"Nacismus, banánová republika." Roztržka Nizozemska a Turecka sílí, může ovlivnit i dvoje hlasování

Marek Hudema Marek Hudema
13. 3. 2017 13:06
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | Foto: Reuters

Ankara/Amsterdam - Obviňování z nacismu a urážky mezi Tureckem a Nizozemskem ústí k největší diplomatické roztržce Ankary a Evropské unie.

Vše navíc může reálně ovlivnit hned dvě důležitá hlasování najednou: nizozemské parlamentní volby, které budou už tuto středu, a dubnové referendum v Turecku.

"Nacismus je na Západě živý," prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli. Nizozemsko obvinil, že je "banánovou republikou", a země podle něj "zaplatí" za své činy.

Erdogana rozezlilo, že Nizozemci nepovolili přistání letadla s tureckým ministrem zahraničí Mevlutem Cavusogluem na palubě. Navíc zadrželi tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou.

Oba chtěli v Nizozemsku agitovat mezi tamními Turky, aby v dubnu hlasovali v tureckém referendu pro změnu ústavy.

Nizozemský premiér Mark Rutte označil turecká obvinění za "bizarní" a "naprosto nepřijatelná". Prohlásil, že se rozhodně Turecku neomluví. A zdůraznil, že Nizozemsko je hrdá země a že turečtí návštěvníci byli "nežádoucí".

I přes varování přijeli

Podle Nizozemců jejich diplomaté opakovaně upozorňovali tureckého ministra zahraničí, že nemá do Nizozemska jezdit, protože by to mohlo způsobit napětí před nizozemskými parlamentními volbami.

Nakonec mu zakázali přistání z "bezpečnostních důvodů".

Podobný případ byla podle nich i Kayaová, kterou taky varovali. Přesto přijela.

Turecký konzul ovšem přislíbil, že ministryně nepůjde na turecký konzulát v Rotterdamu. Počítalo se totiž s tím, že u budovy bude shromáždění místních Turků.

Kayaová tam přesto šla. Policisté ji zadrželi a byla požádána, aby opustila Nizozemsko. Nakonec odjela do Německa.

Vyostřené volby

Otázka imigrantů z muslimských zemí je jedním z důležitých bodů nizozemských parlamentních voleb, které se konají tuto středu 15. března. Tamní úřady se prý obávaly, že návštěvy tureckých politiků zesílí napětí v zemi.

Navrhované změny turecké ústavy kritizují někteří evropští politici i organizace zabývající se ochranou lidských práv. Podle nich povedou k autokracii, protože výrazně posílí pravomoci prezidenta. Tím bude zřejmě Erdogan, který je islamistou a jehož režim hromadně zatýká a vyhazuje z práce skutečné i údajné nepřátele vlády.

Dvěma nejsilnějšími stranami v Nizozemsku jsou podle průzkumů liberálové premiéra Rutteho a antiislámská, protiimigrantská a protievropská Strana pro svobodu, kterou vede Geert Wilders.

Ten se mezitím snaží využít současné roztržky s Tureckem. Po oznámeném odjezdu Kayaové napsal na sociální síť Twitter: "Odjeďte a už se nikdy nevracejte."

Stejně chce současného konfliktu využít další Rutteho soupeř, šéf křesťanských demokratů Sybrand Buma. Požaduje, aby Evropská unie přestala jednat s Tureckem o vstupu do unie a zbavila Turky žijící v Nizozemsku možnosti mít dvojí občanství - nizozemské i turecké.

Podle expertů je příliš brzy na to, říct, zda bude mít roztržka s Tureckem vliv na výsledky nizozemských voleb. "Pokud to ale nějaký dopad mít bude, je pravděpodobné, že nejvíc z toho vytěží Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu," řekl agentuře Reuters Joop van Holsteijn, specialista na volby z Leidenské univerzity.

Vítěz bez koalice

Wilders pravděpodobně nebude v příští nizozemské vládě, protože se s ním kvůli jeho radikalismu nechce žádná významná strana spojit v koalici. A sám vládu nesestaví.

Jeho volební výsledek se ale pokládá za test, jak silné jsou protiimigrantské a euroskeptické strany v celé Evropě. Pokud nakonec získá nejvíce hlasů, povzbudí to radikály v celé unii.

Zároveň se očekává, že roztržka s Nizozemskem a dalšími evropskými zeměmi pomůže Erdoganovi v jeho referendu o změně ústavy.

Turecký prezident si postupně vytváří nového nepřítele: Evropu. Tím se snaží získat nacionalistické voliče.

Přestože měl po loňském nezdařeném puči velkou podporu veřejnosti, podle průzkumů se zdá, že vítězství v referendu nemá zdaleka jisté. Stále důležitější se tak pro něj stává podpora Turků žijících v zahraničí - celkově jde asi o 5,5 milionu lidí. Jen v Nizozemsku žije podle odhadů asi 400 tisíc Turků, kteří mají turecké občanství, a mohou tak hlasovat v referendu.

Turecké televize nyní pouští smyčku záběrů, na nichž nizozemští policisté rozhánějí turecké demonstranty, kteří protestovali proti vypovězení turecké ministryně. A hlásají podporu prezidenta Erdogana.

Ankara ostatně rozehnání demonstrace kritizovala.

Podle agentury Reuters protestující házeli po policistech kamení a zápalné lahve.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy