tálibán nestojí o problémy, chce, aby Američané odešli, jeho zájmem je uchopit moc pevně do svých rukou, říká v rozhovoru pro DVTV redaktor Aktuálně.cz Martin Novák. Dodává, že Tálibánci vůči svým nepřátelům nastolí tvrdou vládu. Odchod Američanů z Afghánistánu byl podle něj nezvládnutý, na druhou stranu považuje za úspěch USA zničení Al-Káidy.
Spojené státy chtějí dokončit evakuace z Afghánistánu do 31. srpna, uvádí podle stanice BBC americké ministerstvo obrany. Do tohoto termínu se ze země mají stáhnout američtí vojáci. Po prodloužení termínu evakuací volá Británie, Francie a Německo, Tálibán naopak varuje, že změna by byla porušením dojednané dohody.
USA z Afghánistánu od 14. srpna, kdy zahájily intenzivní evakuace, přepravily již 37 000 lidí, upřesnil dnes před novináři v Pentagonu generál Hank Taylor. Mnoho dalších lidí, kteří chtějí uprchnout z Afghánistánu, kde kvůli postupu Tálibánu panuje nepřehledná bezpečnostní situace, ale zoufale čeká na letišti v Kábulu nebo v jeho okolí. Tlačenice stěžují přístup těm, kdo mají na evakuaci nárok.
Španělsko dočasně umístí až 4000 Afghánců, kteří pracovali pro Spojené státy, na dvou vojenských základnách, které využívá americká armáda v jižní části země. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní zdroje. Na základě dohody, kterou dnes podepsal Madrid s Washingtonem, budou moci Afghánci zůstat ve Španělsku až dva týdny.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas dnes vyzval, aby letiště v Kábulu sloužilo pro evakuační lety i po oznámeném stažení amerických vojsk střežících tento vzdušný přístav na konci srpna. Dělo by se tak civilními lety, o čemž Berlín podle Maase vyjednává s USA, Tureckem a dalšími zeměmi. "Budeme muset dál jednat i s Tálibánem, protože ten bude samozřejmě mít hlavní roli při provozu letiště po stažení amerických vojsk," řekl Maas novinářům.
Kvůli čím dál chaotičtější situaci na letišti doporučil Afgháncům určeným k evakuaci, aby se nesnažili dostat na letiště na vlastní pěst, neboť nemůže zaručit, že se dostanou dovnitř. Uvedl také, že se pokouší vyjednat s vládami Uzbekistánu, Tádžikistánu, Pákistánu a Indie, aby vpouštěly na své území Afghánce, kteří se prokážou příslib vycestování do Německa. Potřebná dokumentace by se pak vyřídila na německých velvyslanectvích v daných zemích.
Německá armáda evakuovala z letiště v Kábulu zatím téměř 3000 lidí, uvedlo ministerstvo obrany. Podle generálního inspektora bundeswehru Eberharda Zorna stále zbývá přepravit do bezpečí zhruba 5000 osob.
Spojené státy chtějí ubytovat zhruba 4000 uprchlíků z Afghánistánu na svých vojenských základnách v Německu. Zůstat zde mají do doby, než se pro ně najde konečné místo pobytu, informovala v pondělí německá agentura DPA s odvoláním mluvčího americké armády. Armáda USA již v tomto směru zahájila odpovídající přípravy na základnách v bavorském Grafenwöhru poblíž hranice s Českem a také v Kaiserslauternu ve spolkové zemi Porýní-Falc. USA nyní používají svou základnu v západoněmeckém Ramsteinu jako tranzitní uzel pro Afghánce evakuované z vlasti kvůli hrozbě odplaty ze strany radikálně islamistického hnutí Tálibán, které se předminulý týden zmocnilo prakticky celé země. Ubytovací kapacity na této základně jsou však omezené a hrozí, že budou rychle vyčerpány.
Spojené státy podle nedělního sdělení prezidenta Joea Bidena přepravily z Kábulu během minulého týdne na 28 000 lidí. Část z evakuovaných na žádost Washingtonu dočasně přijme trojice balkánských zemí: Albánie, Kosovo a Severní Makedonie.
Ne všichni z Afghánistánu prchají nebo se o to pokouší. Na severu země v Pandžšírském údolí se šikují jednotky bývalé armády, které chtějí s Tálibánem vyjednávat a podílet se na vládě země. Pro případ neúspěchu žádají materiální pomoc v podobě zbraní, munice a dalších nezbytných potřeb. Více o obraně území se dočtete v článku.
Velká Británie od 14. srpna evakuovala z Afghánistánu 6600 lidí, 1300 z toho za posledních 24 hodin. "Samozřejmě je tu mnoho mnoho dalších a upřímně, nejtěžší věc je, že je nedostaneme všechny pryč. Ale každý den a každou hodinu pracujeme na tom, abychom je dostali ven," cituje britského ministra obrany Bena Wallace stanice BBC.
Francie se přidala k Velké Británii a také žádá posunutí termínu, do kdy musí američtí vojáci opustit kábulské letiště. "Potřebujeme čas navíc k dokončení probíhajících operací," uvedl ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
Německá armáda evakuovala z letiště v Kábulu zatím téměř 3000 lidí, uvedlo ministerstvo obrany. Podle generálního inspektora bundeswehru Eberharda Zorna stále zbývá přepravit do bezpečí zhruba 5000 osob.
Za uplynulý víkend se počet osob čekajících na evakuaci snížil ze 7000 na 5000, napsala agentura AP. "Snažíme se nyní snížit tento počet co nejvíce, abychom uvolnili místo pro ostatní (…), a především zlepšili situaci lidí čekajících bez střechy nad hlavou," citovala armádního generála agentura AP.
Podle Zorna tvoří zhruba polovinu osazenstva evakuačních letů afghánské ženy. Německo v neděli dopravilo do Kábulu nezbytné zásoby, které mají zlepšit situaci lidí na letišti. Zásilka obsahovala mimo jiné pleny, dudlíky, dětské hračky či jídlo pro malé děti. Další zásoby mají do Kábulu doputovat v nejbližší době.
UNICEF naléhá na Tálibán, aby povolil vstup jejich zaměstnanců do země. Podle organizace zabývající se ochranou nezletilých přibližně deset milionů dětí v zemi potřebuje humanitární pomoc a jednomu milionu akutně hrozí podvýživa. "Vyzýváme Tálibán a další strany, aby zajistily pro UNICEF a naše humanitární partnery bezpečný, včasný a neomezený přístup k dětem, ať jsou kdekoliv," cituje stanice Deutsche Welle výkonnou ředitelku organizace Henriettu Fore.
Pohled na německý evakuační let. V pondělí ráno jím odletělo 200 lidí. Podle německého ministerstva zahraničí v Afghánistánu zůstává už jen pár stovek Němců.
Unser Soldatinnen und Soldaten retten Leben. Wir evakuieren so lange es geht so viele wie möglich aus #Afghanistan.
— Verteidigungsministerium (@BMVg_Bundeswehr) August 23, 2021
Heute Morgen wurden weitere 200 zu Schützende in Sicherheit gebracht. Die #Bundeswehr hat bis jetzt knapp 3.000 Personen aus Kabul ausgeflogen.
Danke ❤️! pic.twitter.com/dZLFi0Zar1
Britská vláda oznámila, že bude v evakuacích pokračovat, dokud to bude bezpečné. Reagovala tak na prohlášení Tálibánu, že zahraniční jednotky se musí evakuovat do 31. srpna, jinak budou čelit následků.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a ministryně obrany Florence Parlyová jednají ve Spojených arabských emirátech (SAE) o evakuačních letech z Afghánistánu, které Francie realizovala právě s pomocí emirátů. Ze země, kde převzalo moc radikální hnutí Tálibán, Francie zatím pomohla odejít více než 1000 Afgháncům, kteří byli v nebezpečí, uvedli ministři ve společném prohlášení.
Tálibán prohlásil, že po 31. srpnu, kdy se mají stáhnout ze země zbývající zahraniční vojska, nebude stát v cestě těm, kteří budou chtít ze země odletět. Musí ale mít vyřízeny všechny dokumenty a cestovní pas. "Chceme, aby v zemi zůstali, ale pokud chtějí odjet, můžou… pokud budou mít řádné dokumenty," cituje BBC mluvčího Tálibánu Suhaila Shaheena.
Afghánské radikální hutí Tálibán bylo v roce 2001 připraveno kapitulovat, ale Spojené státy neměly tehdy o dohodu zájem. Po dvaceti letech má Tálibán v rukou všechny karty, napsal pod titulkem Musela válka v Afghánistánu být? list The New York Times.
Spojené státy a jejich spojenci zahájili invazi do Afghánistánu po zářijových teroristických útocích na USA. Tálibové tehdy mávali zaťatými pěstmi a nebrali ohled na varování, že nevydají-li šéfa teroristické sítě Al-Káida, která útoky provedla, bude Afghánistán vybombardován do základů. Několik týdnů od začátku bombardování Tálibán svůj názor změnil, jeho lidé prchli z Kábulu, skupina byla vyčerpaná a na útěku. Koncem listopadu se začali vůdci Tálibánu obracet na Hamída Karzaie, který se brzy potom stal prezidentem. Chtěli se dohodnout.
"Byli jsme v roce 2001 příliš sebejistí, byla chyba, že jsme odmítli snahu Tálibánu vyjednávat. Mysleli jsme, že Tálibán zmizí a už se nevrátí. Taky jsme toužili po odplatě," řekl bývalý poradce šéfa amerického sboru náčelníků štábů Carter Malkasian. Později projevily Spojené státy stejné sebevědomí a neochotu jednat, a zahájily další válku v Iráku, která se nad očekávání protáhla.
Před vstupem na letiště stále čekají tisíce afghánských tlumočníků a spolupracovníků, kteří pracovali pro Brity, a proto mají možnost odletět ze země. Jak ale jeden z tlumočníků pro britskou stanici BBC uvádí, tak stále nedostal možnost vstoupit dovnitř. "Jsem tu s mými dětmi a ženou a nemáme možnost dostat se dovnitř a zeptat se, co se s námi stane," popisuje. Podle něj jsou ve stejné situaci i další stovky překladatelů. "Myslím, že jsme v pekle," dodává s tím, že čekají ve frontě až 15 hodin bez vody nebo jídla.
"Důvod, proč takhle trpíme, je ten, že jsme pracovali pro britskou armádu, že jsme pracovali pro cizince."
Islamistické hnutí Tálibán v pondělí oznámilo, že se znovu zmocnilo tří okresů na severu Afghánistánu, které minulý týden dobyly místní milice. Bojovníci Tálibánu prý také obklíčili síly odporu, které se shromáždily v severoafghánském údolí Pandžšír. Představitel těchto sil Ahmad Masúd o víkendu uvedl, že se vzbouřenci v Pandžšíru nevzdají Tálibánu bez boje, i když on sám stále doufá v mírová jednání.
"Bojovníci Tálibánu tyto okresy vyčistili a rozmístili se v Badachšánu, Tacháru a Andarabu v blízkosti údolí Pandžšír," napsal dnes na twitteru mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid.
Více než 500 tun zdravotnického materiálu, který poslala Světová zdravotnická organizace na pomoc stovkám tisíc lidem, kteří přišly kvůli nedávným násilnostem o domov, se nemůže dostat do země. Důvodem je chaos na kábulském letišti.
"Zatímco se svět dívá na lidi, kteří jsou evakuovaní a na odlétající letadla, musíme dostat zásoby k těm, kteří v zemi zůstanou," cituje Reuters mluvčí WHO Inas Hamamovou.
Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to dnes náměstek britského ministra obrany James Heappey, podle nějž bude o tomto tématu jednat premiér Boris Johnson s americkým prezidentem Joem Bidenem na úterním mimořádném zasedání vůdců států skupiny G7. Pro prodloužení pobytu amerických jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas hnutí Tálibán, podotkl Heappey. Tálibán přitom dnes prohlásil, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Tálibánu o to ani žádná ze západních vlád nepožádala.
Na bezpečnost evakuace cizinců a jejich afghánských spolupracovníků dohlíží na letišti v Kábulu téměř 6000 amerických vojáků. Někteří vysocí představitelé britské armády uvedli, že Británie by měla ponechat své vojáky na kábulském letišti i v případě, že Američané k 31. srpnu Afghánistán opustí. Náměstek ministra obrany pro ozbrojené síly James Heappey dnes ale vyjádřil jiný názor. "Je tvrdou realitou, že bez americké podpory žádný mezinárodní letecký most nebude," uvedl Heappey.
Podle Tálibánu také nebude vytvořena nová vláda, dokud budou na afghánské půdě američtí vojáci. "Bylo rozhodnuto, že vytvoření vlády… nebude oznámeno, dokud bude v Afghánistánu byť jen jediný americký voják," řekly agentuře AFP dva zdroje z řad hnutí. Tálibán již dříve slíbil, že v budoucí vládě budou zastoupeni představitelé různých stran.
Více času, než kolik poskytuje srpnový termín, je však k dokončení evakuací potřeba i podle Francie.
"Máme obavy ohledně Američany vytyčeného termínu 31. srpna. K dokončení současných operací je potřeba více času," uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, podle kterého je největší starostí zajištění přístupu ke kábulskému letišti.
Tálibán poslal stovky svých mužů do Pandžšírského údolí severně od Kábulu, informuje americký deník Washington Post. Jedná se o poslední provincii, kterou islamisté dosud nedobyli.
Mluvčí Tálibánu v pondělí prohlásil, že jeho bojovníci chtějí "problém vyřešit mírovou cestou". Protitálibánské síly jsou podle něj v obklíčení.
Údolí Pandžšír má pověst nedobytné enklávy, nikdy ho neovládli Britové, Sověti ani Tálibánci. Do provincie se po ovládnutí Afghánistánu islamisty uchýlil i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, vojsko v Pandžšíru pak vede syn legendárního vojevůdce a afghánského národního hrdiny Ahmáda Šáha Masúda.
Část afghánských pilotů vrtulníků se cvičila i v Česku. Aktuálně.cz přináší rozhovor s bývalým vojákem a kamarádem mnoha z nich Luďkem Trojánkem, který jejich situaci v zemi popisuje. "Jeden kamarád mi ani nepíše, posílá zvukové zprávy po WhatsAppu, říká, že je to špatný, je nešťastný, má rodinu v Kábulu (…) On se pro ně vrátit nemůže, protože je to pilot a Tálibán má podle něj jejich seznamy a on říká, že jakmile by se dostal do Afghánistánu, tak ho okamžitě popraví…" uvádí.
Tálibán neprodlouží deadline na evakuaci občanů, který byl stanoven na 31. srpna. Pokud by k tomu došlo, přijdou následky, varoval mluvčí radikálního hnutí. Podle mluvčího uvedl americký prezident Joe Biden, že do konce měsíce budou vojáci pryč, a pokud by termín nebyl dodržen, vnímali by to radikálové jako pokračování americké okupace, cituje z jeho prohlášení BBC. O možném prodloužení pobytu amerických vojsk na letišti měli v úterý jednat zástupci států G7.
Pozornost k situaci Afghánců pracujících pro zahraniční firmy přitáhl Brit Paul "Pen" Farthing, který je zakladatelem charitativního útulku v zemi. Přestože byl britskou vládou přizván do jednoho z evakuačních letadel, odmítl odletět bez 68 svých afghánských zaměstnanců a jejich rodin. Těm by za spolupráci s ním mohly od radikálů hrozit tresty.
Zároveň s lidmi chce evakuovat i zvířata, o která se starali. "Nikoho tu nenecháme - všichni lidé a zvířata se dostanou z Afghánistánu," uvedl. Jejich let evakuující až 250 lidí, ve kterém by byly v zavazadlovém prostoru převezena i zvířata, už schválil britský premiér Boris Johnson. Nyní ale stále čekají na povolení k přistání od Mezinárodních bezpečnostní podpůrných sil.
Pen says 'Boris Johnson has granted approval for his team and their families to come to the UK'.
— Good Morning Britain (@GMB) August 23, 2021
He has chartered a private plane to evacuate his team and animals. He 'will fill the plane with as many people as possible who are entitled to come to Britain with British passports' pic.twitter.com/3vhCaBmM2e
K situaci v Afghánistánu promluvila také americká viceprezidentka Kamala Harrisová. "Nyní věnujeme nejvíce pozornosti evakuaci amerických občanů, Afghánců, kteří s námi spolupracovali, a také těch, kteří jsou zranitelní, jako jsou ženy a děti," uvedla podle BBC při návštěvě Singapuru. Na analýzy toho, jaký vliv na současnou situaci mělo stažení amerických vojáků, bude podle ní ještě "spoustu času".
Zaměstnanecké spolky Organizace spojených národů podepisují petici, ve které vyzývají, aby OSN podnikla všechny možné kroky k zajištění bezpečnosti a evakuaci afghánských zaměstnanců. Těch je kolem 3400, píší New York Times. Obavy o jejich bezpečí se vzrůstají i přesto, že Tálibán uvedl, že OSN, stejně jako jiné neziskové organizace, mohou ve své práci pokračovat. Přesto se místní setkali s výhrůžkami, někteří se z obav o život skrývají.
Pentagon objednal u šesti komerčních aerolinek lety, které by pomohly s evakuací lidí z Afghánistánu. Osmnáct letadel nepoletí přímo do Kábulu, ale vyzvedne již evakuované osoby v přechodných destinacích a následně je rozveze do Evropy a Spojených států, píše BCC.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Na kábulském letišti dál panuje obrovský chaos. Před objektem se tísní stovky Afghánců, kteří se snaží utéct z vlasti.
- Při přestřelce u severní brány letiště zahynul afghánský strážce a tři další byli zraněni. Stříleli zatím neznámí útočníci.
- Spojené státy z Kábulu za víkend evakuovaly 11 tisíc lidí, oznámil americký prezident Joe Biden, který stále doufá, že se záchrannou operaci podaří dokončit k 31. srpnu.
- Do Kábulu přijel Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvýznamnější muž hnutí Tálibán, který je považovaný za možného nového vůdce Afghánistánu. Bude jednat o nové vládě.
- V zemi vznikají první centra odporu proti islamistům. Ozbrojení Afghánci vyhnali Tálibán ze tří okresů na severu.
Při přestřelce u severní brány kábulského letiště dnes zahynul afghánský strážce a tři další byli zraněni. Informovalo o tom německé ministerstvo obrany. Podle zprávy Bundeswehru dnes začali na Afghánce a americké a německé vojáky střílet neznámí útočníci. Nikdo z Němců nebyl zraněn. Podle agentury Reuters není z twitteru německého ministerstva jasné, zda mrtvý patřil k Tálibánu, který poslal své lidi střežit letištní areál.
Heute Morgen um 04.13Uhr MESZ kam es am North Gate des Flughafens #Kabul zu einem Feuergefecht zwischen afghanischen Sicherheitskräften und unbekannten Angreifern. Eine afghanische Sicherheitskraft wurde dabei getötet, drei weitere verwundet. pic.twitter.com/4FLILE1NVA
— Bundeswehr im Einsatz (@Bw_Einsatz) August 23, 2021
Nově hodlá tento týden vyslat evakuační letadla i Japonsko, oznámila dnes japonská vláda. Ta už minulý týden na palubě letadla jiné země evakuovala své diplomatické zastoupení do Istanbulu, kde zřídila dočasnou kancelář. Nyní ale pošle i vlastní letadla "pro lidi, kteří chtějí ze země odejít".
Rozdělení na etnické skupiny a kmeny je důležitým prvkem afghánské společnosti. Mozaika je to pestrá a složitá. Hraje roli v tom, kdo podporuje či nepodporuje Tálibán.
Německo v noci na dnešek převezlo 213 lidí z Kábulu do uzbeckého Taškentu, informovala v noci na dnešek agentura DPA.
Kvůli situaci v Afghánistánu mají v úterý na online schůzce jednat lídři skupiny G7. Toto jednání se koná z iniciativy Británie, která podle zdrojů agentury Reuters hodlá navrhnout zvážení sankcí vůči Tálibánu. O možnosti sankcí hovořil už minulý týden britský ministr zahraničí Dominic Raab. Podle některých expertů je ale nepravděpodobné, že by byly zavedeny okamžitě, uvedla agentura Reuters.
Británie plánuje tento týden evakuovat dalších až šest tisíc lidí, informoval o tom deník The Times.
Z Kábulu bylo za víkend evakuováno 11 tisíc lidí, oznámil dnes americký prezident Joe Biden. Prioritou Spojených států je podle něj z Afghánistánu evakuovat americké občany co nejrychleji a nejbezpečněji, jak jen to bude možné, napsala agentura AP. Prezident stále doufá, že se evakuace podaří dokončit k 31. srpnu. Americké síly v rámci urychlení evakuace rozšířily ochranné pásmo okolo kábulského letiště, oznámil rovněž prezident.
Teroristická organizace Al-Káida v Afghánistánu není a hnutí Tálibán s ní neudržuje žádné vztahy, oznámil mluvčí radikálního islamistického hnutí Muhammad Naím. Povstalci podle něj jednají s USA a dalšími zeměmi o situaci v Afghánistánu, nad kterým hnutí minulý týden bleskově převzalo moc, informovala agentura Reuters.
"Al-Káida v Afghánistánu neexistuje a nemáme s nimi žádné vztahy," uvedl Naím v rozhovoru se saúdskoarabskou televizní stanicí.
Naopak mluvčí Pentagonu John Kirby v pátek prohlásil, že v asijské zemi stále působí Al-Káida i další teroristická organizace Islámský stát. Přítomnost bojovníků obou organizací ale podle něj není natolik početná, aby pro USA představovala stejnou hrozbu, jako před 20 lety.
"Chtějí se bránit, chtějí bojovat, chtějí vzdorovat jakémukoli totalitnímu režimu," uvedl Masúd s odkazem na své podporovatele.
"Nechceme, aby propukla válka," zdůraznil představil protitálibánského odporu, jehož příslušníci se shromáždili v Pandžšíru na úpatí masivu Hindúkúš. V údolí jsou místní milice i afghánské vládní jednotky, které jsou podle Masúda připraveny s Tálibánem bojovat. Pandžšír je jediným územím v Afghánistánu, které nemá Tálibán pod kontrolou.
Síly odporu proti radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán, které se shromáždily v severoafghánském údolí Pandžšír, se však povstalcům nevzdají bez boje. Prohlásil to představitel těchto sil Ahmad Masúd s tím, že stále doufá v mírová vyjednávání.
"Chceme, aby si Tálibán uvědomil, že cesta kupředu vede pouze skrze vyjednávání," uvedl Masúd, syn někdejšího vůdce Ahmada Šáha Masúda, který v 80. letech bojoval proti sovětským vojskům i proti Tálibánu o desetiletí později. Vyzval také k utvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny.
"Stovky mudžáhedínů Islámského emirátu míří do provincie Pandžšír, kde převezmou vládu poté, co místní činitelé odmítli poklidně předat moc," napsal Tálibán na Twitteru.
Síly odporu podle sobotního prohlášení získaly kontrolu nad třemi okresy v provincii Baghlán na severu Afghánistánu. Z Pandžšíru se proti Tálibánu zavázal bojovat i dosavadní viceprezident Amrulláh Sálih.
Radikální hnutí Tálibán oznámilo, že k údolí Pandžšír, kde jsou shromážděny síly odporu, míří stovky jeho bojovníků. Informuje o tom AFP.
Scény, které se odehrávají u kábulského letiště, jsou podle Sullivana srdcervoucí.
"Pracujeme každou jednu minutu, každou jednu hodinu, každý jeden den na tom, abychom zjednali tolik pořádku a bezpečnosti, kolik je možné," řekl. I Američané podle něj mají potíže chaos u letiště překonat.
"Je to logistická výzva, na níž jsme pracovali v posledních 72 hodinách. Teď se domníváme, že máme alternativní metody, jak dostat Američany na letiště," řekl Sullivan bez dalšího upřesnění. Jenom za posledních 24 hodin podle něj americké armádní letouny evakuovaly 3900 lidí.
Americká administrativa dnes potvrdila zprávy některých médií o nebezpečí útoku na letiště nebo jeho okolí ze strany teroristické organizace Islámský stát (IS).
"Ohrožení je reálné, je akutní, je trvalé," řekl zpravodajské televizi CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. "Intenzivně spolupracujeme s našimi tajnými službami, abychom zjistili, odkud by útok mohl přijít," prohlásil. USA podle něj varování berou "smrtelně vážně". Tálibán a regionálně činná odbočka IS jsou vůči sobě nepřátelské a v minulosti proti sobě bojovaly, poznamenala agentura DPA.
Síly odporu proti Tálibánu shromážděné v údolí Pandžšír se povstalcům nevzdají, prohlásil podle stanice Al-Arabíja představitel opozice Ahmed Masúd.
Za chaotickou situaci na kábulském letišti jsou podle šéfa poradní rady Tálibánu Ámira Chána Mutakího zodpovědné Spojené státy. Chování Američanů na letišti tento přední představitel hnutí nazval "tyranií", ačkoli podle AP jsou to právě tálibové, kdo v posledním týdnu bili lidi, kteří se snažili z metropole letecky dostat, a stříleli po nich.
"Celý Afghánistán je zabezpečený, ale na letišti, které mají na starosti Američané, vládne anarchie," uvedl Mutakí.
Konflikt v Afghánistánu má přímý dopad na bezpečnostní situaci v Rusku, řekl ruský prezident Putin. Podle Lavrova Tálibán dodržuje slib zastavit boje.
Americká vláda aktivovala pro evakuace z Afghánistánu rezervu 18 civilních letadel. Prezident Biden jednal o asistenci při evakuacích se SAE.
Agentura AP popsala, že americké vojenské stroje, které evakuaci především zajišťují, kvůli obavám z možné střelby přistávají v Kábulu po prudkém klesání. Město leží v horském údolí a také po startu letadla co nejrychleji nabírají výšku a mnohá vypouštějí světlice, které mají zmást případné střely naváděné teplem.
"Podmínky na místě jsou nadále mimořádně náročné, ale děláme vše, co je v našich silách, abychom situaci zvládli co nejbezpečněji," uvádí se v prohlášení britského ministerstva obrany k situaci na kábulském letišti.
"Krize vně kábulského letiště je nešťastná. My se zaměřujeme na to, abychom co nejdříve evakuovali všechny cizince," řekl Reuters představitel aliance, který si nepřál být jmenován.
Během uplynulých sedmi dní podle něj zemřelo na letišti a kolem něj nejméně 20 lidí. Podle Reuters velikost davů u letiště každým dnem v uplynulém týdnu rostla, což komplikovalo evakuační operace. "Naše síly udržují přísný odstup od vnějších oblastí kábulského letiště, abychom předešli jakýmkoli střetům s Tálibánem," dodal zdroj agentury.
"Nenutíme žádného bývalého vládního činitele, aby se k nám přidal nebo aby prokázal svou loajalitu. Mají právo opustit zemi, pokud si to budou přát," řekl pod podmínkou zachování anonymity představitel islamistického hnutí pro Reuters.
Tálibán minulý týden s překvapivou rychlostí završil svoji ofenzivu a souběžně se stahováním západních jednotek vedených Američany ze země ovládl prakticky celý Afghánistán včetně metropole Kábulu. Okamžitě zavládly obavy, že hnutí nastolí tvrdý režim podle islámského práva šaría, jaký uplatňoval již za své předchozí vlády v období 1996-2001, a že rozpoutá represe. Zástupci Tálibánu možnost, že se budou mstít svým odpůrcům, opakovaně popírají.
"Chceme, aby odchod zahraničních sil měl zcela jasný plán. Zvládání chaosu u letiště v Kábulu je složitý úkol," citoval Reuters představitele Tálibánu. Zatímco civilní část kábulského mezinárodního letiště kontrolují tálibánské oddíly, vojenskou část areálu střeží americké jednotky.
Zeman se v úterý setká při každoroční poradě s českými velvyslanci. Uvedl, že chce Balounovi osobně poděkovat za skvělou práci.
Česko z afghánského Kábulu přepravilo do Prahy třemi lety téměř 200 lidí, z toho 170 Afghánců. Třetí letadlo přistálo v Praze ve středu večer. Do Česka armádní letouny evakuovaly zaměstnance české ambasády, české vojáky, afghánské spolupracovníky velvyslanectví a české armády s rodinami a také Afghánce, kteří mají v Česku trvalý pobyt.
Několik lidí česká letadla přepravila pro Polsko a Slovensko. Baloun na kábulském letišti evakuaci organizoval.
Tálibán se chce v příštích dnech setkat s bývalými guvernéry a vysokými činiteli ve více než 20 privinciích a navázat s nimi spolupráci.
Prezident Miloš Zeman udělí medaili Za zásluhy, možná medaili Za hrdinství velvyslanci v Afghánistánu Jiřímu Balounovi za organizování evakuace z této země, poté co ji ovládlo islamistické hnutí Tálibán.
Zeman se v úterý setká s českými velvyslanci. Deníku Blesku řekl, že chce Balounovi osobně poděkovat za skvělou práci.
"Podmínky na místě jsou nadále mimořádně náročné, ale děláme vše, co je v našich silách, abychom situaci zvládli co nejbezpečněji," uvádí se v prohlášení britského ministerstva obrany k situaci na kábulském letišti.
Agentura AP popsala, že americké vojenské stroje, které evakuaci především zajišťují, kvůli obavám z možné střelby přistávají v Kábulu po prudkém klesání. Město leží v horském údolí a také po startu letadla co nejrychleji nabírají výšku a mnohá vypouštějí světlice, které mají zmást případné střely naváděné teplem.
Na kábulském letišti přišlo o život dalších sedm afghánských civilistů. Napsala to dnes agentura AP s odvoláním na sdělení britských vojáků. Za jakých okolností lidé zemřeli, není zatím zřejmé. Na letišti, kde se lidé snaží dostat k letadlům a opustit zemi, panuje chaos. V tlačenicích vyvolaných i střelbou bojovníků Tálibánu utrpěla řada lidí zranění, poznamenala AP.
Co právo šaría skutečně znamená, které země se jím řídí? A jak ovlivní život žen?
Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán. Poukázal na to, že v devítimilionovém Rakousku už nyní žije přes 40 000 Afghánců. To je podle něj druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kurz svůj postoj vyjádřil v rozhovoru s televizí Puls 4. Kromě toho poukázal na "obzvlášť obtížnou integraci" Afghánců. "Přijímat lidi, které pak nelze integrovat, to je obrovský problém pro nás jako zemi," řekl šéf rakouské vlády.
Reportér britské stanice Sky News Stuart Ramsay popsal dnešní den na kábulském letišti jako dosud nejhorší. S tím podle něj souhlasí také američtí vojáci, kteří už byli v Afghánistánu několik turnusů a kteří situaci označují za "nejhorší věc, kterou v celé své kariéře u armády viděli." Podle něj se tisíce lidí mačkají ve vedru a "obávám se, že tu ráno někteří lidé byli ušlapáni." Volání po lékařské pomoci popisuje jako něco, co se ozývá bez přestání.
"This is the worst day by far."@ramsaysky says the situation at Kabul's airport is "utterly horrendous", and that 'hardened soldiers' told him its the "worst thing they have ever seen in their entire career" pic.twitter.com/dQwo47HMiQ
— Sky News (@SkyNews) August 21, 2021
K podpoře Afghánců před radikálním hnutím Tálibán vyzývala i stovka demonstrantů, která se sešla v německém Bonnu u budovy Organizace spojených národů.
Organizer Jochen of @_Seebruecke_: “Let us send a loud signal today for an immediate airlift of all people who are at risk out of #Afghanistan. And stay loud after today, too!” pic.twitter.com/i16m4dlgZf
— Carla Bleiker (@cbleiker) August 21, 2021
V sobotu proběhl v Londýně protest proti Tálibánu. Tisíce lidí také vyzývaly britskou vládu, aby ukázala solidaritu s Afghánci a odmítla novou vládu Tálibánu.
IMAGES: #StopKillingAfghans protest, Whitehall, London, 21/8/21. Afghan diaspora stage a large protest following the rapid takeover of Kabul, Afghanistan, by the Taliban. Calls made for the international community to protect human rights, especially of women. @Kathygannon pic.twitter.com/efNYLkWPOO
— Ron F (@TheWeeklyBull) August 21, 2021
Řecko na hranicích s Tureckem vztyčilo 40 kilometrů dlouhou zeď. Ta má zabránit nelegální migraci Afghánců prchajících před hnutím Tálibán do Evropy. "Naše země nebude branou do Evropy pro nelegální afghánské migranty," uvedl podle The Guardian ministr pro migraci Notis Mitarachi.
Řecko tím chce zabránit migrační vlně, jako byla ta v roce 2015, kdy přišlo do Evropské unie na milion lidí prchajících před chudobou a válkou na Blízkém východě.
Greece Build A 40km Wall Along Turkey Border, Installs Hitech Surveillance System Fearing Influx Of Migrants From Afghanistan https://t.co/uHcJJpxn4L via @swarajyamag
— Prasanna Viswanathan (@prasannavishy) August 21, 2021
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že dodržení data, které si stanovily Spojené státy a jejich spojenci na dokončení evakuace, tedy 31. srpna, je "matematicky nemožné".
Podle něj je problémem pro evakuaci přístup k letišti. "Americké kontroly a bezpečnostní opatření jsou silné," řekl německému serveru Deutsche Welle. "Stěžovali jsme si. Požádali jsme je, aby byli více flexibilní. Nemůžeme dostat naše lidi pryč," dodal.
Chaotickou situaci na kábulském letišti připustil i nejmenovaný představitel Tálibánu. Agentuře Reuters řekl, že bezpečnostní rizika nemůže vyloučit, ale že hnutí chce situaci zlepšit a umožnit přes víkend "hladký odchod" lidem, kteří se pokoušejí opustit Afghánistán.
Jenom Spojeným státům se během uplynulého týdne podařilo z Kábulu evakuovat 17 000 lidí, včetně 2500 Američanů, uvedl generál americké armády William Taylor.
Další svědectví o situaci na kábulském letišti:
Podle agentury DPA se k sobotnímu ránu oproti pátku dav lidí před letištěm ještě zdvojnásobil a prakticky neustále bylo slyšet střelbu. Bezpečnostní síly podle informací DPA střílejí do vzduchu a používají i slzný plyn. Tálibové údajně bijí lidi biči. Na severní bráně dokonce zněla z amplionů informace, že brána je zavřená.
Jiný svědek DPA řekl, že na letišti jsou lidé ze všech společenských vrstev. V davu viděl herce, známé osobnosti z televizní obrazovky, mládež, ženy s novorozenci i lidi na invalidním vozíku.
Podle sdělení německého velvyslanectví v Kábulu z noci na sobotu je situace na letišti nadále nanejvýš nepřehledná a stále častěji dochází k nebezpečným situacím a ozbrojeným potyčkám u bran. Přístup na letiště není zaručen a kvůli nejasné situaci není ani možné předem poskytnout informace, kdy budou brány otevřené. O tom podle německé ambasády rozhoduje podle situace americká armáda.
K situaci na letišti se pro BBC vyjádřila i dobrovolnice Nadene Ghouri, která pomáhá s organizací evakuačních letů pro Afghánce. Podle ní se často stává, že přestože mají lidé zajištěné místo v letadle, ani se k letišti přes speciální jednotky nedostanou. "Víme o rodině se třemi malými dětmi, které byl odmítnut vstup tři dny v řadě. Matka nám řekla, že na ně talibánští bojovníci močili a smáli se jim," popisuje jednu ze scén.
Podle ní je problém v neexistující jednotné koordinaci. "Snažili jsme se dostat lidi na evakuační seznam, a to se nám povedlo. Nyní je neobyčejně kruté, že jsou na seznamu a nemohou se dostat do letadla," popisuje svoji frustraci. "Lidé nám říkají, že to vzdají a místo toho utečou do hor," dodává.
Německá vláda označila situaci na kábulském letišti za "extrémně nebezpečnou". Americké velvyslanectví v Afghánistánu vyzvalo občany USA, aby se objektu vyhýbali a nejezdili k němu.
Jak to nyní vypadá na kábulském letišti?
Situace u letiště v Kábulu, kde na evakuaci stále čekají tisíce lidí, se podle zpráv zahraničních médií zhoršuje. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že v sobotu byly uzavřeny všechny vstupy do objektu. Přesto úřady zdůrazňují, že letiště je stále pod americkou kontrolou a evakuace budou pokračovat. Venku jsou zoufalí Afghánci, snažící se utéct ze země, pod dohledem ozbrojenců Tálibánu. Ti je kontrolují a lidi bez cestovních dokladů posílají domů. Další se z místa snaží vyhnat výstražnou střelbou do vzduchu nebo násilím.
Žena vystupující pod jménem Sara pro britský deník The Guardian uvedla, že čeká spolu s rodinou před budovou už čtvrtý den a za tu dobu viděla už více než 15 lidí, včetně dětí, zastřelených nebo brutálně zmlácených Tálibánci. Do budovy se nedostala ani přesto, že získala americké vízum. Jak ale dodává, v podobné situaci je mnoho dalších lidí, kteří mají americké pasy či zelené karty.
"Nikdo z Američanů nám nepomáhá. Nikdo nám neřekne, k jakému vstupu máme jít, dokonce ani nevíme, kdy americké lety odlétají," cituje ji britský deník.
Americké úřady kvůli chaosu varovaly své občany, aby se nesnažili na letiště cestovat, místo toho je podle stanice BBC převáží na místo vrtulník.
Americký prezident Joe Biden mění své víkendové plány a kvůli dramatické situaci v Afghánistánu zůstane v hlavním městě Washingtonu.
Původně měl přitom už v pátek odjet domů do Wilmingtonu ve státě Delaware. Biden čelí kritice za nezvládnutí afghánské krize a za chaotickou evakuaci Američanů a jejich spolupracovníků z Kábulu.
Evropská unie je v kontaktu s radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které minulý týden převzalo kontrolu nad Afghánistánem, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato jednání však nejsou politického charakteru a neznamenají, že by EU pozici povstalců uznala, zdůraznila podle agentury DPA šéfka EK. Zároveň oznámila, že navrhne navýšení humanitární pomoci pro Afghánistán a poskytnutí financí zemím, které se podílí na přesídlení afghánských uprchlíků.
"Můžeme poslouchat slova Tálibánu, ale budeme je posuzovat v první řadě podle jejich skutků a činů," citovala von der Leyenovou agentura Reuters. Evropská komise je podle ní připravena poskytnout finance těm unijním zemím, které pomůžou afghánské uprchlíky přesídlit. Problematiku přesídlení hodlá přednést i na setkání skupiny zemí G7 plánovaném na příští týden.
Fotbalová organizace FIFA a organizace profesionálních hráčů fotbalu FifPro žádaly vlády už několika zemí, aby pomohly s evakuací afghánského ženského fotbalového týmu. Bývalá kapitánka Khalida Popalová, která je v zahraničí, vyzvala hráčky, aby smazaly své profily na sociálních sítích a spálily své dresy, aby nebyly Tálibánem jednoduše k rozpoznání.
"Skutečně bych chtěla, aby nám někdo pomohl dostat je ven. To je moje priorita. Přeju si, abych viděla své spoluhráčky v bezpečí," řekla pro BBC současná kapitánka Shabnam Mobarezová.
V zemi se formují první centra odporu. Skupiny ozbrojených Afghánců spolu s bývalými příslušníky vládní armády zaútočili na Tálibánce a ve třech severních okresech se jim je podařilo vyhnat, popisuje americký list Washington Post.
Místní velitelé tvrdí, že při útocích v provincii Baghlan zemřelo 30 bojovníků Tálibánu a dalších 20 padlo do zajetí. Na sociálních sítích se šíří záběry, na kterých lidé v dobytých okresech slaví a na budovách vlaje afghánská vlajka.
#Andarab revelation
— Panjshir_Province (@PanjshirProvin1) August 20, 2021
Video from Resistance 0.2 at Pul-e-Hesar district #Baghlan province after taking back back from the #Taliban and fighting is raging in Deh-e-Salah and Banu districts.
It is not over pic.twitter.com/eLiaavQJOw
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které v posledních dnech podruhé ovládlo Afghánistán, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Podívejte se na unikátní snímky, které během desetileté války sami pořídili.
Řecko na své hranici s Tureckem vztyčilo plot o délce 40 kilometrů. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Atény se obávají, že kvůli situaci v Afghánistánu se zopakuje situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišly statisíce uprchlíků, převážně z válkou sužované Sýrie. Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko.
Přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Do Kábulu přijel Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvýznamnější muž hnutí Tálibán, který je považovaný za možného nového vůdce Afghánistánu. Bude jednat o nové vládě.
- V zemi vznikají první centra odporu proti islamistům. Ozbrojení Afghánci vyhnali Tálibán ze tří okresů na severu.
- Zoufalí Afghánci se dál snaží dostat ze země. U vchodu do kábulského letiště se tísní stovky lidí.
- Tálibán si vede seznam lidí, kteří spolupracovali se zeměmi NATO a bývalou afghánskou vládou. Jeho členové chodí ode dveří ke dveřím a tyto lidi hledají.
- Prezident USA Joe Biden slíbil, že Amerika vynaloží veškeré úsilí, aby dostala všechny své občany i spolupracovníky do bezpečí. Zatím věří, že se to stihne do 31. srpna.
Do Kábulu dnes přijel Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvýznamnější muž hnutí Tálibán. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysokého představitele Tálibánu. Barádar je považovaný za možného nového vůdce Afghánistánu. "Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin," sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí.
Tálibán chce připravit nový model vlády v Afghánistánu během několika následujících týdnů, uvedl jeden z jeho představitelů. Připustil také zprávy o tvrdých zásazích tálibů proti protestům a o mstách páchaných na činitelích svrženého režimu. "Slyšeli jsme o některých případech brutality a zločinů proti civilnímu obyvatelstvu. Pokud tálibové dělají tyto problémy proti zákonu a pořádku, budou vyšetřováni," řekl agentuře tento činitel. "Chápeme paniku, stres a úzkost. Lidé si myslí, že nebudeme zodpovědní, ale nebude tomu tak," ujišťoval.
Tálibán, jehož ozbrojenci na kábulském letišti kontrolují přicházející lidi, odpovědnost za problémy odmítá. Nejmenovaný představitel povstalců agentuře řekl, že za chaos na letišti v Kábulu, obléhaném tisíci lidí, kteří se zoufale snažili uprchnout, hnutí odpovědné není. "Západ mohl mít lepší plán na evakuaci," poznamenal.
Od vstupu Tálibánu do Kábulu bylo ze země evakuováno 12 000 cizinců a Afghánců pracujících pro velvyslanectví a humanitární organizace, uvedla agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroj z NATO. "Evakuační proces je pomalý, protože je riskantní a protože nechceme žádné střety se členy Tálibánu nebo s civilisty mimo letiště," řekl činitel, který nechtěl být jmenován. Západní státy se přitom při panujícím chaosu na kábulském letišti snažily v předchozích dnech tempo přepravy urychlit, poznamenal Reuters.
Afghánistán postihne mimo jiné prudký pokles zahraniční pomoci. "Některé údaje OSN již signalizovaly, že pomoc by se letos v důsledku odchodu USA měla oproti loňskému roku snížit o minimálně 20 procent. Tyto údaje nicméně nepředpokládaly tak rychle převzetí moci Tálibánem," uvedla Basuová.
Předpověděla rovněž, že afghánská měna afghání, která již tento měsíc vůči dolaru ztratila přes sedm procent, by mohla pokračovat v poklesu. Nevyloučila ani, že Afghánistán zasáhne hyperinflace.
Afghánská ekonomika by v letošním roce v důsledku převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán mohla klesnout až o pětinu. Uvedla to podle agentury Reuters analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions. "Země čelící podobným okolnostem, jako jsou Barma a Sýrie, zažily propad hrubého domácího produktu o zhruba deset až 20 procent, což nelze vyloučit ani v případě Afghánistánu," sdělila agentuře Reuters Anwita Basuová ze společnosti Fitch Solutions.
Tálibán ujistil Spojené státy, že umožní Afgháncům, kteří si to budou přát, opustit zemi i po 31. srpnu, uvedlo americké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters
Americký prezident čelí kritice kvůli nepokojům a zraněním v okolí letiště, kde je situace nadále velmi napjatá. Dnes USA evakuaci na několik hodin pozastavily, protože chyběla místa pro evakuované, na letišti se nahromadilo 10 000 lidí, kteří prošli kontrolou a čekali na odlet.
Podle Pentagonu byly lety přerušeny na šest až sedm hodin, než Washington zajistil lokality pro přijetí afghánských spolupracovníků. Svá zařízení nabídlo Německo, kam podle Pentagonu budou směřovat dnešní evakuační lety. Generál William Taylor poděkoval Německu za jeho pomoc v "globálním úsilí", píše Reuters.
"V Afghánistánu stále ještě působí (teroristické organizace) al-Káida i Islámský stát," přiznal mluvčí Pentagonu John Kirby na setkání s tiskem. Počet bojovníků "není nijak závratný, ale nevíme, kolik přesně jich je". Jejich přítomnost ale není natolik početná, aby představovali hrozbu pro USA, jako tomu bylo před 20 lety po útocích na Spojené státy 11. září 2001, uvedl Kirby. Americké tajné služby nemohou podle mluvčího jednoznačně říct, kolik bojovníků těchto dvou teroristických organizací v zemi pobývá, protože USA už v zemi nedisponují stejným počtem zpravodajských a vojenských zdrojů jako dříve, a nemají proto stejné možnosti.
Také Řecko tento týden kvůli situaci v Afghánistánu už posílilo kontroly na hranici s Tureckem. Řecko prohlásilo, že nedovolí, aby se opakovala situace z roku 2015, kdy statisíce lidí přepluly na lodích pašeráků na řecké ostrovy z nedalekého tureckého pobřeží, aby se pokusili získat azyl ve více prosperujících evropských zemích.
Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V dnešním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP. Podle úřadu tureckého prezidenta řekl Erdogan řeckému premiérovi, že "nová vlna migrace bude nevyhnutelná, pokud nebudou přijata nezbytná opatření" na pomoc Afghánistánu a sousedním zemím, jako je Írán, kam afghánští běženci zamíří, než se pokusí dostat do Turecka a Evropy. Erdogan také uvedl, že Turecko, které už posílilo bezpečnost na své hranici s Íránem, jednalo o problému afghánských migrantů i s Teheránem.
Dnes oznámily Spojené arabské emiráty, že na žádost USA přijmou na deset dní 5000 evakuovaných Afghánců. "Evakuovaní přicestují do SAE z Kábulu v amerických letadlech v příštích dnech," oznámila agentura emirátů WAM.
Podle Bidena nic nenasvědčuje tomu, že by Tálibán bránil Američanům v přístupu na letiště. USA nadále zjišťují, kolik amerických občanů je ještě v Afghánistánu, uvedl prezident.
Biden podle svých slov nezaznamenal, že by spojenci zpochybňovali důvěryhodnost Spojených států v souvislosti s překotným vývojem v zemi, kde se po bleskové kampani minulý víkend chopilo moci radikální hnutí Tálibán.
Dnes USA evakuaci na několik hodin pozastavily, protože chyběla místa pro evakuované. Podle amerického zástupce citovaného agenturou AP se na letišti nahromadilo 10 000 lidí, kteří prošli kontrolou a čekali na odlet. Kvůli prostorám přeplněným těmito lidmi musela americká armáda uzavřít vstupy k letišti.
Podle stanice CNN hledají Američané další země, kam mohou evakuované dočasně přepravovat. Dosud je odváželi do Kataru, ale tamní kapacity určené asi 8000 lidem jsou nyní plné.
Redaktorka CNN Clarissa Wardová řekla, že v minulých osmi hodinách z Kábulu neodletělo žádné americké letadlo. Katar souhlasil, že přijme 8000 Afghánců vybavených speciálními imigračními vízy.
Soldiers by the runway at Kabul airport tell me that there are 10,000 people here processed and ready to go… but nowhere to fly them to because Qatar is refusing to accept more Afghans because they’ve reached capacity. “It’s abysmal… someone needs to step up.”
— Clarissa Ward (@clarissaward) August 20, 2021
Biden vyzval k řešení krize v Afghánistánu na úrovni mezinárodního společenství. Bude podle něj nutné zajistit humanitární pomoc ve formě jídla nebo léků pro Afghánce, kteří uprchli před Tálibánem do okolních zemí. "Je třeba vyvinout mezinárodní tlak na Tálibán tak, aby zacházel s afghánskými občany, hlavně ženami a dětmi, s respektem," řekl Biden.
Zvážíme použití amerických armádních sil, abychom pomohli evakuovaným dostat se na kábulské letiště, řekl Biden. Rozšíření zóny, kterou ovládá armáda USA kolem areálu letiště, by podle něj mohlo vést k nechtěným důsledkům.
Prezident USA Joe Biden věří, že se podaří všechny spolupracovníky USA evakuovat z Afghánistánu do 31. srpna. Další rozhodnutí bude případně příjímat podle vývoje aktuální situace, řekl na tiskové konferenci.
Spojené státy, Británie, Německo a Francie se dohodly, že příští týden se k diskusi o situaci v Afghánistánu sejde skupina G7, uvedl prezident Biden.
Prezident Biden uvedl, že jsou zástupci USA ve stálém kontaktu se zástupci Tálibánu. Evakuaci lidí z Afghánistánu označil za jeden z největších a nejnáročnějších leteckých mostů v historii. Spojené státy podle Bidena využijí veškeré úsilí, aby dostaly do bezpečí všechny americké občany a spolupracovníky. Prezident zdůraznil, že se přesto jedná o velice složitou operaci a nemůže tak zaručit její výsledek.
"Jako vrchní velitel mohu zaručit, že k tomuto účelu zmobilizuji veškeré dostupné prostředky. Jako Američan chci vyjádřit svůj vděk odvážným mužům a ženám americké armády," řekl Biden na tiskové konferenci.
Podle prezidenta USA Joea Bidena je momentálně v Afghánistánu skoro 6000 amerických vojáků. Spojené státy podle něj evakuovaly již více než 18 tisíc lidí, z toho 13 tisíc za poslední týden. Mezi evakuovanými je také 204 novinářů, kteří pracovali pro americká média, doplnil prezident. Dalším tisícům se podařilo odletět charterovými lety. Americká armáda podle Bidena zajistí, aby každý Američan, který si to bude přát, mohl Afghánistán opustit. "Dovolte mi říct to jasně. Každý Američan, který se chce vrátit domů - my ho domů dostaneme," prohlásil Biden.
Watch live as I deliver remarks on the evacuation of American citizens and their families, SIV applicants and their families, and other vulnerable Afghans. https://t.co/g1Pkeq3gwI
— President Biden (@POTUS) August 20, 2021
Jeden ze zástupců Tálibánu podle informací agentury Reuters řekl, že se hnutí nesnaží zadržet lidi, kteří chtějí odcestovat. "Vracíme jenom ty, kdo nemají platné cestovní doklady a kteří násobí chaos u vstupu na kábulské letiště," tvrdil tento zdroj.
Uzbekistán vrátil do Afghánistánu skupinu 150 lidí, kteří utekli kvůli obavám z radikálního hnutí Tálibán, jež se zmocnilo vlády v zemi. Agentuře TASS to řekl mluvčí uzbeckého ministerstva zahraničí Jusup Kabulžanov, podle něhož se tak stalo poté, co Tálibán zaručil bezpečnost těchto běženců.
Situace na kábulském letišti zůstává kritická. Na fotografiích jsou vidět stovky lidí, které se snaží dostat přes tálibské vojáky na spojenecká letadla a ze země před Tálibánem uprchnout. Uvedený snímek zachycuje okamžik, kdy jeden z Afghánců předává plačící dítě přes zeď s ostnatým drátem americkým vojákům, aby zachránil alespoň batole, pokud by se zbytku rodiny nepodařilo přes brány letiště dostat.
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty patřily k hrstce zemí, které uznávaly režim afghánského Tálibánu v letech 1996 až 2001. Analytici podle agentury Reuters soudí, že obě země Perského zálivu i tentokrát zaujmou k Tálibánu pragmatický postoj a přizpůsobí se překvapivě rychlému vývoji v Afghánistánu, který Tálibán po 20 letech znovu ovládl.
Vlády Saúdské Arábie a SAE se zatím nevyjádřily. K rychlému postupu Tálibánu v Afghánistánu obě země shodně uvedly, že budou respektovat volbu Afghánců. Vyzvaly však Tálibán, aby zajistil bezpečnost a stabilitu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště. Některé alianční země podle něj navrhly, aby bylo letiště pro evakuace otevřené i po 31. srpnu, do kdy chtějí Spojené státy ukončit stahování svých jednotek ze země.
Právě armáda USA se přitom významnou měrou podílí na ochraně letiště. "USA prohlásily, že čas se naplní 31. srpna, ale někteří naši spojenci vyzdvihli potřebu případného prodloužení, aby odtud mohly dostat více lidí," řekl šéf aliance na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek naznačil možnost prodloužení americké přítomnosti na kábulském letišti.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval na tiskové konferenci po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou Tálibán, aby se nesnažil šířit svoji moc mimo Afghánistán. Merkelová řekla, že s Tálibánem bude nutné jednat.
Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.
Tálibán nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když americký prezident Joe Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Agentura AP dnes s odvoláním na zdroj blízký jednáním, která teď hnutí vede, napsala, že Tálibán rozhodnutí k vládě učiní až po konci měsíce.
Německo začalo v katarském Dauhá vyjednávat s Tálibánem o evakuaci Afghánců. Oznámilo to německé ministerstvo zahraničí. Rozhovory s Tálibánem, které podpořili vedle ministra vnitra Horsta Seehofera také opoziční Zelení, vede někdejší německý velvyslanec v Afghánistánu Markus Potzel. Německá armáda oznámila, že přes letecký most mezi Kábulem a uzbeckým hlavním městem Taškentem přepravila jedenácti dokončenými lety 1649 lidí. Další nejméně tři lety jsou podle ministryně obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové plánovány na dnešek. Z Taškentu, který je ústředním přestupním bodem německé operace, odlétají evakuovaní do Hannoveru.
Zatímco u letiště je situace dramatická, v centru kábulu je podle zpravodaje německé tiskové agentury DPA klid. Jindy přeplněné ulice hlavního města jsou nezvykle prázdné. Otevřeny jsou některé obchody a v ulicích jezdí auta, po celém Kábulu se však objevila kontrolní stanoviště Tálibánu. Jeho příslušníci prohledávají vozidla a kontrolují dokumenty. Někteří tálibové hlídkují i z automobilů.
Zklamání, rozhořčení či pocit zrady. Takové emoce podle médií vzbudilo mezi evropskými lídry počínání amerického prezidenta Joea Bidena za afghánské krize spojené se stahováním amerických vojáků. S kritickými reakcemi se setkávají prezidentova slova o cílech 20 let trvající mise v Afghánistánu nebo o nasazení afghánských vojáků. Podle webu Politico se evropští činitelé obávají, že postup Washingtonu přispěje k dalšímu oslabení transatlantického spojenectví, které začalo pod Bidenovým předchůdcem v Bílém domě Donaldem Trumpem.
V Afghánistánu se nachází stále více než 700 nizozemských občanů, kteří musejí být co nejrychleji evakuováni. Podle agentury DPA to dnes uvedla nizozemská ministryně zahraničí Sigrid Kaagová. Mezi Kábulem a Nizozemskem momentálně létají dvě vojenská letadla, která převážejí do bezpečí Nizozemce, jiné Evropany, místní spolupracovníky západních zemí i Afghánce s vízem. Mnozí ze sedmi stovek lidí čekajících na evakuaci jsou podle Kaagové ti, kteří nedbali cestovního varování nizozemské vlády a do Afghánistánu jeli v nedávné době navštívit příbuzné.
Albánský premiér se brání kritice, že kvůli ubytování evakuovaných Afghánců nechal v Tiraně narychlo vyklidit vysokoškolské koleje. Nařčení označil premiér Edi Rama za uměle vykonstruovanou kauzu. Spojování vypovězení studentů z jejich ubytoven s afghánskou uprchlickou krizí považuje za "ostudu Albánie". Na twitteru zveřejnil také příspěvek, kde uvedl, že sami Albánci před 30 lety "utíkali ze svého vlastního pekla" stejně jako nyní Afghánci.
Velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun i další pracovníci české ambasády v Kábulu budou mít po tři měsíce statut evakuovaného zaměstnance. Po tuto dobu bude i nadále zastávat post vedoucího zastupitelského úřadu, sdělil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Ministr Balounovi oznámil, že má zájem, aby pokračoval v diplomacii na velvyslaneckém místě. Budovu ambasády si Česko pronajímá od soukromého subjektu. Protože je činnost zastupitelského úřadu jen pozastavena, nájem ministerstvo i nadále platí. Další postup se bude odvíjet podle situace v zemi.
Španělsko má tisíc volných míst na ubytování Afghánců, kteří pracovali pro Evropskou unii a po nástupu radikálního hnutí Tálibán k moci se rozhodli Afghánistán opustit. Španělské televizní stanici RTVE to dnes řekl ministr zahraničí José Manuel Albares. Španělsko už v pondělí nabídlo, že dočasně přijme na svém území Afghánce pracující pro evropské instituce, než si je převezmou jednotlivé členské země.
Podle serveru Süddeutsche Zeitung byl nedaleko letiště postřelen také jeden německý občan. Potvrdila to mluvčí spolkové vlády. Jednalo se o muže a civilistu. "Je v lékařské péči a mimo ohrožení života. Brzy odletí," uvedla mluvčí.
Tálibán zcela kontroluje přístupovou cestu k mezinárodnímu letišti Hamída Karzáiho. Zřídili tu kontrolní stanoviště (označená na mapě červeně) a útočí na lidi. 12 osob tu už od neděle zemřelo, řekl anonymní představitel hnutí agentuře Reuters.
"Situace na kábulském letišti je extrémně zmatená. U bran se opakovaně odehrávají nebezpečné situace a ozbrojené spory. K letišti je nyní přístup. Někdy se však bez většího upozornění brány uzavřou, i proto, že se na letiště snaží dostat tolik lidí se svými rodinami. Bohužel nemůžeme dopředu informovat, kdy budou brány otevřené," upozornila dnes německá ambasáda.
U vchodu do civilní části letiště střílí příslušníci radikálního hnutí Tálibán do vzduchu ve snaze přimět lidi, aby odešli. Situaci komplikuje blížící se 31. srpen - do tohoto data chtějí Spojené státy ukončit stahování jednotek ze země.
Na letišti v Kábulu narůstá zoufalství těch, kteří se snaží dostat ze země na palubách evakuačních letů. Dál se zde tísní stovky lidí, píše DPA.
Bojovníci Tálibánu pronikli na uzavřené indické konzuláty v Herátu a Kandaháru. Informují o tom indická média. Indie patřila k velkým spojencům předchozí afghánské vlády, naopak Tálibán považovala za propákistánské hnutí.
Ozbrojenci Tálibánu ve čtvrtek pronikli v Kábulu do domu, ve kterém bydlí afghánský spolupracovník německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. Podařilo se mu utéci, ale tálibánci zastřelili jeho příbuzného. Potvrdil to v Berlíně ředitel Deutsche Welle Peter Limbourg.
Přehled posledních událostí:
- Tálibán si vede seznam lidí, kteří spolupracovali se zeměmi NATO a bývalou afghánskou vládou. Jeho členové chodí ode dveří ke dveřím a tyto lidi hledají.
- Prezident USA Joe Biden uvedl, že jsou zástupci USA ve stálém kontaktu se zástupci Tálibánu. Slíbil, že Amerika vynaloží veškeré úsilí, aby dostala všechny své občany i spolupracovníky do bezpečí. Zatím věří, že se to stihne do 31. srpna.
- Na letišti v afghánské metropoli Kábul každou hodinou narůstá zoufalství a nervozita těch, kteří se snaží dostat ze země na palubách západních evakuačních letů. U vchodu do civilní části letiště se stále tísní stovky lidí.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Tálibán, aby se nesnažil šířit svoji moc mimo Afghánistán. Merkelová řekla, že s Tálibánem bude nutné jednat.
- Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště.
Proti vládě Tálibánu v posledních dnech vypukají protesty v některých městech včetně metropole Kábulu.
Povstalecké hnutí Tálibán vyzvalo afghánské imámy, aby nabádali obyvatele země k jednotě při první páteční modlitbě od chvíle, kdy tálibové svrhli dosavadní vládu a chopili se moci v zemi.
Ačkoliv byly protesty převážně malé, jsou společně se zoufalými snahami některých Afghánců o odchod ze země znamením, že Tálibán nebude mít situaci na domácí půdě jednoduchou, poznamenává agentura Reuters.
Spojené státy vyjádřily obavu z toho, že by v nynější chaotické situaci mohla podniknout teroristický útok tamní odnož organizace Islámský stát.
Protest against Taliban in Kabul led by women.
— Masih Alinejad 🏳️ (@AlinejadMasih) August 19, 2021
Yesterday Taliban opened fire at protesters and killed at least three people but today people took to the streets again to protest against Taliban. #Afghanistan pic.twitter.com/qROeJKn4sL
Tálibán si údajně vede seznam lidí, které se snaží najít. Chodí ode dveří ke dveřím, hledají bývalé spolupracovníky zemí NATO a svržené afghánské vlády a vyhrožují jejich rodinným příslušníkům.
Každý člověk na seznamu je ve velkém nebezpečí, protože není vyloučeno ani to, že je začnou hromadně popravovat.
Tálibánci od uzmutí moci slibují, že se nikomu nebudou mstít. Řada západních expertů a politiků se však obává, že se jejich postoje příliš nezměnily od 90. let minulého století, kdy vedli v Afghánistánu represivní islamistický režim.
"Tálibán zintenzivňuje pátrání po všech jedincích a spolupracovnících minulého režimu, a když se jim to nepovede, zaměřují se na jejich rodiny, které zatýkají a trestají podle své interpretace práva šáría," uvádí zpráva OSN. "Ve zvlášť velkém ohrožení jsou jedinci v ústředních pozicích v armádě, policii a vyšetřovacích jednotkách," pokračuje dokument.
Malý chlapec, který nedávno s rodinou uprchl z Afghánistánu, zemřel po pádu z okna hotelu v severoanglickém Sheffieldu. Oznámila to dnes podle agentury AFP místní policie. Podle britských médií hotel ubytovává afghánské uprchlíky, kteří předtím ve své vlasti pracovali pro Brity.
Jedním z důvodů úspěchu záchranných letů do Afghánistánu bylo, že na místě zůstal přímo český velvyslanec. Díky váze této funkce se tak podařilo třeba prodloužit pobyt letadla na kábulském letišti a vojáci měli možnost na palubu dostat všechny evakuované. ČTK to dnes řekl velvyslanec Jiří Baloun. Vyzdvihl skvělou práci ochranného týmu Vojenské policie KAMBA, který zajišťoval dopravu evakuovaných do letadla. Některá jednání s táliby se podle ambasadora odehrávala pod namířenými zbraněmi.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 dnes vyzvali mezinárodní společenství, aby se sjednotilo v reakci na krizi v Afghánistánu a zamezilo jejímu dalšímu stupňování. Vyplývá to z prohlášení, které zveřejnil britský ministr zahraničí Dominic Raab.
Humanitární organizace Člověk v tísni vyhlásila veřejnou sbírku SOS Afghánistán. Peníze chce použít na akutní humanitární pomoc uvnitř země, zejména pak pro ženy a děti. Organizace prozatím uvolnila na pomoc Afghánistánu milion korun z takzvaného Klubu přátel, informovala Markéta Zemánková z Člověka v tísni. Číslo účtu, na který mohou lidé přispět, je 956595651/0300.
Humanitární organizace Člověk v tísni vyhlásila veřejnou sbírku SOS Afghánistán. Peníze chce použít na akutní humanitární pomoc uvnitř země, zejména pak pro ženy a děti. Organizace prozatím uvolnila na pomoc Afghánistánu milion korun z takzvaného Klubu přátel. ČTK o tom dnes informovala Markéta Zemánková z Člověka v tísni.
Dohoda, již loni v únoru podepsala administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa s afghánským radikálním Tálibánem v Dauhá, umožňovala Spojeným státům od ujednání odstoupit. Napsala to dnes agentura AP v souvislosti v chaotickou situací, jež nastala v Afghánistánu, když Tálibán bez velkých problémů obsadil v neděli Kábul. Trumpův nástupce Joe Biden tvrdí, že dohoda z Dauhá ho zavazovala dokončit stažení amerických vojáků. Trump to slíbil do května, Biden termín prodloužil do konce srpna.
AP napsala, že ujednání obsahovalo klauzuli, jež USA umožňovala od dokumentu odstoupit, pokud by selhaly afghánské mírové rozhovory, tedy jednání mezi Tálibánem a vládou v Kábulu. Tyto rozhovory nakonec selhaly, ale Biden se přesto dál držel dohody, o níž Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že se vláda chopila nejlepší příležitosti zajistit mír.
Německo pomocí leteckého mostu dosud z Afghánistánu evakuovalo do uzbeckého hlavního města Taškentu přes 900 lidí. Dnes to oznámilo německé ministerstvo obrany. Mezitím z Taškentu do západoněmeckého Frankfurtu nad Mohanem v noci na dnešek přiletěla dvě dopravní letadla s asi 500 evakuovanými. Německý ministr zahraničí Heiko Maas nadále čelí kritice, že stahování Afghánců pracujících v německých službách podcenil. Místopředseda liberálů (FDP) Wolfgang Kubicki považuje za jisté, že po zářijových volbách bude Afghánistán předmětem parlamentního vyšetřování. O Afghánistánu bude za týden před poslanci hovořit kancléřka Angela Merkelová.
Mluvčí radikálního islámského hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid dnes na twitteru vydal prohlášení u příležitosti 102. výročí nezávislosti Afghánistánu na britské nadvládě. V deklaraci použil název Islámský emirát Afghánistán.
Tálibán uvádí, že je mu ctí oslavit Den nezávislosti v okamžiku, kdy přemohlo Spojené státy a donutilo Američany stáhnout se z Afghánistánu. Oceňuje také afghánský lid za jeho pomoc na cestě zpět k nezávislosti. Tálibán rovněž slíbil rekonstrukci státu v rámci islámského systému, napsala o obsahu prohlášení čínská státní televize CGTN. Označení Islámský emirát Afghánistán používal Tálibán již v letech 1996 až 2001, kdy v zemi vládl.
Mluvčí Tálibánu na twitteru vydal prohlášení ke 102. výročí nezávislosti země na Británii. V deklaraci použil název Islámský emirát Afghánistán.
Piloti letadel do afghánského Kábulu musejí ve vzduchu i na letišti sami mezi sebou udržovat rozestupy, aby se letouny nesrazily. Na kábulském letišti je provizorní systém informování letadel zahlcený a špatně slyšitelný, piloti podle pokynů řízení provozu přistávají a vzlétají na vlastní nebezpečí. Své zkušenosti z třetího evakuačního letu do Kábulu popsal jeho pilot, jehož vyjádření poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
"Necítili jsme nebezpečí, ale situace byla velmi náročná podmínkami, které nás v Kábulu čekaly a limitovaly v běžných procedurách," řekl pilot posledního letu. "Byla to zkušenost. Mám za sebou už několik dejme tomu netradičních letů, ale bezesporu tohle bylo náročně a sakra dlouhé," dodal.
Afghánské úřady identifikovaly člověka, který zemřel poté, co vypadl z amerického vojenského evakuačního letounu. Byl jím talentovaný fotbalista a člen mládežnické reprezentace Zaki Anwari.
