Oslo - Norská pravicová vláda se snaží omezit příliv uprchlíků do skandinávské země. A činí tak různými způsoby.
Omezila udělování azylu Eritrejcům a nyní chce vracet některé běžence, kteří se do Norska dostali nejsevernější migrační trasou. Ta vede právě přes rusko-norský hraniční přechod Storskog.
Je to sem sice daleko - Storskog leží více než 400 kilometrů za polárním kruhem -, ale není třeba podnikat nebezpečnou cestu přes moře jako do Itálie nebo na řecké ostrovy.
Ještě loni takto do Norska přišlo jen několik jedinců, letos už 1200 lidí. Část z nich ale čeká cesta zpět.
"Někteří lidé, kteří přešli hranici, pobývali před tím delší dobu v Rusku. Měli by tam zůstat, protože už neutíkají před válkou nebo hladem. Nejsou v nouzi. Rusko je bezpečná země," řekl televizi NRK ministr spravedlnosti Anders Anundsen.
O problému už jednali telefonicky ministři zahraničí Boerge Brende a Sergej Lavrov.
Ruské velvyslanectví v Bejrútu eviduje od léta větší počet žádostí o ruské vízum z řad syrských uprchlíků v Libanonu. Cílem většiny z nich je ale Norsko.
V zemi je nyní u moci pravicová koalice konzervativců a Pokrokové strany, která má v programu zpřísnění podmínek pro udělování azylu.
Jen letos by do Norska mělo podle odhadů celkově dorazit mezi 20 000 až 25 000 lidí. Příští rok pak vláda očekává dokonce 30 000 migrantů, napsala agentura Reuters.
Podle premiérky Erny Solbergové země za přijetí desítek tisíc lidí v průběhu příštích pěti let zaplatí odhadem 40 až 50 miliard norských korun, tedy v přepočtu až 146 miliard Kč. Solbergová plánuje, že bude nutné využít i státní ropný fond.
Norsko má přibližně 5,2 milionu obyvatel.
Nezletilí běženci se prodraží
"Pokud by mělo trvalý pobyt obdržet 40 000 až 50 000 lidí, náklady na příštích pět let by se pohybovaly někde mezi 40 až 50 miliardami korun," cituje Solbergovou agentura Reuters.
Předsedkyně vlády navíc upozornila, že přichází i řada nezletilých běženců bez doprovodu dospělých. Náklady by tak podle ní v konečném důsledku mohly být ještě vyšší.
Jednoznačně nejvíce nezletilých žadatelů o azyl do země míří z Afghánistánu, následují je mladí Syřané a také Eritrejci. Oslo ale vede jednání s eritrejskou vládou o tom, že občany tohoto státu bude vracet domů.
Od ledna do září 2015 podalo v Norsku žádost o azyl celkem 13 246 lidí, z toho 4453 Syřanů. Každý měsíc přitom počet žádostí stoupá, vyplývá z webu Norského ředitelství pro imigraci (UDI).
Vláda sáhne do ropného fondu
Norská vláda se kvůli narůstajícímu počtu běženců chystá v krátkém čase představit dodatek k návrhu rozpočtu pro rok 2016, kdy zřejmě sáhne hlouběji do státního fondu svrchovaného majetku. Do něj proudí přebytky ze zisku z prodeje ropy.
Už minulý týden přitom kabinet oznámil, že první výběr z fondu - v němž se schovává okolo 6,9 bilionu norských korun, půjde na financování nižších daní a podporu ekonomiky.
"Musíme využít víc peněz, protože nemůžeme zastavit všechno dění v Norsku jen kvůli tomu, abychom mohli zaplatit za příliv uprchlíků," uvedla Solbergová. Letos vláda plánovala využít 2,6 procenta ze zásob fondu, příští rok by to mělo být o dvě desetiny procenta (v přepočtu zhruba 67,5 miliardy českých korun) více.
