Z Himálaje a Hindúkuše zmizí do roku 2100 třetina ledovců, tvrdí vědci

ČTK ČTK
4. 2. 2019 21:24
Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, upozornil list The Guardian.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Dodrží-li svět ty nejpřísnější cíle pařížské dohody o klimatu z roku 2015 - tedy pokud se uhlíkové emise rychle a markantně sníží a teplota se ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí zvýší maximálně o 1,5 stupně Celsia - do roku 2100 stejně roztaje v horských pásmech Hindúkuš a Himaláj 36 procent procent ledovců. Jestliže se uhlíkové emise nijak neomezí, mohou zmizet až dvě třetiny ledovců, uvádí zpráva.

Tyto ledovce zásobují vodou 250 milionů obyvatel regionu Hindúkuše a Himaláje a 1,65 miliardy lidí závisí na velkých řekách, které zde pramení. To je mimo jiné Indus, Ganga, Žlutá řeka anebo Mekong.

"Jde o neslýchanou klimatickou krizi," upozorňuje Philippus Wester, který celý projekt vedl.

Šokujícím zjištěním podle něj bylo, že jedna třetina ledovců zmizí, i když lidé v boji s globálním oteplováním učiní ambiciózní opatření.

Zprávu nechalo vypracovat osm zemí, ve kterých se sledovaná pohoří táhnou: Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš, Bhútán, Čína a Barma.

Po Arktidě a Antarktidě je region třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Od 70. let minulého století odsud ale zhruba 15 procent ledovců vlivem vyšších teplot zmizelo.

Zvýšení průtoku řek

Dvojice pohoří se táhne po délce 3500 kilometrů a vliv oteplování se v jednotlivých místech liší. Například v Pákistánu a Afghánistánu jsou některé ledovce stabilní, anebo se dokonce zvětšují, patrně díky zvýšené oblačnosti. Ale i ty začnou postupem času tát, tvrdí Wester.

Tající ledovce ve výhledu 30 až 40 let zvýší průtoky řek. U vysokohorských jezer hrozí, že se jim prolomí břehy a voda z nich zatopí přilehlé komunity, uvádí Wester. Od 60. let tohoto století se bude průtok řek snižovat, což se nejvíce projeví na Indu a středoasijských řekách, předpovídá zpráva.

Nižší průtoky řek se odrazí na nižším výkonu vodních elektráren, z nichž pochází většina elektřiny v regionu. Nejvíce se ale úbytek vody podepíše na produkci farmářů na úpatí hor a níže po proudu řek. Ti se spoléhají na předvídatelnou zásobu vody.

Vlivem změn v jarním tání se průtok řek před sezonou monzunových dešťů snižuje, když farmáři osévají svá pole. Monzunové deště se navíc stávají nepředvídatelnými a nezřídka nabývají krajních podob. "Stoletá voda se objevuje každých padesát let," uvádí Wester.

Video: Česku hrozí katastrofální sucho a nedostatek vody, říká Fanta

Hlavní příčinou oteplování je lidská činnost, jsme na střeše Evropy, žádná voda nepřiteče. Politiky to nezajímá, chybí vize a koncepce péče o krajinu | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy