Heidelberg - Tetování by v budoucnu nemuselo být využíváno jen k dekorativním, ale i k medicínským účelům.
Podle zjištění německých vědců si totiž po vstříknutí vakcíny tetovací jehlou tělo vytvoří 16krát více protilátek, než když je použita běžná injekce. Ke svým pokusům lékaři používali laboratorní myši.
S odvoláním na článek v časopisu Genetic Vaccines and Therapy o tom informovala agentura Reuters.
DNA vakcinace
Vakcinace skrze tetování bude zvláště výhodná tam, kde zatím očkování nebyla úspěšná kvůli nevalné reakci těla. Například při vakcinaci částmi DNA, kde se zatím nepodařilo po aplikaci vytvořit odpovídající množství protilátek.
Infobox
- Očkování proti tloušťce!
- Zápal plic či zánět středního ucha: očkování existuje
- Lékaři testují vakcínu proti kokainu. S pomocí cholery
"Podání DNA skrze tetování může být cestou pro rozšíření komerčního využití DNA očkování," citovala Reuters jednoho z výzkumníků Martina Muellera.
Očkování částmi DNA se zatím komerčně nevyužívá, některé společnosti - mezi nimi největší výrobce léčiv na světě Pfizer - se však na jejich uvedení na trh připravují. Očekává se, že DNA očkování by mohlo pomoci například při léčbě rakoviny.
Tetování pro děti?
Nehrozí však, že by se tetovací jehly začaly masivně používat v případě tzv. "profylaktického očkování", tedy preventivně. Děti si tak na větší kvantum bolesti zvykat muset nebudou. Naopak se technologie může ujmout u tzv. "postexpozičního očkování", které se aplikuje poté, co se již nemoc vyvinula.
A proč je očkování tetovací jehlou účinnější než klasickou? Zřejmě kvůli míře poškození tkáně v místě vpichu.
"Tkáň je poškozená, a to ovlivňuje bílé krvinky, které se pak začnou shánět po antigenech (=molekulách vytvářejících protilátky)," domnívá se Mueller.
