Masivní ledovec na Antarktidě taje rychleji. Má v sobě obří dutinu, zaskočilo vědce

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
7. 2. 2019 20:55
Klimatické změny opět zasahují přírodu víc, než vědci z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) předpokládali. V Thwaitesově ledovci ležícím v západní Antarktidě se vytvořila obří dutina, jejíž výška dosahuje ode dna 300 metrů. Odborníci nečekali, že masa ledu bude tát tak rychle.
Ledovec Thwaites v západní Antarktidě
Ledovec Thwaites v západní Antarktidě | Foto: ČTK

O otvoru, který se v ledovci objevil, informovali vědci ve studii z konce ledna. Výzkum publikoval odborný časopis Science Advances

Experti odhadují, že díra, která se nachází pod povrchem ledovce, vznikla po roztání asi 14 miliard tun ledu. Většina z něj se roztekla během posledních třech let.

"Roky jsme měli podezření, že Thwaitesův ledovec není pevně spojen s podložím pod ním. Díky nové generaci satelitů ale můžeme konečně vidět detaily," popsal pro televizi ABC spoluautor studie Eric Rignot, který působí v Laboratoři proudového pohonu NASA

A detaily tým sedmi expertů zaskočily. Badatelé očekávali, že mezi ledem a podložím objeví nějaké mezery, skrze které by mohla proudit voda z oceánu a podporovat tání ledovce. Dutina takového rozměru je ale udivila. 

Thwaitesův ledovec se rozkládá na přibližně 182 000 kilometrech čtverečních, což je pro porovnání území dvakrát větší než například Maďarsko. Otvor, který se vytvořil na západní straně přírodního útvaru, vědci rozpoznali pomocí italských a německých satelitů a programu Operation IceBridge, v rámci něhož od roku 2010 monitoruje letoun NASA stav polárního ledu. Thwaitesův ledovec patří k jedněm z nejhůře dostupných míst na zemi a ledovce na Antarktidě se dlouhodobě nedají zkoumat ze zemského povrchu. 

Kolaps sousedních ledovců

Vědci teď mají obavy hlavně z toho, o kolik se může kvůli tajícímu ledovci zvýšit hladina moří. Už nyní se Thwaitesův ledovec podílí na celosvětovém nárůstu hladin moří přibližně čtyřmi procenty, což odpovídá zhruba jednomu milimetru ročně. Pokud by tato masa ledu roztála celá, hladina moří by se mohla zvýšit o 65 centimetrů. Vědci NASA tuto možnost označují za černý scénář.

Thwaitesův ledovec navíc ovlivňuje i život sousedních ledovců. Pokud by i ty v důsledku kolapsu tohoto útvaru roztály, hladina moří by se mohla zvýšit o další 2,4 metru. 

Odborníci podle zpravodajského serveru Quartz odhadují, že by se Thwaitesův ledovec mohl zcela rozpustit za 50 až 100 let. "Velikost dutiny hraje důležitou roli v tom, jak bude ledovec tát. Jak se pod ledovec dostane více tepla a vody, tání nabere na rychlosti," vysvětlil pro televizi CNN Pietro Milillo, který výzkum vedl a který taktéž pracuje v Laboratoři proudového pohonu. 

Další varovná studie

Současný výzkum podle NASA také ukazuje, jak důležité je sledovat nejen povrch ledovců, ale také jejich spodní části. Právě díky sledování spodní strany (například podrobnějšího měření tloušťky ledu nebo kvality podloží) experti doufají, že vypočítají, jak rychle se může hladina moří zvýšit. 

Thwaitesův ledovec zůstane předmětem bádání i v následujících letech. Letos v létě má například odstartovat britsko-americký projekt International Thwaites Glacier Collaboration, který bude po dobu pěti let sbírat data o ledovci i jeho okolí. 

Téma tání ledovců v důsledku klimatických změn je aktuální téma už od minulého století. Týká se nejen Antarktidy, ale třeba Grónska. 

Tento týden také například deník The Guardian informoval o souhrnné zprávě více než tří stovek vědců z různých zemí o tom, že do konce století roztaje kvůli globálnímu oteplování nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj. Podle studie to vážně ohrozí život dvou miliard lidí. 

Video: Dokonalý ledovec. NASA objevila v Antarktidě plovoucí kru ve tvaru obdélníku

Dokonalý ledovec. NASA objevila v Antarktidě plovoucí kru ve tvaru obdélníku. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 48 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy