"Nacismus, banánová republika." Roztržka Nizozemska a Turecka sílí, může ovlivnit i dvoje hlasování

Marek Hudema Marek Hudema
13. 3. 2017 13:06
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | Foto: Reuters

Ankara/Amsterdam - Obviňování z nacismu a urážky mezi Tureckem a Nizozemskem ústí k největší diplomatické roztržce Ankary a Evropské unie.

Vše navíc může reálně ovlivnit hned dvě důležitá hlasování najednou: nizozemské parlamentní volby, které budou už tuto středu, a dubnové referendum v Turecku.

"Nacismus je na Západě živý," prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli. Nizozemsko obvinil, že je "banánovou republikou", a země podle něj "zaplatí" za své činy.

Erdogana rozezlilo, že Nizozemci nepovolili přistání letadla s tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Cavusogluem na palubě. Navíc zadrželi tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou.

Oba chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tamními Turky, aby v dubnu hlasovali v tureckém referendu pro změnu ústavy.

Nizozemský premiér Mark Rutte označil turecká obvinění za "bizarní" a "naprosto nepřijatelná". Prohlásil, že se rozhodně Turecku neomluví. A zdůraznil, že Nizozemsko je hrdá země a že turečtí návštěvníci byli "nežádoucí".

I přes varování přijeli

Podle Nizozemců jejich diplomaté opakovaně upozorňovali tureckého ministra zahraničí, že nemá do Nizozemska jezdit, protože by to mohlo způsobit napětí před nizozemskými parlamentními volbami.

Nakonec mu zakázali přistání z "bezpečnostních důvodů".

Podobný případ byla podle nich i Kayaová, kterou taky varovali. Přesto přijela.

Turecký konzul ovšem přislíbil, že ministryně nepůjde na turecký konzulát v Rotterdamu. Počítalo se totiž s tím, že u budovy bude shromáždění místních Turků.

Kayaová tam přesto šla. Policisté ji zadrželi a byla požádána, aby opustila Nizozemsko. Nakonec odjela do Německa.

Vyostřené volby

Otázka imigrantů z muslimských zemí je jedním z důležitých bodů nizozemských parlamentních voleb, které se konají tuto středu 15. března. Tamní úřady se prý obávaly, že návštěvy tureckých politiků zesílí napětí v zemi.

Navrhované změny turecké ústavy kritizují někteří evropští politici i organizace zabývající se ochranou lidských práv. Podle nich povedou k autokracii, protože výrazně posílí pravomoci prezidenta. Tím bude zřejmě Erdogan, který je islamistou a jehož režim hromadně zatýká a vyhazuje z práce skutečné i údajné nepřátele vlády.

Dvěma nejsilnějšími stranami v Nizozemsku jsou podle průzkumů liberálové premiéra Rutteho a antiislámská, protiimigrantská a protievropská Strana pro svobodu, kterou vede Geert Wilders.

Ten se mezitím snaží využít současné roztržky s Tureckem. Po oznámeném odjezdu Kayaové napsal na sociální síť Twitter: "Odjeďte a už se nikdy nevracejte."

Stejně chce současného konfliktu využít další Rutteho soupeř, šéf křesťanských demokratů Sybrand Buma. Požaduje, aby Evropská unie přestala jednat s Tureckem o vstupu do unie a zbavila Turky žijící v Nizozemsku možnosti mít dvojí občanství - nizozemské i turecké.

Podle expertů je příliš brzy na to, říct, zda bude mít roztržka s Tureckem vliv na výsledky nizozemských voleb. "Pokud to ale nějaký dopad mít bude, je pravděpodobné, že nejvíc z toho vytěží Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu," řekl agentuře Reuters Joop van Holsteijn, specialista na volby z Leidenské univerzity.

Vítěz bez koalice

Wilders pravděpodobně nebude v příští nizozemské vládě, protože se s ním kvůli jeho radikalismu nechce žádná významná strana spojit v koalici. A sám vládu nesestaví.

Jeho volební výsledek se ale pokládá za test, jak silné jsou protiimigrantské a euroskeptické strany v celé Evropě. Pokud nakonec získá nejvíce hlasů, povzbudí to radikály v celé unii.

Zároveň se očekává, že roztržka s Nizozemskem a dalšími evropskými zeměmi pomůže Erdoganovi v jeho referendu o změně ústavy.

Turecký prezident si postupně vytváří nového nepřítele: Evropu. Tím se snaží získat nacionalistické voliče.

Přestože měl po loňském nezdařeném puči velkou podporu veřejnosti, podle průzkumů se zdá, že vítězství v referendu nemá zdaleka jisté. Stále důležitější se tak pro něj stává podpora Turků žijících v zahraničí - celkově jde asi o 5,5 milionu lidí. Jen v Nizozemsku žije podle odhadů asi 400 tisíc Turků, kteří mají turecké občanství, a mohou tak hlasovat v referendu.

Turecké televize nyní pouští smyčku záběrů, na nichž nizozemští policisté rozhánějí turecké demonstranty, kteří protestovali proti vypovězení turecké ministryně. A hlásají podporu prezidenta Erdogana.

Ankara ostatně rozehnání demonstrace kritizovala.

Podle agentury Reuters protestující házeli po policistech kamení a zápalné lahve.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy