Ženeva - Už více než 10 000 lidí zemřelo v západní Africe na ebolu. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Během epidemie, která vypukla před rokem, se virovým onemocněním způsobujícím krvácivou horečku nakazilo přes 24 000 lidí.
Podle WHO se jedná o dosud největší epidemii eboly v dějinách. Nejvíce postihla tři západoafrické země - Guineu, Sierru Leone a Libérii. Jednotlivé případy úmrtí se ale objevily také v Nigérii, Mali, Španělsku a v USA.
Nemocí se v západní Africe nakazilo také několik Evropanů, převážně lékařů, zdravotníků či humanitárních pracovníků. Většina z nich byla převezena zpět do vlasti a úspěšně vyléčena. Nejnovější takový případ se týká britské zdravotní sestry, kterou ze Sierry Leone do Londýna transportovali dnes.
Od počátku tohoto roku zaznamenaly všechny tři postižené západoafrické země pokles v počtu nových nakažení. Za poslední týden oznámila Sierra Leone 58 nových případů, což je nejméně od loňského června. Stejný počet nových pacientů zaznamenala také Guinea. V obou případech se ohniska nákazy soustředí kolem hlavních měst.
V Libérii se na rozdíl od obou sousedních zemí nový případ eboly neobjevil už 21 dní. WHO může zemi označit za zbavenou eboly, pokud se nový případ neobjeví 42 dní, což odpovídá dvojnásobku inkubační doby.
Už ve středu upozornila WHO na upadající zájem světové veřejnosti o vývoj epidemie eboly a její dopad na společnost v postižených zemí. S tím prý souvisí také klesající počet přispěvatelů na konta pro boj s epidemií, která podle WHO ještě ani zdaleka není u konce.
Podle dnes zveřejněné zprávy Rozvojového programu Organizace spojených národů by západní Afrika mohla kvůli vlivu eboly na obchod, investice a cestovní ruch přijít v následujících třech letech až o 15 miliard dolarů (386 miliard korun).
Nejvíce postiženou skupinou budou prý ženy žijící ve venkovských oblastech. Krize prý postihne i sousední země, v nichž virové onemocnění vůbec nezabíjelo, jako jsou Pobřeží slonoviny či Senegal.