Anwari se podobně jako stovky dalších zoufalých Afghánců pokusil uprchnout ze země tak, že přímo na ranveji vyšplhal na armádní letadlo, startující z kábulského letiště. Z podvozku ale krátce po vzletu spadl.
The General Directorate of Physical Education & Sports of Afghanistan confirmed Zaki Anwari, a player from the national youth football team, was among hundreds of young people who tried to leave the country by clinging to a US military plane. Anwari fell and died.#ArianaNews pic.twitter.com/onhcSMFiEu
— Ariana News (@ArianaNews_) August 19, 2021
Situace uprchlíků z Afghánistánu by se měla řešit v blízkosti jejich země, ne v Evropě. Hlavní úsilí o řešení by se mělo nasměrovat do okolních států. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
"To řešení je opravdu nasměrovat to hlavní úsilí do těch okolních zemí, které samozřejmě už částečně nesou zátěž dlouhodobého konfliktu. Řešení by se tedy mělo primárně soustředit do bezprostředního okolí Afghánistánu, nikoliv do Evropy," uvedl ministr. O situaci podle něj diskutovali i ministři vnitra EU. Na nasměrování úsilí o řešení do okolí Afghánistánu se shodli, dodal Hamáček.
Podle něj zatím čísla nenasvědčují tomu, že by sílila uprchlická vlna do Evropy. Ministr zmínil, že Česko je na případné žádosti o azyl připraveno.
Česko pozastavilo úhradu 40 milionů korun plánovaných na rozvojovou pomoc Afghánistánu. Peníze měly podle dřívějšího rozhodnutí vlády směřovat na podporu obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. K podobnému kroku po převzetí moci radikálně islamistickým hnutím Tálibán v minulých dnech přistoupilo Německo i některé další evropské země.
"Také ministerstvo zahraničních věcí pozastavilo úhradu letos plánovaných 40 milionů korun na rozvojové a bezpečnostní účely do dalšího vyhodnocení situace společně s partnery z EU a NATO," napsala Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí.
Ministerstvo vnitra zatím neví, kolik evakuovaných afghánských spolupracovníků a jejich rodin bude chtít zůstat do budoucna v Česku. Informace bude úřad mít až po ukončení karantény a následných pohovorů. Novinářům to dnes po jednání se šéfem Asociace krajů Martinem Kubou (ODS) řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že hejtmany o konkrétní podporu teď nežádal. Jejich případnou pomoc s integrací by pak ale uvítal.
Tálibán se podle amerického prezidenta Joea Bidena nezměnil. Hnutí ale čelí rozhodnutí o tom, zda chce být uznáno mezinárodním společenstvím, řekl prezident televizi ABC News.
Podle vyjádření zástupců vlády se již další evakuační let do Kábulu nevypraví. K jeho zorganizování české úřady vyzývají lidé, kteří se Afgháncům snaží pomáhat. Před letištěm podle nich stále čeká několik rodin, které mají na Česko vazby.
Evakuovaní spolupracovníci Česka jsou momentálně v bezpečí, podstupují desetidenní povinnou karanténu, uvedla armáda. Afghánci zatím pobývají ve vojenských ubytovacích zařízeních.
Naši afghánští spolupracovníci a jejich rodiny jsou v bezpečí. Teď jsou na deset dní v karanténě. Byli otestovaní na covid a taky dostanou očkování. Prozatím se o ně staráme ve vojenských areálech, mají ubytování, jídlo i lékařskou péči. pic.twitter.com/gzTwrwlnVS
— Armáda ČR (@ArmadaCR) August 19, 2021
"Bavil jsem se s Afghánci evakuovanými do Česka. Pokud se rozhodnout tady zůstat, měli bychom jim pomoci, ale jako každý normální člověk se musejí adaptovat. My jim můžeme poskytnout vzdělání a práci. Upozorňoval jsem je však, že ani v Evropě není lehký život, a že se mu musejí přizpůsobit, nemohou tady aplikovat některé věci, které jsou nábožensky a kulturně nesourodé. Oni to teď přijímají, ale otázka je, jak se přizpůsobí, až se střetnou s realitou," řekl velvyslanec Jiří Baloun po tiskové konferenci novinářům.
"Varoval bych před tím, abychom tohle dělali jen ve svitu kamer," řekl předseda asociace krajů Marin Kuba (ODS). "Nepočítejme s tím, že tito lidé budou mít v budoucnu jenom přátele. Jde o to, abychom těmto lidem pomohli a zajistili bezpečí," dodal Kuba. Vyzval k tomu, aby při veškeré komunikaci a integraci Afghánců bylo dbáno především na jejich bezpečnost a akce tak proběhla co nejvíce "v tichosti".
"Před Českou republikou stojí jasný úkol se o tyto lidi postarat," komentoval ministr vnitra Jan Hamáček situaci evakuovaných Afghánců. "Ministerstvo vnitra s nimi povede individuální rozhovory, pak bude jasné, o kolik lidí se ministerstvo vnitra v rámci integračního programu postará," doplnil.
"Uvidíme, to je jejich rozhodnutí, oni se musí rozhodnout, jestli tu zůstanou, nebo nezůstanou," komentoval premiér Andrej Babiš (ANO) další osud evakuovaných.
Afghánistán si dnes připomíná Den nezávislosti. Na několika místech lidé vyšli do ulic, nastupujícímu režimu Tálibánu navzdory.
Independence day protest in #kabul. Women and girls, men and boys screaming LONG LIVE #Afghanistan OUR NATIONAL FLAG IS OUR IDENTITY! They marched past #Taliban with some Talibs screaming back at protestors, waving their guns at them but finally the protestors passed. pic.twitter.com/yutJcmstAP
— Jordan Bryon (@jordan_bryon) August 19, 2021
"Záchranná akce byla sice ukončena, ale i nadále jsme v kontaktu s našimi spojenci a partnery, kteří jsou stále v Kábulu. Nemůžu vyloučit, že v řádu jednotek, pokud by se identifikoval nějaký spolupracovník nebo člověk s vazbou na Česko, tak bychom ho evakuovali přes naše spojence na místě," popsal ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
"Ne se všemi spolupracovníky se nám podařilo navázat kontakt. S některými už prostě nebylo možné se spojit. Všichni, kteří reagovali a projevili zájem, se dostali do bezpečí," dodal. Ministerstvo zahraničí má podle něj také informaci, že dva Afghánci s vazbami na Českou republiku by mohli být přepravováni s americkým letectvem. "Zatím tu informaci ještě ověřujeme, situace je značně nepřehledná," řekl ministr Kulhánek.
"V pondělí se situace vyhrotila, kolem letiště se začaly shromažďovat desetitisíce lidí, byla tam střelba. Naše letadlo ani nemohlo přistát. Situace se zlepšila až v noci, kdy se otevřely brány na letiště a letadlo mohlo přistát," řekl k situaci v uplynulých dnech velvyslanec Jiří Baloun. Doplnil, že podle něj se Česká republika nemá za co stydět. "Vzala maximum lidí, které mohla," sdělil.
Český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun popsal rychlý vývoj situace, která se dramaticky měnila z plánování v řádu měsíců na plánování v řádu hodin. "Jako jedni z prvních jsme v neděli naše místní dostali přes bránu na letiště. Pak se situace začala zhoršovat a brány se uzavírat, ale to už naši spolupracovníci byli na letišti," popsal Baloun.
"Rozhodl jsem se panu velvyslanci Jiřímu Balounovi udělit nejvyšší vyznamenání ministerstva zahraničí, a to medaili Za zásluhy o diplomacii," řekl na tiskové konferenci ministr Kulhánek
Pan velvyslanec Jiří Baloun odvedl při evakuaci našich lidí z Afghánistánu naprosto skvělou práci. Byl to on, kdo měl velký podíl na záchraně životů. Rozhodl jsem se ho proto ocenit medailí Za zásluhy o diplomacii. Česká vlajka je z našeho velvyslanectví v Kábulu. 🇨🇿 pic.twitter.com/e8iDelgUcu
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) August 19, 2021
"Je předčasné říkat, jaký vztah bude mít Česko s afghánskou vládou," řekl na tiskové konferenci ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
"Já vnímám, že afghánská společnost bude potřebovat naši pomoc i nadále a česká diplomacie se Afghánistánu bude věnovat i nadále. Je jasné, že i EU bude muset jednat hlavně s regionálními hráči, kteří mají vazbu na Tálibán, příkladem je Pákistán," přiblížil ministr Kulhánek.
"Česká armáda zvládla vše v těžkých podmínkách na výbornou. Nabídli jsme pomoc i Slovensku a Polsku a byli jsme schopni dostat některé jejich občany do bezpečí. Jejich evakuační mise se ve chvíli, kdy Česko už v Kábulu přistávalo, teprve připravovali," sdělil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
"Pracovali jsme s informacemi, že máme čas na evakuaci do konce září. V sobotu jsme pracovali s informací, že máme čas do konce srpna. Nikdo na tento vývoj nebyl připraven," popsal ministr zahraničí Kulhánek. "Dohromady tři letadla zvládla dovést 170 Afghánců, tedy všechny schválené osoby k evakuaci," řekl.
"Česká diplomacie a česká armáda mají za sebou jednu z nejtěžších zkoušek posledních let," sdělil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). "Bez jakékoliv diskuse je jasné, že se jednalo o zázrak velký. Navzdory chaosu se nám podařilo zachránit naše armádní tlumočníky a jejich rodiny, všechny afghánské zaměstnance naší ambasády a jejich rodiny a další lidi s vazbou na Česko," popsal ministr.
"Myslím si, že díky našim vojákům a panu velvyslanci se podařilo zachránit mnoho životů. Zachránili jsme všechny, které jsme zachránit chtěli," prohlásil dnes premiér Babiš (ANO). "Těmi třemi evakuačními lety byla mise skončena. Já myslím, že jsme splnili naši povinnost," popsal premiér.
"Situaci v Afghánistánu lze označit za katastrofický scénář," řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO). "Naši vojáci i pan velvyslanec předvedli neuvěřitelný výkon. Dokázali něco, co si většina z nás neumí ani představit," dodal Babiš
Slovensko evakuovalo z Afghánistánu 24 lidí, z toho čtyři osoby přepravil český evakuační letoun. Ze zmíněného počtu je 16 občanů Slovenska a osm Afghánců, kteří po příjezdu požádali o azyl. Novinářům to dnes řekl šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok na společné tiskové konferenci s premiérem Eduardem Heger a ministrem obrany Jaroslavem Naděm. Naď uvedl, že slovenská vojenská jednotka musela při evakuaci použít zbraně.
Francie nebude spolupracovat s radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které převzalo kontrolu nad Afghánistánem, a neuzná ani jeho vládu. S odvoláním na francouzského státního tajemníka pro evropské záležitosti Clémenta Beaunea to dnes napsala agentura AFP. Podobně se ve středu vyjádřil i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian.
Italské letectvo do dnešního rána evakuovalo z Kábulu zhruba 500 lidí. Jedná se o italské občany, Afghánce a personál Evropské unie a NATO. Mezi evakuovanými je i afghánský personál italské nadace Umberto Veronesi. Nadace v zemi zřizovala a financovala ambulanci pro diagnózu a léčbu rakoviny prsu. Italské letectvo zařídilo kyvadlovou dopravu mezi Kábulem a Kuvajtem, odkud evakuovaní pokračují dále do Říma. První evakuační let přistál v italském hlavním městě v pondělí. Na přepravu lidí z Afghánistánu Itálie vyčlenila sedm letadel.
Na letecké základně Torrejón de Ardoz nedaleko Madridu dnes ráno přistálo první španělské letadlo s lidmi evakuovanými z afghánské metropole Kábul. Na palubě letadla cestovalo 53 lidí - pět Španělů a 48 Afghánců, uvedly úřady. Na evakuaci z Afghánistánu Španělsko nasadilo tři dopravní letadla Airbus A400M, informovala agentura AFP.
Německo a ostatní státy, které byly posledních dvacet let v Afghánistánu vojensky přítomny, nesou dlouhodobou odpovědnost za nynější situaci v zemi. Říká to Kava Spartak, který vede Svaz afghánských organizací v Německu (VAFO). Spartak společně se svou zástupkyní Marií Hoseinovou-Habibiovou požadují po německé vládě evakuaci ohrožených Afghánců a chtějí také, aby Berlín společně s mezinárodním společenstvím požadoval po afghánském radikálním islamistickém hnutí Tálibán dodržování lidských práv.
"Jako dítě afghánských uprchlíků jsem vývoj v Afghánistánu těžce nesla," říká Hoseinová-Habibiová o rychlém postupu Tálibánu, který během několika dní ovládl Afghánistán včetně jeho hlavního města Kábulu. "Záběry ve mně vyvolaly pocity, které jsem doufala, že navždy zapomenu a že je už nikdy nepocítím," uvádí.
Slovensko podle šéfa diplomacie Korčoka evakuovalo z Afghánistánu 24 lidí, z toho čtyři přepravilo české letadlo. Mezi evakuovanými je osm Afghánců.
Teroristické organizace Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP) pogratulovala radikálnímu hnutí Tálibán k nedávnému převzetí moci v Afghánistánu. Informovala o tom agentura AFP.
"Toto vítězství a toto převzetí moci nám ukazuje, že džihád a boj je legitimní a reálnou cestou založenou na právu šaría, jak obnovit práva a vyhnat vetřelce a okupanty," uvedla v prohlášení tato odnož Al-Káidy sídlící v Jemenu.
O situaci v Afghánistánu budou v pátek jednat ministři zahraničí členských zemí NATO.
"Mělo to cenu? Pravděpodobně ne. Přišel jsem o nohy zbytečně? Vypadá to tak. Zemřeli mí kamarádi zbytečně? Jo."
Britští váleční veteráni cítí po dobytí Afghánistánu Tálibánem vztek i smutek.
Ve východoafghánském Asadábádu, kde lidé vyšli do ulic s afghánskými vlajkami u příležitosti Dne nezávislosti, stříleli bojovníci Tálibánu do davu.
Na místě je několik mrtvých, napsala agentura Reuters s odvoláním na svědka. Není jasné, zda lidé přišli o život kvůli střelbě nebo po ušlapání v tlačenici, kterou tálibové způsobili.
Dnes podle agentury AP bude možná takových protestů více, protože lidé nejspíš využijí k demonstracím oslavy státního svátku, kdy si Afghánistán připomíná výročí vyhlášení nezávislosti na britské koloniální moci z roku 1919. Kvůli protestu Tálibán zavedl 24hodinový zákaz vycházení v metropoli provincie Chóst, uvedla AP. Protesty hlásí i provincie Paktíja, uvedla agentura Reuters.
Britští vojáci zůstanou na mezinárodním letišti v Kábulu dokud ho bude chránit americká armáda, uvedl britský ministr obrany Ben Wallace.
Do Španělska mezitím dorazilo prvních 106 pracovníků EU v Afghánistánu. V bezpečí je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella také 400 Afghánců, kteří pracovali pro evropské instituce.
"Situaci v Afghánistánu lze označit za katastrofický scénář po odsunu spojeneckých vojsk," sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). "Nikdo jsme takový vývoj nečekali a my jsme zareagovali rychle a rozhodně. Naši vojáci i pan velvyslanec předvedli neuvěřitelný výkon. Dokázali něco, co si většina z nás neumí ani představit," dodal premiér.
Tálibán zintenzivnil pátrání po Afgháncích, kteří v posledních dvou desítkách let spolupracovali se silami NATO, USA nebo západními diplomaty, a zatýká je nebo vyhrožuje smrtí či zatčením jejich blízkým. Uvádí se to v neveřejném interním dokumentu sepsaném pro OSN, informoval list The New York Times. Upozornil také, že zprávy o pronásledování Afghánců, kteří pracovali pro západní země či organizace, se množí navzdory opakovaným ujištěním Tálibánu, že se těmto lidem nebude nijak mstít.
V dokumentu stojí, že ozbrojenci Tálibánu chodí dům od domu a pátrají po konkrétních osobách. Vyhrožují přitom, že pokud se hledaní dobrovolně nevzdají, čeká jejich rodiny odplata. V ohrožení jsou podle této zprávy zejména členové afghánské armády, policie a pracovníci rozvědek.
V Afghánistánu stále zůstávají lidé, kteří žádají o záchranu českou vládu, včetně dětí. Na pomoc čekají například příbuzní dvou afghánských mladých mužů, kteří v Česku studují a pracují asi pět let. Ti se obávají o jejich život, pokud se jim nepodaří kábulské letiště v některém z evakuačních letů opustit. Českou vládu proto žádají o záchranu svých příbuzných. Chlapcům čekajícím na letišti je 11 a 13 let. Sdělila to Jana Liprtová, hostitelka dvou mladých Afghánců. Česko zatím pomoc nabídlo spolupracovníkům české armády nebo ministerstva zahraničních věcí, evakuací také pomáhá Afgháncům s trvalým pobytem v ČR.
Celkem 12 lidí zemřelo na kábulském letišti a v jeho okolí od neděle, kdy nad afghánskou metropolí převzalo kontrolu hnutí Tálibán. S odvoláním na dnešní prohlášení zástupců Tálibánu i činitelů NATO o tom informovala agentura Reuters.
Lidé zemřeli buď následkem střelných ran nebo v tlačenicích, prohlásil tálibánský velitel, který si nepřál být jmenován. Afghánce bez práva na vycestování, kteří se stále tísní na letišti ve snaze dostat se ze země, vyzval, aby šli domů.
Česko zatím neplánuje další evakuační let do Afghánistánu. Téměř všechny lidi zařazené do evakuačního programu se podařilo dostat do ČR, řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Italský premiér Mario Draghi chce kvůli situaci v Afghánistánu, nad kterým v posledních dnech získalo kontrolu hnutí Tálibán, svolat summit skupiny G20. Informovala o tom italská média.
Itálie nyní drží předsednictví této skupiny největších světových ekonomik a jednání k Afghánistánu se podle listu La Repubblica očekává dříve než dlouhodobě plánovaný říjnový summit G20 v Římě. V severoitalském městě Santa Margherita Ligure se navíc příští týden chystá setkání skupiny věnované situaci žen.
Přehled posledních událostí:
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, včetně metropole Kábul nebo letiště v Kandaháru.
- Zatímco Tálibán hlídkuje v ulicích Kábulu, západní státy se pokoušejí evakuovat svoje občany.
- V Praze ve středu večer přistál třetí evakuační letoun z Afghánistánu, přivezl 62 lidí. Podle vyjádření zástupců vlády se již další evakuační let do Kábulu nevypraví. K jeho zorganizování české úřady vyzývají lidé, kteří se Afgháncům snaží pomáhat. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) by případně další evakuované přepravila letadla spojenců.
- Prezident USA Joe Biden je odhodlán ponechat jednotky USA v Afghánistánu, dokud nebudou evakuováni všichni Američané.
- Ve městě Dželálábád na východě Afghánistánu lidé protestují proti Tálibánu a snažili se vztyčit na náměstí původní afghánskou vlajku, kterou nahradila tálibánská. Podle různých zdrojů zemřeli až tři lidé.
Bez čtvrtého letadla z Čech se asi neobejdeme, máme ještě asi 45 lidí, kteří čekají na evakuaci, říká předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková k situaci v Afghánistánu.
Pašková: Vláda selhala. Babiš vykřikoval Best in Covid, teď jsme Best in Evacuation
Americká stanice CNN na svém webu informuje o afghánském tlumočníkovi, který tvrdí, že pracoval pro českou armádu a ta ho ve středu nechala i s jeho rodinou stát na letištní ploše v Kábulu, protože se nevešli do evakuačního letadla. Třiatřicetiletý Rafiulláh, jeho žena a čtyřletý syn čekali před mezinárodním letištěm v afghánské metropoli tři dny, píše CNN.
Mezi zoufalými lidmi čekajícími na kábulském letišti na volná místa v letadlech, která by je dostala ze země, je i skupina známá jako afghánský dívčí tým robotiky.
Prezident USA Joe Biden také v rozhovoru pro ABC News uvedl, že Tálibán zatím spolupracuje a umožňuje, aby se mohli dostat ze země Američané. Současně ale připustil, že Spojené státy "mají určité potíže" s evakuací afghánských spolupracovníků.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že je odhodlán ponechat jednotky USA v Afghánistánu, dokud nebudou evakuováni všichni Američané, i kdyby to znamenalo zachovat vojenskou přítomnost v zemi po 31. srpnu. Tedy po termínu, který stanovil pro stažení všech Američanů. V rozhovoru pro stanici ABC News zároveň řekl, že nevěří, že bylo možné stáhnout vojáky bez chaosu, který nastal v posledních dnech.
Prezident nejprve zdůraznil, že se USA pokusí evakuovat všechny před koncem srpna. Posléze připustil, že by to mohlo trvat déle.
Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes uvedl, že Afghánistán nebude moci čerpat ze zdrojů MMF kvůli nejasnostem ohledně uznání tamní vlády poté, co prakticky celou zemi i Kábul ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Oznámila to agentura Reuters, podle níž země nemá přístup ani k novým nouzovým rezervám, takzvaným zvláštním právům čerpání (SDR).
Na vojenském letišti v pražských Kbelích přistál dnes po 22:00 třetí evakuační letoun z Kábulu. Na místě to zjistila ČTK. Ministři zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO) odpoledne na twitteru uvedli, že na palubě bylo 62 osob. Mezi nimi byli afghánští tlumočníci s dětmi či Afghánci s trvalým pobytem v Česku. Letadlo přivezlo také čtyři Afghánce, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Evy Davidové přicestovali i příslušníci českých speciálních sil. Předchozí dva speciály dopravily do Česka 133 lidí.
Třetí letoun odstartoval z Prahy dnes v 01:14. Do Kábulu dorazil dopoledne. České úřady z bezpečnostních důvodů žádné podrobnosti nesdělily a situaci nekomentovaly. Kulhánek krátce před 14:00 na twitteru napsal, že se letadlo vydalo na cestu zpět do Prahy.
Miroslava Pašková ze spolku Vlčí máky řekla, že v Kábulu zůstalo stále ještě několik afghánských rodin či osob s vazbami na Česko. Spolek vyzval vládu k vypravení dalšího evakuačního letu.
Afghánský velvyslanec v Tádžikistánu dnes bývalého afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního obvinil z krádeže 169 milionů dolarů (3,67 miliardy korun) ze státní pokladny a jeho odlet ze země označil jako "zradu státu a národa". Diplomat také vyzval mezinárodní policejní orgány, aby Ghaního zatkly. Ředitel tádžické pobočky Interpolu řekl ruské tiskové agentuře RIA Novosti, že takovou žádost zatím neobdržel.
V blízkosti kábulského letiště jsou nadále davy lidí, kteří se snaží za každou cenu opustit zemi. V tlačenici před letištěm se dnes zranilo 17 lidí. Podle bezpečnostního představitele NATO ale nejsou zprávy o tom, že by bojovníci Tálibánu použili proti davům u letiště násilí. Civilisté byli vyzváni, aby se tam přestali shromažďovat, pokud nemají pas a vízum, které by jim umožnily odlet ze země.
Merkelová se po telefonu shodla s Bidenem na nutnosti dostat z Afghánistánu co nejvíce lidí, kteří potřebují ochranu, oznámila německá vláda.
Na ploše kábulského letiště a kolem rozjezdových drah se v úterý po příletu druhé českého evakuačního speciálu již žádní Afghánci nepohybovali, od letadel je oddělili koaliční vojáci. Na letišti se přistává bez radaru. Uvedl to český armádní pilot. Jeho vyjádření poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Česká armáda již do Kábulu vypravila tři evakuační lety, druhý z nich v úterý večer přivezl do Prahy 87 lidí. Jeho pilot, jehož jméno armáda nechce zveřejňovat, popsal situaci, se kterou se musí posádky evakuačních letadel vypořádat.
Sanitární vybavení v Afghánistánu je velmi zranitelné a zůstává terčem útoků. Světové společenství by proto mělo zabránit přerušení humanitární pomoci zemi, kterou nyní fakticky ovládá hnutí Tálibán. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO) .
"Otázkou přežití milionů Afghánců je zachování humanitární pomoci včetně zajištění sanitárních služeb a zdravotnického materiálu. Tyto služby by neměly být přerušeny," zdůraznila WHO v prohlášení, jež vydala po návratu radikálního Tálibánu k moci po 20 letech.
Evropská unie, Spojené státy, Británie, Kanada a 17 dalších zemí dnes zveřejnily společné prohlášení, v němž vyjadřují obavu o práva afghánských žen a dívek a naléhají na nynější politické vedení Afghánistánu, aby zaručilo ochranu těchto práv. V Afghánistánu se o víkendu obsazením Kábulu završil nástup radikálního islámského hnutí Tálibán, jež v zemi vládlo naposledy před 20 lety, kdy v podstatě odebralo ženám jejich práva. Vedení povstalců nyní nicméně tvrdí, že podobně přísná opatření znovu nezavede.
"Afghánské ženy a dívky, stejně jako celý afghánský lid, si zaslouží žít důstojně a v bezpečí. Je potřeba předejít diskriminaci či obtěžování v jakékoli podobě. My v mezinárodní komunitě jsme připraveni jim pomoci humanitární pomocí a podporou, abychom zajistili, že jejich hlasy budou vyslyšeny," stojí ve vyjádření.
Z Baku po mezipřistání podle údajů letových radarů odstartoval český vojenský speciál vezoucí do České republiky 62 evakuovaných Afghánců.
Írán zavřel ve třech provinciích své hranice s Afghánistánem, místním médiím to oznámilo ministerstvo vnitra. Na těchto hranicích posílá Afghánce prchající ze země zpět, jako důvod ministerstvo cituje vývoj v zemi a koronavirová opatření. Oznámení přišlo jen pár dní poté, co Írán oznámil, že na hranicích otevře uprchlický tábor.
V ázerbájdžánském Baku přistál kvůli tankování třetí český armádní speciál převážející evakuované Afghánce a české vojáky, vyplývá z údajů na radaru.
Špičkový pilot, dokázal v chaosu v Kábulu bezpečně přistát a odletět. Přistává se tam už bez radaru. „Měli jsme štěstí, na palubu jsme nakonec zvládli nabrat všechny.“ Velvyslance, ochranku ambasády a naše místní spolupracovníky s rodinami. Na palubě byla i úplná mimina,“ dodává. pic.twitter.com/DgiuQgai3u
— Armáda ČR (@ArmadaCR) August 18, 2021
V pátek by se měli sejít ministři zahraničí členských zemí NATO, aby jednali o situaci v Afghánistánu.
Česko uvažuje, že do afghánského Kábulu vyšle čtvrté evakuační letadlo. O letu se jedná. Informaci redakci potvrdil zdroj z ministerstva zahraničí.
Na mezinárodním letišti v Kábulu je nyní okolo 4500 amerických vojáků. Uvedl to mluvčí ministerstva obrany John Kirby. Během posledního dne zde přistála americká letadla se zhruba sedmi stovkami nových vojáků a vybavení. Naopak letiště opustily stroje patřící USA, na jejichž palubě byly dva tisíce lidí, z toho 325 Američanů.
Přehled posledních událostí:
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, včetně metropole Kábul nebo letiště v Kandaháru.
- Zatímco Tálibán hlídkuje v ulicích Kábulu, západní státy včetně Česka se pokoušejí evakuovat svoje občany.
- V Praze večer přistál třetí evakuační letoun z Afghánistánu, přivezl 62 lidí.
- Ve městě Dželálábád na východě Afghánistánu lidé protestují proti Tálibánu a snažili se vztyčit na náměstí původní afghánskou vlajku, kterou nahradila tálibánská. Podle různých zdrojů zemřeli až tři lidé.
Česko bude muset podle ministra Kulhánka akceptovat realitu v Afghánistánu a usilovat o aktivnější spolupráci se zeměmi, které mají kontakty na Tálibán.
Afghánský prezident Ašraf Ghání, který v neděli uprchl ze země kvůli obsazení Kábulu Tálibánem, je momentálně ve Spojených arabských emirátech, píše americký server CNN s odvoláním na tamní ministerstvo zahraničí. Spolu s ním je v zemi i jeho rodina.
Polsko evakuovalo z Afghánistánu prvních zhruba 50 lidí, informovalo polské ministerstvo zahraničí. Mezi evakuovanými je jeden polský občan, ostatní jsou lidé, kteří spolupracovali s polskou vojenskou nebo diplomatickou misí v zemi.
V Kábulu na letišti je podle spolku Vlčí máky několik afghánských rodin nebo osob s vazbami na Česko, starají se o ně spojenci. Další jsou před letištěm.
Nejméně tři lidé byli zabiti a více než desítka dalších utrpěla zranění při dnešní demonstraci proti islamistickému hnutí Tálibán ve východoafghánském městě Dželálábád. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na svědky, podle nichž bojovníci Tálibánu protest násilně potlačili. Agentura AP s odkazem na zdravotnický zdroj píše o jedné oběti a šesti zraněných.
Na palubě třetího evakuačního letu z Afghánistánu do Česka je 62 pasažérů. Jsou mezi nimi i čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Na Twitteru to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Třetí evakuační let je na cestě do Prahy! Na palubě je 62 pasažérů, včetně 4 afghánců, o jejichž přepravu nás požádali kolegové ze Slovenska. Skvělá práce! @ArmadaCR @JaroNad
— Lubomír Metnar (@metnarl) August 18, 2021
Z Kábulu odletěl dnes odpoledne třetí evakuační let české armády. Na palubě jsou afghánští tlumočníci s dětmi nebo držitelé trvalého pobytu v České republice. Na Twitteru to oznámil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Evakuaci dopoledne koordinoval krizový štáb ministerstva zahraničí s českou armádou, uvedl ministr.
Třetí evakuační stroj do Afghánistánu odletěl dnes v noci, mezipřistání měl v Baku. Předchozí lety do Česka dopravily 133 lidí.
Třetí evakuační speciál odletěl právě z Kábulu, na palubě jsou například afghánští tlumočníci s dětmi a také držitelé trvalého pobytu v ČR. Dnes dopoledne to koordinoval krizový štáb @mzvcr s @ArmadaCR. Moc díky všem za obrovské nasazení a že se to podařilo!
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) August 18, 2021
Podíl respondentů schvalujících působení amerického prezidenta Joea Bidena klesl od předchozího dotazování o sedm procentních bodů a spadl na nejnižší úroveň od jeho nástupu do Bílého domu letos v lednu, ukazuje průzkum společnosti Ipsos.
Oddělený průzkum nicméně ukazuje, že většina Američanů podporuje odchod z Afghánistánu podle aktuálního harmonogramu. Šéf zahraničního výboru amerického Senátu v úterý operaci označil za nedokonalou a ohlásil vyšetřování.
Sedmnáct lidí utrpělo zranění v tlačenici před mezinárodním letištěm v Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostního představitele NATO. Tisíce lidí se tu snaží uprchnout ze země.
Podle představitele NATO nejsou zprávy o tom, že by bojovníci Tálibánu použili proti davům u kábulského letiště násilí. V médiích se však objevují opačné výpovědi. Civilisté byli vyzváni, aby se přestali kolem letiště shromažďovat, pokud nemají pas a vízum, které by jim umožnily odlet ze země.
Vůdci islamistického hnutí Tálibán mají v plánu setkat se v příštích 48 hodinách s vlivnými členy bývalých afghánských vlád. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na jednoho z představitelů Tálibánu. Podle něj hnutí zatím nemůže říci, zda do nového kabinetu členy někdejších afghánských vlád přizve.
Bojovníci Tálibánu vyhodili do povětří sochu šíitského vůdce, který proti hnutí bojoval v občanské válce v Afghánistánu v 90. letech. Informovala o tom dnes agentura AP s odkazem na fotografie kolující na sociálních sítích. Socha zobrazovala politika etnické menšiny Hazárů Abdul Alího Mazárího, kterého Tálibán zabil v roce 1995. Vyznavači šíitské větve islámu byli za vlády sunnitského Tálibánu v letech 1996 až 2001 pronásledováni.
Situace v afghánském hlavním městě se po víkendovém příchodu bojovníků Tálibánu stabilizovala, ale zůstává ošidná. Tak dnes hodnotil vývoj britský premiér Boris Johnson na začátku rozpravy o Afghánistánu v dolní komoře britského parlamentu. Oznámil při tom, že Británie ze země vedle mnoha svých občanů evakuovala přes 2000 Afghánců. Šéf kabinetu zároveň čelil nepříjemným otázkám ohledně plánů kolem přijímání afghánských uprchlíků a celkového přístupu britské vlády, a to i od stranických kolegů.
Fotograf deníku LA Times Marcus Yam zaznamenal dění u mezinárodního letiště v Kábulu. Fotografie pocházejí z úterý a zachycují davy lidí, kteří se snaží dostat k letadlům, zatímco členové Tálibánu střílejí do vzduchu a některé Afghánce i bijí. Podle Yama používali hole a provazy, kterými civilisty bičovali. Jeho snímky zachycují i do krve zbitou ženu a malé dítě.
*GRAPHIC WARNING* Taliban fighters use gunfire, whips, sticks and sharp objects to maintain crowd control over thousands of Afghans who continue to wait for a way out, on airport road. At least half dozen were wounded while I was there, including a woman and her child. #Kabul pic.twitter.com/a2KzNPx07R
— Marcus Yam 文火 (@yamphoto) August 17, 2021
Na sociálních sítích se objevují videa, na kterých protestují lidé v Dželálábádu, městě na východě Afghánistánu. Lidé podle britské stanice BBC požadují, aby Tálibán neměnil afghánskou vlajku.
Protest in Jalalabad city in support of National flag.#Afghanistan pic.twitter.com/oxv3GL0hmS
— Pajhwok Afghan News (@pajhwok) August 18, 2021
Množí se kritika některých zemí, které z Afghánistánu evakuují ve svých letounech nízké počty lidí. Například Němci na palubě prvního letu odvezli jen sedm pasažérů a Australané (vpravo na snímku, který srovnává situaci s americkým letem) 26 lidí.
Two very contrasting images of rescue plane missions:
— Sitarah Mohammadi (@sitarah_m) August 18, 2021
One packed with desperate Afghans leaving Afghanistan, & the other also leaving Afghanistan, with very limited numbers of Afghan civilians. Australia, we can do more—just a matter of will. If there is a will, there is a way. pic.twitter.com/udnuJEyiZL
Na palubě druhého českého evakuačního letu z Afghánistánu seděl i afghánský tlumočník, kterého v minulých dnech zadržel Tálibán, zbil a poté pustil. V současnosti je už v České republice. Serveru Seznam Zprávy to potvrdil bezpečnostní poradce Lumír Němec.
Zatímco americký prezident Joe Biden a jeho poradci na veřejnosti na začátku léta prezentovali rychlý kolaps afghánské armády jako nepravděpodobný, tajné služby ve svých zprávách před tímto vývojem varovaly a podávaly čím dál pochmurnější obrázek o možnosti návratu Tálibánu k moci. S odvoláním na nejmenované bývalé i současné vládní činitele to v úterý napsal list The New York Times. Zjištění podle něj vyvolávají otázky o tom, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády a vstup tálibů do Kábulu.
Nizozemské armádní letadlo odletělo dnes v noci z Kábulu bez jediné evakuované osoby na palubě. Vojákům se nepodařilo z Afghánistánu nikoho odvézt kvůli chaosu, který panuje na mezinárodním letišti. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na nizozemskou ministryni zahraničí Sigrid Kaagovou. "Je to hrozné. Mnozí čekali se svými rodinami před odletovými bránami," řekla Kaagová.
Země má přitom v plánu evakuovat přibližně 1000 diplomatických zaměstnanců, tlumočníků a jejich rodin.
Do Německa dnes nad ránem přiletělo přes uzbeckou metropoli Taškent asi 130 evakuovaných z Kábulu. Oznámily to aerolinky Lufthansa, které dopravu pro německou vládu zajišťují. Německá armáda, která dosud přes letecký most z Kábulu do Taškentu dopravila 271 lidí, plánuje na dnešek čtyři evakuační lety. Němci po kritice prvního evakuačního letu se sedmi lidmi berou na palubu každého, vedle německých občanů a Afghánců pracujících v německých službách odletěli v německých letounech mimo jiné Francouzi, Švédové, Nizozemci či Američané.
Snímky z příletu posledního českého evakuačního letounu. Od rána je na cestě do Kábulu další.
V noci přistálo další letadlo v pořádku v Praze. V Kábulu je chaos a zmatek, ale podařilo se nám sednout a pak bezpečně s lidmi odletět. Už jsme na cestě zpátky pro další. pic.twitter.com/Nyy4yjGgck
— Armáda ČR (@ArmadaCR) August 18, 2021
Přehled posledních událostí:
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, včetně metropole Kábul nebo letiště v Kandaháru.
- Zatímco Tálibán hlídkuje v ulicích Kábulu, západní státy včetně Česka se pokoušejí evakuovat svoje občany.
- Ráno vyletěl z ázerbájdžánského Baku další český evakuační letoun.
- Tálibán oznámil, že jeho vůdci, dlouhé roky žijící v anonymitě, se postupně představí světu. Členům hnutí také přikázal, aby neslavili převzetí kontroly nad Afghánistánem, a slíbil, že se povstalci nebudou mstít.
- Americký prezident Joe Biden poskytne k dění kolem Afghánistánu rozhovor stanici ABC.
Afghánské radikální islamistické hnutí Tálibán uvedlo, že jeho vůdci, žijící v uplynulých dvou desetiletích převážně v anonymitě, se postupně představí světu. Členové hnutí dostali rozkaz neslavit převzetí kontroly nad Afghánistánem, řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel hnutí.
"Svět pomalu a postupně spatří naše vůdce, nebude stín tajnosti," uvedl činitel Tálibánu, který po nedělním obsazení hlavního města Kábulu fakticky převzal moc v Afghánistánu.
Dnes v noci odletěl z Prahy do Afghánistánu vojenský evakuační letoun. Podle údajů z leteckého radaru stroj po necelých čtyřech hodinách letu přistál v ázerbájdžánském Baku, odkud ráno odletěl směrem do Afghánistánu. V předchozích dvou letech evakuační speciál dopravil do Česka 133 lidí.
Spojené státy dosud z Afghánistánu evakuovaly 3200 lidí, v úterý vojenská letadla odvezla 1100 Američanů a lidí, kteří mají v USA trvalý pobyt. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na vyjádření nejmenovaného činitele Bílého domu.
"Očekáváme, že teď, když se nám podařilo proces nastartovat, budou čísla stoupat," uvedl představitel americké administrativy.
Británie chce v příštích letech poskytnout azyl až 20 000 Afghánců, letos jich bude až 5000. Oznámil to premiér Boris Johnson, který dnes bude o krizi v Afghánistánu referovat na mimořádné schůzi britského parlamentu. Ministryně vnitra Priti Patelová apelovala, aby i další země následovaly britský příklad a poskytly útočiště Afgháncům, kteří se po převzetí moci hnutím Tálibán obávají o svoji bezpečnost.
"Všem těm, kteří s námi posledních 20 let pracovali na tom, aby se Afghánistán stal lepším místem, dlužíme naši vděčnost. Řada z nich, zejména ženy, nyní akutně potřebuje naši pomoc. Jsem hrdý na to, že Spojené království jim nabízí pomocnou ruku, aby mohli i se svými rodinami žít v Británii," uvedl Johnson.
Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson se při telefonickém rozhovoru shodli, že je potřeba uspořádat schůzku zemí G7 kvůli situaci v Afghánistánu.
Má se konat virtuálně příští týden, uvedl dnes v prohlášení Bílý dům. Záměr svolat představitele nejvyspělejších ekonomik světa vyjádřil Johnson poprvé v pondělí, kdy o něm hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
"Kvůli přítomnosti Tálibánu na letišti bylo opravdu nadmíru komplikované dostat všechny vytipované na letiště a také na palubu letadla," dodal. Podmínky v Kábulu označil za extrémně vyhrocené. Podotkl, že podle původních předpokladů měl být čas na evakuaci do konce září, v sobotu odhady mluvily o konci srpna a nakonec Tálibán obsadil Kábul v pondělí. "Nikdo na takový vývoj nebyl připraven. Krizový štáb od víkendu zasedal téměř nepřetržitě a naši vojáci odvedli neskutečnou práci, za kterou zaslouží velké uznání," dodal.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek po přistání v tiskové zprávě poděkoval pracovníkům krizového štábu "za nebývale intenzivní" práci, poděkoval také armádě a bezpečnostním složkám v Kábulu. "Po všech náročných jednáních krizového štábu se mi ohromně ulevilo, když letadlo konečně vzlétlo," poznamenal Kulhánek.
Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson se telefonicky dohodli na uspořádání virtuálního summitu zemí G7 příští týden, aby probrali společný postoj k vývoji v Afghánistánu.
V evakuaci pokračuje i Německo. Druhý evakuační let přepravil do Taškentu podle ministra zahraničí Heika Maase přes 120 lidí. "Němci, Afghánci a příslušníci dalších zemí," uvedl Maas. Nyní už míří na palubě Airbusu 340 společnosti Lufthansa do Frankfurtu, kde by měli přistát v noci na středu. Ve třetím letadle je 139 lidí, řekl Maas stanici ZDF.
Spojené státy již stáhly z Afghánistánu veškerý personál svého velvyslanectví v Kábulu. Na místě zůstávají jen někteří diplomaté, kteří dohlížejí na evakuaci dalších Američanů nebo jejich afghánských spolupracovníků. Oznámil to mluvčí americké diplomacie Ned Price. Podle Bílého domu USA pravidelně jednají s Tálibánem, který se zavázal poskytnout civilistům bezpečný přístup na mezinárodní letiště v Kábulu. Z něj budou evakuace zřejmě pokračovat až do konce srpna.
Na pražském letišti v Kbelích přistál druhý evakuační letoun z Kábulu s 87 pasažéry. Podle informací úřadů jsou mezi nimi Češi, Afghánci i dva Poláci.
Britský evakuační program mezitím "běží plnou rychlostí", ale kvůli měnící se politické situaci si "nemůže dovolit dát pauzu a čekat", řekl podle zpravodajského serveru veřejnoprávní společnosti BBC armádní velitel, viceadmirál Sir Ben Key, který nynější evakuaci řídí. Dosud podle něj bylo z Afghánistánu přepraveno zhruba 300 osob. Británie přitom chce z Afghánistánu dostat 6000 až 7000 britských občanů a afghánských pracovníků. Británie do země vyslalo na 900 vojáků, kteří mají s evakuací pomoci.
Španělsko nabídlo ostatním členským zemím Evropské unie, že na svém území dočasně přijme Afghánce, kteří pro EU pracovali. Mělo by se jednat o zhruba 400 osob a jejich rodiny, uvádí španělská média. Země je ochotná udělit až 60 z nich azyl, zbytek by měly přijmout ostatní členské země bloku.
Kanada nemá v úmyslu uznat legitimitu vlády Tálibánu v Afghánistánu. Podle agentury AFP to dnes prohlásil premiér Justin Trudeau. Svůj postoj vůči radikálnímu povstaleckému hnutí, které se v posledních dnech v Afghánistánu znovu chopilo moci, nyní promýšlí řada světových mocností, poznamenala agentura. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan dnes řekl, že na úvahy o případném uznání nové vlády v Afghánistánu je příliš brzy.
Do Francie z Afghánistánu přiletělo prvních 45 evakuovaných. Letoun s francouzskými občany i cizinci přistál odpoledne na letišti Charlese de Gaullea. Informovala o tom agentura AFP. Své občany i místní pomocníky z Kábulu evakuuje mnoho dalších zemí včetně České republiky. Druhý letoun na pomoc s evakuacemi dnes do afghánské metropole vyslalo například i Nizozemsko.
Evropská unie pomůže sousedům Afghánistánu se zvládáním negativních vlivů, které lze očekávat od zesíleného proudu uprchlíků a migrantů. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádné schůzce ministrů zahraničí zemí EU.
"EU vyzývá Tálibán k respektování svých závazků na základě mezinárodních lidských práv za všech okolností. EU rovněž podpoří sousedy Afghánistánu ve zvládání šíření negativních jevů, které lze očekávat od sílícího proudu uprchlíků a migrantů," prohlásil Borrell.
České vojenské letadlo, které veze z Afghánistánu 87 evakuovaných lidí, pokračuje po mezipřistání v ázerbájdžánském Baku v cestě do Prahy.
Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid dnes slíbil, že hnutí se nebude nikomu mstít a že Američanům ani nikomu jinému z mezinárodního společenství se nic nestane. Na své první tiskové konferenci po převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem rovněž řekl, že ženy budou mít svá práva a budou se moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života, ovšem v rámci islámského práva šaría.
"Nikdo z hnutí vám neublíží, nikdo nebude klepat na vaše dveře, nikdo vás nebude vyslýchat," ujišťoval podle agentury Reuters afghánskou veřejnost Zabíhulláh. "Všem je odpuštěno," prohlásil mluvčí. Tálibán podle něj mimo jiné rovněž zaručil Organizaci spojených národů, že může pokračovat v humanitární práci v Afghánistánu.
