V pondělí v nigerském hlavním městě Niamey zasedla k jednání s generálem Barmouem americká náměstkyně ministerstva zahraničí Victorie Nulandová. Ani dříve by to nebylo ojedinělé - američtí státníci a diplomaté si s generálem běžně telefonují a výjimkou nejsou ani objetí před fotografy.
Setkání s Nulandovou ale vřelé nebylo. Barmou, který stál v čele speciální vojenské jednotky vycvičené Američany a jemuž americká vláda zaplatila vzdělání na prestižní Národní univerzitě obrany ve Washingtonu, proti ní usedl jako zástupce vojenské junty. Ta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma a umístila ho spolu s manželkou a synem do domácího vězení. Z Barmoua udělala náčelníka generálního štábu.
"Mají celkem jasno v tom, jak chtějí pokračovat, ale nejde to dohromady s ústavou Nigeru," prohlásila po jednání Nulandová. Dvouhodinový rozhovor označila za "extrémně upřímný a občas složitý".
Nedostala však svolení promluvit si s uvězněným prezidentem ani s vedením junty. Rovněž nedostala odpověď na to, jestli pučisté dovolí americkým jednotkám pokračovat v boji proti teroristickým skupinám v zemi a zda se z Nigeru nestane další spojenec Ruska a jedno z míst v Africe, kde operuje žoldnéřská Wagnerova skupina. Pouze se dočkala ujištění, že jednání budou pokračovat.
Barmou je ale v současnosti stále jedinou spojnicí mezi saharským Nigerem a USA. Zájem o armádu projevil už ve dvanácti letech, kdy odešel na vojenskou školu na Pobřeží slonoviny. Ve studiu pak pokračoval na vojenské akademii v Kamerunu.
Když se na konci 80. let minulého století vrátil do Nigeru, dříve než ostatní si uvědomil potenciální hrozbu, kterou představují přicházející islamističtí extremisté. V tu dobu si ho všimli Američané a nabídli mu možnost studia.
Kromě něj Pentagon investoval i do obrany země, konkrétně 500 miliony dolarů (v přepočtu 11 miliard korun), uvádí americký deník Wall Street Journal. Díky tomu dostali místní vojáci americký výcvik a pomáhali zpomalovat postup extremistů z al-Káidy a Islámského státu v sahelské oblasti na jihu pouště Sahara.
Hrozí regionální konflikt
"Pokud kvůli převratu přijdeme o zázemí v Nigeru, bude to pro americké strategické zájmy v regionu krok zpět," soudí vysloužilý generál amerického letectva Mark Hicks, který stál v čele speciálních operací v Africe mezi lety 2017 a 2019. Přitom ještě nedávno označoval Niger za "ostrov stability v moři džihádistických nepokojů".
Američané se obávají, že pokud pučisté neustoupí a v Nigeru se nepodaří obnovit demokracii, mohlo by dojít k regionálnímu konfliktu. Sousední státy v čele s Nigérií oznámily, že do země pošlou jednotky na pomoc uvězněnému prezidentovi. Vojenské junty ve vedení Burkiny Faso a Mali, které mají podporu wagnerovců, chtějí naopak pomoci pučistům.
Proto i Hicks, který se s generálem spřátelil při svém pobytu v Africe, spoléhá na Barmoua. "Mnoho z nás, kdo ho máme rádi, doufá, že pomůže zařídit, aby byly následky co nejmírnější," uvedl.
Stejně tak Niger by ale mohl přijít o výhody, které mu přinášejí přátelské vztahy s USA. Už nyní Američané zastavili výcvik místních vojáků a dodávky vojenské pomoci. "Pokud je to cena, kterou musíme zaplatit za naši svrchovanost, tak se to musí stát," oznámil však Barmou pár dní po převratu.
Server The Intercept dodává, že nigerský generál není jediným vojákem trénovaným ve Spojených státech, který se přidal k lokálním pučům. Od roku 2008 se Afričané se vzděláním v USA zapojili celkem do jedenácti převratů.
Prigožin nabídl pomoc juntě
Obavy vzbuzuje i možný větší vliv Ruska. Bílý dům sice oznámil, že nemá zprávy o ruském podílu na převratu, ale dvě sousední země - Mali a Burkina Faso - také zažily v uplynulých třech letech puč, kdy se k moci dostala armáda. A v obou případech následoval stejný scénář: odchod francouzských vojáků a poradců a poté příjezd žoldnéřů z ruské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina.
Ostatně ten převrat v Nigeru radostně přivítal. "Je to vyvrcholení koloniálního boje, skutečné získání nezávislosti," nechal se slyšet a nabídl juntě pomoc.
"USA si budou muset vybrat - zůstat v Nigeru, nebo uvolnit místo wagnerovcům," usuzuje nejmenovaný africký představitel oslovený deníkem Wall Street Journal. "Mám dojem, že lidé, kteří tuto akci podnikli, si velmi dobře uvědomují, jaká rizika pro jejich suverenitu představuje pozvání wagnerovců," uvedla podle stanice CNN náměstkyně Nulandová.
