Příkladem může být stát New York. Afroameričané tu tvoří zhruba 17 procent obyvatel, mezi naočkovanými je jich ale jen 10 procent. Oproti tomu Američané s asijskými kořeny nebo běloši se očkují výrazně rychleji. Newyorský guvernér Andrew Cuomo už na konci loňského roku upozorňoval na tuto nerovnost a vyzýval menšiny, aby se nechaly očkovat.
Další srovnání přináší Kalifornie, kde Afroameričané tvoří jen tři procenta z celkového počtu naočkovaných. Přitom co se týče úmrtí souvisejících s koronavirem, číslo vystoupá na šest procent.
Důvod? Odborníci i průzkumy se shodují, že především nedůvěra v očkování. Například v lednu polovina dotázaných Afroameričanů řekla, že s očkováním chtějí ještě počkat, dokud nebude zveřejněno víc informací. Podobný názor přitom sdílela jen čtvrtina bělošské populace.
Jako nejčastější důvod k nedůvěře byl podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity zmiňován výzkum syfilidy u afroamerických mužů v Alabamě ve městě Tuskegee, který probíhal po dobu zhruba 40 let v minulém století. Během něj vládní doktoři a výzkumníci pacientům tvrdili, že léčí syfilis, ale podávali jim pouze placebo ve formě vitaminů. I když se nemoc ve 40. letech začala léčit penicilinem, lékaři ho mužům nepodali.
"Syfilis se tak šířil komunitou desítky let za podpory federální vlády. Především u starší populace Afroameričanů ta historická paměť spojená s Tuskegee zůstala a oni ji částečně přenáší i na mladší generace," dodává pro server Aktuálně.cz Beneš.
Vzpomínky na Tuskegee jako výmluva
Jenže jak ukazují rozhovory přímo s lidmi, kteří na očkování čekají, nedůvěra ve zdravotnictví často pramení i z vlastních špatných zkušeností. Profesorka sociologie Karen Lincolnová z Univerzity v Jižní Karolíně se ptala černošských seniorů v Los Angeles, co za jejich obavami ve skutečnosti je.
"Tuskegee je jen výmluva," vysvětluje pro americkou stanici NPR socioložka. "Když to budeme dál používat jako důvod, proč je tolik Afroameričanů z očkování nejistých, zbavuje nás to odpovědnosti dozvědět se více a přiznat si, že rasismus je ve zdravotnictví i dnes."
Senioři jí například popsali, že lékaři jejich obavy neberou vážně, mluví s nimi arogantně a sestry v nemocnicích se častěji věnují bělošským pacientům než jim.
Konkrétním příkladem může být případ doktorky Susan Moorové z Indiany, která během své léčby s covidem-19 v nemocnici zveřejnila na internetu video. V něm vyprávěla, že jí lékaři nechtějí poskytnout adekvátní léčbu a přesvědčují ji, že může dýchat dobře, ačkoliv jim tvrdí opak. Dva týdny po publikaci videa Moorová zemřela.
Beneš připomíná, že to není neobvyklý případ. "Různé průzkumy mezi doktory ukazují, že stále existují mýty ohledně zvýšeného prahu bolesti Afroameričanů. Že doktoři nevěří pacientům tmavé pleti a předepisují jim méně léků na bolest než bělochům s obdobnými příznaky a diagnózami," říká.
Nedostatečná očkovací místa
Problémem je ale i nedostupnost očkování. První velká očkovací místa, jako například v Los Angeles v Disneylandu nebo na stadionu Dodgers, byla pro lidi z černošských čtvrtí bez auta velmi těžko dostupná. Samy černošské čtvrti jsou navíc označovány za tzv. pharmacy deserts, tedy "pustá místa bez lékáren". Přitom i v nich v USA probíhá očkování.
"Většina očkovacích center, nemocnic i ordinací dnes funguje na objednání přes internet, ale k tomu mají Afroameričané celonárodně nejobtížnější přístup, jak z ekonomických, tak z infrastrukturních důvodů," doplňuje amerikanista Beneš.
A i místa, která byla speciálně vytvořena pro čtvrti etnických menšin, jako je sportovní stadion ve čtvrti Washington Heights v New Yorku, během prvních dnů navštěvovali bohatší běloši z jiných částí města. Starosta Bill de Blasio to označil za "nehorázné".
S očkováním ale váhají i afroameričtí lékaři, kteří by s dostupností neměli mít problém. List New York Times upozornil na nemocnici v Harlemu, kde pracují převážně černošští zdravotníci. Tamní lékaři a sestry s očkováním často čekají, a to i přesto, že by se mohli nechat naočkovat přednostně přímo na místě.
Vedení nemocnice to prý ale nijak nepřekvapilo. Zdravotníci vakcínu neodmítají úplně, jen chtějí s očkováním počkat, až se podle nich prokáže, že je opravdu bezpečná. Jedním z uváděných důvodů je i to, že se vakcína málo testovala právě na etnických menšinách.
"Federální vláda sice skrze Anthonyho Fauciho (poradce prezidenta - pozn. red.) a tehdejšího hlavního hygienika, Afroameričana Jeroma Adamse, tlačila na to, aby byly menšiny v testech zahrnuty podle jejich podílu v celkové populaci, ale nakonec na ta čísla nedosáhla. Afroameričanů je v populaci asi 13 procent, ale u testů u Moderny jich bylo 9,7 procenta a u Pfizeru 9,1 procenta," cituje data výrobců vakcín Beneš.
Situace se ale postupně zlepšuje. Očkování je nyní ve Spojených státech dostupnější, takže se rozdíly začínají smazávat. Navíc čím více lidí očkováním projde bez vážnějších vedlejších účinků, tím více mu ostatní uvěří. Podle Reubena Warrena, ředitele Národního centra pro bioetiku ve výzkumu a zdravotního centra na Univerzitě v Tuskegee v Alabamě, je totiž nejistota něco úplně jiného než odmítání vakcíny.
"Nemůžeme Afroameričany vinit z toho, že nevěří lékařům. To zdravotní instituce se musí chovat důvěryhodně, a pak důvěru získají," dodává pro stanici NPR.
Video: Exkurze v laboratořích firmy BioNTech