Český evakuační speciál z Afghánistánu přistál v Baku. Letadlo s 87 lidmi na palubě tam má natankovat a pak pokračovat v cestě do Prahy.
"Máme právo jednat podle svých náboženských zásad," prohlásil mluvčí Talibánu. Ženy a dívky podle něj budou mít právo pracovat a studovat - v souladu s právem šaría a v rámci toho, co jim rámec, který nastaví islámská vláda Talibánu, umožní. Zabihulláh Mudžáhid to uvedl v odpovědi na dotaz anglicky mluvící novinářky přítomné na tiskové konferenci.
"We will change our country very soon. It will be a positive change. I know that every Afghan wants to have a better life"
— BBC News (World) (@BBCWorld) August 17, 2021
Taliban spokesman Zabihullah Mujahid says "we will take very serious steps to improve our economy" with the help of other countrieshttps://t.co/2f6JMTG6t0 pic.twitter.com/F6dlGgskYn
"Chceme zajistit, že Afghánistán nebude nadále bojištěm konfliktu," řekl mluvčí.
"Do Kabulu jsme museli vstoupit, abychom zajistili bezpečí obyvatel," uvedl během tiskové konference. V jejím závěru začal odpovídat na otázky přítomných novinářů.
Talibán uspořádal první tiskovou konferenci po převzetí moci v zemi. "Po 20 letech boje jsme (zemi) osvobodili a vyhnali cizince," prohlásil mluvčí Zabihulláh Mudžáhid, který před kamerami vystupuje poprvé. "Je to hrdý okamžik pro celý národ," uvedl.
Do Afghánistánu se podle AFP vrátil druhý nejvyšší představitel Tálibánu Baradar, který by se podle některých médií mohl stát novým prezidentem.
Američané chtějí s evakuacemi pokračovat do konce srpna, uvedl americký generál William Taylor. Cílem USA je ze země vypravovat jeden evakuační let každou hodinu, aby každý den Afghánistán opustilo devět tisíc lidí.
Braniborsko a Šlesvicko-Holštýnsko patří k prvním německým spolkovým zemím, které vládě kancléřky Angely Merkelové nabídly převzetí evakuovaných afghánských spolupracovníků. Berlínský starosta Michael Müller mezitím vyzval spolkovou vládu, aby pro přijímání uprchlíků a jejich následné přerozdělování do regionů sestavila koordinační mechanismus.
"Rychlá pomoc je nyní rozhodující," řekl braniborský ministr vnitra Michael Stübgen, podle kterého Německo nesmí bez pomoci nechat Afghánce, kteří německým vojákům a německým úřadům pomáhali. Braniborsko vládě slíbilo převzít první evakuovanou skupinu, která je v Německu očekávána ve čtvrtek ráno. Další přílety Afghánců z Taškentu, který je hlavním přestupním uzlem německého leteckého mostu, mohou následovat každý den, případně každé dva dny.
Na přijímání evakuovaných Afghánců se dohodla také šlesvicko-holštýnská vláda. "Je to otázka lidskosti," řekla tamní ministryně vnitra Sabine Sütterlinová-Waacková. "Není čas čekat na ostatní, musíme jednat ihned," dodala.
USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. V reakci na vývoj v Afghánistánu to dnes Parlamentním listům řekl prezident Miloš Zeman. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Poznamenal také, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta HDP. Česko by nyní podle něj mělo investovat do národní obrany. Investování do NATO označil "tak trochu" za vyhazování peněz.
Hnutí Tálibán vyslalo po vstupu do Kábulu afghánskému lidu i do zahraničí pozitivní signály, prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Podle něj Turecko udržuje v Afghánistánu dialog se všemi stranami. Ankara již dříve uvedla, že má zájem provozovat v Kábulu mezinárodní letiště po odchodu mezinárodních vojenských jednotek ze země. Země se ale současně obává migrační vlny z Afghánistánu. Řecko vyzvalo Evropskou unii, aby se začala připravovat na příchod utečenců z asijské země.
"Kladně hodnotíme pozitivní vzkazy, které Tálibán vyslal do zahraničí, diplomatům a svému vlastnímu lidu," uvedl Çavuşoglu. Podle něj Turecko bude i nadále podporovat společenský a hospodářský rozvoj Afghánistánu. Chce jednat se všemi silami v zemi, které by mohly vytvořit přechodnou vládu.
Evakuované z Afghánistánu čeká podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) deset dnů karantény, pak individuální rozhovory o budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, uvedl.
V Afghánistánu došlo k vojenskému i politickému kolapsu, jehož rychlost byla překvapivá, řekl šéf NATO Stoltenberg. Afghánská vláda podle něj selhala.
Německá ministryně obrany po kritice prvního evakuačního letu z Kábulu se sedmi lidmi slíbila využívat všechna místa. Ve druhém letu je 120 lidí.
Spolek Vlčí máky, který se snaží pomoct afghánským spolupracovníkům české armády, je v kontaktu se sedmi bývalými tlumočníky. Na českou pomoc čekají poblíž kábulského letiště, odkud odlétají evakuační lety, společně s manželkami a dětmi. Celkem jich je 25, řekla v úterý odpoledne předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková. Později dodala, že některým z nich se podařilo dostat na letiště. Další skupině bývalých tlumočníků české armády se snaží pomoct jejich někdejší spolupracovníci.
Český evakuační speciál odletěl dnes odpoledne z kábulského letiště. Na palubě je 87 lidí včetně velvyslance Jiřího Balouna, českých vojáků a afghánských spolupracovníků. Stroj veze i dva Poláky. Letadlo bude mít na cestě do Prahy mezipřistání v ázerbájdžánském Baku kvůli tankování paliva. Na kbelské vojenské letiště pravděpodobně dorazí v pozdních večerních či nočních hodinách. O dalších letech se rozhodne při jednání krizového štábu. Informace zveřejnili ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), premiér Andrej Babiš (ANO) a mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.
"Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí," uvedl Metnar. Českým diplomatům a vojákům poděkoval i Kulhánek, který zároveň potvrdil, že je na palubě i velvyslanec. Z Afghánistánu tak již byli evakuováni všichni čeští zaměstnanci zastoupení České republiky. Letadlo veze podle Kulhánka i malé děti.
Dobrá zpráva: 2. letadlo vzlétlo s našimi afghánskými spolupracovníky, jejich malými dětmi, a je tam i 🇨🇿velvyslanec. Moc děkuju diplomatům z @mzvcr a @ArmadaCR, kteří vyjednávali v extrémně složitých podmínkách v Kábulu, aby se naši afghánští spolupracovníci dostali do letadla.
— Jakub Kulhanek (@JakubKulhanek) August 17, 2021
Německá vláda začala z Afghánistánu stahovat své místní spolupracovníky příliš pozdě. Říká to Marcus Grotian, který vede německou neziskovou organizaci Patenschaftsnetzwerk Afghanische Ortskräfte starající se o afghánské spolupracovníky. Organizace rovněž uvádí, že v Afghánistánu stále čeká na německou pomoc asi 7000 lidí.
Spolek Vlčí máky, který se snaží pomoct afghánským spolupracovníkům české armády, je v kontaktu se sedmi bývalými tlumočníky. Na českou pomoc čekají poblíž kábulského letiště, odkud odlétají evakuační lety, společně s manželkami a dětmi. Celkem jich je 25, řekla dnes odpoledne předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková. Později dodala, že některým z nich se podařilo dostat na letiště. Další skupině bývalých tlumočníků české armády se snaží pomoct jejich někdejší spolupracovníci.
Projíždějí městem v zabavených pick-upech a zubí se na místní. Jedí zmrzlinu s kalašnikovy přehozenými přes rameno. Vysedávají pod slunečníky, pozorují své království a pózují na selfie. V Kábulu není pochyb o tom, kdo teď řídí Afghánistán. Tálibán si po rychlém postupu zemí užívá svou válečnou kořist, píše list The Times.
Bývalý sovětský lídr Michail Gorbačov, který v roce 1989 nařídil stažení sovětské armády z Afghánistánu po deset let trvajícím neúspěšném vojenském tažení, dnes uvedl, že působení Severoatlantické aliance v zemi bylo odsouzeno k nezdaru od samého počátku.
"Byl to od samého počátku neúspěšný podnik, i když ho Rusko v prvních fázích podporovalo. Jako mnoho podobných projektů byl i tento založen na zveličování hrozeb a ne zcela jasných geopolitických cílech," citovala agentura RIA někdejšího sovětského prezidenta. "K tomu je nutné přičíst nerealistickou snahu demokratizovat mnohoklanovou společnost."
Český vojenský speciál, který stále čeká na kábulském letišti, odveze do Prahy i velvyslance Jiřího Balouna. Dokončená by tak byla evakuace českého diplomatického zastoupení v Afghánistánu, řekla dnes po 13:00 mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Armádní letadlo má podle ní kapacitu, aby odvezlo většinu lidí, kteří jsou k evakuaci určeni. Všichni z nich jsou podle mluvčí zdravotně v pořádku, nejsou zraněni a česká diplomacie je s nimi v kontaktu. Kdy stroj odletí, není zatím jasné. Do odletu stroje podle Davidové není možné sdělovat podrobnosti. Podle informací z místa je situace na letišti extrémně složitá, jsou na něm již přítomni zástupci Tálibánu.
"Zničující fiasko." "Obrovské politické ponížení Západu a Joea Bidena." Ruské noviny hodnotí rychlý pád Kábulu do rukou Tálibánu jako selhání NATO.
Today’s Russian papers on events in Afghanistan: “a devastating fiasco”, “a monumental political humiliation for the West & Joe Biden.” One paper asks: “Will [Russia] have to send troops into Afghanistan?” #ReadingRussia @BBCNews @BBCWorld https://t.co/jfGRLx8Uyd #Afghanistan pic.twitter.com/8iKxQHNy9z
— Steve Rosenberg (@BBCSteveR) August 17, 2021
Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s "hlubokým smutkem". Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na úterý po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.
Bush byl v roce 2001 tím, kdo rozhodl o americké invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky z 11. září. Rozhodnutí současného šéfa Bílého domu Joea Bidena stáhnout po dvaceti letech zbývající americké jednotky v červenci exprezident označil za chybu a varoval před tvrdými dopady na afghánské ženy a dívky.
"Afghánci, kteří jsou teď nejvíce ohrožení, jsou titíž, kteří stáli v popředí pokroku uvnitř své země," míní 43. prezident USA a bývalá první dáma. "Prezident Biden slíbil tyto Afghánce evakuovat, společně s americkými občany a našimi spojenci. Vláda Spojených států má pravomoc omezit byrokracii pro uprchlíky během naléhavých humanitárních krizí. A je nyní naší zodpovědností - a máme na to prostředky - zajistit pro ně bezpečný odchod, bez byrokratických průtahů," apelují manželé Bushovi.
Tálibán nařídil svým bojovníkům, aby dodržovali disciplínu, nevcházeli do domů a diplomatických budov, nezabavovali majetek či vozy, informují agentury.
Hejtman Martin Kuba (ODS) se kvůli Afghánistánu sejde za Asociaci krajů s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) ve čtvrtek. Kuba neví o tom, že by Hamáčka někdo z hejtmanů kvůli situaci v Afghánistánu kontaktoval, řekl v úterý po zasedání Asociace krajů. Hamáček v pondělí uvedl, že obdržel nabídky samospráv.
Davy zoufalých Afghánců snažících se dostat do letadel a uprchnout ze země zachycuje satelitní snímek pořízený v pondělí.
Na otázky čtenářů bude od 11:00 v on-line rozhovoru odpovídat reportér Aktuálně.cz Martin Novák, který v Afghánistánu opakovaně pobýval a napsal o něm knihu Džihád proti Kremlu. Položit dotaz můžete už nyní.
Německá armáda prvním evakuačním letem z Kábulu do uzbecké metropole Taškentu přepravila v noci na dnešek sedm lidí, ačkoli kapacita vojenského stroje je 114 míst. Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že nebyla kvůli chaotické a vyhrocené bezpečnostní situaci jiná možnost.
Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová řekla, že odletět mohl jen ten, komu se v pondělí podařilo i přes chaos na letiště dostat. Německo chce další osoby z Afghánistánu dostat leteckým mostem mezi Kábulem a Taškentem, evakuace ale vázne.
"Měli jsme jen málo času, proto jsme odvezli jen ty, kteří byli na místě a kterých kvůli chaotické situaci nebylo na letišti mnoho," řekla Krampová-Karrenbauerová v dnešním rozhovoru s televizí ARD.
Ministryně obrany hovořila v televizi ARD také o tom, že situace na kábulském letišti je velice složitá, nepřehledná a kvůli davům lidí chaotická. "Bylo to opravdu krkolomné přistání," řekla. Doplnila, že výsadkáři s sebou přivezli nezbytné vybavení, aby evakuace mohla vůbec pokračovat. "To byl hlavní úkol včerejšího dne," řekla o pondělní misi.
Britský server BBC přináší svědectví, jak nyní vypadá život v afghánské metropoli. Ulice Kábulu jsou stále prázdné. "Lidé se bojí a domnívají se, že každou chvíli se situace může zhoršit, proto zůstávají doma," popisuje spolupracovník BBC Malik Mudassir. Většina obchodů a velkých trhů zůstává zavřená.
"Tálibánci převzal kontrolu nad bezpečností města, dokonce i nad provozem v něm. Jsou všude, jsou na každém náměstí a stojí tam, aby ostatní ujistili, že mají věci pod kontrolou," dodává Mudassir s tím, že bojovníci tohoto islamistického kontrolují projíždějící automobily.
Bojovníci radikálního hnutí Tálibán hlídkují u letiště v Kábulu. Budovu a ranvej kontrolují spojenečtí vojáci, islamisté na ně dle dohody neútočí.
Radikální hnutí Tálibán, které v posledních dnech převzalo kontrolu nad Afghánistánem, vyhlásilo všeobecnou amnestii pro všechny státní úředníky a vyzvalo je, aby se vrátili do práce. S odvoláním na dnešní prohlášení Tálibánu o tom informovala agentura AFP. Podle agentury AP zároveň vysoce postavený představitel hnutí vyzval ženy, aby se podílely na chodu státu.
"Pro všechny byla vyhlášena všeobecná amnestie (…), takže byste se s důvěrou měli vrátit ke svým zvykům," uvedlo hnutí v prohlášení.
"Islámský emirát nechce, aby ženy byly oběťmi," uvedl ve vysílání televize, kterou nyní Tálibán kontroluje, člen kulturní komise hnutí Inamulláh Samanganí. "Podle práva šaría by měly být ve vládní struktuře," dodal.
"Struktura vlády není plně jasná, ale na základě zkušeností by tu mělo být plně islámské vedení a zapojit by se měly všechny strany," uvedl Samanganí.
Přinášíme přehled nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, včetně metropole Kábul nebo letiště v Kandaháru.
- Očekává se, že radikální hnutí v zemi vyhlásí islámský emirát.
- Jedinou možností, jak nyní opustit Afghánistán, je letecká doprava. Lidé se shlukují na mezinárodním letišti v Kábulu, ale vzdušný přístav je pro civilní lety uzavřený.
- Zatímco Tálibán hlídkuje v ulicích Kábulu, západní státy včetně Česka se pokoušejí evakuovat svoje občany.
- Do Česka již přiletěl vojenský speciál, který přivezl 46 evakuovaných Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Další let je na cestě.
- Poprvé od dobytí Afghánistánu Tálibánem se ke krizi vyjádřil americký prezident Joe Biden. V projevu k národu obhajoval nutnost stažení spojeneckých vojsk ze země, doma ale čelí kritice za chaotickou evakuaci.
Armádní evakuační letoun podle neoficiálních informací ČTK již přistál v Kábulu. Z Afghánistánu by měl odvézt další místní spolupracovníky ČR.
Pokračování české evakuační mise potvrdil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). "Pokračujeme v leteckém mostu do Kábulu. Chceme evakuovat co nejvíc Afghánců, kteří nám pomáhali," uvedl ministr dnes ráno na Twitteru.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval k solidaritě s obyvateli Afghánistánu a uprchlíky z této země, kterou v posledních dnech ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Humanitární pomoc afghánským běžencům 500 milionů dolarů (10,8 miliardy korun) zároveň schválil americký prezident Joe Biden, informují světové agentury.
Letadlo, které má z Afghánistánu evakuovat do Česka další lidi, odstartovalo z ázerbájdžánského Baku, kde čekalo na povolení přistát v Kábulu. S odvoláním na údaje z letových radarů o tom dnes ráno informovala Česká televize (ČT). Jde o druhý evakuační speciál, který Česko do Afghánistánu vypravilo. První dopravil v pondělí ráno do Prahy 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami.
Wang podle čínských státních médií Blinkenovi řekl, že Afghánistán je důkazem, že zahraniční model vládnutí nelze nahodilo použít v zemi s odlišnými kulturními a historickými podmínkami.
"Použití síly a vojenských prostředků k řešení problémů je jen zhorší. Toto ponaučení si zaslouží vážné zamyšlení," cituje Wanga státní televize.
Podle čínského ministra zahraničí Wanga I bude mít "uspěchané stažení" amerických vojsk z Afghánistánu "vážné negativní důsledky".
V telefonátu s americkým protějškem Antony Blinkenem se přesto Wang I zavázal spolupracovat s Washingtonem na podpoře stability v zemi, napsala dnes agentura Reuters.
Koaliční vojáci splnili v Afghánistánu úkoly do puntíku. Selhali ale politici, kteří chtěli do země exportovat demokracii a západní způsob života, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik a poradce Milan Mikulecký, který působí na Blízkém východě. "Nejvíc na kolaps v Afghánistánu doplatí Evropa," míní.
Do Kábulu by měly dorazit ještě dva další německé evakuační lety. Berlín používá nedaleké letiště v Taškentu pro vytvoření leteckého mostu s Kábulem. Z Uzbekistánu pak lidé cestují civilními lety, uvedl Reuters s odvoláním na místní zdroj.
Berlín dnes také uvedl, že pomocí leteckého mostu ze země dostane co nejvíce lidí s dvojím německo-afghánským občanstvím a také lidskoprávní aktivisty, právníky a další místní spolupracovníky Severoatlantické aliance.
V Kábulu přistálo americké letadlo C-17, na jeho palubě byli další vojáci, kteří mají pomáhat s evakuacemi ze země. Chvíli po americkém letounu přistál i stroj německé armády A400M, který má převézt cizince a místní zaměstnance ambasád do uzbeckého Taškentu, uvedla agentura Reuters. Otevření letiště na tiskové konferenci oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby.
Letiště v afghánském Kábulu je opět v provozu. Příletům letadel několik hodin bránily davy Afghánců na přistávací ploše, kteří se snažili za každou cenu opustit zemi.
Uzbekistán podle agentury TASS odvolal své dřívější oznámení, že tam o víkendu uprchli afghánští vojáci v téměř pěti desítkách letounů.
Spojené státy utratily za válku v Afghánistánu přes bilion dolarů, daly tamním vládním jednotkám všechny prostředky, aby mohly vyhrát boj o svou budoucnost. "Jediné, co jsme jim dát nemohli, je vůle bojovat," uvedl šéf Bílého domu ve svém dnešním mimořádném projevu věnovaném vývoji v Afghánistánu.
Američané by neměli bojovat a umírat ve válce, ve které ani samy afghánské síly nechtějí bojovat, uvedl prezident Biden. Na stažení vojsk trvá.
"Tálibánci nikdy nebyli upřímní ve vyjádřeních o přerušení vztahů s Al-Káidou a my jsme jim nikdy neměli věřit," je přesvědčen Michael Rubin, bývalý funkcionář Pentagonu a člen týmu konzervativního výzkumného ústavu American Enterprise Institute (AEI). "Nemluvíme o dvou vojenských skupinách, které přetrhaly vazby, ale spíše o dvou bratrech nebo bratrancích," dodává Rubin.
Během vyjednávání s Američany noví vůdci Afghánistánu slíbili, že nebudou chránit bojovníky Al-Káidy, založené Usámou bin Ládinem, kteří stojí za největším atentátem, jaký kdy byl spáchán na západní mocnost. Tento slib už dnes ale nepůsobí vůbec přesvědčivě.
Před dvaceti lety byl Tálibán vyhnán z Kábulu za to, že nechal Al-Káidu připravit útoky z 11. září. Tentokrát by měli být představitelé hnutí opatrnější, přestože jejich vztahy s ústředím džihádistů zůstávají velmi blízké, píše AFP.
O situaci v zemi po telefonu hovořil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a dohodli se, že budou o Afghánistánu nadále jednat s Čínou, Pákistánem a OSN, uvedla Moskva.
Rada bezpečnosti OSN vyzvala k ustavení nové vlády v Aghánistánu, okamžitému ukončení násilností a k zajištění volného přístupu k humanitární pomoci.
Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval k uspořádání virtuální schůzky lídrů nejsilnějších ekonomik ze skupiny G7 k situaci v Afghánistánu, nad nímž převzalo vládu radikální hnutí Tálibán. Schůzka by se podle Johnsona měla konat v nejbližších dnech. O situaci v Afghánistánu dnes britský ministerský předseda hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Johnson podle prohlášení svého úřadu zdůraznil nutnost společného postupu mezinárodního společenství a zaujetí jednotného přístupu k Afghánistánu, pokud jde o uznání jakékoli budoucí vlády či o snahu předejít humanitární a uprchlické krizi.
Snažím se dostat ven svého bývalého kolegu, živí se jako novinář na volné noze, tito lidé budou Tálibánem vězněni a zabiti, udělají si s nimi, co budou chtít. Země má v podstatě bezvládí a toho můžeme využít, než se nový systém usadí, říká David Šifra, který působil v Afghánistánu jako humanitární pracovník. Teď se můj chráněnec skrývá, stěhuje se každou chvíli, dodává.
Dostat Afghánce z Kábulu je hra o čas. Musí rychle zmizet, uděláme vše, říká Šifra
Do Uzbekistánu uprchly o víkendu stovky afghánských vojáků ve 22 vojenských letadlech a 24 helikoptérách, uvedla podle Reuters uzbecká prokuratura.
Německo se soustředí na evakuaci svých občanů a spolupracovníků z Afghánistánu, situace na kábulském letišti je ale složitá, proto německé vojenské letadlo nemohlo ještě v zemi přistát. Dnes večer to na tiskové konferenci prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Uvedla rovněž, že dnes hovořila s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, se kterým se dohodla na úzké spolupráci. Afghánistán v posledních dnech rychle ovládlo radikální islámské hnutí Tálibán, na což západní země reagují překotnou snahou evakuovat své občany a spolupracovníky.
