O záchraně minských dohod o Donbasu se bude jednat v Berlíně. Splněno zatím nebylo nic

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
19. 10. 2016 16:57
Minské dohody před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině. Od té doby se ale nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických. Ve středu se je pokusí zachránit lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Aktivisté před ruskou ambasádou v Kyjevě.
Aktivisté před ruskou ambasádou v Kyjevě. | Foto: Reuters

Berlín – Ve středu večer v Berlíně se lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny pokusí zachránit tzv. minské dohody, které před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině.

Jenže od té doby se nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických.

Hostitelka setkání, německá kancléřka Angela Merkelová, problém neskrývá. "Rozhodně od setkání nelze očekávat nějaké zázraky. Ale musíme spolu mluvit, i když máme značně rozdílné názory," prohlásila v úterý. Přitom ještě minulý týden to vypadalo, že se schůzka v tzv. normandském formátu vůbec neuskuteční.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlašoval, že pokud na expertní úrovni nedojde k nějaké dohodě, nemá cenu, aby se scházeli lídři zemí.

K průlomu zatím rozhodně nedošlo, protože představy Kyjeva a Moskvy o plnění minských dohod jsou diametrálně odlišné.

Tři skupiny problémů

Třináct bodů se dá rozdělit na několik skupin. V bezpečnostním bloku se mluví o okamžitém příměří, stažení těžkých zbraní z fronty, propuštění zajatců, rozpuštění nezákonných ozbrojených skupin a obnovení kontroly ze strany ukrajinských úřadů nad hranicí s Ruskem. Druhá část se týká humanitárních aspektů, rekonstrukce zničených objektů infrastruktury a vyplácení penzí a sociálních dávek Donbasu. Třetí skupina hovoří o amnestii pro účastníky bojů, zvláštním zákoně o doněcké a luhaňské oblasti, volbách v tzv. DNR a LNR a změnách ústavy, které by decentralizovaly správu země.

"Splněno není vůbec nic. Za celou dobu byly asi jen čtyři dny, kdy panoval skutečný klid zbraní. Jinak se střílí neustále. Tak o čem se vlastně chceme bavit, když separatisté nechtějí splnit ani tu úplně první a základní podmínku?" ptá se emotivně kyjevský bezpečnostní expert Myhajlo Samus.

OBSE přišlo s plánem vytvoření neutrální demilitarizované zóny. V první fázi mělo jít o tři místa a v případě úspěchu se tato území měla rozšiřovat. Současná situace je taková, že pouze na jednom místě u města Stanica Luhanska došlo k dohodě a stažení ozbrojenců. Vydrželo to jen asi dva dny a dnes jsou vojáci obou stran zase na svých místech.

Problém je i s politickou částí dohod. Kyjev tvrdí, že nejdříve musí dojít k obnovení kontroly nad hranicí a teprve poté může dojít k místním volbám. S tím ostře nesouhlasí Moskva, která je ochotna vrátit kontrolu teprve poté, co budou přijaty ústavní změny a bude zvoleno nové vedení separatistických regionů.

"Tlačí na nás i západní partneři, abychom přijali nový zákon. Jenže to by jenom znamenalo, že zlegalizujeme vládu těch banditů. Každý, kdo by přišel s takovým zákonem, tak v politice skončí, protože společnost mu to nedovolí," rozčiluje se Myhajlo Samus.

Minským dohodám už nikdo nevěří

Problémem také je, že vládní koalice nemá v parlamentu ústavní většinu a je jasné, že opozice by si takovou příležitost nenechala ujít. Tím spíše, že proti zákonu je i značná část vládních poslanců.

"Dříve než bude přijat nový zákon, mělo by být splněno několik podmínek. Všichni občané Ruska, kteří bojovali na straně separatistů, musí opustit území Ukrajiny, aby tam zůstali jen ti ozbrojenci, kteří mají ukrajinský pas. Z Donbasu musí také být vyvedena všechna ruská vojenská technika. A za třetí, musí být garantováno, že ve volbách budou moci hlasovat uprchlíci, kteří jsou nyní v jiných regionech Ukrajiny,“ řekl moskevskému deníku Kommersant kyjevský politolog Viktor Ukolov.

Stále více lidí se domnívá, že minské dohody jsou nesplnitelné. "Minsk je mrtvý a všichni to chápou," tvrdí rezolutně Myhajlo Samus.

Poslanec z vládní koalice Alexandr Černěnko s tím v zásadě souhlasí. "Tlak ze Západu v poslední době klesl. Evropané i Američané chápou, že jsou určité kroky, které prezident Porošenko nemůže udělat, aniž by to vedlo k vlně protestů a destabilizaci země. Proto kromě opakování, že musíme dodržovat minské dohody, bude pokračovat hledání nového formátu, který by pro nás byl přijatelnější," tvrdí Alexandr Černěnko.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Turín poprvé prohrál. Doma nestačil na nováčka z Lecce

Fotbalisté FC Turín ve třetím kole italské ligy nestačili na domácím hřišti na nováčka z Lecce a po porážce 1:2 poprvé v sezoně ztratili body. Jediným týmem se stoprocentní bilancí zůstal v Serii A Inter Milán, na jehož hřišti se v úterý představí pražská Slavia při vstupu do Ligy mistrů.

Hosté z Lecce přijeli do Turína k dohrávce se skóre 0:5 po prvních dvou kolech a jejich čekání na gól ukončil ve 35. minutě brazilský útočník Diego Farias dorážkou vlastní střely vyražené brankářem. Po změn stran vyrovnal z penalty za faul Andrea Belotti, ale čtvrt hodiny před koncem Marco Mancosu další pohotovou dorážkou po zákroku gólmana Salvatoreho Sirigua rozhodl o tříbodovém zisku pro outsidera.

před 7 hodinami

Útok na ropná zařízení je odvetou Jemenců za agresi Saúdů, tvrdí íránský prezident

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie, uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Informovala o tom agentura Reuters. K víkendovému útoku se sice přihlásili jemenští povstalci, Rijád ale vyjádřil pochybnosti, že úder byl veden z Jemenu, a Spojené státy tvrdí, že za akcí je Teherán. "Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu," uvedl Rúhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde dnes s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Volejbalisté dostali na ME lekci od polských mistrů světa

Čeští volejbalisté ve třetím zápase na evropském šampionátu dostali lekci od úřadujících mistrů světa Poláků. Při rozlučce s Rotterdamem od druhého setu nedostali šanci a prohráli 18:25, 12:25 a 15:25. O postup do osmifinále budou Češi po dni volna bojovat již v Amsterodamu proti domácímu Nizozemsku a Černé Hoře.

Poláci vyhráli poslední dva světové šampionáty, ale na evropskou medaili čekají od roku 2011, kdy získali ve Vídni bronz. Proti českému výběru si připsali třetí vítězství na tomto ME ze tří zápasů.

Svěřenci Michala Nekoly mají bilanci jedné výhry a dvou porážek, a pokud chtějí postoupit do play off, potřebují skončit v šestičlenné skupině do čtvrtého místa.

Další zprávy