Nobelovu cenu za mír získala organizace bojující proti jaderným zbraním. Reakce světa je vlažná

Martin Ehl Zahraničí Martin Ehl, Zahraničí
Aktualizováno 6. 10. 2017 23:56
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".
Demonstrace aktivistů z ICAN letos v září v Berlíně.
Demonstrace aktivistů z ICAN letos v září v Berlíně. | Foto: ČTK

Oslo - Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN).

ICAN ocenění dostala za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní," zdůvodnil své rozhodnutí norský Nobelův výbor.

Ocenění přichází ve stínu jaderných testů Severní Koreje a možnosti, že americký prezident Donald Trump zruší dohodu, která brání Íránu vyvíjet jaderné zbraně.

Zakladatelé ICAN se inspirovali podobnou mezinárodní kampaní požadující zákaz pozemních min, která dosáhla zákazu použití protipěchotních min v roce 1997.

ICAN je koalicí 468 nevládních organizací ze 101 zemí světa.

Úspěch v OSN

Letos v červenci se koalici podařil nebývalý úspěch. OSN i na základě jejího lobbingu přijala Dohodu o zákazu jaderných zbraní, která zakazuje vývoj, testování, držení, skladování a použití jaderných zbraní.

Kdo v minulosti získal Nobelovu cenu za mír?

  • 2006: Muhammad Júnus
  • 2007: Al Gore, Mezivládní panel pro změny klimatu
  • 2008: Martti Ahtisaari
  • 2009: Barack Obama
  • 2010: Liou Siao-po
  • 2011: Ellen Johnsonová-Sirleafová,  Leymah Gboweeová,  Tawakkul Karmánová
  • 2012: Evropská unie
  • 2013: Organizace pro zákaz chemických zbraní
  • 2014: Kajláš Satjárthí, Malála Júsufzajová
  • 2015: Kvartet pro národní dialog
  • 2016: Juan Manuel Santos

I když dohodu v OSN přijalo v hlasování 122 států proti jednomu, v platnost vejde až poté, co ji ratifikuje nejméně padesát členských států. A jako u všech podobných smluv, ratifikace se může táhnout léta.

Vyjednávání dohody v OSN se za Severoatlantickou alianci (NATO) účastnilo pouze Nizozemsko, které pak jako jediné hlasovalo proti.

Česká republika se spolu se skupinou dalších států vyjednávání vůbec nezúčastnila, a o smlouvě tedy nehlasovala.

Reakce na Nobelovu cenu jsou rozporuplné

Reakce na udělení letošní Nobelovy ceny za mír Mezinárodní kampani za zrušení jaderných zbraní (ICAN) jsou rozporuplné. Zatímco generální tajemník OSN António Guterres ho přivítal, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg reagoval spíše zdrženlivě. Opatrná reakce přišla z Ruska, zatímco Německo se podle serveru Spiegel Online s námahou "přinutilo" ke gratulaci. Americké ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že udělení Nobelovy ceny ICAN nijak nemění pozici Spojených států k dohodě o zákazu jaderných zbraní, kterou organizace podporuje.

"Gratuluji ICAN k jejich Nobelově ceně za mír. Nyní potřebujeme více než kdy dříve svět bez jaderných zbraní," napsal na twitteru generální tajemník OSN Guterres. Mluvčí organizace v Ženevě Alessandra Vellucciová už před ním uvedla, že je ocenění ICAN "dobrým znamením" na cestě k možné ratifikaci dohody o zákazu jaderných zbraní, kterou podepsalo letos v červenci 122 zemí. Není mezi nimi nicméně ani jedna jaderná mocnost. Nepřipojilo se ani Česko.

Zdrženlivě se k ocenění ICAN vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dohoda o jaderném odzbrojení, kterou ICAN podporuje, nás neposune blíže k cíli světa bez jaderným zbraní, uvedl. Ve skutečnosti podle něj dokonce dosažené pokroky v jaderném odzbrojování a nešíření jaderných zbraní ohrožuje. Dokud budou jaderné zbraně existovat, zůstane NATO jadernou aliancí, uvedl Stoltenberg. "NATO lituje, že v současnosti nejsou podmínky pro jaderné odzbrojení příhodné," doplnil.

"Dnešní oznámení nemění pozici Spojených států k dohodě: Spojené státy nepodporují a nepodepíšou Dohodu o zákazu jaderných zbraní," uvedlo americké ministerstvo zahraničí. "Bohužel jsme svědky zhoršování celkové bezpečnostní situace a rostoucí jaderné schopnosti určitých států. Tato dohoda nepřinese světu více míru," stojí v prohlášení.

Moskva respektuje rozhodnutí Nobelova výboru v Oslu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Rusko je zodpovědným členem atomového klubu," dodal podle agentury TASS. Bývalý vůdce SSSR a nositel Nobelovy ceny za mír Michail Gorbačov ocenění ICAN uvítal. "Svět bez jaderných zbraní - jiný cíl ani nemůžeme mít," uvedl. Jaderná válka je podle něj nepřípustná, neboť z ní nemůže vzejít žádný vítěz.

Dohodu zakazující jaderné zbraně nepodepsalo ani Německo. Také reakce spolkové vlády byla dnes zdrženlivá. Vládní mluvčí ICAN pogratulovala, zdůraznila ale, že Berlín trvá na odmítnutí dohody podporované OSN. Dokud existují státy, které považují jaderné zbraně za vojenský prostředek a Evropa je jimi ohrožena, trvá nutnost jaderného odstrašování, řekla mluvčí německé vlády.

Česko má také své zástupce

ICAN byla založena v roce 2007 v australském Melbourne. Nejvíc jejích členů je z Austrálie, mnoho jich pochází také z Francie nebo USA.

Česko má v ICAN dva zástupce - Lékaře za bezpečný život na Zemi a Svět bez válek a násilí.

První jmenovaná je česká sekce mezinárodní lékařské organizace, Mezinárodního sdružení lékařů proti jaderné válce. Tato organizace získala Nobelovu cenu za mír už v roce 1985.

Druhá jmenovaná vznikla původně ve Španělsku a od té doby se rozšířila do více než 30 zemí po celém světě - včetně České republiky, kde funguje od roku 2010. Financovaná je z členských příspěvků a darů. Jejím cílem je kromě jaderného odzbrojení i snižování výdajů na obranu a stažení vojsk z okupovaných území.

Hrozba z KLDR

Jaderné zbraně oficiálně či neoficiálně má devět zemí včetně Severní Koreje.

Jihoafrická republika už opustila svůj program vývoje z 80. let minulého století a Bělorusko, Kazachstán a Ukrajina je po rozpadu Sovětského svazu buď převezly do Ruska, nebo rozmontovaly.

To, že se Ukrajina zbavila jaderných zbraní výměnou za záruky velmocí, a potom byla napadena Ruskem a přišla o Krymský poloostrov, někteří označují za klíčový problém a důvod, proč se nyní státy jako Severní Korea budou zdráhat zbavovat se jaderných zbraní.

O zrušení jaderných zbraní, nebo přinejmenším o zásadní snížení jejich počtu, se chtěl zasadit už bývalý americký prezident Barack Obama.

Ve svém projevu v Praze v roce 2009 například řekl: "Amerika se zavazuje mířit k bezpečnému světu v míru bez jaderných zbraní".

V té době měla za sebou ICAN dva roky existence a svět se obával, že se jaderné zbraně dostanou do rukou teroristů například z Pákistánu. Ten byl a je považován za jednu ze slabších jaderných mocností, které nejsou schopny tak dobře ochránit svůj program.

Obama tehdy hovořil krátce poté, co Severní Korea vyzkoušela novou raketu a začala mohutně rozvíjet svůj jaderný program.

Důležitost jaderných zbraní si svět opět uvědomil během letošní eskalace krize mezi Severní Koreou a Spojenými státy, když si severokorejský vůdce Kim Čong-un a americký prezident Donald Trump navzájem pohrozili zničujícími útoky.

Cenu mohli dostat i papež nebo John Kerry

Udělení Nobelovy ceny za mír nějaké organizaci nebo osobě, která bojuje proti jadernému zbrojení, se očekávalo.

Za favority byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí. Tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

Mezi dalšími spolufavority letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Loni Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za to, že dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

 

Právě se děje

před 23 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 33 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 59 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy