Teherán/Berlín - Nový plán íránských Revolučních gard zní jako zápletka ze špatného katastrofického filmu, podle týdeníku Spiegel je to však pravda. Mezinárodní sankce chce prý íránský režim odrazit pomocí nového plánu "Kalné vody". Schválně vypustí do strategického Hormuzského průlivu ropu.
K plánům Revolučních gard se nedávno dostaly západní tajné služby, píše německý týdeník. Denně tudy propluje 14 tankerů s nákladem 17 milionů barelů - pětina veškerého světového obchodu s ropou. Nejčastěji lodě míří do Číny, Japonska, Indie a Jižní Koreje.
Katastrofa by provoz zastavila a zmobilizovala mezinárodní kompenzační fond, který v případě úniku ropy obvykle zasahuje.
"Dekontaminace by byla možná jen s technickou pomocí íránských úřadů, a tudíž by musela být embarga aspoň na nějaké období zrušena," píše Spiegel. "Taková slova dokazují, jak hluboko západní národy klesly, když se snižují k podobným obviněním," vzkázal velitel polovojenské organizace Basídž, Mohammed Reza Nakdí.
Sankce
Režim podle nezdrojované zprávy doufá, že na katastrofě vydělají jeho vlastní firmy. Často jsou v rukou špiček Revolučních gard.
V Íránu o peníze letos přicházejí všichni - ajatolláhové i ulice. Sankce ekonomiku drtí a íránská měna v posledních týdnech prakticky zkolabovala: hodnota riálu klesla o více než 50 procent a valuty jsou v zemi žádaným zbožím. Na kuřata stojí Íránci fronty.
Teherán zažil 4. října demonstrace namířené proti ekonomické politice prezidenta Ahmadínežáda. K protestům se přidali i obchodníci z teheránského bazaru, jinak tradiční spojenci šíitského režimu.
"Jsou nehumánní," označil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast nový balíček omezení, vypracovaný na začátku týdne Evropskou unií.
Potopíme tanker
Brusel v pondělí uvalil restrikce na dalších 30 íránských firem a institucí, včetně Národní íránské ropné společnosti a státního provozovatele tankerů. Už dřív se EU zaměřila na íránskou centrální banku, vývoz plynu nebo evropské firmy spolupracující s íránskými dopravci.
Skladiště se zakázanou íránskou ropou jsou plná. Teheránu se ale nevyplatí těžbu zpomalit. A tak po Perském zálivu bloudí 15 gigantických tankerů se 40 miliony barelů ropy. Právě jeden z nich by podle Spiegelu chtěl režim potopit.
Jednou se něco podobného stalo. Během války v Zálivu v roce 1991 Saddám Husajn vypustil do moře miliony barelů ropy. Jen ve Spojených arabských emirátech se na několik měsíců zastavil rybářský průmysl. Ekologické škody se podařilo zlikvidovat až za pár let.
