New York - Jeden z nejslavnějších Američanů českého původu se velmi vehementně vložil do bouřícího předvolebního boje v USA.
Nejprestižnější americký deník New York Times ve středu otisknul komentář režiséra Miloše Formana, ve kterém se po svém, tedy hodně expresivně, zastal prezidenta Baracka Obamy obviňovaného republikánskými oponenty z toho, že vede zemi k socialismu.
Forman však zašel ještě dál a varoval Spojené státy, že pokud politici zapomenou na to, co USA jako zemi spojuje, hrozí jim, že probudí nového Marxe, respektive novodobého diktátora, který využije polarizace společnosti.
Forman na základě několika příhod z vlastního života a života jeho příbuzných v poválečném Československu dokládá, že zatímco Obama pouze usiluje o rozšíření pravomocí vlády do některých oblastí, v nichž dříve v USA nepůsobila, socialistické režimy se snažily o odstranění veškerých společenských nerovností a ve jménu sociální spravedlnosti neváhaly ničit tisíce lidských životů.
Oscarový režisér republikánům, jako je texaský guvernér Rick Perry či další uchazeč o prezidentskou nominaci Rick Santorum, vyčítá, že označují Obamovu zdravotnickou reformu za socialismus. A chybně tak stavějí na stejnou úroveň západoevropský socialismus s jeho příslibem sociálního zajištění a zdravotní péče a marxisticko-leninistický totalitní režim.
"Uráží mě to a znevažuje to zkušenost milionů lidí, kteří žili a dodnes žijí pod brutálními formami socialismu," napsal doslova Forman a jednoznačně prohlásil, že v Obamovi - navzdory jeho chybám - nevidí socialistu, stejně jako nevidí znaky tohoto systému ve Spojených státech.
"Je v pořádku, když se ptáme, zda by federální vláda měla rozšířit své pravomoci, Amerika tuto věc naštěstí debatuje od svého zrodu. Nepleťme si to však s tím, jak skutečně nebezpečný může být socialismus," nabádá Američany Forman v článku nazvaném "Obama a socialista? Ani náhodou".
Otázka pravomocí federální vlády ve Washingtonu se stala ústředním tématem letošních prezidentských primárek republikánů, v nichž nakonec zvítězil Mitt Romney, považovaný za umírněného představitele strany. V době, kdy jako guvernér vládl v Massachusetts, prosadil zdravotnickou reformu, která stejně jako ta Obamova zavedla povinnost zařídit si zdravotní pojištění.
Nejvyšší soud v průlomovém verdiktu na konci června označil nejtěsnějším poměrem hlasů 5:4 Obamovu zdravotnickou reformu za ústavní, když nalezl právní kličku, na jejímž základě toto své stanovisko zdůvodnil.
Federální vláda má podle jeho nálezu pravomoc uvalovat na občany daně, může proto uložit přiměřený finanční trest tomu, kdo si zdravotní pojištění nepořídí.
V přidruženém stanovisku podpořeném konzervativní většinou pěti soudců však stanovil, že federální vláda nemůže využít dalších ustanovení ústavy, o něž původně Obama svou reformu opřel, aby zdůvodnila nové regulace v životě Američanů.
Obama jako prezident prosadil nejen průlomovou zdravotnickou reformu, podařilo se mu zavést přísnější regulaci na finančních trzích a schválit rozsáhlou pomoc americké ekonomice včetně faktického vyvlastnění velkých automobilek.
Rozšíření působnosti vlády v Obamově režii se přitom odehrává v situaci, kdy čím dál tím víc Američanů vyjadřuje v průzkumech veřejného mínění nedůvěru k federální vládě.
Odpor k posilování vlády vedl ke vzniku Tea Party, hnutí, které si odpor ke všemu, co přichází z Washingtonu, stanovilo jako hlavní cíl a stalo se vlivnou silou uvnitř opoziční Republikánské strany.
Spor o to, zda federální vláda má hrát (nejenom) v hospodářství větší roli a zda Obamovy zásahy pomohly Spojeným státům na cestě z finanční krize a recese, bude jedním z hlavních témat prezidentských voleb, které se v USA uskuteční 6. listopadu.
