"Visegrádská čtyřka (V4) se přeceňuje," říká Bek. "Moje zkušenost ze Senátu je taková, že kolegové z Polska a Maďarska po nás vždycky chtěli jen pomoc s obhajobou jejich ideologického boje s Bruselem. Užitečnější debaty jsme vedli s Rakušany nebo Němci. Na V4 nebudu sázet," dodává ministerský kandidát.
Bek je prvním a zatím jediným členem nastupující vlády, který se vymezil proti středoevropské platformě zahrnující kromě Polska, Maďarska a Česka ještě Slovensko. Jeho slova odpovídají i odborným analýzám významu V4 pro zúčastněné země.
Institut Europeum například minulý měsíc zveřejnil závěry výzkumu toho, jak politici ze zemí Visegrádu hlasují na půdě Evropské unie. Ukázalo se, že zatímco se Slováky mají Češi téměř absolutní shodu, konkrétně 97 procent, Poláci a Maďaři jsou až na 20. a 21. místě. Daleko častěji Češi najdou shodu s Lucemburčany, Finy nebo Kypřany.
Čeští politici ale i tak považují Visegrád za naprosto zásadní spojenectví. Týká se to také nastupující vlády. Koaliční smlouva stran Spolu a Pirátů se Starosty staví V4 na roveň Evropské unii a NATO. "Spolupráce ve Visegrádské skupině bude součástí našich vazeb na všech úrovních," říká hned první bod koaličního textu v části o zahraniční a evropské politice.
"Konkrétní kroky jsou důležitější než slova, ale ta věta mě překvapila," přiznává Mikuláš Bek. "Budu o tom chtít s premiérem mluvit," dodává.
Za udržením spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a polskou vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczynského stojí zejména ODS. Ta sedí na půdě Evropského parlamentu ve stejné politické skupině s PiS. Fiala tím má předurčené také premiérské partnery pro vyjednávání před summity unie.
V Česku se málo mluví o Evropě
Bekova bezprostřední priorita ve funkci ministra bude historicky druhé české předsednictví EU, které začne v červenci příštího roku. Bek patřil mezi kritiky malých výdajů na předsednictví. Vláda Andreje Babiše (ANO) uvolnila jen okolo 1,25 miliardy korun, což je nejméně peněz, kolik kdy země věnovala v posledních dvaceti letech na svůj půlrok v čele EU.
Teď bude mít Bek pravomoc přímo zasahovat do příprav předsednictví. Tvrdí však, že na zásadnější změny je pozdě. "Vláda sice v srpnu navýšila rozpočet o 200 milionů, ale hlavní handicap, tedy vyslat víc kvalifikovaných lidí do Bruselu a na centrální úřady v Česku, to neřeší. Další experty už nestihneme najmout," říká.
Co naopak považuje za zvládnutelné, je investovat víc peněz a času do komunikace o předsednictví s českou veřejností. Jak ukazují průzkumy, ta v drtivé většině netuší, že Česko čeká role vyjednavače evropských kompromisů.
"Máme v tomhle směru vůči lidem dluh. Obecně se u nás málo mluví o Evropě. Rád bych se na tohle zaměřil," tvrdí senátor.
V kanceláři s Fialou
V případě Beka se spekulovalo o tom, že by mohl být jedním z ministrů, u kterých by Miloš Zeman mohl žádat výměnu. Bek kdysi v roli rektora Masarykovy univerzity odmítl povolit Zemanovi vystoupení na půdě školy v roce 2013 v obavách z politické agitace. Prezident se mu za to poté mstil - nikdy ho například nepozval na oslavy státního svátku.
Nominovaný "pan Evropa" si ale věří a obstrukce Hradu nečeká. "I v době našich nejvyhrocenějších vztahů mě Miloš Zeman podruhé, v roce 2015, jmenoval rektorem. Nebylo to sice osobně, jenom zaslaným dekretem, ale nezdržoval to," připomíná Bek.
Tvrdí také, že má plnou podporu Petra Fialy. Funkci rektora Masarykovy univerzity převzal právě po Fialovi a předtím mu dělal po dva mandáty prorektora. "Seděli jsme vedle sebe v kanceláři téměř devět let. Pracovně i osobně se velmi dobře známe," říká senátor.
Sedmapadesátiletý Mikuláš Bek je vystudovaný muzikolog, mluví anglicky, německy a rusky. Poslední tři roky vede evropský výbor v horní komoře parlamentu, kterým prochází veškerá legislativa unie. Před pádem totality byl Bek v roce 1988 kandidátem členství v KSČ. Do strany ale nestihl vstoupit, protože přišla revoluce.
