O záchraně minských dohod o Donbasu se bude jednat v Berlíně. Splněno zatím nebylo nic

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
19. 10. 2016 16:57
Minské dohody před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině. Od té doby se ale nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických. Ve středu se je pokusí zachránit lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Aktivisté před ruskou ambasádou v Kyjevě.
Aktivisté před ruskou ambasádou v Kyjevě. | Foto: Reuters

Berlín – Ve středu večer v Berlíně se lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny pokusí zachránit tzv. minské dohody, které před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině.

Jenže od té doby se nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických.

Hostitelka setkání, německá kancléřka Angela Merkelová, problém neskrývá. "Rozhodně od setkání nelze očekávat nějaké zázraky. Ale musíme spolu mluvit, i když máme značně rozdílné názory," prohlásila v úterý. Přitom ještě minulý týden to vypadalo, že se schůzka v tzv. normandském formátu vůbec neuskuteční.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlašoval, že pokud na expertní úrovni nedojde k nějaké dohodě, nemá cenu, aby se scházeli lídři zemí.

K průlomu zatím rozhodně nedošlo, protože představy Kyjeva a Moskvy o plnění minských dohod jsou diametrálně odlišné.

Tři skupiny problémů

Třináct bodů se dá rozdělit na několik skupin. V bezpečnostním bloku se mluví o okamžitém příměří, stažení těžkých zbraní z fronty, propuštění zajatců, rozpuštění nezákonných ozbrojených skupin a obnovení kontroly ze strany ukrajinských úřadů nad hranicí s Ruskem. Druhá část se týká humanitárních aspektů, rekonstrukce zničených objektů infrastruktury a vyplácení penzí a sociálních dávek Donbasu. Třetí skupina hovoří o amnestii pro účastníky bojů, zvláštním zákoně o doněcké a luhaňské oblasti, volbách v tzv. DNR a LNR a změnách ústavy, které by decentralizovaly správu země.

"Splněno není vůbec nic. Za celou dobu byly asi jen čtyři dny, kdy panoval skutečný klid zbraní. Jinak se střílí neustále. Tak o čem se vlastně chceme bavit, když separatisté nechtějí splnit ani tu úplně první a základní podmínku?" ptá se emotivně kyjevský bezpečnostní expert Myhajlo Samus.

OBSE přišlo s plánem vytvoření neutrální demilitarizované zóny. V první fázi mělo jít o tři místa a v případě úspěchu se tato území měla rozšiřovat. Současná situace je taková, že pouze na jednom místě u města Stanica Luhanska došlo k dohodě a stažení ozbrojenců. Vydrželo to jen asi dva dny a dnes jsou vojáci obou stran zase na svých místech.

Problém je i s politickou částí dohod. Kyjev tvrdí, že nejdříve musí dojít k obnovení kontroly nad hranicí a teprve poté může dojít k místním volbám. S tím ostře nesouhlasí Moskva, která je ochotna vrátit kontrolu teprve poté, co budou přijaty ústavní změny a bude zvoleno nové vedení separatistických regionů.

"Tlačí na nás i západní partneři, abychom přijali nový zákon. Jenže to by jenom znamenalo, že zlegalizujeme vládu těch banditů. Každý, kdo by přišel s takovým zákonem, tak v politice skončí, protože společnost mu to nedovolí," rozčiluje se Myhajlo Samus.

Minským dohodám už nikdo nevěří

Problémem také je, že vládní koalice nemá v parlamentu ústavní většinu a je jasné, že opozice by si takovou příležitost nenechala ujít. Tím spíše, že proti zákonu je i značná část vládních poslanců.

"Dříve než bude přijat nový zákon, mělo by být splněno několik podmínek. Všichni občané Ruska, kteří bojovali na straně separatistů, musí opustit území Ukrajiny, aby tam zůstali jen ti ozbrojenci, kteří mají ukrajinský pas. Z Donbasu musí také být vyvedena všechna ruská vojenská technika. A za třetí, musí být garantováno, že ve volbách budou moci hlasovat uprchlíci, kteří jsou nyní v jiných regionech Ukrajiny,“ řekl moskevskému deníku Kommersant kyjevský politolog Viktor Ukolov.

Stále více lidí se domnívá, že minské dohody jsou nesplnitelné. "Minsk je mrtvý a všichni to chápou," tvrdí rezolutně Myhajlo Samus.

Poslanec z vládní koalice Alexandr Černěnko s tím v zásadě souhlasí. "Tlak ze Západu v poslední době klesl. Evropané i Američané chápou, že jsou určité kroky, které prezident Porošenko nemůže udělat, aniž by to vedlo k vlně protestů a destabilizaci země. Proto kromě opakování, že musíme dodržovat minské dohody, bude pokračovat hledání nového formátu, který by pro nás byl přijatelnější," tvrdí Alexandr Černěnko.

 

Právě se děje

před 32 minutami

U Itálie se objevil plejtvákovec šedý, odborníky to ohromilo

V Itálii už týden vzbuzuje obrovské pozdvižení plejtvákovec šedý, který se objevil u tamního pobřeží. Kytovec, jehož domovem je Tichý oceán, se podle odborníků vrátil do Atlantiku poprvé po 300 letech. Ochránci přírody jej postupně pozorovali v Neapolském zálivu, u ostrova Ponza a naposledy poblíž Fiumicina nedalo Říma, napsala dnes agentura DPA.

Plejtvákovci šedí dříve v Atlantiku žili, ale byli vyhubeni lovci a poslední tři staletí se podle vědců vyskytovali výhradně u pacifického pobřeží Severní Ameriky a u břehů severovýchodní Asie. Nyní se odborníci dohadují, jak se mladý jedinec do Středozemního moře, které je součástí Atlantiku, dostal a zda lze vzácný úkaz považovat za důkaz, že se tato velryba natrvalo vrací do Atlantického oceánu.

Možné vysvětlení toho, že se plejtvákovec objevil u Itálie, je dvojí. Podle některých vědců není vyloučeno, že díky tání ledu v Arktidě mohla velryba do Atlantiku doplavat. Jiní mají za to, že vzhledem k jejímu věku se nejspíš v Atlantickém oceánu už narodila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy