Náhradník Le Penové zůstal v čele Národní fronty jen pár dnů, dohnala ho aféra s nacistickými tábory

Simone Radačičová Simone Radačičová
28. 4. 2017 11:47
Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.
Marine Le Penová.
Marine Le Penová. | Foto: Reuters

Paříž - Teprve v pondělí se Jean-François Jalkh ujal vedení Národní fronty, ze kterého dočasně odstoupila Marine Le Penová.

Ve funkci ale vydržel jen pár dnů. Dostihly ho stíny minulosti - francouzská média odhalila, že zpochybnil existenci vyhlazovacích táborů za druhé světové války.

"Jean-François Jalkh bude bránit svoji čest," uvedl v pátek viceprezident Národní fronty Louis Alliot. Ten oznámil, že novým dočasným šéfem partaje se stane Steeve Briois, starosta severofrancouzského městečka Hénin-Beaumont.

Marine Le Penová, favoritka na úřad francouzského prezidenta, tento týden oznámila, že si dá "dovolenou" z vedení své strany. Uvedla, že chce být prezidentkou všech Francouzů, a tudíž bude nadstranická.

Aktuálně se také potřebuje soustředit na probíhající prezidentskou kampaň. Už v neděli 7. května budou Francouzi v druhém kole vybírat nového prezidenta země.

Přízraky minulosti jsou zpátky

Veřejnosti málo známý Jean-François Jalkh je členem Národní fronty už dlouhá léta. Patří mezi klíčové straníky, kteří mají rozhodující vliv na směřování partaje, a aktuálně za ni sedí i v europarlamentu.

Francouzská média připomínají, že byl blízký zakladateli strany a otci prezidentské kandidátky Jeanu-Marie Le Penovi.

Ten mimochodem nechvalně proslul rasistickými a antisemitskými výroky. Řekl například, že "plynové komory byly jen detailem historie".

A výroky z minulosti rychle dohnaly i Jalkha. Francouzská média přišla s tím, že Jalkh v roce 2000 poskytl rozhovor odbornému francouzskému magazínu. V něm údajně zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech za druhé světové války.

"Z technického hlediska není možné používat cyklón B k masovému vyhlazování," uvedl údajně. Současně podpořil kontroverzního britsko-francouzského historika Roberta Faurissona, který celkově zpochybňuje holocaust.

Jalkh ale veškerá obvinění odmítá. Tvrdí, že si na podobné výroky nevzpomíná, a hodlá se bránit i u soudu.

A Národní fronta si za svým mužem stojí. "Je to čestný muž a vlastenec," prohlásil o něm Florian Philippot, viceprezident Národní fronty a pravá ruka Marine Le Penové.

Le Penová straně vzala antisemitskou image

Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb.

Marine Le Penová stranu od svého otce přezvala v roce 2011, kdy ji provedla takzvanou "dedémonizací". Očistila ji od xenofobní a antisemitské image, a dokonce se kvůli tomu neváhala rozkmotřit se svým otcem.

Jenže poslední odhalení, která francouzská média zblízka sledují a pokrývají, její snahu podrývají. Ukazují, že očista proběhla jen navenek.

Národní frontu tak opět straší přízraky z minulosti, které mohou odradit mnoho francouzských voličů.  

Válka fotek

Jen pár dnů před druhým kolem prezidentských voleb, ve kterém se Marine Le Penová utká s centristou a bývalým ministrem hospodářství Emmanuelem Macronem, ve Francii roste napětí.

V několika francouzských městech včetně Paříže se v uplynulých dnech střetli s policií demonstranti, kteří stojí jak proti Le Penové, tak Macronovi. Navíc asi desítku lyceí v Paříži blokují středoškoláci.

V zemi mezitím probíhá ostrá předvolební kampaň. Tamní média ji už překřtila na "válku fotek". Zatímco Le Penová se fotí s rybáři na moři, Macron si vyrazil zahrát fotbal s mladými Francouzi.

Náskok Macrona před Le Penovou se tenčí. Podle posledního průzkumu společnosti OpinionWay pro Les Echos by Macrona podpořilo 59 procent voličů, což je pokles o několik procentních bodů.

Vítězství nacionalistky Marine Le Penové by bylo pro Evropu nebezpečné, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy