Co je za útoky? Němečtí vědci hledají vysvětlení pro silvestrovské napadání žen

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 1. 2016 18:16
Němečtí vědci přicházejí s teoriemi, které by pomohly vysvětlit masivní útoky na ženy během silvestrovské noci nejen v Kolíně nad Rýnem. Poukazují na problematiku, která vychází z nedostatečné integrace migrantů do německé společnosti. Kvůli ní se vytváří uzavřené komunity přistěhovalců, kteří žijí podle vlastních pravidel a postrádají vazby na většinovou společnost. Některé kulturní odlišnosti tak v těchto komunitách stále přetrvávají a mohou způsobovat problémy a přispívat podle některých odborníků ke zvyšování pouliční kriminality.
Za problémy s uprchlíky stojí podle vědců jejich nedostatečná integrace a socializace.
Za problémy s uprchlíky stojí podle vědců jejich nedostatečná integrace a socializace. | Foto: Reuters

Berlín - Více než týden po vypjaté silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem jsou stále otevřené mnohé otázky. Kdo byli pachatelé? Byli domluvení? Jakou roli hraje původ podezřelých, mezi nimiž jsou také uprchlíci?

Teorií vysvětlujících masivní útoky na ženy u hlavního nádraží ve stínu světoznámé katedrály není málo a také četná vysvětlení zdaleka nejsou nová, píše německá agentura DPA.

Svědkové a oběti popsali podle policie trýznitele jako muže arabského a severoafrického vzhledu. Dosud jim ale nikdo nic nedokázal. Přesto se hodně mluví o souvislosti mezi napadeními a původem možných pachatelů.

Podle posledních informací policie v Kolíně nad Rýnem do dneška registruje už 516 trestních oznámení, která v německém velkoměstě souvisejí s událostmi silvestrovské noci. Zhruba ve dvou pětinách případů jde mimo jiné o sexuální napadení, uvedla s odvoláním na policejní zprávu agentura DPA.

Policie dnes také oznámila, že v sobotu zadržela v souvislosti s incidenty 19letého Maročana v Güterslohu. Zajištěný už byl dříve trestně stíhán kvůli různým deliktům.

Vědkyně Lamya Kaddorová, zabývající se islámem, v televizi ZDF vyjádřila v souvislosti s původem možných pachatelů názor, že jde o "výhonky této zvláštní kultury. Lidé si nepochybně přinášejí svou socializaci."

Berlínský autor Ahmad Mansour zase napsal: "Takové činy se, bohužel, v různých kulturách dějí a důvody mohou být rozličné. V mnoha arabských kulturách ale výchovné metody, které spočívají v tabuizaci sexuality a ponižování žen, vedou k takovému chování."

V debatě kolem kolínských útočníků se objevuje i pojem "paralelní společenství". Tématem se zabývá Martina Sauerová ze střediska tureckých studií v porúrském Essenu. Tyto paralelní světy definuje jako "život bez kontaktů s Němci a bez vazeb na většinovou společnost".

Problémy mohou pramenit z neúspěšné integrační politiky

Co to znamená v každodenním životě, vědí například politikové z berlínského Neuköllnu, který je s 326 000 obyvateli největším obvodem v metropoli.

Starostka Franziska Giffeyová nebo její předchůdce ve funkci Heinz Buschkowsky registrují vedle většiny integrovaných přistěhovalců také skupiny s vlastním jazykem a vlastními normami a způsobem chování.

Sedmatřicetiletá Giffeyová uvádí příklady: Ve školách, kde v některých má až 90 procent žáků přistěhovalecké kořeny, vyvstávají následující otázky: "Může se prostorem pohybovat školník, když mají dívky tělocvik? Mohou se děti ve třetí třídě ještě před plaváním společně sprchovat, nebo to odporuje koránu?" Existují muži, kteří by nikdy nepodali ženě ruku. "A pak se stále objevuje i téma vynucených sňatků," připomíná starostka.

Ženská organizace Terres des Femmes nedávno poukázala na to, že za rok se v Německu přišlo na 3443 hrozících nebo dokonaných vynucených sňatků v tureckých nebo arabských rodinách.

Jasné také je, že kdo bydlí v severní části Neuköllnu, nemusí mluvit německy. Práce, obchody, spolky, kina, restaurace - to vše tam je také pro lidi, kteří hovoří pouze turecky nebo arabsky.

Berlín se už dlouho snaží tomuto trendu čelit. Fungují bezplatné mateřské školy, jazykové a integrační kurzy a poradny. Úřady podporují iniciativy, které působí proti tělesným trestům, jež jsou v některých přistěhovaleckých kruzích rozšířené, a proti nuceným sňatkům.

Rozvoj paralelních struktur nebo klanů, které policie v Berlíně, Brémách nebo v Porúří viní z organizované drogové a pouliční kriminality, podle vědců souvisí s nevydařenou integrační politikou v 80. a 90. letech.

Expert na otázky islámu Mathias Rohe poukazuje třeba na to, že mnohým přistěhovalcům s kurdskými kořeny se bránilo v přístupu k práci nebo vzdělání. Nikdo prý nepočítal s tím, že v Německu zůstanou tak dlouho. "Nikdo se nepokoušel je rychle začlenit do systému," říká Rohe. "Lidé místo toho hledali oporu v rodině, a obnovily se tak klanové struktury s prastarými mechanismy," cituje vědce DPA.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy