Washington - Splnit hlavní úkol, který si předsevzal demokratický kandidát na amerického prezidenta Barack Obama, se mu zatím nedaří.
Jeho vizí je jednotná Amerika, která táhne za jeden provaz, ať už lidé pocházejí z jakékoliv sociální a etnické skupiny.
Podle posledního průzkumu deníku New York Times (NYT) a stanice CBS jsou však dnes občané Spojených států ve svých názorech sociálně determinováni ve stejné míře jako dřív.
Kdo to vidí černě a kdo ne
Průzkum ukazuje, že bílí a černí voliči se velmi liší v názorech na černošského prezidentského kandidáta, přístupu k Afroameričanům ve společnosti i názorech na kvalitu vztahů mezi bílou většinou a černou menšinou.
Mezi černošskými voliči hodnotí Obamu pozitivně víc než osmdesát procent dotázaných, naproti tomu u bílých voličů je to pouze třicet procent.
Téměř 60 procent černochů vidí vztahy mezi rasami jako špatné, mezi bílými tak smýšlí 34 procent.
Podle NYT je tato situace přibližně stejná jako před osmi lety. Počty černochů, kteří se domnívají, že jsou rasově diskriminováni, se od té doby nezměnily.
Stejně tak zůstává většina pracovišť a obytných čtvrtí i dnes rasově segregovaných.
Černoch v Bílém domě? Jsme připraveni
Vše o amerických volbách:
Počet černých, kteří se domnívají, že jsou vztahy mezi rasami špatné, se nezměnil dokonce od roku 1990. A že by na tom mohl Obama něco vylepšit, se domnívá jen polovina černých voličů, potažmo 29 procent bílých.
Na jedné z otázek průzkumu se však obě skupiny shodly: Amerika je podle nich připravena mít svého prvního černého prezidenta.
Podle průzkumu deníku Washington Post a televize ABC nyní černošský senátor ze státu Illinois nad svým bílým republikánským protivníkem a senátorským kolegou z Arkansasu Johnem McCainem vede poměrem 50 ku 42 procentům.