"Německo musí učinit vše, aby ze země evakuovalo Němce a především ty místní pracovníky, kteří pracovali pro německou armádu," řekla Merkelová. Uvedla, že se jedná o zhruba 500 pracovníků, se započítáním jejich rodin pak asi o 2500 lidí. Doplnila, že 1900 z nich je již v Německu, případně mimo Afghánistán.
Dvacet let poté, co Američané a jejich spojenci po útocích z 11. září 2001 svrhli v Afghánistánu vládu Tálibánu, zemi znovu dobyli bojovníci tohoto radikálního islamistického hnutí. Ovládají Kábul a další velká města. V nejdelší válce, které se USA účastnily, za dvě desetiletí zemřely desetitisíce lidí. Podívejte se na snímky z tohoto konfliktu.
Do Prahy dnes ráno letadlo české armády evakuovalo z Afghánistánu první část Čechů a jejich afghánských spolupracovníků s rodinami. Ze země, kterou ovládlo islamistické hnutí Tálibán, armádní airbus přepravil 46 lidí. Na kábulském letišti na evakuaci čeká ještě další skupina lidí, měli by mezi nimi být tlumočníci pomáhající české armádě i český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun. Evakuační letadlo pro ně z Prahy odletělo krátce po 11:00, o necelé čtyři hodiny později přistálo v ázerbájdžánském Baku. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) na tamním letišti čeká na povolení přistání v Kábulu. Připravená jsou i další vojenská letadla. Jednou z možných variant je, že by z kábulského letiště byla česká skupina převezena spojeneckým letounem do jiné země, kde by ji český speciál naložil. Zvažují se i další možnosti evakuace.
Američtí vojáci dnes zastřelili dva ozbrojence na letišti v afghánské metropoli Kábulu. To zavalily tisíce Afghánců, kteří se zoufale snaží opustit zemi poté, co tam přes víkend převzalo moc povstalecké hnutí Tálibán. USA se ve spolupráci s tureckými a dalšími mezinárodními jednotkami snaží obnovit na letišti pořádek, aby mohla pokračovat evakuace. Za tím účelem vyšlou do země dalších 1000 vojáků, řekl mluvčí Pentagonu John Kirby.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres při dnešním zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k ukončení násilností v Afghánistánu a k respektování lidských práv místních obyvatel, zejména žen a dívek. V zemi se o víkendu chopilo moci povstalecké hnutí Tálibán. Podle Guterrese se nyní svět musí spojit, aby zabránil tomu, že se z Afghánistánu znovu stane působiště teroristů.
Armádní evakuační airbus čeká v ázerbájdžánském Baku na povolení k přistání v afghánském Kábulu. Na Twitteru to dnes v podvečer uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Další záchranné mise podle něj mohou pokračovat až poté, co bude zajištěn bezpečný přílet a odlet. Dodal, že další česká vojenská letadla jsou připravena k nasazení. Česká armáda z Afghánistánu evakuuje české diplomaty nebo místní tlumočníky spolupracující s českou armádou.
Aktuálně máme k evakuaci připraven Airbus A-319, čeká v Baku na povolení k přistání v Kábulu. Další záchranné mise mohou pokračovat až v návaznosti na zajištění základních podmínek pro bezpečný přílet a odlet. Další naše letadla jsou připravena k nasazení.
— Lubomír Metnar (@metnarl) August 16, 2021
Hnutí Tálibán nebude mít přístup k finančním rezervám, které drží afghánská centrální banka v USA. S odkazem na vyjádření nejmenovaného vysokého činitele administrativy prezidenta Joea Bidena to napsala agentura AFP s tím, že většina rezerv banky je uložena mimo Afghánistán.
"Aktiva centrální banky, které má afghánská vláda uložená ve Spojených státech, nebudou k dispozici Tálibáncům," řekl americký činitel. AFP s odkazem na informovaný zdroj uvedla, že většina finančních rezerv afghánské centrální banky není v Afghánistánu, neupřesnil však, jaká jejich část je v USA.
Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) činila hrubá výše rezerv afghánské centrální banky na konci letošního dubna asi 9,4 miliardy dolarů (203 miliard korun).
V Afghánistánu se přes víkend chopilo moci povstalecké hnutí Tálibán, které v posledních dnech rychle získávalo kontrolu nad stále větší částí země. V neděli povstalci ovládli metropoli Kábul a prezident Ašraf Ghání uprchl ze země. Americké činitele podle médií rychlý úspěch Tálibánu zaskočil.
Uděláme vše pro to, abychom dostali z Afghánistánu leteckým mostem co nejvíce lidí," uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Ten čelí kritice médií i politiků, že situaci v Afghánistánu podcenil.
Ruský velvyslanec při OSN potvrdil v Radě bezpečnosti, že Moskva se chystá spolupracovat s vládou Tálibánu.
Generál Kenneth McKenzie, velitel amerických sil na Blízkém východě, podle agentury AP dojednal v katarském Dauhá dohodu s představiteli Tálibánu, že povstalci nebudou bránit americkým vojákům při evakuační operaci.
Červený kříž zůstává v Afghánistánu. "Působili jsme tu 30 let. Teď nepřestaneme," napsala nezisková organizace na Twitteru. "V Kábulu se momentálně nebojuje. Pokud by tu došlo k nějakému konfliktu, civilní oběti by byly obrovské," uvedl zástupce organizace pro Afghánistán Eloi Fillon. Podle něj je však potřeba humanitární pomoc ve městech, kde se naopak už delší dobu bojuje, například v Heratu nebo druhém největším městě Kandaháru.
Změna v ulicích Kábulu už je přímo hmatatelná, popisuje zpravodajka CNN v Afghánistánu Clarissa Wardová. Zatímco ještě včera novinářka před kamerou vystupovala ve svém běžném oblečení, dnes už se raději zahalila. V reportáži popisuje, že žen na ulicích je mnohem méně, než je obvyklé, a že mnohem více z nich má na sobě burku. Bojovníci hnutí Talibán stojí na skoro každém rohu.
#Afghanistan in two screengrabs:
— Alex Kokcharov (@AlexKokcharov) August 16, 2021
Same TV channel (@CNN), same reporter (@clarissaward), same city (Kabul). Before Taliban capture of Kabul - and after: pic.twitter.com/4MFrYYM830
O Afgháncích, jež armáda přesunuje do ČR, by se v úterý mohlo jednat na videokonferenci Asociace krajů se členy vlády, uvedl hejtman Vysočiny Schrek.
"Tlumočníci, co už s armádou dlouho nespolupracují, jsou v úplně stejném ohrožení jako ti, co s ní spolupracovali před nedávnem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky, který pomáhá veteránům. Dle informací spolku v pondělí ráno Tálibán odvlekl tlumočníka, který na vládním evakuačním seznamu nebyl a který s českou armádou skončil spolupráci v roce 2017.
Nejméně dva Afghánci dnes údajně zahynuli, když se pokusili opustit Kábul zachycení na vnější straně amerického vojenského letounu a z velké výšky se zřítili na zem. Informoval o tom časopis Newsweek. Na videonahrávce zveřejněné afghánskou zpravodajskou agenturou Asvaka News je vidět, jak z letounu po startu z kábulského mezinárodního letiště padají dva nezřetelné objekty. "Video ukazuje, jak z letadla spadnou dva lidé na obytné domy," komentovala agentura jedenáctisekundovou nahrávku, která již zaznamenala více než milion zhlédnutí.
Druhý vojenský speciál, který dnes odletěl z pražských Kbel, už nepřistál v Kábulu, ale v Baku v Ázerbájdžánu. Letiště v Kábulu je momentálně plné civilistů, kteří se snaží opustit Afghánistán a blokují často ranvej. Evakuační lety byly pozastaveny.
Kdo stále jedná s Tálibánem?
Britská stanice BBC sestavila seznam zemí, které jsou stále v kontaktu s radikálním hnutím, zatímco řada západních států uzavřela svá velvyslanectví v Afghánistánu a stáhla své diplomaty.
- Čína. Tamní ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že doufá v "přátelské vztahy" s Tálibánem. Hnutí se podle něj "těší na účast Číny na rekonstrukci a rozvoji Afghánistánu".
- Rusko. Jeho velvyslanec v Afghánistánu se v úterý sejde se zástupcem Tálibánu, aby si vyjasnili budoucnost ruského diplomatického zastoupení v zemi. Ruská ambasáda zatím zůstává funkční. Moskva uvedla, že doufá ve vybudování vztahů s Tálibánem, ale zároveň zatím nechce urychlit uznání hnutí jako vládce země.
- Írán. Tamní prezident řekl, že selhání americké armády v Afghánistánu umožnilo vybudovat dlouhotrvající mír v zemi. "Porážka amerických vojsk a jejich stažení musí být příležitostí pro obnovu života, bezpečnosti a trvalého míru v Afghánistánu."
Uzbecká protivzdušná obrana v neděli sestřelila afghánské vojenské letadlo, které se pokusilo narušit hranice země. Podle agentury Ria Novosti to dnes oznámilo ministerstvo obrany středoasijské země. Pilot se katapultoval a přežil, píše agentura Reuters s odvoláním uzbeckého resortu obrany.
V Kandaháru, druhém největším městě Afghánistánu, byl podle informací analytika a australského veterána Jasona Scanese zabit další tlumočník. Spolupracoval s americkou a britskou armádou a podle vlajky v přiloženém certifikátu i se Slováky.
Another #interpreter who worked for the US/UK over a decade ago has been killed today in Kandahar. I won’t share his name or the more horrific pic of his mutilated body! #auspol why are veterans shouldering, yet again, Govts responsibility! #LeaveNoOneBehind pic.twitter.com/fFy32ooVlf
— Jason Scanes (@JasonScanes) August 16, 2021
Tlumočník, kterého unesla afghánská milice, byl podle spolku Vlčí máky propuštěn. Je zbitý, nyní je na útěku, uvedl spolek na facebooku.
Potvrdily se informace, že americká armáda pozastavila veškeré evakuační lety z kábulského letiště. Chce uvolnit letištní plochu, kterou zaplavili afghánští civilisté snažící se dostat ze země. Informuje o tom agentura Reuters. Z Česka přitom po 11:00 odletělo další evakuační letadlo.
Katar, který má dobré kontakty s afghánským radikálním hnutím Tálibán, byl klíčovou zemí, která zprostředkovávala jednání o politickém vyřešení situace v Afghánistánu. Tamní ministr zahraničí Muhammad bin Abdar Rahmán Sání řekl, že jeho země hodlá pomoci zajistit mírové předání moci po stažení amerických vojáků. "Rychlé tempo vývoje v Afghánistánu vyvolává ve světě obavy a Katar dělá maximum, aby pomohl zajistit klidné předání moci, zejména když nastalo vakuum," dodal ministr.
"Za Prahu jsme připraveni vypomoci s přijetím afghánských tlumočníků a jejich rodin," sdělil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).
Za Prahu jsme připraveni vypomoci s přijetím afghánských tlumočníků a jejich rodin. Podobně jsme už spolu s vládou našli společné řešení v případě pomoci běloruským disidentům. Napsal jsem @jhamacek, aby se neváhal na mě obrátit.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) August 16, 2021
Vláda podle části opozice jednala při záchraně afghánských spolupracovníků pozdě a chaoticky, její postup považuje za selhání a za amatérský. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se evakuace daří, zkritizoval ale české působení v Afghánistánu. Šéf SPD Tomio Okamura se domnívá, že evakuace afghánských spolupracovníků zpomaluje záchrannou akci. Bývalý prezident Václav Klaus v prohlášení situaci v Afghánistánu označil za zdrcující porážku západního expanzionismu.
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) mohla vláda rozhodně postupovat rychleji a měla být připravená. "Tlumočníci tu už mohli dávno být. Celá tato záchranná akce, kterou sledujeme v posledních dnech, je projevem amatérismu vlády a neschopnosti neviditelného ministra obrany (Lubomíra Metnara), který zase zaspal," uvedla. Poznamenala, že už více než před rokem iniciovala jednání ohledně osudu afghánských spolupracovníků českých vojáků. "Plán byl připravený. Nerozumím tedy tomu, co od té doby ministr obrany Metnar dělal, že se věcí zabývala vláda až nyní? Je to ostudné a navenek to působí, že jsme naše spolupracovníky obětovali," dodala.
Na sociálních sítích se objevilo několik videí, na nichž se lidé snaží držet letadel, zatímco vzlétají. Videa zveřejnila i britská stanice BBC s poznámkou, že se však nepodařilo potvrdit jejich autenticitu.
No words can describe these scenespic.twitter.com/NTBX38n5wA
— Ali Folladwand | علی فولادوند (@drfolladwand) August 16, 2021
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) bude jednat s hejtmany o integraci Afghánců, které armáda přesunuje z Kábulu do Česka. Nabídky samospráv už obdržel, řekl dnes na tiskové konferenci v Lidovém domě. Nechtěl upřesnit, kolika lidí se evakuace bude týkat, uvedl pouze, že je rád, že první letadlo ráno přistálo. "Ještě nějaké lety bychom potřebovali," uvedl pouze.
Doplnil, že český azylový systém počítá s tím, že každý případ se posuzuje individuálně. Současně nemůže Česko nepřijmout někoho, kdo by byl v ohrožení.
Evropská unie se společně se členskými státy snaží urychleně najít řešení pro přesídlení afghánských pracovníků a jejich rodin do bezpečí, uvedl dnes mluvčí Evropské komise. Kvůli situaci v Afghánistánu se v úterý sejdou ministři zahraničí unijní sedmadvacítky, oznámil dnes zároveň šéf diplomacie EU Josep Borrell.
"Záležitost je velmi naléhavá, bereme to vážně a pokračujeme v usilovné práci - společně se členskými státy - na implementaci rychlých řešení pro (afghánské pracovníky) a zaručení jejich bezpečnosti," uvedl mluvčí EK.
"Vzhledem k poslednímu vývoji v Afghánistánu a po intenzivním kontaktu s partnery v posledních dnech a hodinách jsem se rozhodl svolat mimořádné jednání ministrů zahraničí EU na zítřejší odpoledne pro první vyhodnocení," napsal Borrell na twitteru. "Afghánistán stojí na rozcestí. Ve hře je bezpečnost a zdraví jeho občanů, stejně jako mezinárodní bezpečnost," dodal šéf unijní diplomacie.
Na 243 afghánských spolupracovníků a jejich blízkých jsou připraveni evakuovat Portugalci, kterým s evakuací pomáhá NATO. Podle portugalského ministra obrany Joaa Gomese Cravinha je to proto, že armáda jihoevropské země nemá vlastní dostatečné vojenské kapacity.
Itálie, která měla v Afghánistánu jedno z nejpočetnějších zastoupení, evakuovala 70 zaměstnanců kábulského velvyslanectví a afghánských zaměstnanců. Na palubě bylo podle svědků i 20 afghánských zaměstnanců ambasády a jejich rodiny, včetně žen a dětí.
Před postupem Tálibánu na Kábul bylo do Itálie převezeno 228 Afghánců. Podle víkendových zpráv italských médií na evakuaci čeká dalších 390 afghánských občanů, úřady jejich počet odmítly zveřejnit.
Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že cílem Británie je denně evakuovat 1200 až 1500 lidí.
Německo bude muset evakuovat z Afghánistánu až deset tisíc lidí, prohlásila kancléřka Angela Merkelová.
Přehled událostí:
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, včetně metropole Kábul nebo letiště v Kandaháru.
- Jedinou možností, jak nyní opustit Afghánistán, je letecká doprava. Lidé se shlukují na mezinárodním letišti v Kábulu a marně se snaží dostat do letadel.
- Podle informací německých úřadů momentálně nevzlétají žádná letadla, ani ta evakuační, protože lidé blokují ranvej.
- Do Česka přiletěl vojenský speciál, přivezl 46 evakuovaných Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami.
Kábulské ulice byly dnes ráno vylidněné, většina lidí se skrývala ve svých domovech. Obchody a menší podniky v některých čtvrtích nechaly stažené rolety. Jiné čekaly marně na zákazníky, napsala agentura Reuters.
Diplomatická čtvrť Vazír Akbar Chán, která leží poblíž mezinárodního letiště, je prakticky opuštěná. Většina pracovníků ambasád a jejich příbuzných už odletěla ze země nebo čeká na odlet. Úřední budovy a kanceláře rovněž zejí prázdnotou. Tálibán uvedl, že kontroluje většinu služebních budov v zemi.
Z letiště v Kábulu momentálně nevzlétají žádná letadla určená pro evakuaci. Ranvej blokují lidé, kteří se snaží opustit Afghánistán, informovalo německé ministerstvo zahraničí. Také dodalo, že situace na letišti je zmatená a není jasné, jak dlouho bude vůbec možné evakuovat.
Česká nezisková organizace Spolek Vlčí máky, která se zaměřuje na vojáky či veterány, informuje, že ztratila kontakt s jedním z afghánských tlumočníků. "Podle zprávy od jeho bratra vtrhli do domu ozbrojení muži, zbili ho a odvlekli. Situaci jeho ženy a tří malých dětí neznáme," píše na svém Facebooku a vyzývá ministerstvo obrany, aby zajistilo evakuaci tlumočníků, kteří pomáhali české armádě.
Španělsko řeší stejný problém jako Česká republika. Nestihlo včas evakuovat tlumočníky, kteří pracovali pro španělskou armádu. Ti se teď bojí o život.
"The Taliban are going to cut the throats of all of us who have worked with the Spanish army"
— Nathan Ruser (@Nrg8000) August 16, 2021
A Spanish interpreter in Herat, where they have been stranded. In June they asked Spain "to rescue us and not leave us here alone"
Now it's over two months laterhttps://t.co/hqK2EhULPE
Slovensko poskytne azyl deseti Afgháncům, kteří v posledních letech intenzivně spolupracovali s členskými státy Evropské unie. Oznámil to dnes slovenský premiér Eduard Heger. Podle něj také několik Slováků požádalo o zajištění přesunu do bezpečí z Afghánistánu.
"Naše vláda je zapojena do procesů převozu občanů Afghánistánu i občanů Evropské unie do bezpečí. V rámci těchto misí jsme poskytli vojenský speciál," řekl Heger v nahrávce, kterou zveřejnil tiskový odbor úřadu vlády.
Množí se záběry z kábulského letiště, kde se lidé snaží dostat do letadel a uprchnout z Afghánistánu.
Afghánci se zoufale snažili uprchnout na letiště poté, co Tálibán převzal moc nad městem
Z letiště Kbely odstartoval opět český vojenský speciál, míří do Kábulu.
Podle agentury AFP platy afghánským vojákům vyplácel Pentagon. Po oznámení o stažení amerických jednotek začaly být finanční prostředky vypláceny vládě v Kábulu. Z četných svědectví afghánských vojáků na sociálních sítích ale vyplynulo, že nedostali zaplaceno už několik měsíců a že nedostávali ani munici a stravu.
Zástupci Číny oznámili, že jsou ochotni vybudovat si "přátelské vztahy" s Tálibánem, informuje agentura AFP.
Více než 90 procent státních budov v Afghánistánu je pod kontrolou Tálibánu a odnikud nejsou hlášeny boje, uvedl podle Reuters představitel hnutí. "Ujišťujeme obyvatele Afghánistánu, obzvlášť ty z Kábulu, že jejich majetek a životy jsou v bezpečí. Na nikom se nebudeme mstít," tvrdí také mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín v rozhovoru pro britskou stanici BBC.
Mezitím se objevují v médiích zprávy o zabíjení afghánských vojáků či jejich spolupracovníků a řidičů.
Afghánci přelézají betonové zdi, aby se dostali na letiště. Reportér stanice NBC hlásí, že nedaleko místa je slyšet střelba, možná i od bojovníků Tálibánu. Nad místem létají vrtulníky.
Afghans desperate to leave, desperate to flee the Taliban, scaling the walls into Kabul airport this morning. pic.twitter.com/Ebk2bpxj8C
— Richard Engel (@RichardEngel) August 16, 2021
Komerční lety z hlavního mezinárodního letiště v Kábulu byly zcela zrušeny. Uvedl to afghánský úřad pro civilní letectví.
Ruský velvyslanec v Afghánistánu se v úterý setká s koordinátorem vedení hnutí Tálibán, aby s ním pohovořil o zajištění bezpečnosti ruské diplomatické mise v zemi. Podle agentury TASS o tom dnes informoval zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov.
Tálibán hlásí, že prolomil linie afghánských jednotek na letišti v druhém největším městě v zemi Kandaháru. Afghánští vojáci zde byli v obležení poslední tři dny.
Podle amerického deníku Wall Street Journal zemřeli při střelbě na letišti v Kábulu tři lidé. Televizní stanice Sky News informuje dokonce o pěti obětech. Situace je ale nejasná, informace pocházejí od svědků z místa, kteří viděli na zemi zkrvavená těla. Není ani jasné, odkud pocházela střelba.
Američtí republikáni kritizují prezidenta Joea Bidena kvůli Afghánistánu. Vůdce senátní menšiny republikán Mitch McConnell hovořil o "zpackaném stažení" Američanů a jejich afghánských spolupracovníků a o "hektické evakuaci". Podle McConnella je to selhání amerického vedení. Ke kritikům se připojil i bývalý americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se k úplnému stažení amerických i aliančních vojsk z Afghánistánu při jednání s Tálibánem zavázala.
Senátor McConnell řekl, že Spojené státy měly možnost se "této katastrofě vyhnout".
Situace na letišti v Kábulu. Tisíce Afghánců se snaží dostat do letadel a vycestovat ze země, není ale místo.
Airport in #Kabul… Listen .. #kabulairport #Afghanistan pic.twitter.com/0hsDWNqOFS
— Natalie Amiri (@NatalieAmiri) August 16, 2021
Kulhánek kvůli Afghánistánu svolává další krizový štáb ministerstva zahraničí. Potvrdil přílet prvních evakuovaných do Česka včetně žen a dětí. "První evakuovaní Češi a naši afghánští spolupracovníci včetně žen a malých dětí jsou v bezpečí v České republice. Pokračujeme v našem evakuačním úsilí, na ministerstvu zahraničí za chvilku svolávám další krizový štáb. Díky všem, co se na tom podílejí. Další podrobnosti teď nemohu komentovat," uvedl Kulhánek na Twitteru.
Na mezinárodním letišti v Kábulu zavládl dnes ráno chaos. Američtí vojáci, kteří přijeli dohlížet na bezpečnou evakuaci museli střílet do vzduchu, aby odehnali tisíce Afghánců, kteří se dostali na plochu letiště, píše agentura AFP.
Latest pictures from Kabul Airport. People are on their own now while the world watches in silence. Only sane advise to Afghan people…RUN pic.twitter.com/RQGw28jFYx
— Sudhir Chaudhary (@sudhirchaudhary) August 16, 2021
Přehled událostí:
- Prezident Ašraf Ghaní opustil Afghánistán.
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu, v neděli už i hlavní město Kábul.
- Jedinou možností, jak nyní opustit Afghánistán, je letecká doprava. Pracovníci zahraničních ambasád jsou evakuováni.
- Kvůli zajišťování bezpečnosti při evakuacích se do Kábulu vrací tisíce amerických a stovky britských vojáků, jednotky tam poslaly i další země.
V Praze-Kbelích ráno přistálo první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníky s rodinami.
Tálibán slibuje, že bude jiný než v devadesátých letech. Že ženy budou moci vycházet z domovů, dívky studovat a nebude se nikomu mstít. Islamistické hnutí tvrdí, že mu jde o vládu, přijatelnou pro všechny Afghánce.
Spojené státy evakuovaly svou ambasádu v Kábulu, velvyslanec podle informací britského listu The Guardian ale ještě neopustil zemi a je stále na letišti.
Záběry z letiště v Kábulu z dnešního rána. Stovky lidí se snaží na poslední chvíli prchnout ze země.
Kabul Airport this morning
— omar r quraishi (@omar_quraishi) August 16, 2021
Too many people, too few planes pic.twitter.com/rReyvBG5Lc
Tálibán nechce být izolován a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím. V rozhovoru s televizí al-Džazíra to uvedl jeden z mluvčích radikálního islamistického hnutí, které v posledních dnech přebírá kontrolu nad Afghánistánem. Mimo jiné také prohlásil, že "válka" skončila a že hnutí je připraveno vést dialog o obavách zahraničních vlád.
"Válka v Afghánistánu skončila," uvedl. "Dosáhli jsme toho, o co jsme usilovali, tedy osvobození naší země a nezávislosti našeho lidu," dodal podle zpravodajské společnosti BBC.
"Žádáme všechny země, aby s námi usedly (k rozhovorům) ve snaze urovnat jakékoli otázky," řekl al-Džazíra politický mluvčí hnutí. Dva zástupci Tálibánu předtím podle agentury Reuters uvedli, že hnutí hodlá v Afghánistánu plně převzít moc a nepočítá s přechodnou vládou.
Albánie a Kosovo jsou připraveny přijmout na žádost Spojených států na přechodnou dobu afghánské uprchlíky. S odvoláním na představitele obou zemí o tom dnes informovala agentura Reuters. Na Balkáně budou podle albánského premiéra Ediho Ramy čekat na víza do Spojených států.
Americký prezident Joe Biden do Kábulu poslal dalších 1000 vojáků, kteří mají zajišťovat bezpečnost kábulského letiště, posledního místa odkud se dá z Afghánistánu odejít. Podle některých zdrojů už jsou vojáci na místě. Na letišti panuje obrovský chaos, tlačí se v něm davy zoufalých lidí, kteří chtějí ze země na poslední chvíli utéct a snaží se dostat do jednoho z vojenských letadel. Všechny komerční lety byly během neděle přerušeny.
Varšava vydá humanitární víza 45 Afgháncům a jejich příbuzným, kteří spolupracovali s Polskem a s delegací Evropské unie v Kábulu. Na twitteru to dnes oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.
K pomoci Afgháncům, kteří v minulosti spolupracovali s polským velvyslanectvím v Kábulu, vojenským kontingentem nebo nevládními organizacemi, vyzvali polskou diplomacii mimo jiné někteří bývalí polští ministři zahraničí, obrany a někdejší velvyslanec Varšavy v Afghánistánu.
Polská vojenská mise v Afghánistánu oficiálně skončila na konci června, kdy se ze země vrátili poslední polští vojáci, poznamenala agentura PAP. V Afghánistánu podle ní v posledních dvaceti letech působilo přibližně 33 000 polských vojáků.
Bojovníci hnutí Tálibán se filmovali v prezidentském paláci v Kábulu, který dnes dobyli. Recitovali Korán nebo se nechali vyfotit za pracovním stolem.
Armed Taliban fighters have entered Afghanistan’s presidential palace in Kabul hours after President Ashraf Ghani fled the country.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) August 15, 2021
🔴 LIVE updates: https://t.co/B5EwRybCpq pic.twitter.com/oPIGxxKT1V
Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů uvedlo, že se snaží pomoct evakuaci diplomatického personálu řady zemí z Afghánistánu skrze letiště v této zemi. Jde o Američany, Brity, Francouze, Němce, Kanaďany, Egypťany, Australany a pracovníky zemí Evropské unie, uvedla agentura Reuters, která zároveň připomíná, že tato arabská země je významným tranzitním uzlem.
Slovenský premiér Eduard Heger a šéf diplomacie Ivan Korčok společně s ministrem obrany Jaroslavem Naděm podle webu teraz.sk dnes oznámili, že Bratislava připravuje vyslání vojenského speciálu do Afghánistánu k evakuaci občanů Slovenska a Afghánců, kteří se Slovenskem spolupracují. Slovenské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že v Afghánistánu eviduje tři Slováky. "Případnou zbývající kapacitu poskytneme spojencům v EU a NATO," uvedl Korčok.
Kvůli situaci v Afghánistánu se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. O schůzku požádaly Norsko a Estonsko, vyzval k ní také britský premiér Boris Johnson, informovala dnes agentura Reuters. Rusko už dříve uvedlo, že s ostatními zeměmi pracuje na zorganizování jednání RB OSN.
Britský ministerský předseda podle agentury Reuters vyzval rovněž k zasedání nejvyššího orgánu NATO - Severoatlantické rady.
Kvůli situaci v Afghánistánu se dnes také sešel britský výbor pro krizové situace COBRA, kterému předsedal Johnson. Po tomto jednání šéf britské vlády prohlásil, že prioritou je pro Londýn dostat co nejrychleji do bezpečí britské občany a Afghánce, kteří v uplynulých dvaceti letech pomáhali britským silám v Afghánistánu.
Podle serveru Al Džazíra je afgánský prezident Ašraf Ghaní v Uzbekistánu. Agentura Reuters dříve psala, že se prezident nachází v Tádžikistánu. Ghaní uprchl ze země, když Kábul začal dobývat Tálibán. Podle svých slov tak chtěl zabránit krveprolití.
Některé komerční aerolinie dnes podle agentury Reuters oznámily, že se začínají vyhýbat afghánskému vzdušnému prostoru, k tomuto kroku přistoupily například British Airways nebo Virgin Atlantic.
Prezident Ašraf Ghaní na Facebook napsal, že opustil Afghánistán, aby předešel krveprolití. Prezidentský palác v Kábulu zatím obsadilo hnutí Tálibán. Ghaní tak potvrdil, že zemi opustil, nenapsal ale, kde se momentálně nachází. Agentura Reuters už dříve uvedla, že prezident je zřejmě v Tádžikistánu.
"Bezpečnostní situace se drasticky zhoršila. Německá ambasáda v Kábulu je od 15. srpna uzavřena," uvedla německá diplomacie a znovu vyzvala občany své země, aby Afghánistán opustili. Ministr zahraničí Heiko Maas později oznámil, že vojenská letadla se vydají do Afghánistánu ještě dnes v noci. "Letadla (poté) zamíří z Kábulu do sousední země, pro následný transport do Německa poskytneme civilní letadla," řekl šéf diplomacie novinářům.
Základní personál německé ambasády podle ministra zůstane na kábulském letišti, aby pokračoval v práci a podpořil další evakuace. Vyslaná letadla podle dřívějších informací listu Bild am Sonntag evakuované Němce přepraví pravděpodobně do uzbeckého hlavního města Taškentu, odkud budou evakuovaní pokračovat charterovými lety.
Podle afghánských médií bylo v Kábulu slyšet několik výbuchů.
Všechny komerční lety z Kábulu byly zrušeny. Z letiště odlétají nebo na něj přilétají už pouze armádní letouny. Informovala o tom agentura Reuters.
Radikální islamistické hnutí Tálibán očekává, že v Afghánistánu plně převezme vládu, s avizovanou přechodnou vládou nepočítá. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na dva činitele Tálibánu.
Členové iniciativy Zachraňme tlumočníky vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby pomohl všem Afgháncům, kteří pracovali pro Českou republiku. Někteří z nich čekají na pomoc u letiště.
Situace na kábulském letišti, odkud se evakuují zahraniční diplomaté i afghánští tlumočníci, je velmi chaotická. Podle americké ambasády v Afghánistánu kolují zprávy, že na letišti hoří. Radí proto Američanům, aby vyhledali úkryt.
Rusko je připraveno spolupracovat s afghánskou přechodnou vládou. S odvoláním na mluvčího ruského velvyslanectví v Kábulu to dnes uvedla agentura Interfax. Všeobecně se očekává, že přechodnou vládu povedou zástupci Tálibánu, poznamenal v této souvislosti server The Guardian. Dva představitelé Tálibánu ale podle agentury Reuters uvedli, že s žádnou přechodnou vládou nepočítají. Z Moskvy zároveň zaznělo, že Rusko zatím islamistické povstalce neuznává coby legitimní orgány v Afghánistánu.
Tálibán získal kontrolu nad prezidentským palácem v Kábulu. S odkazem na velitele hnutí o tom informovala agentura Reuters.
Radikální islamistické hnutí Tálibán dnes po rychlé ofenzivě z několika posledních dnů bez boje obsadilo Dželálábád a vstoupilo do Kábulu. Pod kontrolou už tak má prakticky celou zemi. Povstalci kontrolují též hranice, takže ze země se lze dostat už jen letecky.
Kábul v neděli kvůli postupu islamistických povstalců zachvátila nervozita a chaos. "Lidé mají strach. Bojí se o své rodiny, své manželky a zejména o své dcery," řekl reportérovi deníku The Guardian obyvatel Kábulu jménem Sajíd. "Dnes ráno jsem byl ve městě, viděl jsem ženy, jak pláčou u kraje silnice. Lidé utíkali, každý se snažil najít vozidlo, kterým by se dostal domů. Nebyly žádné taxíky."
Kanada oznámila, že dočasně pozastavuje své diplomatické aktivity v Kábulu. Personál velvyslanectví je už na cestě domů.
Do vlasti se dnes vracejí i zaměstnanci italské ambasády, vojenský letoun by s nimi měl opustit Kábul v noci. Většina pracovníků diplomatické mise odešla z budovy ambasády už v sobotu a nyní jsou na letišti, uvedla mluvčí italského ministerstva zahraničí. Zároveň nechtěla potvrdit, zda ze země dnes odlétá i velvyslanec.
Nizozemsko přesunulo svou ambasádu v Kábulu na místo blízko mezinárodního letiště a pokračuje v urychlené evakuaci zbývajících afghánských tlumočníků a místních zaměstnanců, uvedla s odvoláním na ministerstvo zahraničí agentura Reuters. Také Haag posílá do Afghánistánu kvůli evakuacím vojenský letoun.
S evakuací všech zaměstnanců svého velvyslanectví v Kábulu začalo Švédsko. Všichni budou pryč nejpozději v pondělí, uvedla šéfka švédské diplomacie Ann Lindeová.
Česko je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) v kontaktu se všemi afghánskými tlumočníky, kterých se týká záchranný program. Pokud někdo z afghánských spolupracovníků české armády kontaktován nebyl, zřejmě mu dávno skončil kontrakt s armádou a program se na něj nevztahuje, nebo neprošel bezpečnostní prověrkou.
Agentura AP uvedla, že spolu s prezidentem odcestoval i jeho bezpečnostní poradce Hamdulláh Mohíb. Stanice BBC informovala, že do zahraničí se uchýlil i viceprezident Amrulláh Sálih.
Prezident Ašraf Ghaní opustil Afghánistán. Zprávu stanice Tolo News dnes potvrdil šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh. Abdulláh zveřejnil na facebooku video, v němž požaduje, aby afghánské síly spolupracovaly a zajistily bezpečnost. Zároveň vyzval Tálibán, aby jeho jednotky nevstupovaly do Kábulu, což by umožnilo další jednání.
"Před 20 lety jsme šli do Afghánistánu s určitým posláním, a tím posláním bylo vypořádat se s těmi, kdo na nás 11. září (2001) zaútočili. Tento úkol jsme splnili," prohlásil dnes šéf americké diplomacie Anthony Blinken.
Spojené státy nyní napřely veškeré síly na evakuaci diplomatů a dalších pracovníků ze svého velvyslanectví v Kábulu. Ti se pomocí vrtulníků přesouvají na letiště, odkud nyní pracují američtí konzulární úředníci a také americký chargé d'affaires. Přesun personálu ambasády na letiště potvrdil i Blinken, který odchod pracovníků diplomatické mise označil za "promyšlený a bezpečný". Pronesl také, že zůstat v Afghánistánu není v zájmu Spojených států.
Podle agentury Reuters je nyní na některých místech v Kábulu slyšet střelba.
Hnutí Tálibán dalo rozkaz svým bojovníkům, aby postoupili směrem do Kábulu. Podle hnutí ve městě nefunguje policie a je třeba zabránit rabování.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní je v Tádžikistánu, uvedla agentura Reuters. Jeho kancelář sdělila, že místo pobytu z bezpečnostních důvodů neupřesní.
Podle afghánské televizní stanice TOLOnews opustil prezident Ašraf Ghaní zemi. Informaci stanici potvrdily dva zdroje. Jiné zahraniční agentury ale zatím informaci nepotvrdily.
Severoatlantická aliance chce zatím dál udržet v chodu své diplomatické zastoupení v Kábulu, kam dnes postoupili povstalci z hnutí Tálibán. NATO bude pomáhat zejména s provozem letiště, řekl agentuře Reuters nejmenovaný činitel této mezinárodní organizace.
"NATO vývoj v Afghánistánu nepřetržitě monitoruje. Bezpečnost našich lidí je na prvním místě a my se budeme dál snažit podle nutnosti přizpůsobit," uvedl zástupce aliance. "Podporujeme snahy Afghánistánu najít politické řešení konfliktu, což je nyní naléhavější než kdy dříve," dodal.
Své diplomaty a afghánské spolupracovníky nyní z Kábulu evakuuje řada západních zemí včetně Spojených států, Británie, Německa nebo České republiky. Jiné se na to připravují. Rusko naopak uvedlo, že jeho diplomatické zastoupení bude fungovat dál.
Česká republika je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) v kontaktu se všemi afghánskými tlumočníky, kterých se týká záchranný program. Někteří tlumočníci tvrdí, že nebyli kontaktováni.
Severoatlantická aliance zatím nehodlá ukončit své diplomatické zastoupení v Kábulu. NATO bude pomáhat zejména s provozem letiště, uvedl Reuters.
Německo uzavřelo své velvyslanectví v Kábulu, oznámilo ministerstvo zahraničí na svém webu. Berlín rovněž posílá do Afghánistánu transportní letouny s výsadkáři, aby evakuovali německé občany, zaměstnance velvyslanectví a jejich afghánské spolupracovníky do bezpečí, uvedly agentura DPA a list Bild am Sonntag s odvoláním na své zdroje. Berlín reaguje na rychlý postup radikálního hnutí Tálibán, které obklíčilo Kábul a vstoupilo do metropole. Evakuovat zaměstnance ambasády se chystá i Švédsko, a to už dnes.
"Bezpečnostní situace se drasticky zhoršila. Německá ambasáda v Kábulu je od 15. srpna uzavřena," uvedla diplomacie a znovu vyzvala občany své země, aby Afghánistán opustili.
Letadla podle listu Bild am Sonntag evakuované Němce přepraví do některé z okolních zemí, pravděpodobně do uzbeckého hlavního města Taškentu, odkud budou evakuovaní pokračovat charterovými lety. Mluvčí ministerstva obrany uvedl, že evakuační mise byla připravena přes noc, ale odmítl informace deníku více komentovat.
Podle mluvčího radikálního hnutí nebudou v nové přechodné vládě zastoupeni jen představitelé Tálibánu. Ještě dnes má do Kataru odletět hlavní vládní mírový vyjednávač Abdulláh Abdulláh, aby se setkal se zástupci Tálibánu, uvedla agentura Reuters.
Tálibán za týden obsadil 25 z celkových 34 provinčních metropolí.
"Ujišťujeme obyvatele, zejména ty v Kábulu, že jejich majetky a životy jsou v bezpečí. Naše vedení vydalo příkaz, aby síly zůstaly na okrajích Kábulu a do města nevstupovaly," řekl mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín. Nic podle něj nehrozí ani ženám, diplomatům a novinářům. "Jsme služebníky lidu a této země," dodal.
Albánie je připravena přijmout na žádost Spojených států na přechodnou dobu afghánské uprchlíky. Budou tam čekat na víza do Spojených států, řekl albánský premiér Edi Rama. Vláda amerického prezidenta Joea Bidena podle něj před časem požádala Albánii, zda by mohla sloužit jako tranzitní země pro afghánské uprchlíky, jejichž cílovou destinací jsou USA. Albánie je členem NATO.
"Neřekneme 'ne' nejen proto, že nás žádá náš skvělý spojenec, ale protože jsme Albánie," napsal Rama na Facebook.
Podle zdrojů agentury Reuters vedla Bidenova vláda tento týden rozhovory o ochraně spřízněných Afghánců, kterým hrozí odveta od povstalců z hnutí Tálibán. A to se zeměmi, jako je Albánie a Kosovo, a do doby, než dokončí schválení jejich amerických víz.
To, že kosovská vláda vede taková jednání od poloviny července, potvrdil náčelník štábu albánského premiéra Luan Dalipi. "Je tu spousta logistické, technické, bezpečnostní a sociální práce," uvedl Dalipi.
Americká armáda blokuje letiště v Kábulu kvůli evakuaci svých jednotek, veškeré civilní lety jsou odkláněny a musí čekat.
BREAKING: 2 @Official_PIA aircraft are stuck at Kabul airport because 2 US helicopters are blocking the airport against the wishes of ATC. They blocked all other flights to allow 4 C130 aircrafts to land.
— Tahir Imran Mian ✈ (@TahirImran) August 15, 2021
That’s why Emirates flight returned & PIA couldn’t return.
See this pic.twitter.com/ZYhpAVvanF
Tisíce lidí se snaží dostat pryč z Kábulu.
Capital Kabul right now, Traffic blocked, everyone is in a hurry and are rushing to their homes.#Kabul #Afghanistan pic.twitter.com/QqDXwUm5c7
— Obaidullah Rahimi Mashwani (@IamObaidRahimi) August 15, 2021
Přechodnou vládu v Afghánistánu by mohl vést bývalý ministr vnitra Alí Ahmad Dželalí, který teď působí na vysoké škole ve Spojených státech. S odkazem na diplomatické zdroje to uvedla agentura Reuters. Dželalí byl ministrem vnitra v letech 2003 až 2005, v letech 2017 a 2018 byl velvyslancem Afghánistánu v Německu.
Rusko chce kvůli situaci v Afghánistánu svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Velká Británie příští týden povolá poslance na krizové zasedání parlamentu, kde by měli jednat o tom, jak má vláda dál postupovat, uvedla s odvoláním na zdroje z Downing Street televize Sky News.
Přesný harmonogram jednání britského parlamentu během letní přestávky ještě musí oficiálně sdělit předseda Dolní sněmovny Lindsay Hoyle. K mimořádnému jednání poslanců předtím vyzval i šéf labouristické opozice Keir Starmer.
"Situace v Afghánistánu je nesmírně šokující a evidentně se zhoršuje hodinu od hodiny… Vláda kolaps Afghánistánu tiše sledovala, což bude mít pro nás tady ve Spojeném království důsledky," citoval Starmerova slova list The Guardian.
Evropská komise naléhá v souvislosti s krizí v Afghánistánu a se situací v Bělorusku na změnu evropských migračních a azylových pravidel.
"Pokud situace v Afghánistánu a jednání Běloruska něco ukázaly, tak že už vypršel čas na to, jak dlouho můžeme čekat, než kompletně přepracujeme evropská pravidla v oblasti migrace a azylu, která potřebujeme," napsal eurokomisař Margaritis Schinas, který má v komisi na starosti i migraci a bezpečnost.
Mnohé členské státy EU jsou nervózní, že vývoj v Afghánistánu by mohl vyvolat opakování evropské migrační krize z let 2015 a 2016. Tehdejší chaotický příchod více než milionu lidí z Blízkého východu zatížil bezpečnostní a sociální systém a měl za následek vyšší podporu krajně pravicových skupin.
Spoluzakladatel Tálibánu Mullah Baradar se připravuje na příjezd do Kábulu. Kdy k tomu dojde, ale zatím není jasné.
Úřadující afghánský ministr vnitra Abdal Sattár Mírzakvál v prohlášení uvedl, že Tálibán už je velmi blízko převzetí moci. "Afghánci by se neměli obávat… Žádný útok (na Kábul) nebude. Půjde o nenásilné předání moci přechodné vládě," citovala z jeho videovzkazu agentura AFP.
Jak je možné, že Tálibán postupuje tak rychle? Přečtěte si analýzu britské BBC.
Afghánský prezident Ghaní jedná s americkým diplomatem Chalizadem a představiteli NATO. Podle AP k němu míří vyjednavači Tálibánu kvůli převzetí moci.
Spojené státy napřely veškeré síly na evakuaci diplomatů a dalších pracovníků ze svého velvyslanectví v Kábulu. O totéž se snaží i Británie a řada dalších západních států. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Rusko se naopak na evakuaci svých diplomatů nechystá, uvedl ruský velvyslanec.
Evakuaci českých diplomatů a tlumočníků by měly zajistit česká vojenská letadla.
Co se dosud stalo?
- Prezident Ašraf Ghaní opustil Afghánistán. Podle agentury Reuters odletěl do Tádžikistánu.
- Hnutí Tálibán obsadilo všechna větší města v Afghánistánu a nyní je již v posledním, hlavním městě Kábulu.
- Probíhá vyjednávání tak, aby došlo k poklidnému předání města Tálibánu.
- Jedinou možností, jak nyní opustit Afghánistán, je leteckou dopravou. Pracovníci zahraničních ambasád jsou evakuováni.
Vážení čtenáři, vítáme vás u on-line reportáže z dění v Afghánistánu.
Právě se děje
Kdo neplánuje rozpočet už teď, nová pravidla kyberbezpečnosti nestihne včas zavést
Čipy i motory. Čína dodává Rusku techniku, aby mohlo dál vést válku, tvrdí USA
Jako dánský Notre-Dame. V Kodani hoří renesanční budova burzy, věž se zřítila
Downey hraje čtyři zlé bílé muže. Američané natočili jiný pohled na válku ve Vietnamu
